|
|
Narativní prostory lyriky
Melichar, Dominik ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce je shrnutím úvah o čtení lyrického textu a čtenářského porozumění. Je složena ze dvou velkých tematických okruhů - naratologie a poetiky lyrické básně -, které jsou však v samotném textu práce rozpuštěny tak, aby neustále docházelo k jejich setkávání a přímé konfrontaci. Třetím velkým okruhem, který je v textu práce též rozpuštěn tak, aby mohl být funkční pro každou ucelenější část, je poezie Jiřího Ortena. Naratologie se dnes jeví jako univerzální přístup k analýze uměleckého díla (vedle literárního textu také filmového díla, divadelního představení, malby atd. apod.). Poetika lyrické básně je v podobné metodologii dosud nezakotvená. Úvahy této práce vycházejí z předpokladu, že narativita je jednou ze základních noetických struktur lidské mysli a vyprávění příběhů organizujícím principem lidské psychiky. Na základě tohoto předpokladu pak fenomén lyrické básně přistupuje k člověku jako svého druhu vyprávění, jež tvoří vlastní fikční svět. Zamyšlení nad fikčností básně vycházející především z Doleželova konceptu fikčních světů je v tomto textu podpořeno studií Miroslava Červenky Fikční světy lyriky, která je zároveň pomyslnou červenou nití celé práce. Jedno z posledních Červenkových děl je konfrontováno s dalšími teoretickými úvahami k tomuto tématu (především M.-L. Ryanová, W. Iser, ale i U....
|
|
|
Poválečná japonská literatura ve vztahu k dobovým změnám v letech 1945-1960
Weber, Michael ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předkládaná dizertační práce vychází z předpokladu, že literární tvorba čerpá svou inspiraci mimo jiné ve skutečnosti a že určité literární světy jsou do jisté míry odrazem společnosti a dění v ní. Historické události spojené s koncem 2. světové války a s nimi nastupující rychlé společenské změny na konci čtyřicátých a v průběhu padesátých let 20. století v Japonsku tematicky ovlivnily i soudobou literární tvorbu. Cílem práce je tuto hypotézu potvrdit prostřednictvím analýzy vybraných povídek a románů, které v uváděné době vznikaly, a které současně aktuální atmosféru společnosti určitým způsobem reflektují. Analýza vybraných děl si všímá především zmínek a odkazů na dobu vzniku próz, změny v chování a životních postojích literárních postav, prototypech japonského obyvatelstva. U některých děl je možné vysledovat přímý vliv doby na tvorbu v samotném tématu, motivech i narativu. Ve výsledku můžeme ve většině případů sledovat vývoj japonské společnosti od konce prohrané války v Tichomoří až do období začátku hospodářsky prosperující společnosti, tak jak se do literatury více či méně promítá. Korpus analyzovaných děl zahrnuje i dvě literární díla, která měla na aktuální společnost zpětný dopad a dokázala tak svou dobu nejen obohatit, ale i ovlivnit. Původní hypotéza o vlivu doby se tak potvrzuje, a...
|
|
|
Ďábel strážný: téma identity v mexickém románu na přelomu tisíciletí.
Alon, Andrea ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Předmětem předložené disertační práce je román Ďábel strážný, jehož autorem je mexický spisovatel Xavier Velasco. Jde vůbec o první práci v českém prostředí věnovanou tomuto dílu, které vyšlo v roce 2004. Ďábel strážný je v určitém smyslu reprezentativním mexickým románem počátku jednadvacátého století, který překvapivě a s originalitou kombinuje tradici s novostí. Jedním z výrazných jevů současné mexické literatury je odklon od tématu mexičanství a obecněji od programového pěstování tzv. národní literatury. Velaskův román je však příkladným a zdaleka ne jediným dílem, které ukazuje, že literární rozchod s Mexikem není výlučným ani dominantním rysem současné mexické prózy. Velasco se v Ďáblovi strážném soustřeďuje na téma identity osobní i národní, jež pojímá velmi netradičně, když dává ironické slovo mexické postmoderní-hypermoderní dívce pohybující se v globalizovaném světě. Práce je rozdělena do šesti oddílů. První část "Originalita zakořeněná v tradici" ukazuje, jak Ďábel strážný navazuje na tradici mexického románu a jak ji inovuje. Ve druhé části "Xavier Velasco" je stručně představen autorův život a dílo. Otázce výstavby a kompozičních technik celého románu je věnována třetí část "Román Ďábel strážný", kde též poukazujeme na žánrovou a typologickou pluralitu románu. Těžištěm celé práce je...
