|
|
Reakce ptačích predátorů na automimikry u ploštic z čeledi Lygaeidae
Stránská, Anna ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Automimikry, neboli vnitrodruhová variabilita obranných mechanismů u aposematické kořisti, jsou v přírodě velice častým jevem. Zejména pak u chemicky chráněné kořisti. Tato práce obsahuje dva experimenty. První experiment sledoval reakci naivních predátorů, kterými byly sýkory koňadry (Parus major), na automimetickou kořist. Kořistí byly ploštičky pestré (Lygaeus equestris). Sýkory byly rozděleny do třech experimentálních skupin a každé skupině byly předkládány tři ploštice, které byly krmeny na umělé potravě s rozdílným množstvím kardenolidů. Kontrolní skupině byla předkládána kořist, která neměla v potravě kardenolidy. Skupina testovaná s nízkou koncentrací dostávala ploštice, které se živily na potravě s nízkou koncentrací kardenolidů a skupina testovaná s vysokou koncentrací dostávala ploštice, které se živily na potravě s vysokou koncentrací kardenolidů. V rámci generalizačního testu pak byla všem skupinám nabízena jedna ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). Bylo zjištěno, že u skupiny testované s vysokou koncentrací docházelo k rychlejšímu averznímu učení. Tato skupina také zabila a konzumovala méně ruměnic, než druhé dvě skupiny. Skupina testovaná s vysokou koncentrací nejvíce generalizovala na novou černo-červenou kořist, protože měla nejmenší pravděpodobnost útoku na ruměnice. Druhý...
|
|
|
Reakce predátorů vůči druhům červeno-černého mimetického komplexu
Kotlíková, Lucie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Červeno-černý mimetický komplex v západopalearktické oblasti zahrnuje značné množství druhů členovců. Ty se vzájemně liší mírou podobnosti, úrovní obranných mechanismů a jejich efektivity vůči různým predátorům. Součástí této práce byly dva experimenty. První experiment byl proveden na dospělých sýkorách koňadrách (Parus major) s umělou kořistí ve formě fotografií. Ptáci byli rozděleni do dvou experimentálních skupin, ve kterých se učili rozlišovat mezi jedlou a nejedlou kořistí. Jedna měla vyšší diverzitu ve zbarvení u nejedlé kořisti v průběhu učení (deset druhů podčeledi Lygaeinae), druhá měla nízkou diverzitou ve zbarvení nejedlé kořisti (deset jedinců stejného druhu, Lygaeus equestris). Po deseti blocích učení následovaly dva bloky generalizace, kdy měly obě skupiny stejnou kořist, která byla naprosto odlišná od kořisti v průběhu učení. Bylo zjištěno, že rychlost učení se mezi oběma skupinami nijak zásadně nelišila. Dále byla pozorována efektivnější generalizace u skupiny s vyšší diverzitou v učení. Tento trend byl však pozorován pouze v rámci prvního dne generalizačního bloku. Druhý den i skupina s nižší diverzitou dosáhla podobné úspěšnosti v generalizaci. Druhý experiment byl proveden s ručně odchovanými sýkorami koňadrami a živou kořistí. Byl zaměřen na porovnání efektivity antipredační...
|
|
|
Výstražná signalizace barevných forem slunéčka východního (\kur{Harmonia axyridis})
BOROVIČKA, Martin
Efektivita aposematických obran (zbarvení a chemická obrana) používaná třemi vzácnými formami slunéčka východního Harmonia axyridis byly testovány pomocí chycených volně žijících sýkor koňader (Parus major). Předpokládal jsem, že vizuálně se orientující predátor bude o tyto vzácné barevné formy projevovat větší zájem, protože je nezná a musí se naučit je generalizovat podle naučené averze k jiným slunéčkům.
|
|
|
Reakce ptáků vůči pestřenkám (Syrphidae) a jejich modelům (Aculeata)
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Batesovská mimeze je antipredační strategií, kdy neškodný druh (mimetik) napodobuje nebezpečný model svým vzhledem. Fenoménem v rámci Batesovské mimeze jsou tzv. nepřesní mimetici. Předpokládali bychom, že v evoluci Batesovští mimetici budou selektováni směrem k dokonalejšímu napodobení modelu, ale u některých druhů je napodobení velmi slabé. Cílem této práce bylo ověřit reakce přirozených predátorů na typické Batesovské mimetiky s často nedokonalou mimezí, tj. pestřenky (Syrphidae) a ověřit některé z hypotéz, které se pokouší nedokonalou mimezi osvětlit. V rámci této práce jsme provedli dva experimenty, ve kterých byla modelovým predátorem sýkora koňadra (Parus major). První experiment byl na téma vlivu diverzity modelů na kategorizaci a generalizaci pestřenek predátorem. Sýkory byly rozděleny do dvou skupin, kdy první skupina dostávala kořist s vysokou diverzitou modelů (10 druhů z řádu Hymenoptera) a druhá skupina s nízkou diverzitou modelů (2 druhy z řádu Hymenoptera). Experiment měl dvě fáze, kategorizační, kdy se sýkory učily rozeznávat jedlou a nejedlou kořist a generalizační, kdy sýkory generalizovaly zkušenost z kategorizačního učení na novou kořist. Jedlou kořist představovaly mouchy z řádu Diptera, nejedlou představovaly modely (především vosy z řádu Hymenoptera) a novou kořist...
