|
|
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti COVID-19
Studničková, Alena ; Grinc, Jan (oponent)
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti covid-19 Práce se zabývá mezemi omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19. Jejím cílem je za prvé posoudit soulad zavedení povinného očkování proti covid-19 v České republice s ústavním pořádkem, případně definovat podmínky, jež by právní úprava musela splňovat, aby ji bylo možné pokládat za ústavně konformní, za druhé zhodnotit bezvadnost mimořádných opatření vydávaných za účelem likvidace epidemie. Text obsahuje nastínění právní úpravy povinného očkování v České republice doplněný o analýzu relevantní judikatury Ústavního soudu, na což navazuje popis úpravy zavedení povinného očkování proti onemocnění covid-19 v prosinci 2022 a hodnocení jeho ústavnosti v době vydání a v okamžiku dokončení práce pohledem autorky. Další část je věnována mimořádným opatřením souvisejícím s očkováním proti nemoci covid-19 v oblasti pracovněprávních vztahů, školství a služeb, kdy je kladen důraz na právní předpisy, na základě kterých docházelo k odlišnému zacházení s osobami očkovanými a neočkovanými. Práce obsahuje popis jednotlivých mimořádných opatření, analýzu otázek, které vydáním těchto opatření vznikly ve veřejném prostoru, rozbor související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a...
|
|
|
Lidskoprávní limity veřejnoprávního vymáhání soutěžního práva
Bernard, Vladislav ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou ochrany základních práv v souvislosti s veřejnoprávním vymáháním soutěžního práva. Autor v kontextu uplatňování vyšetřovacích pravomocí ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komise analyzuje, zda je v analyzovaných normativních systémech zajištěna srovnatelná úroveň ochrany základních práv osob dotčených vyšetřováním možného protisoutěžního jednání. Autor dospívá k závěru, že úroveň ochrany základních práv je rozdílná, což podle něj vyplývá z rozhodovací praxe příslušných soudů.
|
|
|
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti COVID-19
Studničková, Alena ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti covid-19 Práce se zabývá mezemi omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19. Jejím cílem je za prvé posoudit soulad zavedení povinného očkování proti covid-19 v České republice s ústavním pořádkem, případně definovat podmínky, jež by právní úprava musela splňovat, aby ji bylo možné pokládat za ústavně konformní, za druhé zhodnotit bezvadnost mimořádných opatření vydávaných za účelem likvidace epidemie. Text obsahuje nastínění právní úpravy povinného očkování v České republice doplněný o analýzu relevantní judikatury Ústavního soudu, na což navazuje popis úpravy zavedení povinného očkování proti onemocnění covid-19 v prosinci 2022 a hodnocení jeho ústavnosti v době vydání a v okamžiku dokončení práce pohledem autorky. Další část je věnována mimořádným opatřením souvisejícím s očkováním proti nemoci covid-19 v oblasti pracovněprávních vztahů, školství a služeb, kdy je kladen důraz na právní předpisy, na základě kterých docházelo k odlišnému zacházení s osobami očkovanými a neočkovanými. Práce obsahuje popis jednotlivých mimořádných opatření, analýzu otázek, které vydáním těchto opatření vznikly ve veřejném prostoru, rozbor související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a...
|
|
|
Leniency program jako spravedlivý nástroj soutěžního práva EU
Svoboda, Michael ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Leniency program jako spravedlivý nástroj soutěžního práva EU Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali leniency program Komise respektuje základní práva a zásady chránící podniky před zneužitím moci ze strany Komise, tedy zdali je leniency program Komise spravedlivý a proporcionální. Po obecném představení podmínek leniency programu Komise se diplomová práce zabývá analýzou vztahu leniency programu k jednotlivým základním právům a zásadám - jmenovitě zásadě právní jistoty a legitimního očekávání, zásadě rovného zacházení a právu na spravedlivý proces. Konkrétně tyto práva a zásady byly vybrány, neboť se jeví s ohledem na specifika leniency programu jako nejrelevantnější. Ve vztahu k zásadě právní jistoty a legitimního očekávání je pozornost zaměřena na hypotetickou žádost a rezervaci pořadí, důkazy potřebné k získání imunity, důkaz s významnou přidanou hodnotou, podmínky spolupráce s Komisí, okamžik oznámení splnění podmínek leniency programu, míru snížení pokuty a problematiku podávání žádostí o leniency ve více jurisdikcích. Ve vztahu k zásadě rovného zacházení je hodnocena zejména věcná a osobní působnost leniency programu (omezení na tvrdé horizontální dohody a na podniky). Soulad s právem na spravedlivý proces je hodnocen ve vztahu k některým dílčím právům, jež zahrnuje - právo na...
