Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě
Herodesová, Adéla ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce analyzuje regionální diferenciaci pěstování geneticky modifikovaných plodin v územním členění za jednotlivé státy. V práci jsou definovány základní odborné termíny, historie biotechnologického šlechtění a rozdělení geneticky modifikovaných plodin dle upravených vlastností. Důraz je kladen na postoj států k používání této biotechnologie v zemědělství a z něj plynoucí legislativu. Ukazuje se, že legislativa má zásadní vliv na pěstování geneticky modifikovaných plodin. Konkrétně je v práci porovnán legislativní přístup mezi státy Evropské unie a USA, který se výrazně liší. Bližší pohled je věnován pěstování geneticky modifikovaných plodin v Česku. Na základě grafů a map vytvořených ze sekundárních dat jsou zkoumány vybrané faktory (ekologické zemědělství, struktura velikosti podniku a nedostatečná výživa), které mohou souviset s pěstováním geneticky modifikovaných plodin v jednotlivých státech. Výsledky jsou diskutovány s relevantní odbornou literaturou. Klíčová slova: GMO, geneticky modifikované plodiny, regionální diferenciace, legislativa, zemědělství
Metodika dlouhodobého hodnocení transgenní rezistence Biotech švestky, Prunus domestica L., cv. ´HoneySweet´ a netransgenní rezistence vybraných odrůd peckovin k viru šarky švestky: uplatněná certifikovaná metodika
Polák, Jaroslav ; Komínek, Petr ; Krška, Boris ; Jarošová, Jana
Předkládaná metodika obsahuje metodický postup založení pokusu s pěstováním Biotech švestky cv. ´HoneySweet´, pěstování rostlin v pokusném sadu a vyhodnocení rezistence této švestky k infekci virem šarky švestky a též rezistenci k současné infekci dalšími dvěma viry, virem chlorotické skvrnitosti listů jabloně a virem zakrslosti slivoně.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Aktuální otázky stanovení specifické DNA : možnosti efektivního využití při kontrole v zemědělství a potravinářství: 11.12.2009
Ovesná, Jaroslava ; Pouchová, Vladimíra
Výzkum genetické variability hospodářsky významných plodin přináší nové možnosti ve zlepšování jejich biologického potenciálu. Tento seminář byl věnován možnostem některých postupů, jejich využitím pro charakterizaci genů a genové exprese u významných plodin jakými jsou pšenice a ječmen, ale také minoritních plodin typu česneku a konopí, kde není dostatek dostupných dat o sekvenci genů. Rovněž byly ukázány praktické aplikace získaných výsledků a postupy vzorkování.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Biofortifikované rostliny a molekulární farmářství - aktualizace gymnaziálního studia biologie
Koblihová, Kateřina ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pavlová, Libuše (oponent)
Geneticky modifikované rostliny (GM rostliny) jsou rostliny, které mají za pomoci molekulárně-genetických technik změněný genotyp. Cílené zásahy do genotypu mají vyšší účinnost oproti metodám, které využívá klasické šlechtění rostlin. Nutným předpokladem takových zásahů je hluboká znalost molekulární biologie, genetiky a fyziologie rostlin. Úspěch genetických modifikací tak jde ruku v ruce s neustále se rozšiřujícími znalostmi z mnoha oborů biologie. První generace GM plodin byla odolnější proti abiotickému stresu, škůdcům, herbicidům či nemocím. Tím docházelo ke zvýšení výnosů a celkově ke snížení nákladů. Tyto vlastnosti však přinášely užitek především zemědělcům, ale nikoliv koncovému spotřebiteli. Mnoho metod, které jsou využívány na transformaci geneticky modifikovaných rostlin první generace, je využíváno i pro generace následující. Biofortifikace by se dala pokládat za další stupeň genetických modifikací rostlin. Rostliny, které jsou konzumovány, jsou vylepšeny o látky, které prospívají lidskému organismu. Mají částečně suplovat pestrou stravu a napomáhat zlepšení výživy, ale nemají přímé léčivé účinky. Molekulárně-genetické principy jejich vzniku jsou podobné molekulárnímu farmářství. Molekulární farmářství momentálně představuje vrchol genetických manipulací s rostlinami. Do genomů rostlin...
Vývoj \kur{Spodoptera littoralis} (Boisduval) na geneticky modifikovaném bramboru exprimujícím bakteriální toxin Cry3Aa
SVOBODOVÁ, Zdeňka
Housenky Spodoptera littoralis (Boisd.) byly krmeny listy dvou téměř izogenních kultivarů brambor, Superior a Newleaf Superior (NLS). Kultivar NLS je však geneticky modifikován a exprimuje toxin Cry3Aa, který pochází z Bacillus thuringiensis a chrání brambor proti mandelince bramborové, Leptinotarsa decemlineata (Say). Obsah toxinu v rostlinách byl sledován pomocí metody ELISA. Rychlost vývoje, úmrtnost, váhový růst, plodnost samiček a líhnivost vajíček nebyly u S. littoralis ovlivněny kultivarem. Z výsledků vyplývá, že přítomnost toxinu Cry3Aa v listech brambor nemá negativní vliv na vývoj housenek, které se jimi živí.
Biotechnologie jako politický systém
Sobotková, Lenka ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Biotechnologie jsou široký pojem, proto se práce zaměřuje pouze na geneticky modifikované plodiny a biopaliva. Seznamuje s odbornými charakteristikami obou biotechnologií. Shrnuje také příslušnou legislativu a ekonomické ukazatele. V další části práce analyzuje postoje vybraných politických aktérů. Uvádí tam stanoviska jednotlivých mezinárodních a nadnárodních organizací (včetně Evropské unie), českých politických stran a také postoj katolické církve.
Vývoj produkce GM potravin v České republice
Malina, Petr ; Slavíková, Lenka (vedoucí práce) ; Vejchodská, Eliška (oponent)
Ve své práci bych se rád zaměřil na zkoumání úspěšnosti pěstování geneticky modifikovaných rostlin na území České republiky. Položím si otázky, jak se v českém prostředí přistupuje k této problematice, jak si vedeme ve srovnání s ostatními státy EU a z jakého důvodu tomu tak je. Cílem práce bude provést analýzu toho, jak naši zemědělci využívají možnosti genetické modifikace a jak se jim to vyplácí. Jak se stavíme k argumentaci světových zastánců a odpůrců geneticky modifikovaných organismů? Na toto téma bych zároveň uvažoval o průzkumu mínění českých spotřebitelů. Na základě zkoumání těchto a podobných otázek bych si chtěl následně jako cíl vytyčit odhad potenciálu produkce GM potravin v českém prostředí v příštích letech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.