|
|
Fytoextrakce nesteroidních analgetik
Bažilová, Blanka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Zedník, Jiří (oponent)
Životní prostředí je v současné době značně znečištěno řadou různorodých polutantů a to hlavně kvůli lidské činnosti. Část této práce pojednává o problému šíření kontaminantů do životního prostředí. Dále pak shrnuje určité možnosti odstraňování xenobiotik z odpadních a podzemních vod, a zaměřuje se v největší míře na nové inovativní metody dekontaminace znečištěných oblastí založených na rostlinných biotechnologiích. Tato studie zahrnuje znalosti o schopnostech a využití rostlin při transformaci a degradaci nesteroidních analgetik, které patří mezi nejběžněji a masově používaná léčiva. Cílem bakalářské práce bylo sledování osudu a transportu v dnešní době používaných nesteroidních analgetik a zhodnocení účinnosti fytoextrakce těchto látek z kapalného živného media pomocí slunečnice roční a kukuřice seté. Pro stanovení vybraných nesteroidních analgetik (piroxikam, nimesulid, ketoprofen a paracetamol) byl vyvinut a optimalizován analytický postup, který sestával z extrakce a stanovení pomocí metody HPLC-MS. Výsledky naznačují, že studovaná nesteroidní analgetika jsou velmi dobře rostlinami extrahována. Největší fytoremediační potenciál byl prokázán pro ketoprofen, který byl přijímán rostlinami více než ostatní nesteroidní analgetika.
|
|
|
Studium stresových odpovědí rostlin na přítomnost léčiv v kultivačním médiu
Bystroňová, Jana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo ověření možností degradace ibuprofenu pomocí vybraných rostlinných kultur a stanovení aktivit antioxidativních enzymů (peroxidázy, katalázy, askorbát peroxidázy a glutation-S-transferázy), jakožto markerů oxidativního stresu způsobeného ibuprofenem. K experimentům byly použity Nicotiana tabaccum (kultivary La Burley 21, SR 1 a jejich GMO) a Nicotiana glauca. Rychlost odstranění ibuprofenu u testovaných tabáků tedy klesala v pořadí: N. tabaccum SR1 > N. tabaccum Zm-p60-1-T4 > N. tabaccum TRI 2T2 > N. glauca > N. tabaccum TRI 2T1 > N. tabaccum cv. La Burley > N. tabaccum Zm-p60-1-T5. Jako nejvhodnější se pro odstranění ibuprofenu zdál netransformovaný N. tabaccum SR1. Dlouhodobý experiment ukázal, že rostlinný stres se projevuje i po delším čase. Dle celkového srovnání aktivit enzymů v kulturách s přítomností ibuprofenu s kontrolami se jako nejvíce tolerantní k ibuprofenu jevil N. tabaccum cv. La Burley 21 a jako nejméně tolerantní N.glauca. Klíčová slova: fytoremediace, ibuprofen, Nicotiana tabaccum, Nicotiana glauca, HPLC, peroxidáza, kataláza, askorbát peroxidáza, glutation-S-transferáza
|
|
| |
|
|
Thorium jako environmentální stresový faktor pro růst rostlin v kontaminovaném prostředí
Hrdinová, Aneta ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Thorium je prvek patřící mezi těžké kovy, který je charakteristický svojí radioaktivitou podobně jako uran nebo radon. Thorium zatím není prvek, který by byl v průmyslu běžně využíván, ale vzhledem k jeho radioaktivním vlastnostem má velký potenciál pro budoucí využití na výrobu jaderné energie. Díky tomu ale bude stále častěji docházet k jeho uvolňování do půdy, vody a atmosféry a prostřednictvím rostlin by se pak mohl stát součástí potravinového řetězce a představovat tak závažná zdravotní rizika i pro člověka. Publikací věnovaných thoriu a jeho vlivu na rostliny zatím není mnoho. Většina z těchto prací je přitom zaměřená pouze na schopnosti rostlin akumulovat thorium a případně také sledují distribuci thoria v rostlinném těle. Dosud ale dle mých údajů chybí práce, která by sledovala, jaký vliv má thorium na fyziologické vlastnosti rostlin. Za modelový organismus byl vybrán druh Nicotiana glutinosa (L.), středně akumulující thorium, pěstovaný hydroponicky. Hoaglandova živná média se lišila přítomností thoria, kyseliny vinné, putrescinu a fosfátů. V první části práce jsem sledovala akumulaci thoria rostlinami tabáku pod vlivem výše zmíněných modifikací média. Ve druhé části jsem sledovala vliv thoria na fotosyntetický aparát (obsah fotosyntetických pigmentů, rychlá fluorescence PSII), na...
