|
|
Analýza lékových problémů ("drug-related problems") ve zdravotnickém zařízení VIII
Kraušnerová, Kateřina ; Doseděl, Martin (vedoucí práce) ; Horký, Pavel (oponent)
Analýza lékových problémů ("drug-related problems") ve zdravotnickém zařízení VIII Autor: Kateřina Kraušnerová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Martin Doseděl, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Lékový problém (DRP - drug-related problém) je dle Pharmaceutical Care Network Europe (PCNE) definovaný jako událost nebo okolnost související s podáním léčiva, která skutečně nebo potencionálně ovlivňuje zamýšlené terapeutické cíle. Farmaceuti bývají součástí multidisciplinárních týmů, kde napomáhají s rozhodováním ohledně terapie pacienta, monitoringu, mají důležitou roli v odhalování lékových problémů a přispívají tak ke zvyšování účinnosti a bezpečnosti farmakoterapie. Cíl: Cílem teoretické části práce bylo vytvoření přehledu lékových problémů vyskytujících se ve skupině léčiv antidepresiva, ATC N06A, a tyto problémy zpracovat dle PCNE V5.01 klasifikace. Cílem praktické části byla analýza lékových problémů ve zdravotnickém zařízení, jejich zařazení do kategorií modifikované klasifikace PCNE V5.01, zhodnocení jejich závažnosti a míry akceptace intervencí provedených klinickým farmaceutem. Metodika: Sběr dat probíhal v období od 7. února 2022 do 7. března 2022 v jedné nemocnici v České republice. Celkem byla data získána od 68...
|
|
|
Edukace pacientů s flebotrombózou v nemocničním zařízení
ŠAVRDOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá problematikou edukace u pacientů s diagnostikovanou flebotrombózou, kteří jsou hospitalizováni na interním oddělení. Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry edukují pacienty po prodělané flebotrombóze v nemocničním zařízení a jakými znalostmi a dovednostmi disponují pacienti po prodělané flebotrombóze před propuštěním do domácího ošetřování. Bylo stanoveno šest výzkumných otázek, které zjišťovaly, jaké edukační metody a pomůcky sestry využívají k edukaci pacientů po prodělané flebotrombóze. Dále zjišťovaly, jakými znalostmi a dovednostmi sestry disponují o péči pacientů po prodělané flebotrombóze a jakými znalostmi a dovednostmi disponují pacienti po prodělané flebotrombóze. V teoretické části je práce zaměřena na anatomii, fyziologii a patologii žilního systému, na diagnostiku, léčbu, prevenci a komplikace hluboké žilní trombózy, včetně ošetřovatelské péče u nemocného s flebotrombózou v nemocničním a domácím prostředí. A v neposlední řadě edukace nemocného s flebotrombózou a úloha sestry edukátorky. Za účelem dosažení cíle byla využita kvalitativní metoda výzkumného šetření, metodou dotazování, technikou hloubkového nestandardizovaného rozhovoru, a to u pacientů s flebotrombózou v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumný vzorek tvořilo 6 sester a 4 pacienti. Výsledky získaných dat vedly ke zjištění, že sestry patřičně edukují pacienty s flebotrombózou v oblasti mobilizace, přikládání bandáží, nízkomolekulárního heparinu a dodržování dietních postupů při léčbě warfarinem. Výzkumné šetření dále odhalilo, že pacienti mají povědomí o své diagnóze. Výsledky šetření budou nabídnuty pracovníkům oddělení, kde bylo výzkumné šetření prováděno, ve smyslu vytvořeného návrhu edukačního plánu v péči o pacienta po prodělané hluboké žilní trombóze, jako podklad k možným změnám v edukaci pacientů s flebotrombózou a jejich rodinám.
