Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dramatická tvorba afrických frankofonních autorů v českých překladech
Rejžková, Magdaléna ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce pojednává o afrických frankofonních dramaticích a překladech jejich textů do českého jazyka. V teoretické části stručně popisuje vývoj divadla v Africe a jeho charakteristické prvky. V dalších kapitolách sleduje přijímání tohoto specifického žánru v Evropě a snaží se zmapovat jeho recepci ve Francii a v České republice. Zabývá se také historií českého festivalu Tvůrčí Afrika, který v roce 2011 po deseti letech skončil. Po dobu své existence hostil africké frankofonní autory, jejichž hry byly následně překládány do češtiny v rámci edice Současná hra Divadelního ústavu. Z translatologického hlediska se práce zabývá překladem dramatu obecně (vychází z překladatelských teorií 2. poloviny 20. století, zejména z díla Jiřího Levého) a překlady z kulturně vzdáleného prostředí. V obecné rovině se snaží formulovat obtíže, na něž může narazit překladatel textů odlišných od jeho domácí kultury. Na základě teoretických východisek byla provedena kritická translatologická analýza tří afrických her a jejich překladů do češtiny. Rozbor se věnuje především charakteristickým rysům originálu a komentuje způsob jejich překladu. Po stručném představení autora a dané hry se na základě rozsáhlé excerpce snaží zjistit, s jakou koncepcí překladatelé přistupovali k dílu a zda a v čem jsou...
recepce francouzské literatury vydávané v edici Světová četba (1948-1999)
Radváková, Tereza ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Diplomová práce Recepce francouzské literatury vydávané v edici Světová četba (1948-1999) se věnuje analýze předmluv jedné z nejzásadnějších českých edic 20. století. Jejím cílem je zjistit, do jaké míry dobová kultrní politika ovlivňovala obsah textů, které zde doprovázely překlady titulů frankofonní literatury. Autorka si zvolila metodu kvalitativní analýzy, jež jí posloužila jako východisko pro následnou kvantitativní analýzu. Snaží se popsat, jakým způsobem se v předmluvách může projevovat tendenčnost a zda se to tak skutečně v edici Světová četba dělo. Vzhledem k tomu, že o samotné edici a o nakladatelské politice Odeonu (dříve SNKLU či SNKLHU) neexistuje dostatek zpracovaných materiálů, je součástí práce také rozsáhlá historiografická rešerše, založená na archivních materiálech a řízených rozhovorech s pamětníky.
Dramatická tvorba afrických frankofonních autorů v českých překladech
Rejžková, Magdaléna ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce pojednává o afrických frankofonních dramaticích a překladech jejich textů do českého jazyka. V teoretické části stručně popisuje vývoj divadla v Africe a jeho charakteristické prvky. V dalších kapitolách sleduje přijímání tohoto specifického žánru v Evropě a snaží se zmapovat jeho recepci ve Francii a v České republice. Zabývá se také historií českého festivalu Tvůrčí Afrika, který v roce 2011 po deseti letech skončil. Po dobu své existence hostil africké frankofonní autory, jejichž hry byly následně překládány do češtiny v rámci edice Současná hra Divadelního ústavu. Z translatologického hlediska se práce zabývá překladem dramatu obecně (vychází z překladatelských teorií 2. poloviny 20. století, zejména z díla Jiřího Levého) a překlady z kulturně vzdáleného prostředí. V obecné rovině se snaží formulovat obtíže, na něž může narazit překladatel textů odlišných od jeho domácí kultury. Na základě teoretických východisek byla provedena kritická translatologická analýza tří afrických her a jejich překladů do češtiny. Rozbor se věnuje především charakteristickým rysům originálu a komentuje způsob jejich překladu. Po stručném představení autora a dané hry se na základě rozsáhlé excerpce snaží zjistit, s jakou koncepcí překladatelé přistupovali k dílu a zda a v čem jsou...
Maryse Condé a její romány Heremakhonon a Moi, Tituba sorcière... Noire de Salem
Hauner, Andrew Jan ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Záměrem práce je zanalyzovat první román, Heremakhonon (1976), a nejúspěšnější román, Moi, Tituba sorcière… Noire de Salem (1986), spisovatelky Maryse Condéové (nar. 1937), jedné z nejvýznamnějších osob frankofonní literatury 20. století (jež je v českém prostředí dosud téměř neznámá a jejíž dílo nebylo do češtiny přeloženo). Základní, spojující formální prvek těchto románů, tj. vyprávějící protagonistka, je pojímán jako tázání se po individuální i kolektivní identitě, při němž Maryse Condéová z (ne)osobních důvodů problematizuje určitá teoritická paradigmata identity.
Dětská frankofonní literatura přeložená do češtiny
VESELÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá dětskou frankofonní literaturou přeloženou do češtiny. Teoretická část představuje dětskou literaturu obecně, její funkce, rysy, dělení a některé žánry a formy. Zmiňuje také vztah předškolního dítěte ke knize a význam překladů v dětské četbě. Následující kapitola podrobně seznamuje s japonskou tradiční metodou kamishibai, která je originální metodou vyprávění a způsobem práce s literárním dílem. Praktickou část tvoří výběr frankofonních knih pro děti, které vyšly v češtině a jejich představení. Cílem je přiblížit tato díla nejen pedagogům mateřských škol, ale i rodičům a všem čtenářům.
Analytický katalog frankofonní literatury v revui Světová literatura 1981 - 1996
MINAŘÍKOVÁ, Klára
Cílem této diplomové práce bylo analyticky zhodnotit uvádění frankofonní literatury v literární revui Světová literatura v letech 1981-1996.
Analytický katalog frankofonní literatury v revui Světová literatura v letech 1956 - 1968
ZUZIAKOVÁ, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat výskyt frankofonní literatury v literární revui Světová literatura v období let 1956 - 1968. Vytvořila jsem přehled veškeré frankofonní literatury a článků s ní souvisejících, ze kterého jsem vycházela při sestavování rejstříků autorů, překladatelů a překladové literatury. Publikované texty jsem rozdělila podle žánrů a nastínila jejich témata. Přehled, rejstříky a rozdělení žánrů mi byly výchozími údaji pro vypracování závěrečné analýzy. V té jsem se zabývala rozložením žánrů a témat, výběrem autorů z hlediska národnosti, doby života a tvorby, i politické angažovanosti. Dále jsem zhodnotila přínos časopisu a změny v uvádění frankofonní literatury v souvislosti s politickým vývojem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.