|
|
| |
|
|
Komentovaný překlad: Guide de manoeuvre (Éric Tabarly, Luçon: Éditions Le Télégramme, 2008)
Kofroňová, Zuzana ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí - překladu a komentáře. Jedná se o překlad 3 kapitol francouzské jachtařské příručky Guide de manoeuvre. (Vyvázání k nábřeží nebo k jiné lodi, Kotvení a Manévr muž přes palubu). V překladu jsem se pokusila zachovat hlavní funkci originálního textu - informovat a poučit čtenáře. Druhou částí je komentář k překladu, který se věnuje překladatelské analýze originálního textu, typologii překladatelských problémů a metod jejich řešení. V překladatelské analýze popisuji výchozí text z hlediska faktorů, které jej ovlivňují. V části, jež se věnuje překladatelským problémům, se zaměřuji na ty, se kterými jsem se při překládání potýkala a jakým způsobem jsem je řešila. V závěru zmiňuji, jaké překladatelské metody jsem použila.
|
|
| |
|
|
Komentovaný překlad Člověk a pes. Umění komunikace (L'Homme et le chien. Bien communiquer. Pageat, Patrick. Odile Jacob. Paris 1999, str. 135- 155).
Šenkeříková, Irena ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
práce Tato závěrečná bakalářská se skládá ze dvou částí, z českého překladu francouzského textu a z následného komentáře. Jedná se o překlad úryvku francouzské příručky pro chovatele psů L'Homme et le chien. Bien communiquer., jejímž autorem je veterinář a entomolog Patrick Pageat. V první části, kterou je překlad, jsem se zaměřila na vytvoření srozumitelného a funkčně ekvivalentního textu pro českého čtenáře. Zachovala jsem primární funkci originálu, tedy poskytnutí informací a užitečných rad chovatelům psů. Druhá část práce obsahuje detailní překladatelskou analýzu výchozího textu. Dále se v druhé části zaměřuji na představení konkrétních překladatelských řešení, která jsem zvolila při převodu do češtiny. Závěr práce shrnuje použité překladatelské metody a nastiňuje typologii překladatelských problémů.
|
|
|
Vliv chromatické složky antipredačních výstražných signálů na jejich efektivitu
Truhlářová, Marie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Výstražným zbarvením prezentují živočichové potenciálním predátorům svoji nebezpečnost či nevyužitelnost jako kořist. Jednotlivé výstražné barvy se liší ve své síle a v efektu na kognitivní procesy predátorů. Konkrétními kognitivními procesy, která výstražné barvy ovlivňují jsou proces učení, vrozená averze, paměť a generalizace. Mezi typické výstražné barvy ovlivňující reakce predátora řadíme červenou, oranžovou a žlutou barvu. Nejefektivnějším signálem se obecně jeví červená barva, která má významný vliv na proces učení, paměť i generalizaci. Oranžová se také jeví být silným signálem, nicméně není tolik studovanou barvou. Žlutá výstražná barva je efektivním aposematickým signálem, ale ve srovnání s jinými výraznějšími barvami (červenou a oranžovou), jde o méně silný stimul. Bílá, modrá, fialová a ultrafialová barva jsou málo studované barvy a jejich role v aposematismu zatím není potvrzena. Iridescentní zbarvení se jeví jako efektivní aposematiský signál, který může mít vliv na proces učení, paměť a generalizaci. Ve své práci uvádím souhrn dosavadních informací týkajících se vlivu jednotlivých výstražných barev na kognitivní procesy predátora. Klíčová slova: aposematismus, výstražné zbarvení, kognitivní procesy, červená, oranžová, žlutá, iridescence, averzivní učení, vrozená averze, paměť, generalizace
|
|
|
Generalizace LOD2 modelů budov metodou agregace
Měchurová, Kristýna ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Tomáš (oponent)
Generalizace LOD2 modelů budov metodou agregace Abstrakt Práce se zabývá návrhem a implementací postupu agregace 3D modelů budov LOD2. Pomocí metody matematické optimalizace je navržen takový postup, aby bylo dosaženo globálně optimálního řešení. Budovy jsou agregovány na základě podobnostních charakteristik typických pro LOD2, např. typ střechy. Při agregaci je kladen důraz na to, aby byly minimalizovány objemové změny tělesa a zároveň aby se minimalizoval počet agregátů. Je vytvořena optimalizační úloha v podobě skriptu s volitelnými parametry tak, aby mohl skript posloužit široké škále uživatelů. Vstupní data jsou vytvořena pomocí metody procedurálního modelování a následně upravena tak, aby budovy tvořily souvislé bloky. Nakonec je za účelem názornosti výsledků optimalizace navržen a implementován postup vizualizace optimalizační úlohy. Klíčová slova: 3D GIS, generalizace, agregace, matematická optimalizace, procedurální modelování
|
host ::
RSS.