|
|
|
Komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky
Dolejšová, Kateřina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické. Obsahem čtvrté kapitoly je výzkumné šetření. První teoretická kapitola definuje afázii a další základní pojmy a nastiňuje klasifikaci afázie. Druhá teoretická kapitola je z větší části věnována multidisciplinárnímu týmu v rehabilitaci osob s afázií a roli jednotlivých zdravotnických pracovníků v týmu. Zabývá se také diagnostikou a terapií afázie v akutním, subakutním a chronickém stadiu. Třetí kapitola popisuje komunikaci s osobami s afázií a její specifika. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem probíhá ve zdravotnickém zařízení komunikace mezi osobou s afázií a zdravotnickými pracovníky, a to na základě zkušeností osob s afázií i zdravotnických pracovníků. Dílčí cíle se soustředily na formu, kterou komunikace probíhá, na užívané postupy a pomůcky k usnadnění komunikace a také na faktory, které komunikaci usnadňují nebo naopak ztěžují. Pro realizaci výzkumného šetření byla s ohledem na zapojení osob s afázií zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo realizováno 10 rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 5 osob s afázií a 5 zdravotnických...
|
|
|
Analýza lékových problémů ("drug-related problems") ve zdravotnickém zařízení VIII
Kraušnerová, Kateřina ; Doseděl, Martin (vedoucí práce) ; Horký, Pavel (oponent)
Analýza lékových problémů ("drug-related problems") ve zdravotnickém zařízení VIII Autor: Kateřina Kraušnerová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Martin Doseděl, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Lékový problém (DRP - drug-related problém) je dle Pharmaceutical Care Network Europe (PCNE) definovaný jako událost nebo okolnost související s podáním léčiva, která skutečně nebo potencionálně ovlivňuje zamýšlené terapeutické cíle. Farmaceuti bývají součástí multidisciplinárních týmů, kde napomáhají s rozhodováním ohledně terapie pacienta, monitoringu, mají důležitou roli v odhalování lékových problémů a přispívají tak ke zvyšování účinnosti a bezpečnosti farmakoterapie. Cíl: Cílem teoretické části práce bylo vytvoření přehledu lékových problémů vyskytujících se ve skupině léčiv antidepresiva, ATC N06A, a tyto problémy zpracovat dle PCNE V5.01 klasifikace. Cílem praktické části byla analýza lékových problémů ve zdravotnickém zařízení, jejich zařazení do kategorií modifikované klasifikace PCNE V5.01, zhodnocení jejich závažnosti a míry akceptace intervencí provedených klinickým farmaceutem. Metodika: Sběr dat probíhal v období od 7. února 2022 do 7. března 2022 v jedné nemocnici v České republice. Celkem byla data získána od 68...
|
|
|
František Čermák - Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30. - 60. let
Kopecká, Kristýna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent)
Předmětem této práce jsou zdravotnická zařízení se zaměřením na ty, na kterých spolupracovala dvojice architektů František Čermák a Gustav Paul. První část je věnována obecnému dělení a vývoji systému výstavby těchto zařízení, od pavilonového typu výstavby až po rozsáhlé nemocniční bloky, a je ilustrována jednotlivými příklady. Dále jsou popsány typy nemocnic a jejich řešení, a to zejména v období po roce 1948. Ve stručnosti jsou prezentovány významné projekty zahraniční a československé nemocniční výstavby. Následně jsou představeni architekti František Čermák a Gustav Paul - jejich život a dílo a konečně jejich projekty a realizace, z nichž byly pro tuto práci vybrány projekty městské infekční nemocnice v Bratislavě, klinické a nadační nemocnice v Záhřebu, tuberkulózního sanatoria ve Výšných Hágách a nemocnice v Praze - Motole a dále jejich realizace, a to sanatorium ve Vráži u Písku, barákové nemocnice v Praze - Motole, dostavba hlavního pavilonu nemocnice v Litomyšli a nemocnice v Chrudimi.
|
|
|
Analysis of drug-related problems in a healthcare facility VI.
