|
|
Zemědělská univerzita v Praze. Architektura univerzitních budov v 60. letech 20. stol.
Kopecká, Kristýna ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
RESUMÉ Kristýna Kopecká Architektura univerzitních budov v 60. letech 20. stol. Zemědělská univerzita v Praze Bakalářská práce je zaměřená na areál Zemědělské univerzity v Praze - Suchdole. Důkladně se zabývá historií výuky zemědělského oboru a jeho zakotvení na vysokoškolské úrovni, místům, kde byl dříve vyučován a nejvýznamnějším osobnostem s tímto oborem spojených. Následující kapitoly jsou věnovány soutěži na výstavbu tohoto rozsáhlého areálu, který byl ve své době největší plánovanou realizací hlavního města. Jsou představeni porotci hodnotící celkem 24 odevzdaných návrhů. Toto hodnocení je následně prezentováno spolu s hodnocením soutěže dobovým tiskem a představením všech návrhů. Posléze je nastíněno umístění areálu a podrobně představen vítězný projekt od Jana Čejky, u kterého se zabývám architekturou a technickým popisem jednotlivých budov, urbanistickým řešením areálu s promítnutím novějších realizací a v samotném závěru se věnuji původním výtvarným dílům, která byla doposud v areálu zachována. architektura ČSR 60.léta Zemědělská univerzita Jan Čejka
|
|
|
Vliv polyketidových antibiotik na signalizaci a funkční aktivitu lidské monocytární linie
Kopecká, Kristýna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Kovářová, Jaromíra (oponent)
Prozánětlivé cytokiny se významně podílí na rozvoji zánětlivé reakce. Pokud se z akutního zánětu stává zánět chronický, jedná je již často o patologický jev. Chronický zánět doprovází celou řadu závažných onemocnění s nejasnou prognózou, jako jsou například některé autoimunitní choroby. U těchto chorob není zpravidla příčina zcela objasněna a jejich léčba jen převážně symptomatická, kdy je navíc snaha utlumit imunitní systém. K tomuto účelu se používají různá imunosupresiva a zároveň zde nachází uplatnění i biologická léčba. Další možností je využít bioaktivní sekundární metabolity, které jsou produkovány různými mikroorganismy. Do této skupiny patří například makrolidová antibiotika a velký potenciál mají nově objevené polyketidy. Cílem této práce bylo otestovat nově získané sekundární metabolity, které byly izolovány v laboratoři molekulární biologie aktinomycet na Akademii věd ČR. Testován byl manumycin A, manumycin B, colabomycin E, asukamycin A, asukamycin D, β-rubromycin, deoxynybomycin. Jako porovnávací látky byla použita makrolidová antibiotika clarithromycin a azithromycin dihydrate, která patří mezi komerčně vyráběná léčiva. Tyto látky byly testovány na monocytární linii THP-1. Buňky byly stimulovány pomocí IFNγ a TNFα a zároveň byla přidána testovaná antibiotika. Po inkubaci byla měřena...
|
|
|
František Čermák - Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30. - 60. let
Kopecká, Kristýna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent)
Předmětem této práce jsou zdravotnická zařízení se zaměřením na ty, na kterých spolupracovala dvojice architektů František Čermák a Gustav Paul. První část je věnována obecnému dělení a vývoji systému výstavby těchto zařízení, od pavilonového typu výstavby až po rozsáhlé nemocniční bloky, a je ilustrována jednotlivými příklady. Dále jsou popsány typy nemocnic a jejich řešení, a to zejména v období po roce 1948. Ve stručnosti jsou prezentovány významné projekty zahraniční a československé nemocniční výstavby. Následně jsou představeni architekti František Čermák a Gustav Paul - jejich život a dílo a konečně jejich projekty a realizace, z nichž byly pro tuto práci vybrány projekty městské infekční nemocnice v Bratislavě, klinické a nadační nemocnice v Záhřebu, tuberkulózního sanatoria ve Výšných Hágách a nemocnice v Praze - Motole a dále jejich realizace, a to sanatorium ve Vráži u Písku, barákové nemocnice v Praze - Motole, dostavba hlavního pavilonu nemocnice v Litomyšli a nemocnice v Chrudimi.
|
|
|
Zhodnocení náborového procesu v konkrétní společnosti
Kopecká, Kristýna ; Křečková Kroupová, Zuzana (vedoucí práce) ; Bilavčíková, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení procesu náboru konkrétní společnosti z ICT průmyslu. Teoretická část práce zkoumá na základě literárních zdrojů teoretické metody k rozšířeným náborovým procesům, jako jsou samotný nábor, najímání nových zaměstnanců, jejich uvedení do společnosti nebo životní cyklus zaměstnance. Praktická část poté sestává z výzkumu založeného na polo-strukturovaných rozhovorech se stávajícími zaměstnanci společnosti a jejich zkušenostmi s rozšířenými náborovými procesy v této firmě. Na závěr bakalářské práce je srovnána teorie s aktuálními trendy na trhu práce a s praxí ve zkoumané firmě. Finálně poskytne práce odůvodněné doporučení ke zlepšení náborového procesu konkrétní firmě z ICT průmyslu.
