|
|
Nanofibrous scaffolds in controlled delivery of autologous growth factors
Buzgo, Matej ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Gášková, Dana (oponent)
Preparáty z trombocytov sú zdrojom širkokého spektra autológnych rastových faktorov využite ných v tkanivovom inžinierstve. Cie om práce bolo vytvorenie nanovlákenného nosiča v kombinácii s preparátmi z trombocytov. Podarilo sa nám vytvori systém s frakciami trombocytov adhererovanými na nanovlákenný nosič. Systém stimuloval proliferáciu chondrocytov v podmienkach in vitro. Nevýhodou nosiča bolo rýchle počiatočné uvo nenie obsahu a následný pokles koncentrácie rastových faktorov spôsobujúcich krátkodobý pozitívny efekt. Pred ženie účinku bolo dosiahnuté inkorporáciou trombocytárnych preparátov do jadra koaxiálnych vláken. Pre tieto účely sme vytvorili nový derivát trombocytov - alfa granule. Nosič stimuloval proliferáciu chondrocytov a napomáhal udržiava stabilnú hladinu TGF- 1 po dobu 7 dní. Popri tom sa nám podarilo vytvori nový systém riadeného dodávania látok založený na inkorporácii intaktných lipozómov do koaxiálnych nanovláken. Porovnanie koaxiálneho systému s lipozómami, so systémami na báze koaxiálneho zvlák ovania bez lipozómov a zvlák ovania z blendu preukázalo zachovanie aktivity HRP v dvojnásobnej miere voči konkurenčným systémom. Výsledky pokusov jasne poukazujú na ve ký aplikačný potenciál nanovlákenných systémov s trombocytárnymi preparátmi a systémov s inkorporovanými lipozómami. K...
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití nanovlákenných nosičů pro regneraci cév
Bezděková, Dagmar ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Systémů pro cévní regeneraci bylo vyvinuto již mnoho, žádný však zatím není úspěšný v použití pro náhrady cév s průměrem menším než 6 mm. Syntetické materiály jako Dacron a ePTFE sice mají dobré výsledky v nahrazení velkých cév, u malých cév ale způsobují trombózu. Navíc nejsou degradabilní, takže neumožňují přirozenou remodelaci cévního systému. Navíc na tyto materiály neadherují endoteliální buňky, které jsou esenciální pro vytvoření přirozené antitrombogenní vrstvy, ani hladké svalové buňky. Xenogenní decelularizované štěpy jsou další, nesyntetickou alternativou pro vytváření náhrad. Příhodný detergent odstraní buňky dárce a zbude pouze extracelulární matrix, kde mohou být poté kultivovány hostitelské buňky. Nevýhodou xenogenních štěpů je náročnost na výchovu zvířecích donorů a porušení struktury extracelulární matrix po použití detergentu. Jako nejpříhodnější materiál se zatím jeví nosiče vytvořené elektrostatickým zvlákňováním. Relativně jednoduchý proces se může různými způsoby modifikovat a vytvoří se tak nosič, který strukturou připomíná extracelulární matrix. Velikou výhodou je možnost inkorporace bioaktivních látek do jádra vlákna, takže slouží jako atraktant pro cévní buňky, nebo jako antikoagulační faktory. V kombinaci s využitím progenitorových buněk se zdá být elektrostatické zvlákňování...
|
|
|
Příprava, charakterizace a testování krevních derivátů pro aplikace v regenerativní medicíně
Sovková, Věra ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Kolářová, Hana (oponent) ; Vránová, Jana (oponent)
Trombocytární přípravky jsou pro široké spektrum bioaktivních látek vhodným produktem pro využití jednak jako doplňku pro kultivaci buněk in vitro, ale mohou být též využity při přípravě buněčných i bezbuněčných nosičů v různých odvětvích regenerativní medicíny. Cílem této práce bylo připravit několik typů krevních derivátů. U těchto přípravků byly dále sledovány koncentrace vybraných bioaktivních molekul. Následně byly tyto přípravky testovány in vitro a to buď samostatně nebo v kombinaci s nanovlákennými nosiči připravenými pomocí elektrostatického nebo odstředivého zvlákňování. Bylo zjistěno, že trombocytární přípravky obsahují v nejvyšších koncentracích chemokin RANTES a růstový faktor PDGF. Dále byl zjištěn obsah pro a protizánětlivých interleukinů a dalších růstových faktorů. Trombocytární lyzát je v 7% koncentraci schopen nahradit FBS v kultuře fibroblastů a keratinocytů. V dalších experimentech byly na nosiče připravené elektrostatickým i odstředivým zvlákňováním adherovány různé koncentrace trombocytů. Bylo zjištěno, že takto připravené nosiče podporují proliferaci i viabilitu všech testovaných buněk a to dávkově závislým způsobem. V posledním experimentu byly připraveny jednotlivé složky trombocytárního koncentrátu. Ty byly charakterizovány a byl sledován jejich vliv na buněčné kultury....
