|
|
Psychická resilience a copingové strategie hráčů souls-like her
Bura, Jan ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce si za cíl klade zjistit, zdali existují rozdíly v mírách resilience a způsobech vyrovnávání se se stresem mezi hráči videoher - specificky mezi hráči žánru souls-like a běžnou populací. K získání dat byl vytvořen dotazník, který obsahoval dva standardizované inventáře - Brief Resilience Scale (BRS) a Brief-COPE. Pro účel práce byl taktéž vytvořen inventář BRS- G, respektive škála BRS zasazená do herního prostředí. Dotazník byl následně vložen na internetová fóra a do facebookových skupin. Byla získána data celkově od 147 respondentů. Respondenti byli na základě času stráveným hraním videoher a preferencemi pro žánr souls- like rozřazeni do 3 skupin (souls-like hráči, běžní hráči a nehráči). Skupina běžných hráčů byla přidána jako kontrolní skupina umožňující zachytit, zdali rozdíl mezi skupinami je tvořen hraním souls-like her či hraním obecně. Pro zjištění rozdílů byla stěžejní metodou Kruskal- Wallis test (tj. neparametrická verze ANOVY) a následné post-hoc testy. Rozdíly v oblasti copingových strategií byly minimální, téměř žádné - jediný signifikantní rozdíl byl nalezen v emočně laděných strategiích, který se nejspíše vázal na pohlaví (ženy vykazovaly vyšší hodnoty). V oblasti resilience byl nalezen statisticky významný rozdíl - běžní hráči vykazovali vyšší hodnoty než ostatní...
|
|
|
Sociální a kulturní status digitální zábavy
Vnouček, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce nabízí pohled na představy české veřejnosti o kulturní a společenské roli digitální zábavy (tedy počítačových her a videoher) jakožto relativně nového interaktivního média. Autor se pokouší ověřit validitu předpokladu, že je digitální zábava předmětem kulturní stigmatizace, jíž zformovala součinnost řady, v práci blíže charakterizovaných, faktorů. Současný pohled veřejnosti na digitální zábavu vnímá jako produkt v historii pravidelně se opakující mediální paniky, stereotypních představ, snahy vládnoucích vrstev udržet status quo, boje sociálních skupin o kulturní dominanci a s tím související hierarchizace kulturního vkusu. Předpokládaným následkem kulturní stigmatizace digitální zábavy je společenská stigmatizace hráčů, kteří pod tlakem společnosti často přizpůsobují své chování obecnému vkusu. Zásadní součástí práce je výzkum, který vychází z kvalitativních a kvantitativních dat získaných mezi pedagogy, studenty osmiletých gymnázií a žáky základních škol. Výzkum, založený na sérii rozhovorů a širším dotazníkovém šetření na třech náhodně vybraných pražských základních školách a třech gymnáziích, potvrzuje generační podmíněnost negativního pohledu na digitální zábavu a odlišný pohled gymnazistů a žáků základních škol na specifické aspekty digitální zábavy a videoherní kultury.
|
|
|
LGBT a identita hráče videoher
Marková, Tereza ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje identitě člověka s menšinovou sexuální orientací nebo genderovou identitou v prostředí počítačových her. Zabývá se otázkou, jestli LGBTQ identita hráče videoher nějakým způsobem ovlivňuje jeho zkušenost s hraním počítačových her a jak se tento vliv projevuje. Teoretická část práce seznamuje čtenáře nejprve s LGBTQ identitou člověka a vysvětluje rozdíl mezi sexuální orientací a genderovou identitou. Identitě se věnuje celá další kapitola této práce, věnuje se tématu sexuální orientace a genderové identity člověka ve vztahu k jeho celkové identitě a zmiňuje specifika identity člověka s menšinovou sexuální orientací a genderovou identitou. Další část práce se soustředí na popis herního prostředí a na to, jak se do něj promítá identita hráče. Hlavními tématy této části jsou identifikace hráče s postavou v počítačové hře, vztah hráče s herní postavou a také téma genderu v herním prostředí. Dále se teoretická část práce zaměřuje přímo na LGBTQ hráče videoher. V této části se teorie soustředí na diverzitu a reprezentaci LGBTQ menšiny a jejich význam ve hrách a v hráčské komunitě. Představuje podrobněji vývoj LGBTQ reprezentace ve videohrách a přibližuje také, jaké výzvy pro LGBTQ hráče tvoří hráčská komunita. Výzkumná část této práce je založena na rozhovorech s osmi LGBTQ...
|
|
|
Mediální obraz hráčů digitálních her v českých mainstreamových a zájmových médiích: v letech 2016 - 2018
Němečková, Petra ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o mediálním obrazu hráčů digitálních her v českých médiích, konkrétně v nejčtenějších denících. Digitální hry jsou stále poměrně okrajovým tématem v rámci české společnosti, hráči jsou považováni za podivíny a sociálně izolované jedince, v horším případě pak za osoby závislé a agresivní. Předpokládám, že se digitální hry stanou běžnou součástí našich životů, ale než se tak stane, vytyčila jsem si cíl, zjistit, jak současná česká média pohlíží na osoby, které rády videohry hrají. Tento úkol je důležitý, protože ať už chceme nebo ne, média jsou odrazem naší společnosti a zároveň elementem, který může veřejné mínění do jisté míry ovlivnit. Pokud však existuje snaha o osvětu či změnu ve vnímání herní komunity, je nejprve nutné znát současný stav. V rámci teoretické části práce pojednává o tom, v jakém prostředí mediální texty vznikají a jaký mají dopad na příjemce daného obsahu. Současně čtenáře seznamuje i s tím, kdo jsou skuteční hráči, očištění o stereotypní vnímání. Praktická část pak zkoumá sedm nejčtenějších českých deníků Aha!, Blesk, E15, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta DNES a Právo. Tyto deníky nejlépe ukazují obraz, který je čtenářům novin předkládán. V práci je zjišťováno, do jakých kategorií jsou hráči zařazováni, a proč tomu tak je. Pro účely...
|
|
|
Sociální a kulturní status digitální zábavy
Vnouček, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce nabízí pohled na představy české veřejnosti o kulturní a společenské roli digitální zábavy (tedy počítačových her a videoher) jakožto relativně nového interaktivního média. Autor se pokouší ověřit validitu předpokladu, že je digitální zábava předmětem kulturní stigmatizace, jíž zformovala součinnost řady, v práci blíže charakterizovaných, faktorů. Současný pohled veřejnosti na digitální zábavu vnímá jako produkt v historii pravidelně se opakující mediální paniky, stereotypních představ, snahy vládnoucích vrstev udržet status quo, boje sociálních skupin o kulturní dominanci a s tím související hierarchizace kulturního vkusu. Předpokládaným následkem kulturní stigmatizace digitální zábavy je společenská stigmatizace hráčů, kteří pod tlakem společnosti často přizpůsobují své chování obecnému vkusu. Zásadní součástí práce je výzkum, který vychází z kvalitativních a kvantitativních dat získaných mezi pedagogy, studenty osmiletých gymnázií a žáky základních škol. Výzkum, založený na sérii rozhovorů a širším dotazníkovém šetření na třech náhodně vybraných pražských základních školách a třech gymnáziích, potvrzuje generační podmíněnost negativního pohledu na digitální zábavu a odlišný pohled gymnazistů a žáků základních škol na specifické aspekty digitální zábavy a videoherní kultury.
|
host ::
RSS.