|
|
REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE AREÁLU FARY V HERALTICÍCH
Kozubová, Markéta ; Vlček Ličková, Nina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Dnes je fara využívaná jen příležitostně a především v letní sezóně, kdy se zde koná dětsky letní tábor a během roku faru využívá obec pro několik místních akcí – dětský den, pálení čarodějnic a velice oblíbena je místní zabijačka, tzv. Obecní svině. Obecně se dá říci, že fara je spíše nevyužívaná, čemuž také odpovídá velice špatný technický stav objektu. Návrh akceptuje stávající využití fary a dále jej rozšiřuje. Potenciál fary je velký a je nutné jej využít. Nova funkce fary kombinuje několik možností využití, tak aby se fara mohla přizpůsobovat aktuální poptávce a tím byla trvale udržitelná. Je zde využití pro místní i pro širokou veřejnost, která se zde bude setkávat. Nelze snadno určit, které využití je dominantní, protože se navzájem doplňuji. Fara bude sloužit jako vzdělávací, ekologické, kulturní, sportovní a volnočasové středisko. Bude zaměřena na školy v přírodě, tábory, ale také pro rodiny s dětmi, mladé, single nebo seniory. Pro každého se zde najde program. Vzdělávaní je zaměřeno na pěstování vlastní zeleniny a ovoce a jeho následné zpracovaní v kuchyni. Následně lze tyto vypěstované suroviny přímo využít při výuce ve cvičné kuchyni, kde budou probíhat lekce zaměřené především na zdravou a vyváženou gastronomii. Přednáškový sál může složit k přednáškám o ekologickém způsobu života, mimo jiné fara také nabízí výtvarné dílny. Pro obyvatele Heraltic má samotná fara také využití, především pro každoroční tradiční zabijačku jsou zde vytvořeny speciální prostory. Dále mohou využívat víceúčelový sál ke kulturním a společenským akcím nebo pro sportovní vyžití. Místní obyvatelky, pak mohou využít cvičnou kuchyni k předávání svých kulinářských dovedností mladší ročníkům, či prostě kuchyni využít pro vlastní kulinářský kroužek. V areálu se nachází dva objekty (fara a stodola) stejného archetypu - obdélníkový půdorys, nízké podlaží a vysoka valbová střecha. Jeden objekt je na začátku a druhý na konci pozemku. Jako objemovou citaci těchto proporcí navrhuji mezi tyto dva objekty hmotu o stejném objemu a proporcí. V návrhu se několikrát uplatňuje princip vložení nové hmoty do stávajícího prostředí tak, aby co nejméně zasahoval do stávajících konstrukcí. V interiéru fary díky této zásadě zůstanou viditelné krásné prostory s klenbami a malbami. Nejvíce je tento princip používán u vložených ubytovacích buněk do vnitřku stávající stodoly. U stodoly je zachována pouze střešní část a nosné vyzděné sloupy, mezi které se vsouvají prefabrikované buňky. Dalším kompozičním principem je dostavba hospodářského objektu, který tvarově a hmotově navazuje na stávající sousední objekt u hranice pozemku.
|
|
|
Obnova barokní fary v Sebranicích
Osipova, Valentina ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Předmětem této práce je obnova barokní fary v Sebranicích u Boskovic. Pozemek se nachází v centru obce a má dobrou dopravní dostupnost vzhledem k umístění na hlavní ulici této obce. Řešený objekt je dvoupodlažní budova obdélníkového půdorysu. Budova fary pochází z 18. století a je zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek, což ovlivňuje návrh její obnovy. Cílem práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě dříve zpracované architektonické studie. Během obnovy byla dle přání majitelů provedena konverze fary v muzeum loutek. Část budovy je věnována účelům krátkodobého ubytování majitelů a v 1NP byl také navržen byt správce. Uspořádání venkovního prostoru umožňuje využítí objektu k společenským účelům. Ve svém návrhu jsem se snažila přistupovat šetrně a zachovat faru v co nejvíc autentické podobě. Bourací práce a stavební zásahy byli minimalizovány. Naopak byly navráceny původní prvky nebo jejich repliky. Důležitým bodem koncepce bylo podpoření unikátního duchu místa. Odlišný vzhled jižní fasády byl umocněn použítím jiného odstínu omítky. Tato fasáda nebyla historicky reprezentativní a v mém návrhu je taktéž součástí soukromého prostoru. Její odlišný vzhled pomáhá vytvoření dvou prostorů s různými funkcemi – reprezentativního veřejného parku a soukromého ovocného sadu.
|
|
|
Spiritualita Ostrava !!!
