|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Kollár, Jan (oponent)
Z 23 evropských a severoamerických kmenů druhového komplexu Euastrum humerosum/didelta (Desmidiales) jsem získala 3 evoluční linie v molekulárním markeru trnGucc intronu (druhého typu). U SSU intronu jsem nezískala signifikantní a jednotné výsledky. Je pravděpodobné, že jsou linie trnGucc intronu velice mladé. SEM odhalila jeden centrální pór a pětici hrbolků. Linie byly signifikantně odlišné svým tvarem a rozměry. V některých kmenech byla vysoká morfologická variabilita. Linie se lišily především délkou a šířkou buněk. Uvnitř morfotypu E. humerosum se linie lišily tvarem a rozměry polárního laloku. Uvnitř morfotypu E. didelta se linie lišily tvarem a rozměry krku. To bylo zjištěné geometrickou morfometrikou a měřením. Lineární diskriminační analýza krásivek z literatury odhalila, že je možné částečně odlišit skupiny variet (E. humerosum var. parallelum a E. didelta v linii A; dvě formy E. didelta f. val Piora a E. didelta f. latior v linii B; E. didelta var. inermiforme a E. humerosum var. affine v linii C). Klíčová slova: krásivky, druhy, skrytá diverzita, molekulární fylogenetika, geometrická morfometrika, Euastrum, skenovací elektronová mikroskopie
|
|
|
Rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky: kritické zhodnocení principů metody a analýza vybraných kraniofaciálních vztahů
Zedníková Malá, Pavla ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Tato disertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací spolu s teoretickým úvodem. V teoretickém úvodu je prezentován aktuální stav poznání problematiky faciální rekonstrukce. Stručně jsou popsány oblasti využití, principy metody a typy metod dle použitého média. Dále jsou popisovány spolehlivosti a omezení metod, které jsou zároveň východisky výzkumné části disertační práce. Pro metodu rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky je typická paralelní existence mnohonásobných predikčních pravidel, jejichž spolehlivost není známa nebo nebyla publikována. Cílem práce bylo otestovat spolehlivosti vybraných vodítek pro odhad polohy a velikosti částí obličeje (očí, nosu a rtů) a na základě výsledků doporučit, která vodítka přednostně používat. V druhé části výzkumu bylo cílem kvantifikovat těsnost vztahu mezi tvarem lebky a tvarem obličeje, tj. určit, do jaké míry a jakým způsobem tvar kostěného podkladu určuje (predikuje) tvar měkkých tkání, a to pomocí geometrické morfometrie. Materiál pro tuto disertační práci tvořil soubor laterálních telerentgenových snímků 87 dospělých jedinců pořízený v letech 1977-1992. Soubor sestával z 52 mužů (21-43 let, průměrný věk: 30 let) a 35 žen (19-39 let, průměrný věk: 21 let) středoevropské populace. Jedinci ve zkoumaném vzorku nevykazovali...
