|
|
Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury
Woitsch, Jiří
Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o schopnostech neelitních vrstev společnosti aktivním způsobem tvořit. Zastánci jednoho z těchto přístupů předpokládali bezvýhradné a pasivní přejímání vzorů, technologií apod. z ekonomicky a sociálně vyspělejšího prostředí, představitelé druhého připisovali „lidu“ neobyčejné tvůrčí schopnosti vedoucí až ke vzniku epochálních vynálezů. Tyto koncepty silně rezonovaly v nejrůznějších středoevropských směrech humanitních a sociálních věd po celé 20. století – zcela symptomaticky, zejména v případech, kdy se výzkumu „lidové kultury“ věnovali historici, muzeologové, uměnovědci nebo naprostí laici. Oba směry spojuje krajně problematická představa lidu jako kolektivní tvůrčí nebo naopak zcela pasivní entity.
|
|
| |
|
|
Lidové písně z hlediska tematického
KOLÁŘOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je poskytnout podrobný přehled o tématech vyskytujících se v českých lidových písních včetně četnosti jejich výskytu. Východisko pro formulování poznatků tvoří analýza, jíž byly podrobeny písně obsažené v Jindřichově přepracovaném vydání sbírky Nápěvy písní národních v Čechách, za kterou stál básník Karel Jaromír Erben a skladatel J. P. Michael Martinovský. Praktické části předchází část teoretická, v níž jsou formulovány základní poznatky k problematice lidové kultury, podrobněji pak k lidové písni.
|
|
|
Ženy jako autorky písňových textů poslední doby
Čížková, Karla ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři přehled o tvorbě současných ženských autorek písňových textů a poukázat na témata, kterým se převážně věnují. Dílčím cílem je také zjistit, zda existují specificky ženská témata a specificky ženské vyjadřování a jazyk. Jádrem práce je komentovaná antologie textů. Sem jsou zařazeny texty autorek, které jsou samy také autorkami hudby a interpretkami svých písní, tvoří přibližně v posledních deseti letech a vydaly alespoň jedno autorské CD Docházím k závěrům, že ženy se ve svých textech věnují především partnerským vztahům, lásce jako zvláštnímu citu, rodině a mateřství a také postavení samy sebe ve světě a smyslu vlastní existence, víře či sexualitě. Charakteristické pro ženské autorky je, že pohlíží na věci tak, jakoby těm samým tématům muži nemohli porozumět. Specifický je také jazyk ženských autorek a motivy, které používají jako vyjadřovací prostředky: jsou to především něžné a křehké obrazy a metafory, intuitivní a hravé slovní hříčky. V některých textech se ženy snaží vymezit vůči stereotypu ženy zasazením textu do typicky mužského prostředí, popřípadě použitím "mužského" slovníku.
|
|
|
"Navzdory básník zpíval…" Příspěvek ke studiu přístupu Státní bezpečnosti k folkové scéně na příkladu Karla Kryla
Stehlíková, Veronika ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku přístupu Státní bezpečnosti k české folkové scéně. V její první části je biograficky zpracována osobnost Karla Kryla, důraz je kladen i na jeho tvorbu. Druhá část pojednává o české folkové scéně v Československu 60.-80. let, včetně přístupu Státní bezpečnosti k ní. Konkrétně jsou na základě materiálů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek kromě Karla Kryla zpracováni i Jiří Pallas, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák a Vladimír Merta. Práce ukazuje, že přístup Státní bezpečnosti nebyl jednotný, ač nacházíme některé společné prvky. V případě Karla Kryla , žijícího v exilu, se postup omezoval na zákroky proti jeho tvorbě. U domácích písničkářů se Státní bezpečnost snažila omezovat či zcela ukončit jejich veřejné působení, nejčastěji monitorováním a rušením jejich koncertů. Hlavním zjištěním práce je, že v tomto úsilí nebyla příliš úspěšná, protože většinu energie věnovala pronásledování chartistů. Silně však zasahovala v případě, že byl některý písničkář zároveň signatářem Charty 77. Přínos práce spočívá ve zpracování archivních materiálů, které se doposud v odborné literatuře prakticky neobjevily.
