Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 53 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Burn it and that's it? "Funeral without a ceremony" from the survivors' perspective
Gajdoš, Adam ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Česká tlač v posledných rokoch opakovane informovala o stúpajúcom počte pohrebov bez obradu. Medzi interpretáciami zhruba tridsaťpercentného podielu pohrebov bez akéhokoľvek verejného obradu sa objavovali úvahy, ktoré tento jav vysvetľovali stratou vysokou mierou sekularizácie, dezintegráciou sociálnych väzieb, či tabuizáciou smrti v modernej spoločnosti. Predkladaná práca si kladie za cieľ preklopiť interpretačnú perspektívu a analyzovať jav "pohrebu bez obradu" z perspektívy zmysluplne konajúceho aktéra. Na základe analýzy desiatich pološtrukturovaných rozhovorov autor 1) identifikuje východiská rozhodovania (motivácie, postoje, situačné faktory), ktorými respondenti legitimizujú voľbu formy pohrebu; a 2) systematicky rozoberá a interpretuje rituálne praktiky a symbolickú činnosť (ritualizácie), ktoré na smrť zosnulého pochovaného bez obradu nadväzovali. Podrobná analýza príbehov respondentov ukazuje, že pohreb bez verejného obradu organizovaného pohrebnou službou zďaleka neznamená, že smrť je prostá rituálu, ktorý by skúsenosť straty pomáhal zmysluplne rámcovať. V záverečnej úvahe nad Walterovými ideálnymi typmi prístupu k smrti (Walter 1996) dospieva autor k záveru, že popri prevažne modernom kontexte umierania a pochovávania v súčasnom Česku predstavuje odmietnutie profesionálnych služieb...
Funerální výjevy v rámci minojského a mykénského obrazového umění v období LM IIIA-B a LH IIIA-B
Žežule, Jakub ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Předmětem práce jsou funerální výjevy v rámci obrazového umění datovaného do třetí fáze pozdně minojské a pozdně heladské kultury. Zkoumaná je ikonografie na obrazových vázách a hliněných rakvích (larnacích), ovšem při pokusu o výklad těchto obrazů se přihlíží i k dalším ikonografickým pramenům jakými jsou např. pečetě či fresky. Příležitostně jsou využity i poznatky z jiných starověkých kultur východního Středomoří. Cílem práce je osvětlení zvyků a myšlenkového světa spojeného se smrtí v rámci minojské a mykénské civilizace.
Posmrtné balzamování Klementa Gottwalda
Bulvasová, Alena ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
a klíčová slova Práce je níže rozdělená na tři části nazvané "Smrt," "Pohřeb" a "Balzamace." V první části se představuje důvod Gottwaldovy smrti v březnu 1953, zvláštní průběh pitvy a také situace jeho osobních lékařů. Druhá část se věnuje způsobu organizace "vojensko- civilního"pohřbu a smutečním projevům v celé ČSR. Třetí oddíl je tematickým okruhem pro otázky balzamování např. připomenutí ostatních, v dnešní době stále funkčních mauzoleí ve světě, popsání stavebních úprav v Národním památníku anebo významu tzv. doplňujících balzamování. Klíčová slova: Balzamování, Klement Gottwald, Pohřeb, Národní památník na Vítkově, doplňující balzamování.
Pohřební obřady křesťanských církví
Váňa, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
iplomová práce "Pohřební obřady křesťanských církví" pojednává o pohřebních obřadech církve římskokatolické, a to před a po liturgické reformě Druhého vatikánského koncilu, církve řeckokatolické, pravoslavné, Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické. Mapuje jednotlivé obřady, historický vývoj a srovnáním struktur obřadů se pokouší nalézt společné prvky a zároveň největší rozdíly na poli liturgickém a věroučném. Zpracovává téma smrti, představ posmrtného života a pohřebních obřadů v antice, evropském pohanství, židovské tradici a středověké kultuře. Dále pojednává o posledních věcech člověka a o vzkříšení, nakolik je obsaženo v jednotlivých agendách. Závěr práce se věnuje připravenosti agend na zvláštní případy a novější způsoby posledního rozloučení. Klíčová slova Agenda, církev, liturgie, obřady, pohřeb Počet znaků (včetně mezer): 146 709 D
Obraz Jana Palacha v české kultuře
Jáchimová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se věnuje analýze kulturního obrazu Jana Palacha a to především analýze symbolů a mýtů, jejichž prostřednictvím je tento obraz konstruován. Hlavní pozornost věnuje pojmu oběť - soustředí se na připodobnění Jana Palacha archetypům oběti Krista a mladých mučedníků. Ve druhé části je Jan Palach analyzován jako oběť národní. Pozornost je zaměřena na spojení Palacha s Janem Husem a zařazení Palachova pohřbu mezi specifickou tradici českých pohřbů jako tichých národních demonstrací. Autorka postupovala metodou analýzy diskurzu. Při práci využívá nejen textových materiálů (krásné i faktografické literatury), ale opírá se i o fotografické a dokumentární filmové záběry.
