|
|
Rekonstrukce tvaru polygonálních modelů
Klíma, Ondřej ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou statistického zpracování polygonálních modelů. Cílem diplomové práce je rekonstrukce polygonálního modelu poškozené lebky. Rekonstrukce je řešena pomocí statistického modelu tvaru lebky. Práce pokrývá problém registrace lebek založené na metodě thin-plate spline, zarovnání modelů obecnou prokrústovskou analýzou, identi fikaci chybějících částí lebky jako odlehlých hodnot statistického modelu. Následně práce řeší doplnění chybějících částí lebky a ověření věrohodnosti doplněných částí.
|
|
|
Forenzní identifikace dětských obličejů
Klíma, Ondřej ; Španěl, Michal (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice srovnávání dětských obličejů. Jejím cílem je vytvoření aplikace poskytující funkce pro fotokomparaci a tzv. ageing. Obě tyto části pracují s portrétními fotografiemi dětí. Úkolem fotokomparace je morfometrické srovnání dvou jedinců a posouzení jejich podobnosti, a to nezávisle na věkovém rozdílu obou portrétů. Ageing je nástroj pro simulaci stárnutí jedince na fotografii. Postupy pro obě funkce jsou založeny na metodách geometrické morfometrie, konkrétně na prokrústovské analýze a metodě tenkých ohebných plátků.
|
|
|
Aplikace metod geometrické morfometrie v antropologii
Pešek, Adam ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Šuláková, Hana (oponent)
V posledních triceti letech se rychle rozvíjí nové odvetví srovnávací biologie, nazývané geometrická morfometrie. Metody geometrické morfometrie umožnují získávat a vyhodnocovat data o tvaru a velikosti zkoumaného objektu ve 2D i 3D prostoru. Podle charakteru vstupních dat lze metody geometrické morfometrie rozdelit na metody analýzy obrysu a analýzy význacných bodu. V získávání dat napomáhají moderní technologie, jako dotykový scanner, laserový scanner nebo pocítacový program tps. Hlavním cílem této bakalárské práce bylo prozkoumat využitelnost metod geometrické morfometrie v rámci ruzných disciplín antropologie. V rade biologických a predevším antropologických studií byla geometrická morfometrie úspešne aplikována za úcelem porovnání tvarových rozdílu a prozkoumání variability tvaru. Bežné jsou studie pohlavního dimorfismu na kostre cloveka, ontogenetického vývoje kostry, rozdílnosti znaku na kostre cloveka mezi populacemi ci etniky nebo zmeny formy techto struktur v populaci v case. Klícová slova: geometrická morfometrie, tvar, význacné body, obrysy, prokrústovská analýza, Fourierova analýza
|
|
|
Vývoj obličeje u dětí ve věku od 6 do 12 let: longitudinální studie
Tošovská, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zedníková Malá, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn obličeje v souboru dětí od 6 do 12 let. V rámci výzkumu byly v ročních intervalech snímány povrchové trojrozměrné modely obličejů 18 dívek a 15 chlapců. Tyto modely sloužily k vytvoření časových řad, díky kterým bylo možné sledovat vývoj obličeje a jeho jednotlivých struktur včetně analýzy variability. Vývojové změny byly sledovány pro každé pohlaví zvlášť a zároveň byl sledován vývoj pohlavního dimorfismu. Výsledky byly vizualizovány pomocí barevných map superprojekce průměrných obličejů jednotlivých věkových kategorií a map signifikance zachycujících statisticky významné rozdíly v jednotlivých oblastech. Ve sledovaném souboru dětí byl pozorován u obou pohlaví růst obličeje, přičemž u chlapců byly změny formy obličeje výraznější. Nejintenzivnější růst obličeje byl u dívek i chlapců pozorován ve směru do šířky a výšky celého obličeje a v oblasti nosu, především ve směru do délky. Tyto změny probíhaly po celé období růstu, intenzivnější růst byl u dívek patrný od 10 let a u chlapců od 11 let. U dívek i chlapců docházelo s věkem i k tvarovým změnám. Obličej se postupně zužoval, docházelo k oplošťování tváří a čelo bylo více ubíhající dozadu. Tyto změny byly více patrné u chlapců. Pohlavní dimorfismus se s věkem...
|
|
|
Ontogenetické změny obličeje.
