Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nestandardní měnové nástroje centrálních bank
Šikulová, Markéta ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Dupáková, Lenka (oponent)
Nestandardní měnové nástroje centrálních bank Abstrakt Cílem práce je analýza nestandardních měnových nástrojů centrálních bank a jejich dopadů na příkladu konkrétního použití těchto nástrojů Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou. V první části práce je nejprve vymezena podstata, nositelé, úkoly i cíle měnové politiky. Jsou také rozebrány její nástroje, a to standardní i nestandardní. Z nestandardních nástrojů je bližší pozornost věnována teoretickému vymezení kvantitativního uvolňování, záporných úrokových sazeb a dlouhodobého udržování kurzového závazku. Zabývám se také právním zakotvením, organizací, cíli, historií a pojetím měnové politiky dvou vybraných centrálních bank, tedy ČNB a ECB. V další části práce je pak představena konkrétní podoba nestandardních opatření využitých ČNB a ECB, jsou osvětleny konkrétní důvody, jež centrální banky vedly k jejich implementaci, cíle, s kterými je přijímaly, a dopady, které tato opatření měla na ekonomiku ČR, respektive eurozóny. Na základě provedené analýzy je potvrzena testovaná hypotéza, že České národní bance i Evropské centrální bance se používáním zvolených nestandardních nástrojů měnové politiky podařilo dostát cílů vytyčených před jejich zavedením. Nicméně stále zůstává mnoho rizik a nejistot spojených s využitím nekonvenční měnové politiky. V...
DEVIZOVÉ REZERVY A JEJICH VLIV NA HOSPODAŘENÍ ČNB
Sýkora, Tomáš ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku devizových rezerv, která úzce souvisí s hospodařením centrální banky, a to konkrétně v pojetí České národní banky. Teoretická část nastiňuje obecné pojetí devizových rezerv a také to, jak je v bilanci centrální banky chápat. Dále ukazuje, jaký mají význam v jednotlivých systémech měnových kurzů, které jsou zde blíže popsány a jaký vliv mají na hospodaření centrální banky. Praktická část již ukazuje vývoj devizových rezerv v bilanci České národní banky od roku 1993, tedy od měnové odluky. Česká národní banka nejdříve pomocí pevného měnového kurzu a poté od roku 2013 z důvodu intervenčního závazku naakumulovala ve své bilanci velké množství devizových rezerv. Tím se dostala do otevřené devizové pozice a tato práce analyzuje vztah devizových rezerv a hospodaření České národní banky, které z velké míry závisí na kurzových rozdílech z přecenění právě těchto rezerv. Práce se také zaměřuje na to, jestli je případná ztráta České národní banky z důvodu předpokládané apreciace koruny po opuštění kurzového závazku skutečně problém.
Analýza deflačních tlaků v ČR v letech 2008 – 2016. Bylo rozhodnutí ČNB zahájit devizové intervence opodstatněné?
Krampera, Tomáš ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Dne 7. listopadu 2013 začala Česká národní banka intervenovat na devizových trzích z důvodu hrozby deflace. Rozhodnutí vyvolalo velkou odbornou debatu o správnosti tohoto kroku i o fenoménu deflace jako takové. Práce si klade za cíl pomocí makroekonomické a ekonometrické analýzy zhodnotit vývoj české ekonomiky včetně potencionálních deflačních faktorů, určit ty nejvýznamnější, vložit je do kontextu charakteristiky dobré a špatné deflace a zhodnotit krok ČNB začít nakupovat zahraniční měny za měnu českou. Práce se věnuje také popisu rozdílných teoretických přístupů k deflaci, historickému názorovému vývoji na deflaci a nízko-inflačnímu vývoji v zahraničí. Práce identifikovala jako hlavní deflační faktory desinflaci v eurozóně a ceny ropy, přičemž odpovídají charakteristice špatné, tak i dobré deflace. Rozhodnutí ČNB intervenovat na devizových trzích hodnotím jako neopodstatněné.
Foreign exchange interventions as an "unconventional" monetary policy tool
Lörinčík, Tomáš ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá problematikou devizových intervencí, odhaluje jejich historickou podmíněnost a zařazuje je do kontextu ostatních měnověpolitických instrumentů. Klíčovou událost pro autorův výzkum představuje období poslední finanční krize, která determinovala významné změny v základních ekonomických fundamentech devizových intervencí na globální úrovni. Syntézou veřejně dostupných zdrojů byly následně identifikovány aktuální trendy ve vývoji tohoto fenoménu. Práce také analyzuje devizové transakce z mikroekonomické perspektivy. V tomto smyslu jsou předmětem výzkumu centrální banky dvou ekonomik (Austrálie a Česká republika), které intervence na devizovém trhu v minulosti aktivně využily. K vyřešení stanovených hypotéz byly využity studie a statistiky mezinárodních organizací, jako například MMF nebo BIS, ale i oficiální zprávy centrálních bank.