Chytková, Alžběta ; Mikulášek, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Návrh komunitního centra v Ostravě-Kunčičkách se snaží reagovat na specifickou sociální a hmotnou situaci místa. Vytváří nové příležitosti pro obyvatele a napomáhá jejich integraci a interakci. Snaží se o přirozené navázání na stávající kostel a faru, nesnaží se jim konkurovat, ale rozvíjí je. Významným bodem projektu je i nové centrum obce, které se nachází právě před kostelem, to dostává novou definici a hloubku. Projekt řeší i rozvoj veřejné vybavenosti místa ve vztahu k potřebám duchovním, společenským i každodenním. Nabízí náhled do reálného řešení problémů a příležitostí místa ve vztahu k možnostem místní farnosti. Nedílnou součástí je i zlepšení prostorového uspořádání kostela vzhledem k požadavkům moderní doby. Práce se zabývá těmito celky: kostel, fara, náves, komunitní centrum, komunitní dvůr, multifunkční sál, dům služeb, zázemí pro sport a louka za kostelem.
|
|
|
REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE AREÁLU FARY V BATELOVĚ
Hartl, Aleš ; Hýlová, Adéla (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Hlavním tématem této práce je revitalizace farního areálu v obci Batelov ve složité situaci po církevních restitucích. Jako ekonomicky životaschopné využití, je v areálu fary navržena přístavba bydlení pro seniory. Forma nové budovy respektuje okolní vesnické prostředí, hodnotu blízké památkově chráněné budovy fary i potřeby budoucích obyvatel.
|
|
|
Rekonstrukce fary v Brankovicích
Čermáková, Kateřina ; Rychnovský, Václav (oponent) ; Králová, Zuzana (vedoucí práce)
Jedná se o rekonstrukci objektu římskokatolické fary v Brankovicích. Objekt má dvě nadzemní podlaží, je částečně podsklepen, podkroví je nevyužité, střecha polovalbová. Objekt byl vybudován v barokně - klasicistním stylu kolem r. 1773. Fasáda je vodorovně členěna soklem, šambránami kolem oken, kordónovou a korunní římsou a svisle lizénami mezi okny. Vstupní průčelí je akcentováno vystupujícím rizalitem. Objekt tvoří střední část a dvě boční křídla, dispozice je přísně symetrická. Na ose střední části je hlavní vstup do objektu, na který navazuje vstupní hala. V patře je ve střední části schodišťová hala, na kterou navazují všechny místnosti, které jsou dále propojeny mezi sebou. Prostory v patře budou využívány jako byt pro faráře. Součástí řešení rekonstrukce je i přístavba se sociálním zařízením a garáží. Nosným systémem řešeného objektu jsou cihly plné pálené. U přístavby jsou to keramické cihelné bloky Therm.
|
|
|
Stavební úprava a adaptace fary
Kaňková, Ivana ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stavební úpravou a adaptací dvoupodlažní částečně podsklepené fary z roku 1791 v obci Řepníky ve východních Čechách. Projekt je zaměřen na oživení nevyužívané stavby, ve které bude vybudován plnohodnotný byt pro čtyřčlennou rodinu a ambulance praktického lékaře. Vzhledem k ambulanci je řešený i bezbariérový přístup pro osoby s omezenou schopností pohybu. Součástí projektu je také řešení okolí stavby s nově budovaným garážovým stáním pro dva osobní automobily. V projektu jsou uplatňovány speciální technologické postupy zaměřené na eliminaci vad a poruch stávajících konstrukcí. Dále je stavba upravena tak, aby splňovala současné bezpečnostní a hygienické požadavky na stavby.