Benešová, Eliška ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Dvořák, Daniel (oponent)
Lidský obličej je charakterizován kombinací morfologických znaků, které jsou pro každého jedince unikátní. Jednotlivé znaky podléhají během ontogeneze změnám ovlivněných věkem, patologickými stavy, úrazy. Cílem této diplomové práce bylo sledování věkových změn obličeje u jedinců ve věkovém rozpětí od jednoho do osmnácti let. Materiálem byly černobílé portrétní fotografie dívek a chlapců. Analýza věkových změn faciální oblasti byla provedena pomocí metody geometrické morfometrie, kontrétně metody tenkých ohebných plátků (TPS). Na základě tvarové analýzy bylo potvrzeno, že mezi věkem a tvarovými změnami obličeje existuje významný vztah. Bylo zjištěno, že dochází zejména k zásadním změnám ve výškových a šířkových poměrech. Dochází k prodlužování a zužování obličeje, snížení výšky čela a zároveň nárůstu dolní čelisti do délky. Změny obličeje jsou také ovlivněny pohlavím jedince, přičemž u dívek je celkový růst obličeje zastaven kolem patnáctého roku, u chlapců pokračuje až do osmnácti let. Klíčová slova Geometrická morfometrie, metoda tenkých ohebných plátků, ontogenetický vývoj obličeje, věkové změny.
|
|
|
Rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky: kritické zhodnocení principů metody a analýza vybraných kraniofaciálních vztahů
Zedníková Malá, Pavla ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Tato disertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací spolu s teoretickým úvodem. V teoretickém úvodu je prezentován aktuální stav poznání problematiky faciální rekonstrukce. Stručně jsou popsány oblasti využití, principy metody a typy metod dle použitého média. Dále jsou popisovány spolehlivosti a omezení metod, které jsou zároveň východisky výzkumné části disertační práce. Pro metodu rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky je typická paralelní existence mnohonásobných predikčních pravidel, jejichž spolehlivost není známa nebo nebyla publikována. Cílem práce bylo otestovat spolehlivosti vybraných vodítek pro odhad polohy a velikosti částí obličeje (očí, nosu a rtů) a na základě výsledků doporučit, která vodítka přednostně používat. V druhé části výzkumu bylo cílem kvantifikovat těsnost vztahu mezi tvarem lebky a tvarem obličeje, tj. určit, do jaké míry a jakým způsobem tvar kostěného podkladu určuje (predikuje) tvar měkkých tkání, a to pomocí geometrické morfometrie. Materiál pro tuto disertační práci tvořil soubor laterálních telerentgenových snímků 87 dospělých jedinců pořízený v letech 1977-1992. Soubor sestával z 52 mužů (21-43 let, průměrný věk: 30 let) a 35 žen (19-39 let, průměrný věk: 21 let) středoevropské populace. Jedinci ve zkoumaném vzorku nevykazovali...
|
|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
|
|
Morfometrická analýza povrchu patra u pacientů s celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra.
Rusková, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Trefný, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem morfologie a variability povrchu patra u pacientů s celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra (UCLP) pomocí moderních metod geometrické morfometrie. K hodnocení byly použity sádrové dentální odlitky UCLP pacientů průměrného věku 14,8 let (v rozmezí od 11,8 do 17,2 let) a kontrolního souboru průměrného věku 14,7 let (14,1 - 15,7). Modely byly naskenovány pomocí 3D skeneru Roland LPX - 250. K celkovému posouzení variability pacientů s orofaciálními rozštěpy byly zahrnuty také dříve hodnocené dentální odlitky BCLP pacientů, jejichž věk byl v rozmezí od 12,1 do 16,5 let. Všichni pacienti byli operováni a léčeni na Klinice plastické chirurgie v Praze. Výsledky potvrdily v literatuře popisované základní velikostní a tvarové rozdíly v morfologii patra u jednotlivých typů rozštěpů, jako je např. zúžení patra u UCLP a BCLP vzhledem k normě a značná asymetrie patrové klenby u UCLP. Za použití "Dence correspondence models analysis" byly vypočteny průměrné povrchové modely pater a zjištěny nové poznatky především o tvaru a poloze premaxily. Metodami superprojekce jednotlivých průměrných modelů a FESA byla zjištěna odlišná poloha a sklon patra (inferiorní poloha premaxily s nejvýraznějším posunem bodu papilla incisiva) mezi rozštěpovými skupinami a kontrolním souborem. UCLP patra...
|
|
|
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
|
host ::
RSS.