Záleská, Kristína ; Doseděl, Martin (vedoucí práce) ; Malá, Kateřina (oponent)
Názov diplomovej práce: Analýza liekových problémov v zdravotníckom zariadení VI. Autor diplomovej práce: Kristína Záleská Školiteľ: PharmDr. Martin Doseděl, PhD. Katedra: Katedra sociálnej a klinickej farmácie, Farmaceutická fakulta v Hradci Krá- lové, Univerzita Karlova Úvod a cieľ: Liekový problém (DRP) je definovaný ako udalosť alebo okolnosť zahrňa- júca farmakoterapiu a skutočne alebo potenciálne zasahujúca do želaných zdravotných výsledkov [1]. Zámerom teoretickej časti práce bolo podrobne popísať vybrané štúdie zaoberajúce sa liekovými problémami v rôznych prostrediach. Cieľom prospektívnej prie- rezovej štúdie, ktorá tvorí experimentálnu časť práce, bolo identifikovať, klasifikovať a zhodnotiť DRPs v rehabilitačnom ústave, konzultovať ich s lekárom a vyhodnotit mieru akceptácie farmaceutickej intervencie. Metodika: Dáta boli získané počas deväťdňového auditu na troch oddeleniach rehabi- litačného ústavu v ČR prostredníctvom revízie zdravotníckej dokumentácie. Zachytené liekové problémy boli klasifikované pomocou modifikovanej klasifikácie PCNE v5.01, na škále 0-5 bola vyhodnotená ich závažnosť. Tieto problémy boli následne prekonzulto- vané s lekármi a bola vyhodnotená miera akceptácie farmaceutickej intervencie. Dáta boli spracované pomocou deskriptívnej štatistiky v programe LibreOffice...
|
|
|
František Čermák - Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30. - 60. let
Kopecká, Kristýna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent)
Předmětem této práce jsou zdravotnická zařízení se zaměřením na ty, na kterých spolupracovala dvojice architektů František Čermák a Gustav Paul. První část je věnována obecnému dělení a vývoji systému výstavby těchto zařízení, od pavilonového typu výstavby až po rozsáhlé nemocniční bloky, a je ilustrována jednotlivými příklady. Dále jsou popsány typy nemocnic a jejich řešení, a to zejména v období po roce 1948. Ve stručnosti jsou prezentovány významné projekty zahraniční a československé nemocniční výstavby. Následně jsou představeni architekti František Čermák a Gustav Paul - jejich život a dílo a konečně jejich projekty a realizace, z nichž byly pro tuto práci vybrány projekty městské infekční nemocnice v Bratislavě, klinické a nadační nemocnice v Záhřebu, tuberkulózního sanatoria ve Výšných Hágách a nemocnice v Praze - Motole a dále jejich realizace, a to sanatorium ve Vráži u Písku, barákové nemocnice v Praze - Motole, dostavba hlavního pavilonu nemocnice v Litomyšli a nemocnice v Chrudimi.
|
|
|
Strategická analýza zdravotnického zařízení: Nemocnice Rudolfa a Stefanie, a.s.
Burianová, Michaela ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo vytvořit strategickou analýzou. Nemocnice Rudolfa a Stefanie, a.s. je zdravotnické zařízení, jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Nemocnice poskytuje komplexní zdravotní péči, která zahrnuje lůžková oddělení, ambulanci a diagnostiku. Ve spádové oblasti, kterou vymezuje region má výsadní postavení na trhu. Z geografického hlediska jsou největšími konkurenty pražské nemocnice. Mezi silné stránky nemocnice patří lidský kapitál a poskytovaná péče. Jako slabé stránky bych označila ekonomickou situaci nemocnice, motivační systém a marketingové činnosti a špatný stav některých budov. Výstupem jsou interní a externí analýzy navrhující doporučení, nad kterým by se mělo vedení nemocnice zamyslet.
|
|
|
Kultura bezpečí zdravotnického zařízení a bezpečnost pacienta
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Problematika kvality poskytované péče je v oblasti zdravotnictví tématem, kterému je věnováno neustále více pozornosti. V této oblasti je, a zřejmě i bude, neustále co zdokonalovat. Bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních je ovlivněna tzv. kulturou bezpečí. Výzkum byl proveden celkem v šesti zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje z původně plánovaných sedmi. Zde mi nebyla poskytnuta data, zřejmě z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti respondenta. Výzkum jsem zaměřila právě na oblast kvality poskytované péče a bezpečnost pacienta. V této problematice byla záměrně využita metoda smíšeného výzkumu (kvalitativně-kvantitativní). Cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny vzniku nežádoucích událostí a na základě nich potom navrhnout možná opatření jako prevenci jejich vzniku. Pro tyto účely bylo stanoveno celkem pět výzkumných otázek. Výsledky byly zpracovány do tabulek, přičemž některé byly doplněny i grafickým znázorněním. V kapitole "diskuze" potom byly výsledky porovnány a podrobněji rozebrány.
