|
|
Estetická hodnota heterogenity prostředí
Bufka, Ondřej ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Janečková Molnárová, Kristina (oponent)
Člověk je během svého života neustále v kontaktu s přírodním prostředím, jež ho obklopuje. Na vztah člověka k tomuto prostředí má výrazný vliv i jeho estetická stránka. Existuje rovněž souvislost mezi estetickou hodnotou prostředí a heterogenitou prostředí. Heterogenita prostředí neboli environmentální heterogenita zahrnuje fyzickou, topografickou i druhovou bohatost krajiny. Vysoká úroveň heterogenity prostředí může mít pozitivní vliv na biodiverzitu, odolnost vůči disturbancím ale také estetické preference lidí. Pozitivní dojem, způsobený kontaktem s vizuálně atraktivní krajinou následně může motivovat lidi k ochraně přírody, a dokonce zlepšit jejich psychické zdraví. Estetická hodnota heterogenity prostředí tedy disponuje vysokým, avšak v současné době ne zcela prozkoumaným, potenciálem pro ochranu přírody a krajinný management.
|
|
|
Estetická kvalita a její užitek
NIKIFOROV, Grigorij
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, proč se účinek některých uměleckých děl snáze "opotřebovává" a vytrácí, zatímco jiná umělecká díla jsou schopna esteticky působit nesrovnatelně delší dobu. Oporou pro naplňování cílů a zodpovídání dílčích a postupně vynořujících se otázek mi je kontextualistická estetická teorie amerického filozofa Stephena Coburna Peppera, kterou navrhuji doplnit vlastním konceptem životnosti, chápaným jako udržitelnost estetického působení živé kvality. Zvláštní pozornost je věnována habituaci a dalším mutacím navykání, které v Pepperovo kontextualistickém myšlení nebyly hlouběji tematizovány. Mutace estetického vyčerpání dovoluje propojit Pepperovo estetické myšlení s marginalistickým ekonomickým zákonem klesajícího mezního užitku, čím vytvářím nástroj pro rozlišování mezi estetickými uměleckými díly životnými a neživotnými. Koncept životnosti se stává rámcem, jak pro vymezení estetické hodnoty, tak pro vypořádání se s myšlenkou, zda můžeme uvažovat o nějakém užitku uměleckých děl.
|
|
|
Ecological aesthetics of freshwater wetlands: the importance of environmental heterogeneity and biodiversity
Hájková, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
ická estetika studuje krajinu skrze různé interakce mezi ekologickými a estetickými vlastnostmi různých prostředí. Ekologická estetika mokřadů je v celku unikátní, jejich ekologická hodnota může být extrémně vysoká, a také přinášejí lidem mnoho úžitku. A přesto jsou mokřadní ekosystémy často vnímány negativně. Mokřady podporují širokou řadu druhů, nichž jsou některé na mokřadech závislá. Mokřady jsou velmi variabilní, a mohou mít zajímavou prostorovou diverzitu. Environmentální heterogenita zaštiťuje jak prostředí estetické, tak i ekologické, z toho důvodu je důležitým aspektem ekologické estetiky.
|
|
|
Jídlo jako estetická zkušenost, nebo dokonce umění?
JABČANKOVÁ, Anna Marie
Tato bakalářská práce se zaměřuje převážně na možnosti, zda lze uvažovat o jídle, jakožto o estetické zkušenosti, nebo zda je dokonce možné ho nazývat uměním. Hlavními body se v této práci stane nejen pouhý pohled na jídlo, ale právě i pohled na samotný akt jedení, který by se tedy poté mohl nazvat druhem "krásného umění". K potvrzení, či vyvrácení tohoto postoje bude z největší části napomáhat pragmatická estetika, která se jako jedna z mála estetických a filozofických odvětví zabývá zdánlivě obyčejnými a každodenními částmi lidského života a poukazuje na jejich neobyčejnost a případné estetické hodnoty. Poslední část práce se poté v závěru zaměřuje na různé stravovací návyky a jejich estetické a etické prvky, které mohou někdy i zásadně ovlivnit právě onen estetický zážitek jedení. V práci jsou jmenovány hlavní rysy estetického prožitku spojeného s jedením a situace, kdy je možné jídlo nazývat uměním.