|
|
|
Akumulace thoria a studium stresových odpovědí rostlin na jeho přítomnost
Kufner, Daniel ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace thoria a studium stresových odpovědí na jeho přítomnost byla testována na vybraném kultivaru tabáku, La Burley 21. Rostliny byly kultivovány v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě schopnosti akumulace a distribuce thoria v celé rostlině byl sledován vliv vybraných organických a anorganických přídavků na akumulaci. Mezi organické látky patřila kyselina citronová, vinná a šťavelová, v jejichž přítomnosti byl pozorován zvýšený obsah thoria ve všech částech rostliny. Dále byly testovány látky ze skupiny diaminů a polyaminů (putrescin, kadaverin, spermin a spermidin). Tyto látky, známé též pro své antioxidační působení v rostlinách, měly vliv na snížení akumulace thoria zejména v kořenovém systému rostlin. Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím akumulaci thoria byla však absence fosfátových iontů v hydroponickém médiu, která způsobila řádový vzestup koncentrace thoria ve všech částech rostlin. Významným se ukázalo počáteční snížení pH po přídavcích organických kyselin a vyšších koncentrací thoria a postupné zvýšení tohoto pH během kultivace. Byla také porovnávána schopnost akumulace a distribuce thoria kultivaru La Burley 21 s 5 dalšími kultivary a jejich 14 odvozenými GMO, přičemž bylo zjištěno, že studovaný kultivar vykazuje průměrnou akumulaci Th v...
|
|
|
Faktory ovlivňující příjem a distribuci uranu v rostlinách
Krejčová, Daniela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Uran je radionuklid, který se v malém množství přirozeně vyskytuje v zemské kůře. V těchto koncentracích není příliš nebezpečný, ale jeho koncentrace se kvůli antropogenní činnosti zvyšuje a dá se očekávat, že i v budoucnosti bude jeho množství narůstat. Proto je nutné zkoumat možnosti, jak takovouto kontaminaci co nejšetrněji a zároveň efektivně odstranit. Vhodným řešením by mohla být fytoremediace, ale tato metoda je v případě kontaminace uranem relativně na začátku. Proto je třeba studovat vliv uranu na rostliny a zjistit, nakolik jsou vhodné pro fytoremediaci uranem kontaminovaných areálů. Fytoremediační metody jsou založené na schopnosti rostlin přijímat a akumulovat dané polutanty. Nejzásadnější faktory ovlivňující příjem uranu rostlinou se dají v zásadě rozdělit do čtyř skupin: druh rostliny, oxidační stav uranu, pH média nebo substrátu a ligand, který je na uran navázán (Mitchell, 2013). S tím úzce souvisí i transport uranu do nadzemních částí rostliny. Rostliny se musí s přijatým uranem vypořádat; kromě radiologického rizika vyplývajícího z vlastností radioizotopu, je uran zároveň i těžký kov. Pro rostliny je výrazně závažnější chemická toxicita uranu způsobující mimo jiné oxidativní stres, než radioaktivita uranu. Informace o působení uranu na rostliny jsou velmi důležité pro další rozvoj...