|
|
|
Vliv polyketidových antibiotik na signalizaci a funkční aktivitu lidské monocytární linie
Kopecká, Kristýna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Kovářová, Jaromíra (oponent)
Prozánětlivé cytokiny se významně podílí na rozvoji zánětlivé reakce. Pokud se z akutního zánětu stává zánět chronický, jedná je již často o patologický jev. Chronický zánět doprovází celou řadu závažných onemocnění s nejasnou prognózou, jako jsou například některé autoimunitní choroby. U těchto chorob není zpravidla příčina zcela objasněna a jejich léčba jen převážně symptomatická, kdy je navíc snaha utlumit imunitní systém. K tomuto účelu se používají různá imunosupresiva a zároveň zde nachází uplatnění i biologická léčba. Další možností je využít bioaktivní sekundární metabolity, které jsou produkovány různými mikroorganismy. Do této skupiny patří například makrolidová antibiotika a velký potenciál mají nově objevené polyketidy. Cílem této práce bylo otestovat nově získané sekundární metabolity, které byly izolovány v laboratoři molekulární biologie aktinomycet na Akademii věd ČR. Testován byl manumycin A, manumycin B, colabomycin E, asukamycin A, asukamycin D, β-rubromycin, deoxynybomycin. Jako porovnávací látky byla použita makrolidová antibiotika clarithromycin a azithromycin dihydrate, která patří mezi komerčně vyráběná léčiva. Tyto látky byly testovány na monocytární linii THP-1. Buňky byly stimulovány pomocí IFNγ a TNFα a zároveň byla přidána testovaná antibiotika. Po inkubaci byla měřena...
|
|
|
Nutriční návyky pacientů léčících se ze závislosti na alkoholu ve vybraných psychiatrických nemocnicích
Kopecká, Kristýna ; Čablová, Lenka (vedoucí práce) ; Minařík, Jakub (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Obor: Adiktologie Bc. et Bc. Kristýna Kopecká Nutriční návyky pacientů léčících se ze závislosti na alkoholu ve vybraných psychiatrických nemocnicích The Nutritional habits of Pacients Recovering From Alcohol Addiction in Selected Psychiatric Hospitals Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Lenka Čablová PRAHA 2016 Abstrakt Uvedení do problému: Nutriční návyky významně ovlivňují zdraví a kvalitu života a jsou důležitou součástí zdravého životního stylu. Řídit se nutričními doporučeními je tak důležité jak pro běžnou populaci, tak pro osoby léčící se ze závislosti na alkoholu. Jedním z cílů léčby je totiž zlepšení kvality života, čemuž právě správná výživa může dopomoci. Cíle: Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jaké jsou stravovací zvyklosti osob léčících se ze závislosti na alkoholu během pobytu ve vybraných psychiatrických nemocnicích. Další cíl má za úkol zjistit, jak se liší stravovací návyky u respondentů před nástupem do léčby a po nástupu do léčby. Cílem je také popsat vztah mezi stravovacími zvyklostmi a socio- demografickými údaji. Dílčí cíl výzkumu je u respondentů zmapovat výsledky dotazníku Yalské škály závislosti na jídle. Použité metody a výzkumný soubor: Pro získání dat byl použit nástroj složený ze 3...
|
|
|
František Čermák - Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30. - 60. let
Kopecká, Kristýna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent)
Předmětem této práce jsou zdravotnická zařízení se zaměřením na ty, na kterých spolupracovala dvojice architektů František Čermák a Gustav Paul. První část je věnována obecnému dělení a vývoji systému výstavby těchto zařízení, od pavilonového typu výstavby až po rozsáhlé nemocniční bloky, a je ilustrována jednotlivými příklady. Dále jsou popsány typy nemocnic a jejich řešení, a to zejména v období po roce 1948. Ve stručnosti jsou prezentovány významné projekty zahraniční a československé nemocniční výstavby. Následně jsou představeni architekti František Čermák a Gustav Paul - jejich život a dílo a konečně jejich projekty a realizace, z nichž byly pro tuto práci vybrány projekty městské infekční nemocnice v Bratislavě, klinické a nadační nemocnice v Záhřebu, tuberkulózního sanatoria ve Výšných Hágách a nemocnice v Praze - Motole a dále jejich realizace, a to sanatorium ve Vráži u Písku, barákové nemocnice v Praze - Motole, dostavba hlavního pavilonu nemocnice v Litomyšli a nemocnice v Chrudimi.
|
|
|
Zemědělská univerzita v Praze. Architektura univerzitních budov v 60. letech 20. stol.