|
|
|
Zpráva o stavu antikomunismu: Filmy Red Scare mezi aktuálním a fikčním světem
Mišúr, Martin ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na filmy Red Scare, které jsou kulturním pozůstatkem mccarthismu ve Spojených státech. Tzv. antikomunistický cyklus se skládá z přibližně čtyřiceti celovečerních hraných filmů, tvořících pouze na první pohled nápadně kompaktní celek. Záměrem práce je vydělit z antikomunistického cyklu vzorek dvanácti děl, které podle mého názoru poměrně přesně následují soudobou rétoriku radikálního antikomunismu v americké společnosti, pokoušejí se přebrat ideu všudypřítomného ohrožení a nezbytných zásahů antikomunistických organizací. Metodologicky je práce ukotvena v oblasti nové filmové historie a opírá se o teorii fikčních světů, neboť poskytuje vhodný nástroj k popsání vztahů mezi fikcí a jejímu odkazování k námi prožívané světu. V první kapitole bude popsán historický a filmově-průmyslový kontext - geneze studené války, ideové pozadí komunismu a antikomunismu ve Spojených státech a projevy dobových tlaků ve filmovém průmyslu. Prvních pět bodů druhé kapitoly bude sloužit jako kontextový rámec pro předmět práce: hollywoodské antikomunistické filmy. Navazovat na ně bude analytická část složená ze tří rozsáhlejších podkapitol, jež vždy zakončí aplikace předložených argumentů na příkladový film. Práci uzavírá vyhodnocení poznatků a návrh možného rozšíření do dalších oblastí.
|
|
|
Pojetí postavy v soudobé naratologické teorii
Dvořák, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně prezentovat nejzásadnější poznatky o literární postavě v narativu učiněné na poli literární teorie a kritiky především v druhé polovině dvacátého století. Nabízí komparaci a reflexi jednotlivých pojetí a z nich vyvozuje důsledky pro konceptualizaci postavy v narativu. Ty následně dojdou zužitkování v praktické ukázce analýzy konkrétního narativu: krátké povídky Smrt pana Baltisbergra z pera Bohumila Hrabala.
|
|
|
Fikční světy literární fantasy
LIŠKA, Jan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku fikčních světů ve fantastické literatuře. V práci budou vysvětleny základních pojmy důležité pro tvorbu fikčních světů i textů fantasy žánru. Užití těchto teoretických základů bude ukázáno na příkladech z různých knih spadajících do fantasy žánru. Tato práce je rovněž věnována porovnání dvou fantastických příběhů Alenky v kraji divů Lewise Carrolla a Letopisů Narnie C. S. Lewise. Na těchto příkladech bude mimo jiné ukázáno, jak oba významní autoři fantasy žánru přistupovali k přechodu mezi přirozeným a nadpřirozeným světem. Zároveň bude ukázán rozdílný přístup obou spisovatelů ke zvířecím charakterům.
|
|
|
"Qui a revé cette histoire?" Kunderovy francouzské romány
VOLFOVÁ, Eliška
Diplomová práce se věnuje třem vybraným francouzským románům spisovatele Milana Kundery: La lenteur, L´identité a L´ignorance. Cílem práce je provést analýzu textů, které jsou označovány jako tzv. francouzský cyklus. Pozornost je soustředěna především na způsob konstruování narativního světa (s využitím sémantiky fikčních světů a naratologických konceptů vypravěče) a na tematickou rovinu děl. V centru našeho dialogu s texty pak stojí otázka, zda tyto tři romány mohou skutečně tvořit určitý cyklus, a které aspekty je případně propojují (a to rovněž v kontextu autorovy další tvorby).
|
|
| |
|
|
Fikční světy fanfiction
DVOŘÁKOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce pojednává o základních poznatcích v oblasti tzv. fenoménu fanfiction, tedy souboru narativních literárních děl psaných fanoušky. Upozorňuje na nejvýraznější specifika i problémy tohoto jevu a ukazuje jeho postavení v kontextu literatury. Následně se zabývá také způsobem, jakým fikční svět fanouškovského díla zachází s fikčním světem díla kanonického a svůj prostor dostává také srovnání fanfiction a přepisu. Nemalou pozornost však věnuje také fikčním entitám a roli autora, vypravěče a čtenáře. Závěrem podává přehled nejběžnějších termínů používaných ve fanfiction.
|
|
|
Příběh (a) dramatizace
Merenus, Aleš
Studie Příběh (a) dramatizace se snaží teoreticky uchopit dva specifické koncepty literární vědy, konkrétně koncept příběhu a koncept dramatizací literárních děl. První část textu je věnovaná strukturalistickým definicím příběhu Tzvetana Todorova, Seymoura Chatmana a dalších, ale také vymezením příběhu v rámci teorie fikčních světů, s nimiž přicházejí Lubomír Doležel a Bohumil Fořt. V závěru první části je představena pracovní definice příběhu. Druhá část textu přináší několik slovníkových definic termínu dramatizace a posléze dvě nové možné kategorie dramatizací, tzv. dramatizaci v užším slova smyslu (textovou), která ošetřuje pouze transformace jazykového materiálu a dramatizaci v širším slova smyslu (inscenační), která zahrnuje proces a výsledek inscenační práce, při níž dochází k náhradě jednoho znakového systému systémem jiným (intersémiotický překlad). V závěrečné kapitole je koncept příběhu konfrontován s modelem dramatizace. Samotný dramatizační proces je teoretickým příkladem transformací jednotlivých elementů příběhu (postav, prostředí, událostí) či struktur fikčního světa (extense a intense).
|
host ::
RSS.