Představy o posmrtném životě a význam smrti pro indiánský kmen Zuni
Ručková, Eliška ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojmenovaná Představy o posmrtném životě a význam smrti pro indiánský kmen Zuni se snaží podat ucelený pohled na pohřební rituály a představy o smrti vybrané společnosti pueblanských indiánů. Nejprve se snažím přiblížit historické pozadí vývoje kmene Zuniů, spolu se stručným popisem způsobu jejich života a také náboženství a jeho proměny, zejména pod vlivem španělských dobyvatelů a křesťanství. Do tohoto nástinu je následně zasazeno samotné téma. Práce se stručně věnuje také vybraným mýtům, které jsou pro ni jedním z hlavních zdrojů představ zunijské společnosti o posmrtném životě. Na ten je zde spolu s pohřebním rituálem zaměřena největší pozornost. Hlavním cílem této práce je jednak zjistit, jak představy Zuniů o smrti reflektují tuto společnost, a také jaký pro ně má smrt význam. Práce se snaží ukázat, že smrt má pro zunijský kmen svou důležitost v kontextu udržení jednoty této společnosti, která je pro ni tolik typická.
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
Smrt a rituály se smrtí spojené v současné společnosti ve vnímání žáků 1. stupně ZŠ.
PETRÁŠKOVÁ, Věra
Práce se zabývá pohledem dnešní společnosti v naší zemi na smrt. První část vymezuje pojem smrti, která zasahuje do našeho života. Přibližuje ji pohledem vědních oborů sociologie, psychologie a teologie. Druhá část je věnována setkávání dětí se smrtí v životě. Zaměřuje se na možnost setkání s tématem smrti ve školní edukaci. Třetí kapitola se zaobírá rituály, které nám pomáhají projít společně určitou situací. Poslední čtvrtá část ukazuje výsledky kvantitativního výzkumu chápání smrti u dětí mladšího školního věku.
Poslední věci člověka - etické aspekty pohřbívání
HEJDUKOVÁ, Petra
Práce se zabývá posledními věcmi člověka, od umírání, přes strach ze smrti, pohřeb a rituály spojené s pohřbem, až po nároky, které jsou kladeny na pohřební služby. Práce není zaměřena pouze na samotné umírající a jeho prožívání posledního období života, ale velká pozornost je v práci věnována pozůstalým, především v kontextu truchlení, vyrovnávání se se ztrátou a poradenství pro pozůstalé. V diplomové práci je poskytnut prostor pro všechna různá témata, která se týkají posledních věcí člověka - samotnému pohřbu, hřbitovům a pohřebním službám, které úzce spolupracují s pozůstalými, kteří přicházejí sjednat pohřeb. Shrnuje zákonné předpisy, kodexy a nařízení, kterých musí pohřební služby za každých okolností dbát. Zmiňuje také roli hrobníka a funkci poradenství pro pozůstalé.
Jak seznámit děti s tématem smrti?
BRISUDOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem Jak seznámit děti s tématem smrti. Sleduje především truchlení, přijímání a ovlivnění dětí v otázce smrti. Pohled sociologie, který se zabývá historickým a současným nahlížením na smrt. Zde je nastíněna problematika smrti a pohřbívání, se kterou úzce souvisí úmrtí blízkého člověka, smutek a vzpomínání pozůstalých. Práce dále ukazuje pohledy dětské literatury na téma smrti. Tato literatura se stává průvodcem dítěte pro pochopení pocitů vnímaných při osobním kontaktu se smrtí. Dále uvádí, jak dítě přijímá a jak je ovlivňováno smrtí během svého života. V neposlední řadě poukazuje na důležitost komunikace a vysvětlení stávající situace dítěti. Hlavní roli zastává rodina či odborná pomoc, která by měla být dítěti poskytnuta. Přínos této práce vidím v tom, že kriticky sumarizovala dostupnou českou literaturu a krátce porovnala se zahraniční.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 53 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.