|
|
|
Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Kollár, Jan (oponent)
Z 23 evropských a severoamerických kmenů druhového komplexu Euastrum humerosum/didelta (Desmidiales) jsme získali 3 evoluční linie v molekulárním markeru trnGuuc intronu (druhého typu). U SSU intronu jsme nezískali signifikantní a jednotné výsledky. Je pravděpodobné, že jsou linie velice mladé. Linie byly signifikantně odlišné svým tvarem a rozměry. Použili jsme geometrickou morfometriku a měření rozměrů délky a šířky semicely, isthmu a jejich poměrů. V některých kmenech byla vysoká morfologická variabilita. Různé morfy v sebe přecházely a lišily se ve vroubkování bazálního laloku. Linie se lišily především svými rozměry a tvarově variabilními polárními laloky, včetně krku. SEM odhalila jeden centrální pór, oproti E. didelta var. bengalicum, který je v literatuře uváděn s póry dvěma. Klíčová slova: krásivky, druhy, skrytá diverzita, molekulární fylogenetika, geometrická morfometrika, Euastrum, skenovací elektronová mikroskopie
|
|
|
Sociální interakce a morfometrická analýza u vybraných populací tilikvy obrovské (Tiliqua gigas)
Jachnická, Kristýna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Tiliqua gigas je vzácný, s oblibou chovaný druh velkého scinka. Sociální struktura tohoto charismatického druhu však zůstává téměř neznámá. Vzh- ledem k vysoké agresivitě tohoto druhu a jeho obtížnému studiu v přírodě, se experiment založený na pachové diskriminaci jeví jako vhodný nástroj k jejímu lepšímu pochopení. Naše výsledky ukázaly, že reakce na pachový stimul je obecně slabá a má silně individuální charakter. Zájem jedince vzbuzují především látky produkované skrze kůži v oblasti hřbetu a nezdá se, že by pach jiného jedince vedl k útěkové reakci. Behaviorální analýza byla také doplněna o podrobnou analýzu hlav druhů T. gigas a T. scincoides. Je známo, že tyto druhy se dělí na několik diferencovaných poddruhů, které jsou dále tvořeny geograficky odlišnými populacemi. Zajímalo nás, zda se jednotlivé populace dají od sebe rozlišit na základě geometrické mor- fometrie a zda je dané rozdělení v souladu s jejich příbuzností. Ukázalo se, že po sloučení do větších skupin na základě genetické příbuznosti, se populace jeví jako distinktní, a jsou tím podpořeny výsledky fylogenet- ické analýzy. Nicméně zdá se, že tvar hlavy se neliší mezi pohlavími a nepoukazuje tak na pohlavní dimorfismus ve...
|
|
|
Existují u krásivek rodu Micrasterias teplotně korelované změny v morfologické integraci buněk?
Buchtová, Edith ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Micrasterias rotata je fylogeneticky i morfologicky dobře definovaným druhem, vyskytujícím se na celém území střední Evropy v rozsáhlém gradientu teploty. Pro svůj složitý tvar buněk je vhodným modelovým organismem výzkumu buněčné morfogeneze. V této diplomové práci bylo zkoumáno, zda se působení teploty jako stresového faktoru projeví odlišným vzorem morfologické integrace buněk Micrasterias rotata kultivovaných na teplotním gradientu. Optima a limity růstu na teplotním gradientu byly vztaženy k domovské lokalitě studovaných kmenů, izolovaných z nížinného mokřadu a vysokohorského jezera. Rozdíly v rychlosti růstu mezi kmeny naznačují lokální adaptaci na klimatické podmínky zdrojové lokality, ovšem poměrně vysoké hodnoty předpokládaného teplotního optima svědčí o vnitrodruhové evoluční adaptaci. Pravidlo snižování velikosti s teplotou se nepotvrdilo, ovšem u obou kmenů byl pozorován shodný tvarový trend. Analýza morfologické integrace v zásadě potvrdila, že buňka krásivky rodu Micrasterias je složena z řady morfologických modulů, které souvisí s její diferenciací na laloky a podlaloky. Integrace mezi laloky protilehlých polobuněk byla korelována spíše s rychlostí růstu. Naopak pozorovaná korelace teploty a vzájemné integrace laterálních laloků v rámci polobuňky může souviset se zvýšeným vývojovým...
|
|
|
Klasifikace pohlaví na základě vnější i vnitřní morfologie čelní kosti: aplikace ve forenzních vědách a v bioarcheologii
Čechová, Markéta ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývala hodnocením pohlavního dimorfismu vnější i vnitřní morfologie čelní kosti. Studium pohlaví na základě vnějšího povrchu čelních kostí, objemu a povrchu čelních dutin bylo prováděno za využití metod geometrické morfometrie, které byly aplikovány na trojrozměrné modely vytvořené segmentací a úpravou souboru CT snímků hlav 103 jedinců současné české populace. První část analýzy byla věnována hodnocení formy a tvaru vnějšího povrchu čelní kosti. Metodologie vychází ze studie Musilové et al. (2016), která se úspěšně zabývala pohlavním dimorfismem exokraniálního povrchu celé lebky a jeho základě navrhuje predikční model. Na 3D virtuálních modelech čelních kostí byla pro formu i tvar hodnocena variabilita a testovány rozdíly mezi muži a ženami. Hlavním cílem diplomové práce byla klasifikace pohlaví. Nejúspěšnější klasifikační model dosáhl 86,41 % s využitím 20 hlavních komponent formy vnějšího povrchu čelní kosti. Další část práce se týkala klasifikace pohlaví pomocí metodologie navrhované Bulutem et al. (2016), jež byla aplikována na tureckou populaci. Metoda klasifikovala pohlaví u českých mužů a žen s úspěšností 70,87 %. Pro kompletnost odhadu pohlaví na základě čelní kosti byla provedena také klasifikace na základě poloměru křivosti čelní kosti, která úspěšně...