Kopecká, Kristýna ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
RESUMÉ Kristýna Kopecká Architektura univerzitních budov v 60. letech 20. stol. Zemědělská univerzita v Praze Bakalářská práce je zaměřená na areál Zemědělské univerzity v Praze - Suchdole. Důkladně se zabývá historií výuky zemědělského oboru a jeho zakotvení na vysokoškolské úrovni, místům, kde byl dříve vyučován a nejvýznamnějším osobnostem s tímto oborem spojených. Následující kapitoly jsou věnovány soutěži na výstavbu tohoto rozsáhlého areálu, který byl ve své době největší plánovanou realizací hlavního města. Jsou představeni porotci hodnotící celkem 24 odevzdaných návrhů. Toto hodnocení je následně prezentováno spolu s hodnocením soutěže dobovým tiskem a představením všech návrhů. Posléze je nastíněno umístění areálu a podrobně představen vítězný projekt od Jana Čejky, u kterého se zabývám architekturou a technickým popisem jednotlivých budov, urbanistickým řešením areálu s promítnutím novějších realizací a v samotném závěru se věnuji původním výtvarným dílům, která byla doposud v areálu zachována. architektura ČSR 60.léta Zemědělská univerzita Jan Čejka
|
|
|
Nejčastější bakteriální původci střevních onemocnění u dospělých lidí v České republice
KOPECKÁ, Kristýna
Bakalářská práce, kterou jsem zpracovala, je zaměřena na téma nejčastější bakteriální původci střevních onemocnění u dospělých lidí v České republice. Ve své práci jsem se zaměřila na bakteriální střevní patogeny rodu Salmonella, Shigella, Yersinia, Campylobacter. V teoretické části práce se zabývám charakteristikou vybraných střevních bakteriálních patogenů a jejich mikrobiologickou diagnostikou. V dnešní době jde vývoj dopředu, objevují se různé moderní metody a přístroje, které diagnostiku zkvalitňují a zrychlují. V mé práci se však zabývám pouze metodami, které se používají rutinně v klinických mikrobiologických laboratořích. Mezi tyto metody patří kultivační průkaz mikrobů, biochemické dourčování, provádění testů citlivosti. Standardním postupem je kultivační průkaz. Biochemické testy se používají k identifikaci mikrobů. Antigenní analýza slouží k bližšímu dourčení bakterií. Nedílnou součástí je stanovení citlivosti na antibiotika, které jsou důležité pro správnou léčbu. V praktické části popisuji laboratorní diagnostiku bakteriálních střevních patogenů z výtěru stolice, kterou používají v akreditované Soukromé mikrobiologické laboratoři RNDr. Aleny Veselské v Ústí nad Labem, a kterou jsem sama prováděla během své praxe na pracovišti. Ve výsledcích pak shrnuji výsledky z laboratoře za období říjen 2012 až březen 2013. Pozitivní výsledky porovnávám s daty získané z Epidatu ze Státního zdravotního ústavu v Praze uvedené ve zprávě Centra epidemiologie a mikrobiologie. Dále jsem zpracovala nálezy střevních patogenů za období roku 2003 do roku 2012 jak byly zveřejněny ve zprávách CEM SZÚ v Praze. Z výsledků vyplívá, že nejčastějším hlášeným bakteriálním střevním patogenem od roku 2003 až 2006 v České republice byla Salmonella. Následuje mikrob rodu Campylobacter. Situace se změnila v roce 2007, kdy rod Campylobacter se v počtu záchytů v České republice dostal na první místo. Oproti dvoum jmenovaným bakteriím se nálezy shigel objevují poměrně sporadicky.
|
|
|
Specifika při jednání policistů pořádkové služby Policie ČR s lidmi pod vlivem omamné a psychotropní látky
KOPECKÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá jednáním policistů služby pořádkové policie s lidmi pod vlivem omamné a psychotropní látky. Tyto osoby se totiž často stávají pachateli trestných činů a přestupků a vliv na tuto skutečnost mají i omamné a psychotropní látky, které způsobují změny v osobnosti člověka. Práce má dvě hlavní části ? teoretickou část a praktickou část. Teoretická část obsahuje informace o omamných a psychotropních látkách, jejich užívání v České republice, dále českou protidrogovou prevenci a politiku. Popsána byla i kriminalita páchaná lidmi pod vlivem omamné a psychotropní látky a osobnost pachatele toxikomana. Poslední kapitola teoretické části se zabývá informacemi o policii a postupem policistů při jednání s osobou pod vlivem omamné a psychotropní látky a zvláštnostmi výslechu osoby pod vlivem omamné a psychotropní látky. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum realizovaný na souboru 51 policistů, kteří pracují v Jihočeském kraji u služby pořádkové policie. Výzkum se týká otázek spojených s jednáním policistů s lidmi pod vlivem omamné a psychotropní látky. K získávání dat byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Hlavními cíli práce bylo zjištění skutečností, zda a jak často se respondenti sekávají s lidmi pod vlivem omamné a psychotropní látky, zda a jak je jednání s těmito lidmi specifické. Dalším cílem bylo zjištění míry znalostí respondentů z oblasti drogové problematiky. V závěru práce jsou uvedeny zjištěné výsledky a nastíněna jejich možnost využití v praxi.
|
host ::
RSS.