|
|
|
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu
Osborne, Alice ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Práce se věnuje judikatuře Ústavního soudu v daňových věcech, kde je důvodem přezkumu tvrzené porušení základního práva či právního principu. V první části práce je stručně popsána výchozí situace, zejména teoretická a ústavněprávní východiska pro přezkum daňových předpisů a rozhodnutí a jsou vymezena relevantní základní práva a metody a standardy přezkumu, které Ústavní soud ve své judikatuře používá, a to obecně a zejména v daňových věcech. Těžištěm práce je pak rozbor vybraných daňových kauz a rozhodnutí Ústavního soudu. U každého rozhodnutí je nejprve stručně popsána výchozí situace a okolnosti přijetí předmětné úpravy, poté následuje samotný rozbor a nakonec shrnutí z hlediska porušovaných / tvrzených práv v dané kauze a metod a standardů přezkumu uplatněných Ústavním soudem. Výsledky rozboru jsou poté shrnuty, konfrontovány s obecnými východisky a jsou identifkovány společné prvky příslušných kauz a rozhodnutí. Závěrem je zjištění, že v analyzovaných kauzách nebyla předmětná úprava dostatečně pečlivě posuzována z hlediska dopadů na základní práva adresátů (právo na informační sebeurčení a právo podnikat) a souladu s ústavněprávními principy (rovnost, výhrada zákona), ať už z toho důvodu, že se jednalo o dílčí, nekoncepční změny, nebo z toho...
|
|
|
Výhrada svědomí v evropském právu
Dušek, Petr ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén výhrady svědomí a jeho recepci v právní teorii a praxi s cílem zhodnotit jeho oporu v evropské ochraně lidských práv se zvláštním zaměřením na specifika systému práva Evropské unie. V úvodní části rozebírá doktrinární vymezení institutu po stránce pojmosloví a systematického třídění, v této souvislosti se zabývá též přirozenoprávními kořeny výhrady svědomí a snaží se nalézt východiska pro metodický přístup k jejímu posuzování. Za účelem osvojení teorie pak institut mapuje v domácím prostředí českého právního řádu. Velký prostor práce věnuje rozboru judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která je v kauzách svobody svědomí bohatší předlohou i právní autoritou pro členské státy a instituce EU. Zobecněním podstatných prvků štrasburské soudní praxe nachází základní hranice nastavené mezinárodní ochranou. Dospívá též k závěru, že systém Úmluvy nebude samotnou evropskou koncepci výrazným způsobem omezovat ve prospěch ani v neprospěch výhradců. Vliv ovšem bude mít jeho právně technické pojetí svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Na evropském poli práce nejprve rozebírá svobodu svědomí v souvislosti se zvláštní povahou unijní ochrany lidských práv, hledá spojnice i rozdílnosti mezi Listinou práv EU a Úmluvou a snaží se zmapovat a zobecnit judikaturu...
|
|
|
Nástroje ochrany lidských práv v Evropské unii - Perspektiva společné politiky v rámci EU?
Hendrychová, Veronika ; Levrincová, Petra (vedoucí práce) ; Ruffer-Lustigová, Petra (oponent)
Diplomová práce "Nástroje ochrany lidských práv v Evropské unii - Perspektiva společné politiky v rámci EU?" vychází z předpokladu, že Evropská unie klade stále větší důraz na ochranu lidských práv uvnitř, ale i vně Společenství. Hlavní hypotézou tedy je, že tento proces směřuje k vytvoření společné politiky lidských práv v EU. Vodicí linií celé práce je otázka, zda lze nalézt dostatečné indicie hovořící pro dohledný vznik takové politiky, jako například vůli ze strany institucí a dalších aktérů. První část práce zkoumá definici lidských práv v EU, roviny jejich ochrany a lidsko-právní ustanovení zakládajících smluv, jejich novelizací a dalších relevantních dokumentů. Druhá část práce je zaměřena na hlavní aktéry v systému ochrany lidských práv v EU a hodnocení jejich aktivit na tomto poli. Perspektivou společné politiky ochrany lidských práv v EU se zabývá část třetí. Soustředí se především na analýzu současné situace lidsko-právní ochrany v Evropské unii a ochotu aktérů postupovat v této oblasti společně. Práce je vedena převážně empiricko-analytickou metodou, dále je použita analýza právní a kvalitativní textová analýza. Hlavním přístup je založen na hledisku mezinárodních vztahů.
