|
|
Vliv albendazolu na aktivitu vybraných enzymů u tasemnice Hymenolepis diminuta
Krejzová, Andrea ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Andrea Krejzová Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv albendazolu na aktivitu vybraných enzymů u tasemnice Hymenolepis diminuta Účinnost anthelmintik, používaných pro terapii onemocnění způsobených helminty, není vždy dostačující a v některých případech se setkáváme přímo s rezistencí na tato léčiva. Helminti, mezi něž patří i tasemnice, se dokáží toxickému vlivu anthelmintik bránit pomocí řady mechanismů. Mezi tyto mechanismy patří také enzymy metabolizující xenobiotika a transportní proteiny. Jsou-li enzymy metabolizující xenobiotika indukovány, může být účinnost terapie významně snižována. Vliv xenobiotika metabolizujících enzymů na vznik rezistence u řady helmintů je již znám a popsán. U tasemnic dosud tyto informace schází. Hlavním cílem této práce bylo stanovení vlivu albendazolu na aktivitu vybraných xenobiotika metabolizujících enzymů tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta). Tasemnice byly inkubovány s albendazolem (1 μM a 10 μM) po dobu 24 hodin. Následně byly stanoveny v cytosolické, mikrosomální a mitochondriální frakci aktivity vybraných enzymů. V této práci jsme se zaměřili na aktivitu karbonylreduktasy, dvě isoformy aldoketoreduktasy (AKR1C a AKR1A1),...
|
|
|
Adaptace metabolizmu na pohybovou zátěž
Nencini, Ricky ; Šulc, Miroslav (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent)
Organizmus se v důsledku systematického tréninku adaptuje na zátěž. Dochází k nárůstu celých orgánů a zároveň ke strukturním a metabolickým změnám v daných orgánech. Určitá část enzymů, jakožto i dalších látek přítomných uvnitř buněk daných orgánů, prochází buněčnou membránou a korespondující změny mohou být nalezeny v krvi. Vzorky krve byly odebrány šesti vrcholovým veslařům (věk 19,6 ˘ 2,1 let), šesti nesportujícím mužům (věk 20,2 ˘ 1,8 let). Do práce byly zahrnuty také dva klinické případy: uživatel androstennu (věk 28) a uživatel erythropoetinu (EPO, věk 32). Pro porovnání trendů mezi různými živočišnými druhy byly vzaty vzorky krve i od pěti ustájených a pěti venku chovaných krav či prasnic. Byla měřena koncentrace erytrocytů a proteinů, aktivita laktátdyhydrogenázy (LDH) a malátdehydrogenázy (MDH) a množství enoyl-CoA-hydratázy. Bylo zjišťováno také kvantitativní zastoupení jednotlivých izoenzymů LDH. Mezi lidmi byla zjištěna signifikantně vyšší koncentrace proteinů v plazmě u nespor- tující populace. V kontrastu s tímto výsledkem měly venku chované krávy signifikantně vyšší koncentraci erytrocytů a aktivitu LDH. Žádné další rozdíly nebyly shledány mezi sportující a nesportující skupinou lidí ani u zvířecích modelů. Bezprostředně po tréninku byly u lidí nalezeny změny enzymových aktivit, stejně...
|
|
|
The role and function of stromal enzymes in keratoconus pathogenesis
Ďuďáková, Ľubica ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Svozílková, Petra (oponent) ; Ardan, Taras (oponent)
Lubica Dudakova Doctoral Thesis ABSTRAKT Keratokonus (KC) je nezánětlivé onemocnění rohovky, při kterém se rohovka ztenčuje a vyklenuje pravděpodobně v důsledku poruch ve vazbě kolagenních vláken. Je jednou z nejčastějších indikací k transplantaci rohovky. KC je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí i genetické faktory, nicméně přesná příčina onemocnění ani její mechanismus nebyly zatím objasněny. Cílem práce bylo porovnat výskyt a aktivitu enzymů lysyl oxidáz (LOX a LOX-like enzymy), které katalyzují vznik vazeb mezi elastinovými a kolagenními vlákny v kontrolních lidských rohovkách a v explantátech získaných při transplantaci od pacientů s KC. Zaměřili jsme se i na onemocnění asociované s výskytem KC a pokusili se najít jejich společné znaky. Provedli jsme studii ověřující asociaci jednonukleotidovych záměn (SNPs) v genech pro LOX a hepatocytární růstový faktor (HGF) s výskytem KC. V našem výzkumu jsme použily metody buněčné a molekulární biologie (tkáňové kultury, imunohisto- a imunocytochemie, mikroskopie, měření aktivity enzymů pomocí fluorometrie, genotypování a přímé sekvenování) a statistickou analýzu. Prokázali jsme přítomnost celé rodiny lysyl oxidáz v kontrolní i KC rohovce, ve které jsme pozorovali pokles intenzity a nepravidelné rozmístění LOX, propeptidu LOX, LOXL2 a LOXL3....
