|
| |
|
| |
|
|
Úloha mitochondriálního metabolismu v iniciaci a adaptaci buněk na hypoxii.
Rohlenová, Terezie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent)
S patologickou hypoxií se často setkáváme v případech infarktu, mozkové mrtvice, ale i při masivní invazi tumoru, z důvodu nedostatečné angiogeneze. Pro přežití buňky v hypoxii je klíčová aktivace faktoru HIF-1. Tento faktor modeluje energetický metabolismus ve prospěch rychle probíhající glykolýzy (s přispěním glutaminolýzy), která zajišťuje buňce dostatek ATP i "stavebních kamenů", zároveň potlačuje Krebsův cyklus a respiraci, neboť buňka má nedostatek O2. Tato práce se zabývá energetickým metabolismem nádorových buněk HepG2 (pocházejících z jaterního karcinomu) pěstovaných v médiích s energetickým substrátem glukosou nebo galaktosou (a také glutaminem a pyruvátem) za podmínek mírné hypoxie (5% O2). Buňky HepG2 za normoxických podmínkách využívají pro výrobu ATP a "stavebních kamenů" zejména oxidační metabolismus. Přestože jsme dokázali, že u všech buněk HepG2 v hypoxii dochází k aktivaci HIF-1, u buněk pěstovaných v médiu s obsahem galaktosy (a glutaminu) nedochází k přesmyku oxidačního metabolismu na aerobní glykolýzu s potlačenou respirací, tak jako u buněk kultivovaných s glukosou. Zjistili jsme, že se zachovanou respirací a oxidativní fosforylací buněk HepG2 v galaktose souvisí i zvýšená aktivita a integrita mitochondrií, zvýšená maximální kapacita a rezervní kapacita respiračního řetězce....
|
|
|
Vliv biotického stresu na metabolismus sacharidů rostlin tabáku (Nicotiana tabacum L.)
Kloudová, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Rostliny vyvinuly řadu strategií, které jim umožňují minimalizovat negativní působení okolního prostředí. V důsledku působení stresu dochází často k ovlivnění metabolismu sacharidů, a to na úrovni exprese a aktivity enzymů i koncentrace různých metabolitů. Mezi klíčové enzymy metabolismu sacharidů patří β-fruktosidasa. Cílem této práce bylo zjistit, zda je v rostlinách tabáku aktivita jejích izoforem (cytoplazmatické, vakuolární a extracelulární) ovlivněna infekcí způsobenou Y virem bramboru (PVY). Bylo ukázáno, že na aktivitu cytoplazmatické β-fruktosidasy nemá přítomnost PVY vliv, aktivita dalších dvou izoforem však byla v průběhu virové infekce zvýšena. Je proto pravděpodobné, že vakuolární a extracelulární β-fruktosidasa souvisí s obranou rostlin proti virové infekci. Byl zkoumán vliv PVY na další enzymy metabolismu sacharidů a na obsah řady metabolitů. Aktivita α-amylasy a fosforylasy, enzymů degradujících škrob, byla v průběhu virové infekce výrazně zvýšena; tímto způsobem rostlinné buňky pravděpodobně získávají glukosu, která je při stresu důležitá především jako zdroj energie a metabolitů pro biosyntetické reakce, případně jako signalizační molekula. Mírné zvýšení bylo detekováno také u dalších hydrolytických enzymů, β-hexosaminidasy a β-glukosidasy. V infikovaných rostlinách tabáku nebyla...
|
|
|
Optimalizace metody HPLC-ELSD pro stanovení sacharidů v potravinách
Laba, Marija ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací metody HPLC-ELSD pro stanovení sacharidů v potravinách. Teoretická část se věnuje klasifikaci a charakterizaci sacharidů, výskytu sacharidů v potravinách a jejich fyziologickému významu. Bylo zde zacíleno především na glukosu, fruktosu, sacharosu a maltosu. Je zde uveden stručný přehled analytických metod, kterými lze sacharidy stanovit. Experimentální část vychází z literární rešerše, která se také zabývá vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s odpařovacím detektorem rozptylu světla. Hlavní náplní v této části je optimalizace podmínek pro spolehlivou a rychlou separaci nejčastěji se vyskytujících sacharidů v potravinách. Za optimálních podmínek byly identifikovány a kvantifikovány sacharidy v reálných vzorcích a to konkrétně v ovocném džusu, pivu, kečupu a sušené paprice. Výsledek je komentován v závěru práce.
|
|
|
Chromatografické stanovení jednoduchých sacharidů ve vybraných nápojích
Jurečková, Zuzana ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Důležitou součástí nápojů jsou jednoduché sacharidy, proto se tato diplomová práce zaměřuje na tuto problematiku. Teoretická část se věnuje popisu vlastností, výrobě, metabolismu a využití jednoduchých sacharidů jako je glukosa, fruktosa a sacharosa. Je zde také uvedena definice nápojů a jejich hlavních dělení. Z literární rešerše vychází experimentální část zabývající se analýzou vybraných nápojů vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s refraktometrickou detekcí na kolonách s vázanou alkylovou nebo ionexovou fází. V závěru byly výsledky stanovení porovnány a komentovány. V dnešní době je kladen důraz na správnou funkci zažívacího traktu. Významným faktorem, který podporuje střevní mikroflóru, je prebiotický sacharid - tagatosa. Její vlastnosti, výroba, metabolizace v těle a případné využití jsou taktéž popsány v části rešeršní. V experimentální části je uvedena možná optimalizace analýzy vzorků s obsahem tagatosy na obou typech kolon v systému HPLC. Výsledek je opět komentován v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Sledování změn sacharosy v nápojích
Polesová, Denisa
Diplomová práce byla vypracována na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v letech 2012/2014.V teoretické části práce jsou nejdříve rozděleny a popsány nápoje a sacharidy. Další kapitoly popisují jednotlivé formy cukrů, ať už přírodní či umělé, které se v nápojích vyskytují. Jsou uvedeny jejich vlastnosti, výskyt, význam a možné způsoby jejich analytického stanovení.Experimentální část se zabývá rychlostí rozkladu sacharosy, vlivem působení různého pH, kyseliny citronové a šťavelové, které byly namíchány v koncentracích 1 a 5 %. Rozklad byl pozorován též v ovocných šťávách. Použité metody pro následné stanovení cukrů byly metoda Luffa-Schoorla a enzymatické stanovení cukrů pomocí sady K-SUFRG Megazyme. Nejúčinněji na inverzi působily kyseliny, hlavně pak kyselina šťavelová.
|
|
| |
|
|
Sladidla (přírodní i umělá) používaná v potravinářském průmyslu
PIHLÍK, Pavel
Cílem této práce je seznámení se sladidly používanými v potravinářském průmyslu v České republice, ale i ve světě. Za základní sladidlo, které je měřítkem pro ostatní sladidla, je považován cukr (sacharosa). V této práci jsem popsal historii výroby řepného cukru v ČR, výrobky z něho a jeho použití v potravinářství. Dále zde uvádím základní rozdělení sladidel, kterými se snažíme cukr nahradit. Popisuji historii, výrobu, vlastnosti a jejich použití. Jedná se především o přírodní sladidla, která se dělí na sacharidická (sacharosa, fruktosa, glukosa, med, laktosa a alkoholické cukry), nesacharidická (steviosid, thaumatin) a umělá sladila (aspartam, sacharin, cyklamáty, acesulfam-k, sukralosa).
|
host ::
RSS.