|
|
|
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
|
|
|
Rostlinné bioindikátory těžkých kovů
Pecinová, Eliška ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Městské oblasti jsou vystaveny vysokému riziku znečištění, a některé druhy rostlin mohou toto znečištění dobře indikovat. V této práci byly ke studiu vybrány rostliny, které jsou schopny kumulovat v sobě těžké kovy a splňují podmínky pro bioindikátory. Jako vhodné bioindikátory byly zvoleny mechy, lišejníky, bříza, lípa a tis. Vzorky rostlin byly odebírány na území města Brna v dopravně zatížených i nezatížených oblastech a analyzovány pomocí atomové absorpční spektrometrie na obsah Cd, Cu, Hg, Pb a Zn. Ve zvýšené koncentraci, hraničící s limitní hodnotu potenciální fytotoxicity, byly stanoveny Cu (max 47,7 mgkg-1) a Zn (max 200 mgkg-1). Jako nejlepší rostliny pro bioindikaci znečištění v podmínkách města Brna byly pro většinu prvků (Cu, Hg, Pb) vyhodnoceny mechy a lišejníky, výjimkou byl zinek, jehož nejlepším bioindikátorem byla bříza. Lípa se prokázala jako nevhodná pro biomonitoring. Výsledky obsahu rizikových prvků ukázaly vysokou variabilitu mezi studovanými lokalitami, bez významného vlivu dopravní zátěže, a naznačují tedy vliv dalších faktorů, které převážily faktor znečištění z dopravy.
|
|
|
Hodnocení klíčivosti vybraných genotypů konopí v in vitro podmínkách
Kučerová, Petra
Tato bakalářské práce se zabývá možnostmi využití technického konopí, které je v současné době; vzhledem ke snaze chovat se co nejvíce ekologicky; velmi žádanou plodinou. Cílem bylo vybrat z několika konopných odrůd ty nejvitálnější (Fibrol a Tisza) a následně je použít ke kultivaci in vitro na médiích s obsahem těžkých kovů (kadmia a olova). Výsledky práce zahrnovaly posouzení akumulačních schopností konopí a tvorby rostlinných barviv (chlorofylů a karotenoidů) při daných stresových podmínkách. Co se týče růstových faktorů (čerstvá hmotnost, délka stonku, délka kořenů, atd.), lépe si vedla odrůda Fibrol. Ovšem z hlediska akumulace bylo uspokojivějších výsledků dosaženo s odrůdou Tisza na médiích s obsahem kadmia. Zároveň rostliny odrůdy Tisza dosáhly vyššího obsahu rostlinných barviv, i když celkově nebylo prokázáno, že by byl fotosyntetický aparát rostlin působením těžkých kovů nějak zásadně poškozen. Experiment potvrdil, že konopí je vhodnou hyperakumulační rostlinnou.
|
|
|
Fytoremediácie využitie technických plodín
Schreiber, Patrik
Tato bakalářská práce shrnuje možnosti využití rostlin - především technických plodin - k dekontaminaci půd, vod a kalů od polutantů. Tato práce poskytuje přehled a způsoby příjmu kontaminantů, které se dají tímto způsobem odstraňovat ze životního prostředí, popis fytoremediačních technologií a jejich výhody a nevýhody, popis vybraných plodin a limity jejich využití. V další části mé bakalářské práce popisuji pokus, při kterém byl zkoumaný fytotoxický efekt skládkové vody na různé parametry dvou odrůd konopí (Cannabis sativa L.). Cílem tohoto pokusu je zjištění optimální koncentrace zálivky skládkovou vodou. Optimální zálivka by měla být taková, aby nadměrně neinhibovala pro fytoremediaci důležité parametry rostlin, případně je ihned nezahubila. Tvorba skládkové vody je hlavním problémem skládkování komunálního odpadu. Skládková voda představuje vážné ohrožení pro povrchové a podzemní vody. Skládková voda by se dala definovat jako tekutina, která prochází přes těleso skládky a obsahuje z ní vyextrahované látky a hmotu. Tato tekutina vzniká ze srážkové vody, která dopadá na skládku a z vlhkosti odpadu, který byl na skládku uložen. Složení skládkové vody může být různé, závisí na věku skládky i na typu odpadu na ní ukládaného, pravidelně ale obsahuje jak organické polutanty, tak těžké kovy.
|
host ::
RSS.