|
|
Gender na dětském hřišti
Melicharová, Andrea ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Gender na dětském hřišti: Etnografický výzkum Diplomová práce se zabývá reprodukcí genderových stereotypů na dětském hřišti. Teoreticky se opírá o klasické přístupy k genderu (Renzetti, Curran 2005, Jarkovská 2004), genderové socizalizace (Giddens 1999, Gilligan 2001 a Bem 1993) a inspiruje se současnými výzkumu dětských hřišť (Paetcher, Clark 2003, Millan 2012). Výzkum byl realizován na dětském hřišti, které se nachází v Berouně v blízkosti medvědária v průběhu roku 2013 a 2014 jako nezúčastněné pozorování návštěvníků dětského hřiště. Práce předkládá komplexní pohled na genderový rád a genderové stereotypy, které jsou na dětském hřišti reprodukovány ve dvou oblastech, a to: 1) oblast genderových stereotypů, které na dětském hřišti reprodukují samotné děti a 2) oblast genderových stereotypů, které na hřiště přináší jejich dospělý doprovod. Analýza přibližuje způsoby, kterými jsou tyto kategorie rekonstruovány a rozehrávány v každodenním životě a jaké mají dopady na subkulturu hřiště. Anylýza vychází především z překvapivého zjištění, že děti na hřiště doprovází stejný poměr mužů jako žen. Další zjištění, týkající se dětí, které na hřišti rozehrávají spoustu herních aktivit, již není tolik překvapivé a dokazuje, že děti jsou ovlivněny svým okolím a genderové stereotypy společnosti dále reprodukují....
|
|
| |
|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
|
|
Genderové stereotypy v televizních reklamách na automobily
Salomonová, Markéta ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Gender a s ním spojené stereotypy či předsudky jsou hojně diskutovaným společenským tématem i předmětem odborného výzkumu. Přestože je evidentní, že se prezentace maskulinního a femininního genderu v médiích mění, stále v zobrazování mužských a ženských rolí převládají stereotypy. Role médií v genderové socializaci zůstává neoddiskutovatelná. Televizní reklamu považuji za typický příklad mediálního formátu, který je v představování maskulinního a femininního genderu stereotypní. Ve své diplomové práci se zaměřuji na televizní reklamu na automobily a tuto domněnku podrobuji detailnímu zkoumání. Zároveň tím navazuji na svou bakalářskou práci, v níž jsem se zabývala genderovými stereotypy v dětských televizních reklamách. V rámci teoretických východisek se soustředím na obecné představení biologických a sociologických pohledů na gender, vývoj genderu a genderovou socializaci. Stručně také představuji teorii v oblasti médií a televizní reklamy. Metodologická část vysvětluje důvody výběru výzkumné metody a vytváří rámec a pravidla selekce a analýzy televizních reklam. S pomocí obsahové analýzy pak zkoumám 54 unikátních spotů propagujících automobily. Analyzuji celkem 24 proměnných u tří kódovacích jednotek - samotné reklamy, inzerovaného automobilu (automobilů) a postav vystupujících v reklamě. V...
|
|
| |
|
|
Gender na školách pro sluchově postižení
Pánková, Tereza ; Ptáčková, Klára (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce se zabývá projevy genderu a genderovými stereotypy na školách pro žáky/kyně se sluchovým postižením a to v oblasti vztahů a komunikace mezi vyučujícími a studujícími a mezi studujícími navzájem. Teoretická část je rozdělaná na dvě poloviny, kdy první polovina teoretické části práce se věnuje vymezení základních pojmů souvisejících s generovou problematikou, tzn. pojmů gender, genderové stereotypy, genderové role apod. Dále se zbývá problematikou genderu na škole. Druhá polovina se věnuje člověku se sluchovým postižením, jeho vývojem a vlivem sluchového postižení na osobnost člověka. Také se věnuje základnímu vzdělávání osob se sluchovým postižením. Tyto dvě části propojuje kapitola, která se věnuje genderu, postižení a vzdělávání. Praktická část se zabývá konkrétními oblastmi týkající se vztahů a komunikace mezi vyučujícími a studujícími a mezi studujícími navzájem. Ke zkoumání projevujících se genderových stereotypů v této oblasti práce využívá kvalitativního analýzu dat, získanou formou pozorování výuky na škole pro žáky/žákyně se sluchovým postižením a strukturovaných rozhovorů s vyučujícími.
