|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
| |
|
| |
|
|
Teorie dějin Giambattista Vica
BAŠTOVÁ, Lucie
Práce se soustředí na výklad teorie dějin Giambattisty Vica, italského filosofa ze 17. století. Jeho teorie je zaměřená na konstrukci ideálního historie, která je cyklického charakteru, přičemž specifikuje projevy každého ze tří věků. Tyto tvoří uzavřený koloběh existence národů. Jedná se o věk božský, který je v pořadí první, dále herojský věk, jenž lze považovat za přechodný, a nakonec věk lidský, který je kvantitativně nejvýše. Tato ideální historie je řízena racionálním principem sledující konkrétní cíl, kterým je dokonalé státní spořádání podle vize Platóna, tento řídící princip Vico nazývá prozřetelností. Po přiblížení výchozoví teorie se práce věnuje komparaci teorií vybraných filosofů s koncepcí Vica, konkrétně se jedná o: G.W.F. Hegela, Augusta Comta, Oswalda Spenglera a Arnolda Toynbeeho.
|
|
|
Člověk a pohyb: status pohybů lidské existence v myšlení Jana Patočky
Nováková, Alžběta ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním vývoje Patočkovy koncepce pohybů lidské existence v průběhu jeho myšlení. Jejím cílem je ukázat rozborem tří metodologicky vymezených období Patočkova myšlení, jaké jsou její myšlenkové zdroje, explicitní vyjádření a struktura a konečně její životní význam pro člověka a status v Patočkově filosofickém projektu a v jednotlivých vymezených obdobích. Nedílnou součástí takovéhoto promýšlení Patočkovy koncepce je i vyrovnání se s otázkou následnictví jeho dvou velkých učitelů, Edmunda Husserla a Martina Heideggera, a ukázání, že jeho koncepci pohybů lidské existence nelze vyložit jednoduše v rámci polarity prostého nekritického navázání, ani naprostého odmítnutí a vymezení se vůči nim. Rovněž bude snahou ukázat konceptuální spřízněnost s dalšími mysliteli západní filosofické tradice, jejichž výběr je sice selektivní, ale dle mínění autorky přesto vypovídající. Zároveň autorka doufá, že tímto promyšlením koncepce pohybů lidské existence se ukáže místo, které náleží Patočkově myšlení v tradici západní filosofie a především její význam pro život člověka. Klíčová slova Fenomenologie, pohyb, existence, filosofie dějin, autenticita
|
|
| |
|
|
Filosofie dějin Lva Gumiljova
Šmejkal, Jiří ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce je věnovaná filosofii dějin Lva Nikolajeviče Gumiljova, jeho teorii etnogeneze a pasionarity. Práce nejdříve stručně představuje život a dílo tohoto myslitele, následně se zaměřuje na podněty, které předcházely hlavní teorii L. N. Gumiljova. Rovněž krátce představí meziválečný myšlenkový proud eurasijství. Hlavní část práce se zabývá teorií etnogeneze, Gumiljovou koncepcí etnika a filosofickou teorií pasionarity.
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
host ::
RSS.