|
|
|
Biomechanická reflexe scaffoldu na mechanické zatěžování
Anděrová, Jana ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Amler, Evžen (oponent)
Cílem práce je detekce parametrů mechanických vlastností scaffoldů sledováním jejich odezvy na definované vnější mechanické zatížení. První část práce stručně uvádí poznatky o požadovaných vlastností scaffoldů, jeiich výrobě a faktorům ovlivňujících výrobu. Praktická část práce se pak zabývá měřením, zpracováním a vyhodnocením dat na základě vlastní vytvořené metodiky. Na základě dosažených výsledků lze v této fázi výzkumu potvrdit, že scaffoldy mají viskoelastický respektive viskoplastický charakter a jejich odezva je závislá na velikosti deformace, stavu hydratace, poměru roztoků a době síťování. Klíčová slova: scaffold, tahová zkouška, reologický model
|
|
|
Detekce a vizualizace nativních a artificiálních chrupavčitých tkání biofyzikálními technikami
Rampichová, Michala ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Rosina, Jozef (oponent) ; Kolářová, Hana (oponent)
Tkáňové inženýrství je rychle se vyvíjející obor využívající nosiče z přírodních nebo syntetických materiálů kombinovaných s buňkami a stimulačními látkami pro náhradu poškozené či chybějící tkáně. Při testování nosičů je potřeba dobře zhodnotit jejich kvality nezbytné pro růst buněk a jejich mechanickou podporu na místě určení. Cílem práce bylo vytvoření vhodného nosiče pro růst chondrocytů, jeho funkcionalizace a detekce buněk a proteinů mezibuněčné hmoty pomocí metod fluorescenční a konfokální mikroskopie. Vhodný nosič měl být otestován na velkém animálním modelu. V této práci bylo připraveno několik nosičů jak z přírodních, tak ze syntetických materiálů, a to ve formě mikrovláken, netkaných textilií, gelů a pěn. Nosiče byly osazeny buňkami a byla sledována buněčná adheze, proliferace a syntéza proteinů mezibuněčné hmoty. K vizualizaci buněk a mezibuněčné hmoty bylo použito metod fluorescenční a konfokální mikroskopie a druhé harmonické (SHG). Jako nosič pro implantaci do osteochondrálního defektu mini prasete byl použit gel na bázi fibrinu a hyaluronanu. Připravené nosiče vykazovaly biokompatibilitu, chondrocyty k nim dobře adherovaly a produkovaly proteiny mezibuněčné hmoty. Mikrovlákenný nosič z PHEMA byl navíc obohacen o liposomy obsahující fetální bovinní sérum. Tento systém řízeného dodávání látek...
|
|
|
Charakterizace funkcionalizovaných vlákenpro jejich osídlení mezenchymálními kmenovými buňkami a diferenciaci těchto buněk
Greplová, Jarmila ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Rosina, Jozef (oponent)
Modifikace vláken za účelem funkcionalizace je aktuální trend v problematice tkáňového inženýrství. Polyvinylalkohol (PVA) je netoxický, biodegradabilní polymer vhodný k přípravě nanovláken metodou elektrostatického zvlákňování. Jeho nevýhodou je však velká rozpustnost ve vodě, která vede k okamžité degradaci vláken. Jako výhodné se pak ukazuje jeho chemické složení, kdy je možné modifikovat volné hydroxyskupiny PVA. Pro modifikace byla připravena PVA nanovlákna metodou elektrostatického zvlákňování z hladiny. Metodou acylace se podařilo navázat na povrch nanovláken linker tvořený z polyetylenglykolu (PEG) zakončený molekulou biotinu (PEG-b). Tato modifikace nenarušila vlákenný charakter PVA vrstvy. Vazbou linkeru PEG-b na PVA nanovlákna (PVA-PEG-b) došlo ke zvýšení stability vláken ve vodném prostředí a to až po dobu 41 dní, což je výrazné zvýšení oproti nemodifikované formě. Stabilita vláken ve vodném prostředí se zvyšuje s množstvím linkeru a metoda tedy umožňuje připravovat PVA nanovlákna o různé rozpustnosti. Výsledná modifikace se ukázala jako biokompatibilní pro mezenchymální kmenové buňky (MSC) i chondrocyty. Proliferace buněk na nosiči však byla nízká a kultivace obou typů buněk vykazovala postupný úbytek buněk, pravděpodobně z důvodu velké hydrofility nosiče. Z tohoto důvodu byly navrženy...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.