|
|
Kvalita života osob se sluchovým postižením
Hradilová, Tereza
Disertační práce s názvem Kvalita života osob se sluchovým postižením se zaměřuje na aktuální problematiku týkající se hodnocení kvality života u dospělých osob se sluchovým postižením v České republice. Koncepčním východiskem předkládané práce je aktuální odborné paradigma, kladoucí důraz na well-being v životě jedinců se specifickými potřebami. Text pojednává o multidimenzionálním charakteru pojmů kvalita života a kvalita života týkající se zdraví. Osvětluje subjektivní a objektivní část tohoto širokého a aktuálního konceptu. Jedna teoretická kapitola práce je zaměřena na oblast sluchového postižení u dospělých osob v souvislosti s aspekty, které se váží ke kvalitě života u této skupiny populace. Zmíněny jsou rysy osobnosti člověka se sluchovým postižením a aktuální společenská problematika, která se váže ke sluchové ztrátě a potažmo se promítá do celkového hodnocení kvality života osob s tímto senzorickým postižením. Jedna z podkapitol této části textu se věnuje klíčovým faktorům, které ovlivňují osobní prožívání kvality života v případě sluchové ztráty. Výzkumná část práce se zabývá metodikou, průběhem a vyhodnocením provedených kvantitativních a kvalitativních výzkumných šetření. V rámci kvantitativního šetření byly použity dva dotazníky (autorský dotazník a dotazník Světové zdravotnické...
|
|
|
Rozvoj prosociálního chování v mateřské škole prostřednictvím aktivit zaměřených na rozvoj čtenářství
Tomanová, Veronika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na rozvoj prosociálního chování v mateřské škole prostřednictvím čtenářské pregramotnosti. Teoretická část objasňuje pojmy vztahující se k tématům rozvoje prosociálního chování v mateřské škole, čtenářské gramotnosti a pregramotnosti. Dále stručně uvádí rozdíly mezi heterogenním a homogenním uspořádáním třídy dle věku v mateřské škole a zaobírá se i tématem klimatu školy a třídy. Cílem praktické části bylo popsat, jakým způsobem konkrétní mateřská škola rozvíjí prosociální chování dětí prostřednictvím čtenářské pregramotnosti. V průběhu celého školního roku byly sestaveny konkrétní aktivity, zrealizovány ve věkově heterogenní třídě jednotřídní mateřské školy, zreflektovány a doplněny o možnosti další práce s danou aktivitou. K reflexi byla využita metoda rozhovoru, pozorování a sebereflexe. Děti účastí na aktivitách rozvíjely své prosociální chování a vztah ke čtení. Po prostudování odborné literatury byl pro výzkum v praktické části vytvořen dotazník pro rodiče, který zjišťoval, zda a v jakých oblastech má tento mateřskou školou zvolený způsob rozvoje čtenářské pregramotnosti pozitivní vliv na vztahy ve třídě a klima mateřské školy jako celku. Ukázalo se, že rodiče si ne vždy uvědomují, že rozvojem čtenářské pregramotnosti je možné ovlivňovat i klima a vztahy ve...
|
|
| |
|
|
Kvalita života osob se sluchovým postižením
Hradilová, Tereza
Disertační práce s názvem Kvalita života osob se sluchovým postižením se zaměřuje na aktuální problematiku týkající se hodnocení kvality života u dospělých osob se sluchovým postižením v České republice. Koncepčním východiskem předkládané práce je aktuální odborné paradigma, kladoucí důraz na well-being v životě jedinců se specifickými potřebami. Text pojednává o multidimenzionálním charakteru pojmů kvalita života a kvalita života týkající se zdraví. Osvětluje subjektivní a objektivní část tohoto širokého a aktuálního konceptu. Jedna teoretická kapitola práce je zaměřena na oblast sluchového postižení u dospělých osob v souvislosti s aspekty, které se váží ke kvalitě života u této skupiny populace. Zmíněny jsou rysy osobnosti člověka se sluchovým postižením a aktuální společenská problematika, která se váže ke sluchové ztrátě a potažmo se promítá do celkového hodnocení kvality života osob s tímto senzorickým postižením. Jedna z podkapitol této části textu se věnuje klíčovým faktorům, které ovlivňují osobní prožívání kvality života v případě sluchové ztráty. Výzkumná část práce se zabývá metodikou, průběhem a vyhodnocením provedených kvantitativních a kvalitativních výzkumných šetření. V rámci kvantitativního šetření byly použity dva dotazníky (autorský dotazník a dotazník Světové zdravotnické...
|
|
|
Komunikace dětí v předškolním věku
Haufová, Jitka ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Název: Komunikace dětí v předškolním věku Anotace: Ve své diplomové práci se zaměřuji na komunikaci dětí v předškolním věku. Cílem výzkumného šetření je zmapovat, jak děti předškolního věku v mateřské škole komunikují v heterogenní skupině, jaké okolnosti ovlivňují komunikaci mezi dětmi, a jaké se objevují rozdíly v komunikaci mezi dítětem a rodičem, dítětem a vrstevníkem a dítětem a učitelem. Dále se snažím zmapovat, zda děti používají při své komunikaci vulgarismy a neologismy, případně kdy se tato slova nejčastěji objevují. Nedílnou součástí práce je vývoj sociální komunikace a podmínky správného vývoje řeči, které jsou pro komunikaci velmi důležité. Klíčová slova: komunikace, předškolní věk, druhy komunikace, pozorování, heterogenní skupina, jednotlivci Title: Communication of pre-school children Annotation: In my graduation theses I am focusing on the communication of pre-school children. The objective of my research is to identify the way of communication of pre-school children in heterogeneous group, the circumstances affecting communication between children and also the differences in communication between a child and its parent, a child and its peer and child with a teacher. Moreover, my focus is also on mapping the frequency of vulgarisms and neologisms in their communication and the situations...
|
|
|
Skupinové vyučování v tématickém celku biologie člověka.
Grzybková, Helena ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Skupinové vyučování je organizační forma výuky. Žáci jsou rozděleni do několika skupin, ve kterých spolupracují na řešení určitého úkolu. Velkou výhodou je vzájemná pomoc Žáků a uplatnění i méně výkonných a nesmělých Žáků. Tato forma výuky má však také své nevýhody a pojí se s ní několik problémů. Učitel by si měl vše pečlivě naplánovat a připravit. Jeho role je jiná, než při klasickém frontálním vyučování. Při plánování skupinové výuky by si měl pedagog uvědomit, čeho chce docílit, jak velké skupiny budou vhodné, jak žáky do skupin rozdělí apod. Také klasické uspořádání tříd není vhodné pro skupinové vyučování. Při této formě výuky by na sebe měli žáci vidět. Všechny skupiny mohou plnit stejný úkol nebo pracovat každá na něčem jiném. Problémovou záležitostí je také hodnocení žáků při tomto způsobu výuky. Někteří učitelé si s tím nevědí rady. Skupinové vyučování nemusí být vždy kooperativní. Klíčová slova: aktivizační forma výuky, skupinové vyučování, kooperativní vyučování, párová výuka, heterogenní skupina, homogenní skupina, skupinová role, kooperativní dovednosti
|
host ::
RSS.