Měnová intervence ČNB v roce 2013
Petrusová, Aneta ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vývoj vybraných makroekonomických údajů. V roce 2013 byla zavedena devizová intervence Českou národní bankou. Zavázala se, že bude dodržovat kurzový závazek a udržovat kurz koruny, tak aby se pohyboval okolo hladiny 27 CZK/EUR. Intervence byla zavedena předvším z důvodu hrozby, že by nastala deflace. V práci je provedena analýza makroekonomických údajů před a po zavedení intervence. V závěru práce je zhodnoceno, jaký byl vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů.
Nekonvenční monetární politika po krachu Lehman Brothers
Dragoun, Josef ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na nástroje nekonvenční monetární politiky, které jednotlivé centrální banky uvedly do praxe jako odezvu na globální finanční krizi. Jedná se o politiku kvantitativního uvolňování, devizových intervencí s kurzovým závazkem a negativních úrokových sazeb. V práci se rovněž pojednává o klasických nástrojích měnové politiky, jako jsou operace na volném trhu, diskontní nástroje, povinné minimální rezervy, nebo devizové intervence. Cílem práce je zdokumentovat vývoj politik vybraných centrálních bank a následně zkoumat vztah vybraných aktiv v porovnání s bilancí Federálního reservního systému pomocí korelačního koeficientu. Práce se rovněž zabývá myšlenkou, jak by se centrální banky mohly chovat v prostředí nulových úrokových sazeb a jaká jsou úskalí nekonvenční monetární politiky.
Dopad devizových intervencí na ekonomiku České republiky
Koblížková, Petra ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit krátkodobé i dlouhodobé dopady devizových intervencí, které Česká národní banka zahájila v listopadu 2013, na ekonomiku České republiky. V první části se text zabývá jednak teoretickými aspekty této práce, zejména rolí centrální banky a teorií měnového kurzu, a také historickým vývojem české koruny a měnové politiky České národní banky. Druhá část práce se věnuje příčinám, které vedly ke spuštění intervenčního režimu, a snaží se zejména objasnit, zdali důvody, které ČNB uvádí, byly opravdu oprávněné pro tento krok. Následně stěžejní část práce popisuje průběh samotných intervencí a krátkodobé i dlouhodobé dopady na makroekonomické ukazatele tuzemské ekonomiky. Závěrem je v textu diskutován časový horizont opuštění intervenčního režimu a možné scénáře exitu.
Dopad devizových intervencí ČNB na českou ekonomiku v průběhu roku 2014
Hladík, Tomáš ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Práce analyzuje vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů za poslední dva roky. Česká národní banka zvolila devizové intervence za nejvhodnější nástroj dalšího uvolnění měnové politiky. Intervence zavedla hlavně kvůli hrozícímu riziku vzniku deflace na počátku roku 2014. Práce přináší srovnání stavu české ekonomiky v období před intervencemi a následně s odstupem jednoho roku. Po spojení analýzy dat s teoretickými poznatky jsem dospěl k závěru, že intervence nemohly za tak krátkou dobu ovlivnit vývoj cen. Naopak další ukazatelé zaznamenaly výrazné zlepšení, které v průběhu roku 2014 podporovalo ekonomický růst.
Foreign exchange interventions under inflation targeting: the Czech experience
Holub, Tomáš
Tato publikace se zabývá úlohou devizových intervencí v režimu cílování inflace, přičemž se zaměřuje na české zkušenosti od roku 1998. Navrhuje kritéria pro posuzování souladu intervencí s cílováním inflace. Autor také zdůrazňuje, že odborná literatura o řízeném floatingu zpravidla opomíjí obtíže spojené se stanovením jasných procedurálních pravidel pro intervence.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Japonský jen ve struktuře mezinárodních devizových rezerv
Vařenka, Marek ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent)
Tato práce je zejména zaměřena na podání charakteristiky devizových rezerv centrálních bank, důvodů pro držbu rezerv, jejich strukturu, optimální výši a vývoj. Dále je zmíněn vliv platební bilance a systému devizového kurzuna strukturu a výši devizových rezerv. Kromě jiných důvodů pro držbu rezerv, jsou pro Japonsko důležitým a zároveň relativně častým využitím intervence na devizovém trhu, a proto je jim věnována celá kapitola. Stabilita měny, dobře rozvinuté finanční trhy a další faktory jsou nezbytnou podmínkou pro to, aby mohla měna dosáhnout statutu rezervní měny. Tyto podmínky jsou uvedeny v kapitole Reservní měna. Aktuální i historický vývoj měnové struktury devizových rezerv je rozveden v poslední kapitole.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.