|
|
|
Morfologické změny obličeje dospělých mužů a žen během stárnutí
Čiháková, Lucie ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Procesy biologických změn organismu v čase se zřetelně projevují v morfologii obličeje. V diplomové práci jsou tyto senescenční změny sledovány jako tvarové a velikostní změny transversálních dat povrchu 3D virtuálních modelů obličejů 443 žen a mužů (20-88 let) rozdělených do šesti věkových kategorií po dekádách. Metodami geometrické morfometrie (coherent point drift - dense correspondence algorithm, analýza hlavních komponent, per vertex t-test, superprojekce modelů) byly zjišťovány rozdíly v obličeji mezi jednotlivými věkovými kategoriemi s ohledem na pohlaví a sledován pohlavní dimorfismus a jeho postupný vývoj s věkem. Mezi jednotlivými věkovými kategoriemi byl sledován signifikantní rozdíl jak ve tvaru, tak formě obličeje. Obličej žen i mužů se s věkem rozšiřoval a zároveň se snižovala jeho konvexita. Byl sledován ústup celého čela a profilu nosu mužů, zatímco čelo žen se s věkem zešikmovalo vlivem ústupu horní části a profil nosu byl s věkem neměnný. Naopak s věkem neměnná byla poloha brady mužů, zatímco se u žen vysouvala dopředu. Výrazná byla u obou pohlaví retruze měkkých tkání v přední části horní čelisti. Po po sedmé dekádě života obličej stárne odlišně než v předchozích dekádách. Signifikantní rozdíl byl přítomen mezi pohlavími v jednotlivých věkových kategoriích jak ve tvaru, tak formě...
|
|
|
Correspondence Problem in Geometrics Morphometric Tasks
Krajíček, Václav ; Pelikán, Josef (vedoucí práce) ; Kosinka, Jiří (oponent) ; Sochor, Jiří (oponent)
Název práce: Problém korespondence v úlohách geometrické morfometrie Autor: Václav Krajíček Katedra / Ústav: Katedra software a výuky informatiky Vedoucí doktorské práce: RNDr. Josef Pelikán e-mail vedoucího: pepca@cgg.mff.cuni.cz Abstrakt: Analýza tvaru ve fyzické antropologii, biomedicíně a přidružených oborech je často prováděna s použitím landmarků nebo pomocí měření vzdáleností. Nové technické možnosti dovolují digitalizovat věrný vzhled objektu ve formě trojúhelníkových sítí nebo objemových dat. Tyto digitální obrazy jsou obzvláště užitečné v případech, kdy nemohou být vhodným způsobem použity landmarky k popisu tvaru. Aby bylo možné statisticky analyzovat tvar na vzorku pozorování, které jsou reprezentovány zmíněnými zobrazovacími technikami, musí být identifikovány vzájemně si odpovídající body. Registrace je klíčovým nástrojem k mapování reprezentací tvaru do společné souřadné soustavy, kde se hledají vzájemně si odpovídající body, v případě trojúhelníkových sítí na principu nejbližšího souseda a v případě objemových dat podle překrývajících se bodů. Elastická registrace založená na B-spline interpolaci byla vybrána kvůli své mnohostrannosti, relativní rychlosti a schop- nosti...
|
|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
host ::
RSS.