Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Jindřich Hořejší jako překladatel francouzského dramatu
Zahálka, Michal ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Práce se zabývá osobností významného básníka Jindřicha Hořejšího (1886-1941) v jeho méně známé roli divadelního překladatele, který většinu své práce věnoval osobnostem soudobého francouzského dramatu (Giraudoux, Claudel, Cocteau, Salacrou, Neveux, Passeur, Achard či Pagnol). Výklad nejprve sleduje stopu divadla v Hořejšího životě, posléze se dívá na jeho pozici překladatele z hlediska praktického provozu (fnanční podmínky divadelního překladu, dobová agenturní praxe, komunikace s divadly atp.) a nabízí co nejúplnější soupis Hořejšího překladů francouzské dramatiky. V další kapitole analyzuje články, v nichž se Hořejší věnoval teoretickým otázkám překládání (ty jsou zároveň přetištěny v příloze práce), a zasazuje je do kontextu dobových teorií překladu i praktických přístupů. Závěrečná dvojice kapitol potom nabízí pohledy na vybrané konkrétní překlady. První z nich se věnuje překladům her psaných veršem, Arnouxova Huona z Bordeaux a zejména Racinovy Faidry; druhý jmenovaný včleňuje do spletitých dějin vývoje českého divadelního alexandrinu. Další kapitola sleduje Hořejšího práci se stylizací hovorového jazyka v Pagnolově Fanny a na vzorku z Giraudouxova Intermezza srovnává jeho překladatelský přístup s pozdějším řešením Karla Krause.
Dramatické odpovědi na Molièrova Misantropa
Zahálka, Michal ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Práce sleduje fenomén fabulačních "druhých dílů" k Molièrovu Misantropovi, jak vznikaly ve francouzské (zejména dramatické) literatuře v různých dobách a společenských situacích - od časů francouzské revoluce až po devadesátá léta 20. století. Jejím hlavním zájmem při zkoumání těchto textů je zjištění pozice, z níž vstupují do letitých sporů o výklad původní hry (přičemž jako základní rozlišení v těchto sporech je vytyčená slavná polemika mezi Rousseauem a d'Alembertem), a pojmenování strategií práce s příběhem a charakterizací klíčových postav u jednotlivých autorů. Kde je to možné, všímá si také kritických ohlasů na jednotlivé hry a jejich scénické uvedení. V závěru všechny hry analyticky srovnává a naznačuje možné vývojové tendence v přístupu k materiálu: v průběhu let je patrný posun pozornosti od filozofických problémů hry k nenaplněnému milostnému vztahu Alcesta a Celimeny.
Paul Claudel: Polední úděl - česká recepce divadelní hry francouzského dramatika a diplomata
Dvořáková, Tereza ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na translatologickou analýzu originálu dvou dostupných překladů divadelní hry Polední úděl (Partage de Midi) významného francouzského dramatika a diplomata Paula Claudela. První z nich spatřil světlo světa v roce 1910 a čeští čtenáři za něj vděčí Miloši Martenovi. Druhý překlad vyšel v roce 2012 a jeho autorem je Vladimír Mikeš. České překlady od sebe dělí více než sto let, což se jeví jako zajímavé východisko pro jejich srovnání nejen po jazykové stránce, ale i z hlediska recepce. Práce se proto dále zabývá i recepcí zmíněných textů a jejím vývojem v čase. Popisuje, jaké místo měl a má Paul Claudel v kontextu francouzské kultury a jak je vnímána jeho hra Polední úděl v českém prostředí. Práce se zabývá místem prvního překladu divadelní hry Polední úděl v české literatuře a pokouší se zjistit důvody, jež vedly k pořízení nového překladu, a dále posoudit, jaké místo má v cílové kultuře tato nová verze Claudelova textu. Pro určení místa překladů v českém prostředí a případného vlivu na ně bude na problematiku aplikována teorie polysystému, jež se jeví jako nejpříhodnější svým výzkumem zaměřeným na míru vlivu překladové literatury na literaturu domácí.
Experience Grand-Guignol: popis projektu z hlediska dramaturga
Kebrtová, Helena ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; SCHEJBAL, Milan (oponent)
Diplomová práce popisuje projekt Expérience Grand-Guignol, jehož součástí byl výzkum materiálu pařížského divadla Grand-Guignol (1897 – 1963) a absolventská inscenace v Divadle DISK, která představovala čtyři hry z repertoáru tohoto slavného divadla hrůzy, zasazené do rámce strašidelného domu. Projekt Expérience Grand-Guignol se prakticky zabýval možnými přístupy k historické látce Grand-Guignolu v dnešním kontextu. Zkoumal limity žánru a inscenační postupy, které jsou výhodné pro působení Grand-Guignolu dnes. Práce je rozdělena na tři části. V první je představen fenomén divadla Grand-Guignol, jeho stručná historie a teorie žánru čerpaná z dostupných pramenů. Druhá část je věnována detailnímu popisu příprav a realizace projektu. Jsou představeny čtyři uváděné inscenace i výtvarně-dějový rámec, do které jsou zasazeny. V poslední části se nalézá úvaha nad strachem jako součástí účinku divadelního představení, shrnutí postřehů o inscenování Grand-Guignolu, které se vyjevily na základě praktického výzkumu, a zhodnocení projektu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.