|
|
|
Gender a genderová lingvistika
ANDRASCHKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je gender a genderová lingvistika. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu gender a s ním přímo související kapitoly jako jsou například: genderové stereotypy a role, genderová identita a socializace. Na konci generové části je přidána i kapitola věnující se feminismu, který popisuje vznik genderové ideje. K první části práce náleží také kapitola genderová lingvistika. Tato kapitola se věnuje nejen mluvenému projevu, ale také tomu psanému. V lingvistické části práce je mimo jiné věnována pozornost tématům, mezi něž mimo jiné patří: generické maskulinum, přechylování ženských příjmení, korektnost povolání nebo odraz ženy v literatuře. Druhá část práce obsahuje empirický výzkum výše zmíněných témat. Výzkum je zpracován kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku, jenž byl pokládán respondentům tří věkových kategorií. Výsledné poznatky šetření jsou řádně a přehledně zpracovány do grafů a tabulek.
|
|
|
Kvalitativní výzkum rodičovské socializace: role otce a matky
FRČKOVÁ, Lucie
Tématem této práce je rodina, rodičovství, role jaké rodiče mají. Mapuje proměny rodiny v historii, popisuje změny, ke kterým v rodině došlo. Zaměřuje se také na problematiku socializace a genderové socializace, zejména je důležitá socializace do role rodiče. V metodologické části jsou objasněny použité metody výzkumy, tedy zakotvená teorie, polostrukturovaný rozhovor. Součástí práce je tedy i výzkum, který se zaměřoval na perspektivu otce a matky spjatou s rodičovství.
|
|
|
Vybrané genderové aspekty v socioterapeutickém procesu
HUŇOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou genderových aspektů v socioterapeutickém procesu. Cílem práce je popis chování klientů a klientek v socioterapeutickém procesu z hlediska genderových aspektů. V rámci analýzy genderových otázek vychází bakalářská práce z pojetí genderu jako určitého sociálně a kulturně podmíněného konstruktu, odehrávajícího se prostřednictvím sociálních interakcí v závislosti na konkrétním kontextu života. Postmoderní genderově senzitivní sociální práce odmítá představu jak ženské, tak i mužské ?přirozenosti?, které by měly za následek specificky ženské a mužské modely praxe sociální práce. Na socioterapii ve smyslu přístupů využívajících terapeutický potenciál sociálního prostředí, jakožto součást sociální práce, lze pohlížet stejnou genderovou optikou jako na sociální práci, a tudíž i tematizovat ty genderové aspekty, které jsou aktuální v sociální práci obecně. Empirická část práce se opírá o metodu kvalitativního výzkum. Pro získání relevantních dat byla použita technika hloubkového nestandardizovaného rozhovoru s vybraným klientem a klientkou a technika zúčastněného pozorování. Provedený výzkum potvrdil existenci genderových aspektů v socioterapeutickém procesu v prostředí konkrétní sledované komunity. Genderové aspekty byly přítomny v názorech či chování dotazovaného klienta a klientky, v chování klientů a klientek sledované komunity a taktéž v přístupu terapeuta a terapeutek ve sledovaném zařízení. Výsledky provedeného kvalitativního výzkumu mohou sloužit jako východisko případného kvantitativního výzkumu, který by mohl být zaměřen na zkoumání vztahu mezi genderově senzitivně utvářeným prostředím komunity lidí s duševním onemocněním a úspěšnosti socioterapie. Další oblastí kvantitativního výzkumu by mohlo být zkoumání existence rozdílů ve vnímání klienty a klientkami mužů a žen při výkonu jejich profesních rolí socioterapeutů a socioterapeutek.
|
host ::
RSS.