|
|
|
Stanovení enzymové aktivity cellobiasy pomocí kapilární elektroforézy
Velvarská, Romana ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací podmínek kapilární elektroforézy při separaci nezreagovaného substrátu a produktů (cellobiosa, glukosa), které vznikají při enzymovém štěpení cellotriosy enzymem cellobiasou. Jako optimální separační elektrolyt se ukázal roztok obsahující 30 mmol·dm-3 hydroxid sodný s přídavkem 1,0 mmol·dm-3 fosforečnanu sodného a 1,0 mmol·dm-3 hydrogenfosforečnanu sodného (pH = 12,38). S tímto separačním elektrolytem byly změřeny kalibrační závislosti, opakovatelnosti měření, zjištěny meze detekce a stanovitelnosti. Relativní směrodatné odchylky ploch píků se pohybovaly do 6,1 % a u migračních časů nepřesáhly hodnotu 0,2 %. Meze detekce byly stanoveny v rozmezí 0,020 - 0,026 mmol·dm-3 a meze stanovitelnosti od 0,066 mmol·dm-3 do 0,085 mmol·dm-3 . Následně byla sledována enzymová reakce v offline provedení. Dále bylo offline provedení automatizováno, kdy se relativní směrodatné odchylky ploch cellodextrinů po 30 minutách hydrolýzy pohybovaly do 13,0 % pro cellotriosu a glukosu, a do 3,0 % pro cellobiosu. Automatizovaná metoda je tedy vhodná pro semi-kvantitativní a srovnávací měření. Poslední částí experimentu byla snaha uskutečnit enzymové štěpení v online uspořádání, které bylo přes vyzkoušení všech možných variant mísení neúspěšné a nemohlo být použito k provedení...
|
|
|
Applications of capillary electrophoresis in life sciences
Křížek, Tomáš ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Tůma, Petr (oponent)
Tomáš Křížek: Využití kapilární elektroforézy ve vědách o životě (Disertační práce) ABSTRAKT Tato práce se zabývá využitím kapilární elektroforézy ve dvou významných oblastech "věd o životě", konkrétně v proteomice a stanovení aktivity enzymů. V první části jsou studovány vlastnosti polymeru Pluronic F-127 jako separačního média v kapilární gelové elektroforéze. Byl zkoumán vliv termoasociace Pluronicu F-127 na selektivitu separace peptidů a aminokyselin, přičemž při teplotách pod, uvnitř a nad oblastí termoasociace žádný rozdíl v selektivitě pozorován nebyl. Funkce Pluronicu F-127 v kapilární gelové elektroforéze byla porovnána s dextranem, jakožto běžně používanou gelovou matricí. Výsledky ukazují, že Pluronic F-127 je výhodnějším médiem pro separace nízkomolekulárních bílkovin, protože poskytuje větší separační sílu při zachování nižší viskozity základního elektrolytu. Tato nižší viskozita usnadňuje výměnu základního elektrolytu po každém měření, což vede k výrazně vyšší opakovatelnosti pokusů. Dextran je na druhé straně díky své vyšší viskozitě vhodnější pro separace peptidových štěpů bílkovin, při kterých je zásadním parametrem vysoká účinnost separace. Druhá část práce je zaměřena na elektroforetická stanovení aktivity enzymů. Byla vyvinuta nová metoda separace N,N',N''-triacetylchitotriosy,...