|
|
| |
|
|
Lidová duchovní píseň
Hanych, Pavel ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravetz, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem lidové duchovní písně v českém prostředí, a to především z teologického hlediska. Nejprve v úvodní kapitole zasazuje téma do souvislostí historických, geografických i spirituálních a pokouší se obecně popsat, co je lidová duchovní píseň a z jakých zdrojů či v jakých kontextech vznikala. Druhá kapitola reflektuje několik teologických témat či oblastí, jež se obecně vztahují k žánru lidové duchovní písně. Samostatnou podkapitolu tvoří písně biblické. Výklad je doplněn konkrétními ukázkami jednotlivých písní. Třetí a nejrozsáhlejší kapitola se pak pokouší zmapovat, do jakých oblastí a situací lidského života lidová duchovní píseň promlouvala a promlouvá. Kapitola je dále dělena do tří časových cyklů: den, rok, život. Kapitola opět obsahuje četné písňové ukázky vztahující se k probíraným oblastem. Poslední kapitola pak míří k interpretaci a užití písní v kontextu dnešní doby. Zkoumá, jak žánr lidové písně obecně vstupuje do současné kultury a zabývá se také možnostmi konkrétního uplatnění tohoto žánru v církevní hymnologické praxi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977
Jeřábková, Kamila ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977 se zabývá událostmi folkové scény v ČSSR po vydání Charty 77. DP je zaměřena zejména na členy folkového uskupení Šafrán. Časový úsek práce je tedy vymezen událostmi po roce 1977 až do první poloviny 80. let v tehdejším Československu. DP je rozdělena do dvou částí. Úvod práce a její první část je věnována politické a kulturní situaci sedmdesátých let 20. století. V druhé části práce je popsán vznik a vývoj folkové hudby jako samostatného hudebního žánru v ČSSR. Hlavním cílem práce je dílčí zachycení životní situace, ve které se nacházeli folkoví písničkáři v tomto určeném časovém období. Vychází z popisu osobních vzpomínek vybraných hudebníku na politickou persekuci, která se zaměřovala rovněž na jejich tvorbu. Závěrečná část diplomové práce je věnována vzniku a průběhu operace StB tzv. Akce Asanace. Akce měla dopad nejen na osobní život těchto tvůrců, ale také další vývoj folkové hudby v druhé polovině 20. století v Československu.
|
|
|
Čeština a lidové tradice v Eibentálu v rumunském Banátu
Havlicec, Hermina Maria ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na lidové tradice a jazyk českých krajanů, žijících v krajanské komunitě Eibentál v rumunském Banátu. V práci bude popsán historický vývoj české vesnice Eibentál až do současnosti. Hlavním cílem této práce je analyzovat a popsat lidové tradice a zvyky během roku. Jsou zde zachyceny i tradice, které už zanikly, ale i ty, které vznikly v novější době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Funkce biblických motivů v české pop music 60. a 70. let dvacátého století
Makovcová-Demartini, Lenka ; Bartoň, Josef (oponent)
Rigorózní práce "Funkce biblických motivů v textech písní české pop music 60. a 70. let dvacátého století" nejprve v první kapitole uvádí teoretický rámec tématu: vymezuje pojmy, stanovuje kritéria a představuje metodu výběru použitých motivů a písňových textů. Dále objasňuje postavení české pop music v kulturně-politickém kontextu daného období, který je relevantní součástí tématu. Nastiňuje také odbornou reflexi obdobných témat a poukazuje na funkci a užití biblických motivů v jiných hudebních žánrech (rock, folk a underground) s důrazem na to, jak se žánrová odlišnost promítá do jejich využití. Věnuje se i rozboru jednotlivých faktorů, jež spolupůsobí v a utvářejí žánr pop music, a to v kontextu sledovaného období. Následující čtyři kapitoly jsou sondami do dané problematiky v žánru pop music, které zároveň odrážejí jeho vnitřní dynamiku: druhá a třetí kapitola představuje různé typy a skupiny biblických motivů (obecné motivy, modlitby, biblismy a biblické postavy) a zkoumá jejich funkční užití v různých písňových textech v porovnání a s uvedením jejich původního biblického zakotvení a významu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na funkci vrstvení biblických motivů v textu a zároveň reflektuje pro tento žánr charakteristické přebírání zahraničních titulů a jejich odraz v české textové verzi. Pátá...
|
host ::
RSS.