|
|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnického personálu na řešení mimořádných událostí
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V teoretické části své diplomové práce jsem se zaměřila zejména na roli zdravotnictví v rámci krizového managementu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o roli zdravotnictví v integrovaném záchranném systému, věnovala jsem se také funkci ministerstva zdravotnictví, hierarchii a posloupnosti zdravotnictví při řešení mimořádných událostí, platné legislativě a koncepci krizové připravenosti ve zdravotnictví. V části diplomové práce jsem zmínila rovněž důležitost ověřování odborné a praktické připravenosti složek integrovaného záchranného systému prováděním cvičení a popisu jejich jednotlivých druhů. Nemohla jsem samozřejmě vynechat krizové plánování a stručný popis vybraných typů plánů využívaných při mimořádných událostech. Cílem mé práce bylo zmapovat připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na možný vznik mimořádných událostí v rámci zařízení či mimo něj a informovanost zdravotnického personálu o možných rizicích a o případném řešení mimořádné události v rámci zařízení. Také jsem chtěla zjistit, zda všechna zdravotnická zařízení mají své oddělení krizového řízení a mají zpracován a aktualizován evakuační plán, plán krizové připravenosti a další dokumenty týkající se dané problematiky. Také jsem se zabývala otázkou, zda ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje probíhá praktický nácvik krizové připravenosti. Zvolenou metodou v praktické části mé diplomové práce je kvantitativní výzkum. Technika tohoto výzkumu spočívá v dotazníkovém šetření s uzavřenými, polouzavřenými a otevřenými otázkami. Dotazník určený pro zdravotnický personál obsahuje 23 otázek. První tři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku respondentů, zbývajících dvacet otázek má za úkol zjistit povědomí o problematice krizové připravenosti. Za každou správnou odpověď na vědomostní otázku získá respondent jeden bod. Tato část dotazníku je sepsána jako multiple-choice test a lze z něho získat 43 bodů. Otázky byly tvořeny pomocí vnitřních krizových plánů, které jsou platné v Nemocnici České Budějovice. Dotazník určený pro zdravotnická zařízení jsem po předchozí dohodě převzala od Mgr. Jolany Němečkové, která ve své diplomové práci zjišťovala krizovou připravenost zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Rovněž způsob analýzy dotazníků jsem ponechala, aby bylo možné provést následné porovnání výsledků v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Dotazník obsahuje 28 otázek. Za dichotomické otázky bylo možné získat jeden bod, za otázky výběrové body dva. Maximální počet činil 22 bodů. Z výsledků dotazníkového šetření pro zdravotnický personál je patrné, že připravenost zdravotnického personálu Nemocnice České Budějovice je na velmi dobré úrovni. Průměr získaných bodů činil 37 ze 43, což odpovídalo klasifikaci 2. Při hodnocení vztahu mezi připraveností a nejvyšším dosaženým vzděláním nebo připraveností a délkou praxe byla potvrzena pozitivní korelace. To znamená, že čím vyšší bylo dosaženo vzdělání a čím delší byla praxe, tím lepší byla znalost dané problematiky. Výsledky z dotazníkového šetření určeného pro vedení lůžkových zdravotnických zařízení již tak pozitivně nedopadly. Průměr získaných bodů činil 12,3, což odpovídá téměř klasifikaci 4 neboli špatné připravenosti. Ve srovnání se zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje je tato připravenost v Jihočeském kraji o stupeň horší. Pro účely diplomové práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které byly po následném statistickém vyhodnocení potvrzeny či vyvráceny. Hypotézy číslo 1 a 2 nebylo možné potvrdit. Hypotézy číslo 3 a 4 byly potvrzeny.
|
host ::
RSS.