|
|
|
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika
Zelnerová, Eliška ; Bayerová, Monika (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Právo na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách a Česká republika. Abstrakt: Tato práce řeší problematiku ochrany práva na vzdělání. Zaměřuje se na pojetí práva na vzdělání obsaženého v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále také porovnává znění tohoto práva s jeho vyjádřením v jiných dokumentech poskytujících mu ochranu na mezinárodní úrovni. Těmito dokumenty jsou Listina o základních právech EU a Úmluva o právech dítěte. Podstatná část práce je věnována také koncepci práva na vzdělání v českém právním řádu a jejím porovnáním s úpravou v Úmluvě. Velká pozornost je pak věnována rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva D.H. a ostatní proti České republice, protože se jedná o jediný odsuzující rozsudek týkající se České republiky v oblasti práva na vzdělání. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mělo toto rozhodnutí na Českou republiku a další členské státy rady Evropy, a zda se je podařilo úspěšně implementovat do českého právního řádu. Toto rozhodnutí je důležité nejen pro Českou republiku. Vrhlo světlo na problém, se kterým se potýká řada evropských států. Stalo se pilotním rozsudkem, který následovala další podobná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající ne například Řecka či Maďarska. Z těchto rozhodnutí je patrné, že Česká...
|
|
|
Svoboda projevu v českém mediálním prostředí - případové studie
Gantner, Filip ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Práce se zabývá komplexním popisem svobody projevu v českém mediálním prostředí. Odpovídá přitom na výzkumnou otázku, jaké jsou meze svobody projevu médií a v médiích, pokud se tato svoboda střetne s právem na ochranu osobnosti. Práce je pojata jako interdisciplinární studie na pomezí právní a mediální vědy. Důraz klade na roli médií při realizaci svobody projevu a na působení soudů při aplikaci ustanovení o svobodě projevu, a zvláštní pozornost pak věnuje právě kolizi mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti. Práce nejprve vymezuje jednotlivé složky svobody projevu, a to na podkladu jednotlivých relevantních ustanovení českého právního řádu, mezinárodních smluv a předchozí rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Následně přibližuje, jak byla tato východiska reflektována v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Zabývá se zároveň i základním vymezením otázek spojených s ochranou osobnosti. Na základě provedené analýzy pak přináší celkem deset případových studií zaměřených na aplikaci poznatků z předchozího textu práce na hypotetické skutkové okolnosti týkající se svobody projevu médií a svobody projevu v médiích. V nich odpovídá na výzkumnou otázku a naznačuje, jak by za současného stavu judikatury mohly být soudní praxí rozhodovány spory spočívající v kolizi mezi právem na...
|
|
|
Teoretická východiska limitování základních práv a svobod v České republice
Madej, Martin ; Tryzna, Jan (oponent)
Teoretická východiska limitování základních práv a svobod v České republice Martin Madej Pojetí základních práv a podmínky pro jejich limitování v ČR jsou výsledkem specifické interpretace Listiny základních práv a svobod Ústavním soudem, která odráží jeho širší ústavně- teoretická východiska. Ačkoliv je tato teorie soudem prezentována takřka dogmaticky, konfrontace se zahraniční literaturou naznačuje, že tzv. externí teorie Ústavního soudu nachází silnou alternativu v teorii interní. Ta zpochybňuje takové základní kameny externí teorie, jako je široké pojetí základních práv, princip proporcionality nebo existence konfliktů ústavních hodnot. Přestože interní teorie zatím nemůže tu externí zcela nahradit, představuje příležitost přehodnotit současnou pozici Ústavního soudu tak, aby důvěrněji zachycovala úmysl ústavodárce, respektovala politiku zákonodárce a především brala základní práva vážně. Optimální model limitování základních práv rozlišuje mezi vymezováním a omezováním základních práv. K vymezování dochází formou bezprostředních vymezení, ústavně imanentních vymezení a vymezení odvozenou ústavní normou. K omezování může docházet toliko zákonnou formou. Podle podmínek pro jejich omezení se základní práva dělí na práva absolutní, nekvalifikovaná a kvalifikovaná. Pro vymezování i omezování je podstatné,...
|
host ::
RSS.