|
|
|
Kopie jako problém ontologie a hodnoty estetického objektu
RIGANOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se zabývá problematikou smyslově nerozlišitelné Kopie v ontologii a hodnocení estetického objektu v oblasti výtvarného umění. Za tímto účelem předkládá a porovnává vybrané teoretické přístupy - Nelsona Goodmana, Reinolda Schmückera, Günthera Patziga, Eddy Zemacha a Denise Duttona - k ontologii uměleckého díla, originálu a Kopií. Dále sleduje dosavadní přístupy a řešení v oblasti hodnocení uměleckých děl a jejich Kopií již zmíněného Nelsona Goodmana a dále Arthura Koestlera, Marka Sagoffa, Kendalla L. Waltona a Tomáše Kulky, důrazem na teorii estetického dualismu T. Kulky. Jeho teorie estetického dualismu, spolu s rozlišováním identity uměleckého díla a jeho hmotného nositele (artefaktu; předně G. Patzig, E. Zemach), je výchozí pro návrh nového přístupu skrze estetický triadismus. Estetický triadismus navrhuje řešení problému hodnocení uměleckých děl a Kopií skrze tři hodnoty: estetickou a uměleckou hodnotu (vztahující se k uměleckému dílu) a hodnotu autenticity (vztahující se k artefaktu). Tento přístup je následně konfrontován s uvedenými teoriemi hodnocení a aplikován ve vztahu k estetickému objektu, jeho konstituci a hodnocení. Estetický triadismus vede k uspokojivému řešení hlavní i dílčích otázek, které jsou v této diplomové práci kladeny - vede k závěru, že hodnocení uměleckého díla i Kopie v teorii může být srovnatelné z hlediska jejich estetické a umělecké hodnoty, odlišné hodnocení se omezuje pouze na hodnotu autenticity. Naproti tomu v konkrétních situacích recepce uměleckých děl či Kopií ovlivňuje hodnota autenticity konstituci a hodnocení estetického objektu natolik, že vede k odlišnému soudu o estetickém objektu jak v jeho estetické, tak v umělecké hodnotě.
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
|
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
|
|
|
Morální zodpovědnost umění
Bolková, Anežka ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent)
Ve své práci mapuji debatu o legitimitě morální kritiky umění, která se rozvinula v 90. letech dvacátého století v rámci analytické estetiky. Ve třech oddílech přibližuji tři základní pozice v této debatě - autonomismus, moralismus a imoralismus - které, každá jinak, zodpovídají základní otázku, která motivuje celou debatu, a sice: jaký je vliv morální hodnoty díla na jeho hodnotu estetickou či uměleckou. Upozorním na to, že koncepty estetické a umělecké hodnoty ovšem nejsou řádně definovány, což je příčinou, proč spolu zastánci jednotlivých pozic nejenom nemohou souhlasit, ale nemohou se shodnout ani na tom, v čem spolu vlastně nesouhlasí.
|
|
|
Fenomén života v rámci estetické zkušenosti přírody
Matějková, Magdalena ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Pravdivost v estetickém oceňování přírody u A. Carlsona a R. W. Hepburna Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou estetického oceňování přírody. Záměrem práce je prozkoumat možnosti uplatnění pojmu pravdivosti jako charakteristiky estetického oceňování přírody. První část práce zkoumá a srovnává úvahy dvou současných kognitivně orientovaných autorů, Allena Carlsona a Ronalda W. Hepburna, kteří různými způsoby spojují estetické oceňování přírody s jejím poznáváním. Postupně je rozebírán způsob, jakým každý z autorů k této problematice přistupuje. Rozbor sleduje tři dílčí motivy, které jsou oběma autorům společné, ale každý z nich je zpracovává jinak. Nejprve zkoumá pojmy, s nimiž autoři pracují, následně se soustředí na význam, který autoři pravdivosti v estetickém oceňování přírody přisuzují, a nakonec popisuje způsob, jakým každý z autorů pojímá myšlenkovou složku estetické zkušenosti. Následně srovnává postoje autorů v těchto bodech a hodnotí je. Poslední část práce je věnována rozvinutí takto představených myšlenek. Posouvá chápání myšlenkové složky estetické zkušenosti přírody směrem k otevřenějšímu, relativističtějšímu pojetí, a ukazuje, v jakém směru je toto pojetí výstižné. Navržený přístup je v základních rysech srovnáván s přístupem M. Budda a konfrontován s pojmem indexikálního klamu...
|
host ::
RSS.