|
| |
|
|
Vliv světla na fotomorfogenezi u rostlin ve výuce biologie na středních školách
Sedlecký, Libor ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlová, Libuše (oponent)
Světlo neslouží rostlinám pouze jako zdroj energie, ale slouží i jako informace o stavu okolí a signální informace pro vývojové procesy, které v rostlinách probíhají. Záření může přicházet jak od přírodního zdroje, tak i od zdroje umělého a to v celém spektrálním rozsahu. Záření je rostlinou vnímáno díky široké paletě receptorů, které jsou známy jako fotoreceptory - receptorové molekuly. Díky fotoreceptorům se rostlina dokáže svému okolí přizpůsobit tak, aby v co největší míře zefektivnila činnost svého metabolismu. Ve fotomorfogenetických reakcích rostlina reaguje především na červenou, modrou část elektromagnetického spektra a v menší míře i na záření ultrafialové. Pro červené světlo existuje pouze jediný fotoreceptor a to fytochrom, který se vyskytuje ve dvou konformacích a v několika druzích. Fytochrom patří k nejvíce prozkoumaným fotoreceptorům. Modré viditelné světlo a v menší míře ultrafialové záření je pak vnímáno pomocí kryptochromů, které dlouho odolávaly vědeckému poznání. Je značný rozdíl v tom, jak rostlina reaguje na světlo a tmu. V rozdílných světelných podmínkách se vytváří značně odlišný habitus a probíhají odlišné fyziologické děje. Jedna z hlavních reakcí při přechodu ze tmy na světlo je deetiolizace, kdy rostlina začíná nebo obnovuje svou fotosyntetickou aktivitu. Světelné...
|
|
| |
|
|
Biofortifikované rostliny a molekulární farmářství - aktualizace gymnaziálního studia biologie
Koblihová, Kateřina ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pavlová, Libuše (oponent)
Geneticky modifikované rostliny (GM rostliny) jsou rostliny, které mají za pomoci molekulárně-genetických technik změněný genotyp. Cílené zásahy do genotypu mají vyšší účinnost oproti metodám, které využívá klasické šlechtění rostlin. Nutným předpokladem takových zásahů je hluboká znalost molekulární biologie, genetiky a fyziologie rostlin. Úspěch genetických modifikací tak jde ruku v ruce s neustále se rozšiřujícími znalostmi z mnoha oborů biologie. První generace GM plodin byla odolnější proti abiotickému stresu, škůdcům, herbicidům či nemocím. Tím docházelo ke zvýšení výnosů a celkově ke snížení nákladů. Tyto vlastnosti však přinášely užitek především zemědělcům, ale nikoliv koncovému spotřebiteli. Mnoho metod, které jsou využívány na transformaci geneticky modifikovaných rostlin první generace, je využíváno i pro generace následující. Biofortifikace by se dala pokládat za další stupeň genetických modifikací rostlin. Rostliny, které jsou konzumovány, jsou vylepšeny o látky, které prospívají lidskému organismu. Mají částečně suplovat pestrou stravu a napomáhat zlepšení výživy, ale nemají přímé léčivé účinky. Molekulárně-genetické principy jejich vzniku jsou podobné molekulárnímu farmářství. Molekulární farmářství momentálně představuje vrchol genetických manipulací s rostlinami. Do genomů rostlin...
|
|
|
Vliv světla na fotomorfogenezi u rostlin ve výuce biologie na středních školách
Sedlecký, Libor ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlová, Libuše (oponent)
Světlo neslouží rostlinám pouze jako zdroj energie, ale slouží i jako informace o stavu okolí a signální informace pro vývojové procesy, které v rostlinách probíhají. Záření může přicházet jak od přírodního zdroje, tak i od zdroje umělého a to v celém spektrálním rozsahu. Záření je rostlinou vnímáno díky široké paletě receptorů, které jsou známy jako fotoreceptory - receptorové molekuly. Díky fotoreceptorům se rostlina dokáže svému okolí přizpůsobit tak, aby v co největší míře zefektivnila činnost svého metabolismu. Ve fotomorfogenetických reakcích rostlina reaguje především na červenou, modrou část elektromagnetického spektra a v menší míře i na záření ultrafialové. Pro červené světlo existuje pouze jediný fotoreceptor a to fytochrom, který se vyskytuje ve dvou konformacích a v několika druzích. Fytochrom patří k nejvíce prozkoumaným fotoreceptorům. Modré viditelné světlo a v menší míře ultrafialové záření je pak vnímáno pomocí kryptochromů, které dlouho odolávaly vědeckému poznání. Je značný rozdíl v tom, jak rostlina reaguje na světlo a tmu. V rozdílných světelných podmínkách se vytváří značně odlišný habitus a probíhají odlišné fyziologické děje. Jedna z hlavních reakcí při přechodu ze tmy na světlo je deetiolizace, kdy rostlina začíná nebo obnovuje svou fotosyntetickou aktivitu. Světelné...
|
host ::
RSS.