Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zmapování prvků prosociálního chování u dětí předškolního věku se sluchovým postižením
KUDRNOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se věnuje prosociálnímu chování dětí předškolního věku se sluchovým postižením. Cílem práce je zmapovat předem určené prvky prosociálního chování u dětí předškolního věku se sluchovým postižením při volné hře. Teoretická část práce se věnuje popisu vývojového období předškolního věku, vymezení pojmu prosociálního chování a problematice sluchového postižení. Praktickou část práce tvoří uvedení do metodologie výzkumu, popis výzkumného souboru a výzkumného prostředí. Výsledkem jsou tři případové studie dětí předškolního věku se sluchovým postižením, které jsou vypracovány na základě analýzy dokumentů a strukturovaného pozorování jednotlivých prvků prosociálního chování dětí, doplněných prvky negativními vůči prosociálnímu chování, které byly sledovány za účelem komplexního popisu prosociálního chování dětí při volné hře.
Nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v okrese Jindřichův Hradec
ZELENKOVÁ, Eva
Tématem této práce je zjistit, jaké jsou možnosti integrace do nabídky volnočasových pohybových aktivit v okrese Jindřichův Hradec pro děti s disabilitou zrakovou, sluchovou a mentální ve věku 8 15 let. V teoretické části je nastíněna problematika pojmu disabilita, jeho charakteristika a klasifikace, dále se věnuje charakteristice a klasifikaci jednotlivých disabilit, na které je tato práce zaměřena, tedy disability zrakové, sluchové a mentální. Součástí teoretické části je také popis okresu Jindřichův Hradec a vymezení pojmu volnočasová pohybová aktivita. Praktická část práce se pak věnuje samotnému výzkumu provedenému v okrese Jindřichův Hradec. Výzkumné šetření bylo prováděno formou anketního šetření. Do anketního šetření se zapojilo 22 trenéru, 15 dětí s disabilitou, 30 intaktních dětí, 15 rodičů dětí s disabilitou a 5 ředitelů škol/sportovišť. V rámci výsledků z výzkumného šetření nebyly výzkumné předpoklady (a to sice, že nabídka volnočasových pohybových aktivit je pro děti s jednotlivými typy disability dostatečná) potvrzeny. Trenéři volnočasových pohybových aktivit jsou sice ze 100 % toho názoru, že by děti s disabilitou určitě měly mít možnost integrace, ale z 55 % jim toto vlastně nejsou schopni umožnit, což jistě souvisí i s faktem, že 40 % dotázaných trenérů nemá žádné sportovní vzdělání. Děti intaktní i děti s disabilitou jsou integraci nakloněny, stejně tak i rodiče dětí s disabilitou, kteří ani netrvají na speciálně pedagogickém vzdělání lektorů.
Prevence závislostí u žáků se sluchovým postižením
Kubalová, Jana ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá prevencí závislostí u žáků se sluchovým postižením. Pojednává o specifikách primární, sekundární a terciární prevence a zaměřuje se na stav informovanosti a preventivních opatření na jednotlivých školách pro sluchově postižené v Praze. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část, která je zpracována především na základě studia odborné literatury, obsahuje obecné pojednání o sluchovém postižení, popis různých druhů závislostí s jejich důsledky a přehled možných druhů prevencí. Praktická část je věnována výzkumu, který se prostřednictvím rozhovorů a dotazníku zaměřuje na zjištění, porovnání a kvantitativní vyhodnocení informovanosti žáků o různých závislostech a jejich prevenci na školách pro sluchově postižené v Praze. V závěrečné části práce jsou uvedena doporučení použitelná v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA sluchové postižení, závislost, primární prevence, sekundární prevence, terciární prevence
Specifické potřeby neslyšících při studiu na vysokých školách v České republice
Kretíková, Andrea ; Záškodná, Helena (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na problematiku vzdělávání osob se sluchovým postižením na vysokých školách v České republice. Důraz je kladen na specifické vzdělávací potřeby osob se sluchovým postižením, které jsou při studiu na vysoké škole naplňovány podpůrnými službami. Práce konkrétně řeší, jak jednotlivé typy podpůrných služeb, tak i centra pro podporu studentů se specifickými vzdělávacími potřebami při vysokých školách, které tyto služby nabízí. Výzkumné šetření, provedené formou online dotazníku, zjistilo, že využívání podpůrných služeb ze strany studentů je frekventované a zároveň, že kvalita služeb nabízených centry pro podporu studentů se specifickými vzdělávacími potřebami se jeví jako velmi vysoká. Šetření také sledovalo využití modifikace maturitní zkoušky ve vztahu s využitím modifikace příjímacích zkoušek na vysoké školy studenty se sluchovým postižením. Vytvořený online dotazník v českém znakovém jazyce poskytuje účinnou zpětnou vazbu neslyšících studentů k centrům pro podporu studentů se specifickými vzdělávacími potřebami. Klíčová slova: centra pro podporu studentů se specifickými potřebami, neslyšící student, podpůrné služby, sluchové postižení, specifické vzdělávací potřeby, vysokoškolské studium.
Nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v okrese Písek
STÝBLOVÁ, Martina
Záměrem této bakalářské práce bylo prověřit a vyhodnotit možnosti začlenění dětí s disabilitou mentální, zrakovou a sluchovou ve věku 8 - 15 let v okrese Písek. Tato práce je rozdělena na teoretickou část, která vysvětluje celkový pohled na pojem disabilita u dětí, nastiňuje důležitost začleňování dětí s disabilitou do kolektivů s intaktními dětmi. Je zde vysvětlena charakteristika a klasifikace disability mentální, zrakové a sluchové a zároveň možnosti využití nabídky vhodných sportů pro jednotlivé stupně disability. Součástí teoretické části je také popis okresu Písek a jeho nabídka volnočasových pohybových aktivit. Zároveň zdůrazněn význam a důležitost volnočasových aktivit s ohledem na zdravý životní styl. V praktické části je provedeno samotné šetření anketního výzkumu. Do anketního šetření se zapojilo 18 trenérů, 25 dětí s disabilitou, 28 dětí intaktních a 7 ředitelů škol a sportovních zařízení. Z názorů trenérů a odborných pracovníků vyplývá, že z větší části souhlasí s tím, aby se děti s disabilitou zapojily do pohybových aktivit s intaktními dětmi. Zároveň však nejsou schopni zajistit odborné vedení vzhledem k tomu, že 44 % z nich nemá sportovní vzdělání. Výbornou zprávou byla jednoznačná 100 % shoda na integraci dětí s disabilitou od všech dotázaných ředitelů škol a sportovišť. A potvrdily to i odpovědi od dětí s disabilitou, celých 52 % dětí by se rádo zapojilo do pohybové aktivity s dětmi intaktními.
Užívání návykových látek lidmi se sluchovým hendikepem: expolračně-korelační sonda
Postránecká, Zuzana ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Přestože je v České republice přibližně 500 000 sluchově postižených jedinců, kteří jsou vlivem determinant sluchového postižení ohroženou skupinou vzhledem k užívání návykových látek, je výrazný nedostatek studií, které by se tomuto tématu u nás věnovaly. Ačkoliv zahraniční studie určitá data nabízejí, celkový zájem o tuto problematiku je stále mizivý. Tato práce si bere za úkol vymezit základní pojmy a ve stručnosti popsat problematiku sluchového postižení, psychologické aspekty a vzorce užívání návykových látek v populaci sluchově postižených z dostupných zdrojů i prostřednictvím exploračně-korelační dotazníkové studie. Studie byla prováděna dotazníkovou formou a v první fázi šířena samovýběrem metodou sněhové koule srze 8 základních subjektů přes sociální síť facebook.com a jiné hromadně komunikační prostředky. Ve druhé fázi se jednalo o účelový výběr na dvou školách pro sluchově postižené v Praze. Výzkumným souborem byli v obou případech jedinci se ztrátou sluchu alespoň 20 dB na lepším uchu, věkově ani místně participace nebyla omezena. Výsledkem teoretické i praktické části je skutečnost, že se užívání návykových látek v populaci sluchově postižených vyskytuje a to pravděpodobně ve stejné či vyšší míře než u běžné populace. Vzhledem k tomuto faktu a komunikačním bariérám sluchově postižených...
Integrované vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami - kazuistika
Habartová, Iva ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat současný stav integrovaného vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, resp. dítěte s vysocefunkčním autismem v kombinaci s praktickou hluchotou. Teoretická část práce vymezuje pomocí metody analýzy odborné literatury termín integrace, dále jsou definovány pojmy sluchové postižení a autismus jako příčiny, které limitovaly žáka v jeho zapojení do vzdělávání v běžné základní škole. Praktická část práce je zaměřena na zpracování případové studie - kazuistiky žáka. Popisuje zkušenosti ze současného integrovaného vzdělávání v základní škole speciální, kde je žák vzděláván dle Rámcového vzdělávacího programu pro Základní školy, s výhledem brzké integrace zpět do běžné základní školy, případně dle rozhodnutí rodičů do základní školy pro neslyšící. Při zpracování kazuistiky byly použity metody: pozorování a rozbor edukačních produktů žáka.
Golfový výukový program zaměřený na děti a mládež se sluchovou disabilitou v rámci volnočasových aktivit
ČERMÁKOVÁ, Lucie
Diplomová práce na téma "Golfový výukový program zaměřený na děti a mládež se sluchovou disabilitou v rámci volnočasových aktivit" se v teoretické části nejprve zabývá pojmem sluchová disabilita, její etiologií, diagnostikou a klasifikací, zaměřuje se také na komunikační systémy. Další pozornost věnuje vývoji, výchově, vzdělávání a specifikům pohybových aktivit u dětí se sluchovou disabilitou. V neposlední řadě seznamuje s golfovým výukovým programem SNAG, který je ve světě stále ještě novinkou a jeho univerzální využití je přímo jako stvořené pro výuku ve škole. Výzkumná část práce se zabývá vlivem intervenčního pohybového programu zaměřeného na golfovou výuku u dětí a mládeže se sluchovou disabilitou ve věku od 7 do 18 let. Cílem diplomové práce je posouzení pozitivního vlivu golfového výukového programu na oblasti tělesného a psychosociálního zdraví v rámci standardizovaného dotazníku PedsQLTM 4.0. Na základě získaných výsledků, které jsou prezentovány v grafech a tabulkách vždy se stručným komentářem, potvrzuje pozitivní vliv golfového výukového programu v oblasti tělesného a psychosociálního zdraví u všech probandů experimentální skupiny. Po ukončení tříměsíčního intervenčního programu došlo k celkovému průměrnému zlepšení o 6 % v oblasti tělesného zdraví a o 5,1 % v oblasti psychosociálního zdraví. U kontrolní skupiny byly výsledky bez signifikantních rozdílů. Hlavním přínosem diplomové práce je prokázání pozitivního vlivu golfového výukového programu na tělesné a psychosociální zdraví u dětí a mládeže se sluchovou disabilitou ve věkovém období od 7 do 18 let.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.