|
|
|
Prolylendopeptidasa z klíštěte Ixodes ricinus
Petrvalská, Olívia ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Klíšťata jsou významnými parazity a vektory patogenů. Na území České republiky je klíště obecné (Ixodes ricinus) nejrozšířenějším druhem, který přenáší lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Proteasy klíšťat jsou potenciální molekulární cíle pro vývoj nových vakcín proti těmto parazitům. Tato práce se zaměřuje na biochemickou analýzu prolylendopeptidasy z klíštěte obecného, která dosud nebyla studována. Prolylendopeptidasa byla detekována v extraktu ze střevní tkáně klíštěte pomocí jednak měření enzymové aktivity a dále vizualizací na elektroforéze SDS-PAGE metodou fluorescenčního afinitního značení. Prolylendopeptidasa se pravděpodobně účastní procesu proteolytického trávení krevních proteinů, protože její specifická aktivita byla nejvyšší ve střevní tkáni a tato aktivita vzrůstala v průběhu procesu sání a zpracování potravy. Biochemická analýza ukázala, že enzymová aktivita prolylendopeptidasy je (1) závislá na volném cysteinovém zbytku v blízkosti aktivního místa, (2) optimální v oblasti pH 8-9, (3) selektivně inhibována peptidovými inhibitory Z-Ala-Pro-CMK a Z-Pro-Pro-CHO. Klíčová slova: prolylendopeptidasa, proteolýza, enzymová aktivita, substrátová specifita, klíště
|
|
|
Nanofibrous scaffolds in controlled delivery of autologous growth factors
Buzgo, Matej ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Gášková, Dana (oponent)
Preparáty z trombocytov sú zdrojom širkokého spektra autológnych rastových faktorov využite ných v tkanivovom inžinierstve. Cie om práce bolo vytvorenie nanovlákenného nosiča v kombinácii s preparátmi z trombocytov. Podarilo sa nám vytvori systém s frakciami trombocytov adhererovanými na nanovlákenný nosič. Systém stimuloval proliferáciu chondrocytov v podmienkach in vitro. Nevýhodou nosiča bolo rýchle počiatočné uvo nenie obsahu a následný pokles koncentrácie rastových faktorov spôsobujúcich krátkodobý pozitívny efekt. Pred ženie účinku bolo dosiahnuté inkorporáciou trombocytárnych preparátov do jadra koaxiálnych vláken. Pre tieto účely sme vytvorili nový derivát trombocytov - alfa granule. Nosič stimuloval proliferáciu chondrocytov a napomáhal udržiava stabilnú hladinu TGF- 1 po dobu 7 dní. Popri tom sa nám podarilo vytvori nový systém riadeného dodávania látok založený na inkorporácii intaktných lipozómov do koaxiálnych nanovláken. Porovnanie koaxiálneho systému s lipozómami, so systémami na báze koaxiálneho zvlák ovania bez lipozómov a zvlák ovania z blendu preukázalo zachovanie aktivity HRP v dvojnásobnej miere voči konkurenčným systémom. Výsledky pokusov jasne poukazujú na ve ký aplikačný potenciál nanovlákenných systémov s trombocytárnymi preparátmi a systémov s inkorporovanými lipozómami. K...
|
|
|
Stanovení enzymových aktivit v kompostu
Pernicová, Iva ; doc.Mgr.Pavlína Pelcová, Ph.D. (oponent) ; Voběrková, Stanislava (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením enzymových aktivit v kompostu a posuzuje jejich změny v průběhu kompostování. Změny aktivity jednotlivých enzymů slouží jako ukazatele činnosti mikroorganismů, které se v kompostu nacházejí. V praktické části práce byly stanoveny změny aktivity proteáz, celuláz, lipáz, dehydrogenáz a ureáz během 21 dnů kompostování za laboratorních podmínek. Sledována byla také změna pH. Změny hodnot pH a všech aktivit enzymů kromě ureáz vykazovaly v prvním týdnu stejný trend související s využíváním dostupných substrátů. Změny aktivit klíčových enzymů v kompostu za laboratorních podmínek byly srovnány se změnami aktivit v kompostu za reálných podmínek, což je ukazatelem rozdílného průběhu kompostování za daných podmínek.
|
|
|
Charakterizace a stabilizace pankreatinu
Wurstová, Agáta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium enzymatické směsi pankreatinu, její charakterizaci a následnou enkapsulaci do liposomů. Jako srovnávací proteiny byly použity hovězí sérový albumin a trypsin. Charakterizace pankreatinu se skládá ze dvou částí. V první části je práce zaměřena na optimalizaci metod stanovení koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie s využitím základních metod pro identifikaci proteinů (Biuretová metoda, H-L metoda a Bradfordova metoda). Dále bylo proměřeno absorbční spektrum daného proteinu v UV oblasti. Jako metoda identifikace proteinu a zjištění jeho relativní molekulové hmotnosti byla použita metoda SDS-PAGE. Pro identifikaci složek pankreatinu byla použita LPLC ve dvou modifikacích, iontoměničová chromatografie a gelová filtrace. Druhá část práce je věnovaná charakteristice pankreatinu jako enzymu, primárně zjištění optimálních hodnot pH a teploty pro nejdůležitější enzymatické aktivity pankreatinu – proteolytickou (pH 8,9 a 50°C), amylázovou (pH 7 a 40 °C) a lipolytickou (pH 7 a 50 °C). Poslední část práce zaujímá enkapsulace pankreatinu do liposomů a pomocí přístroje DLS také stanovení distribuce velikosti částic a jejich zeta potenciálu. Částice samovolně neuvolňovaly enkapsulované enzymy, k jejich uvolnění došlo až po aplikaci fosfolipázy D, čímž bylo potvrzeno, že liposomy mohou být použity jako transportní systémy pro nativní enzymy.
|
|
| |
host ::
RSS.