|
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Gutmanová, Daniela ; Nový, Alois (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem práce je definování vize (v konkrétních návrzích) pro fungování komunitních, společensko-sociálních, volnočasových aj. aktivit v obci. Vize jako taková vznikla na základě analýz již minulý semestr, na jejím základě se dostáváme k řešení dílčího projektu, který by měl ukázat obci, jakým směrem se může ubírat a proč. Zastupitelé i obyvatelé Strachotína již dlouhou dobu zvažují určité kroky, stavební počiny různého rozsahu, které by posílili pospolitost občanů, jejich možnosti při využití potenciálu místa (víno, turistický ruch) a obci navrátili ztracenou tvář. Mezi návsí a koncem obce ve směru k Pálavě je jen malá vzdálenost, ale leží zde významný urbanistický celek - okolí kostela - který je historicky velmi důležitý a skrývá svůj potenciál. Ve své práci jsem si zadala ho odkrýt a zkusit nahlédnout do toho, co může nabídnout. Nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatele.Mezi návsí a koncem obce ve směru k Pálavě je jen malá vzdálenost, ale leží zde významný urbanistický celek - okolí kostela - který je historicky velmi důležitý a skrývá svůj potenciál. Ve své práci jsem si zadala ho odkrýt a zkusit nahlédnout do toho, co může nabídnout. Nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatele.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň
Bortlová, Kateřina ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo zhotovení architektonické studie sakrálního objektu v Brně – Líšni. Předmětem studie bylo zpracování ideového návrhu sakrálního komplexu, který se skládal z kostela a fary. Hlavním provozovatelem celého komplexu bude centrum Salesiánů, jejichž zázemí je v těsné blízkosti řešeného území. Základní ideou návrhu bylo navrhnout duchovní místo, které svou formou předává zřetelnou informaci o využití objektu a zároveň podporuje rozvoj myšlenek společenství Salesiánů. Jedná se o stavbu, která předává poslání sama o sobě, ne jedním prvkem, ale souborem více prvků, které společně vytvářejí příběh, vizi, poslání. Ideovým řešením se tak v tomto případě stává rovnostranný trojúhelník, který symbolizuje Otce, Syna a Ducha Svatého. Svou dominantní vertikálou směřující k nebi objekt symbolicky poukazuje na duchovní cestu a seberealizaci. Zadané území je řešeno jako komplex, jehož prvky se vzájemně doplňují a vytváří tak harmonický celek. V návrhu je vytvořen prostor jak pro liturgické slavnosti v interiéru, tak v exteriéru k čemuž slouží venkovní presbytérium, které je doplněno o pobytové schody. Tyto prvky mají obyvatele vybízet k setkávání a navazování přátelských vztahů.
|
|
|
Rekonstrukce a dostavba fary Vyškov
Sigid, Pavel ; Sznapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Podkladem bakalářské práce je architektonická studie vypracovaná v zimním semestru 3. ročníku bakalářského studia na téma „Obnova fary ve Vyškově“. Úkolem studie bylo nalézt vhodné řešení, jak urbanistické, hmotové, funkční, tak i estetické, stávajícího objektu římskokatolické fary a přilehlých pozemků. Severozápadně od fary je navržena novostavba kavárny a na pozemku severovýchodně sousedícím je navržena novostavba duchovního centra pro dotvoření celku území. Stávající objekt fary je kompletně zrekonstruován a obnoven do původní podoby. Slouží k ubytování faráře a děkana farnosti, hostů, administraci, schůzkám a setkáváním věřících, pronajímání komerčních prostor, dennímu pobytu hendikepovaných. Novostavba kavárny je s letním provozem a poskytuje zázemí obsluze. Novostavba duchovního centra slouží jako posvátná zahrada, kaple a pracoviště terapeuta. Všechny budovy obklopuje obnovený veřejný prostor a parkové úpravy, které propojí faru s centrem města Vyškov. Práce je rozdělena na listinné doklady, konstrukční studii, stavební část projektové dokumentace pro provedení stavby a architektonický detail.
|
|
|
Obnova barokní fary v Sebranicích
Ivanová, Charlotte ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce) ; Sobotka, Jindřich (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení dokumentace pro stavební povolení a provádění stavby barokní fary v Sebranicích u Boskovic. Projekt vychází z předmětu AG033 – Ateliér architektonické tvorby 3 - Obnova památek. Cílem ateliérové práce byla obnova a nové funkční využití stávajícího a v současnosti nevyužívaného památkově chráněného objektu barokní fary. Stávající podoba fary pochází z 18. století a v současnosti je ve špatném technickém stavu. Je důležité její statické zabezpečení. Při návrhu jsem se zaměřila na budoucí využití objektu a praktičnost při maximálním zachování památkově hodnotných částí. Stávající objekt je doplněn o přístavbu s technickým zázemím a proměněn na kulturně-komunitní centrum obce. Zatímco první podlaží poskytuje komunitní prostory pro různé workshopy, v druhém podlaží se nachází muzeum loutek a multifunkční sál. Důraz byl též kladen na funkčnost celého areálu. Ten je stavbou rozdělen na tři části. Východní část s komunitní zahrádkou, západní s letním kinem a prostorem pro konání větších kulturních akcí a severní se zahradou vedoucí k malému objektu knihovny. Celé revitalizované území tak může sloužit občanům pro různé typy akcí a být plně využíváno.
|
host ::
RSS.