|
|
Analýza trhu s nemovitostmi – Břeclav, Brno, Blansko, Hodonín
Myslíková, Nikola ; Matras, Tomáš (oponent) ; Škapa, Stanislav (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce s názvem „Analýza trhu s nemovitostmi – Břeclav, Brno, Blansko, Hodonín“ zkoumá a popisuje současnou situaci na trhu. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit údaje v okrese Břeclav, Brno, Blansko a Hodonín, které ovlivňují poptávku a nabídku na trhu nemovitostí. Jedná se především o ukazatele popisující přírodní podmínky, trh pracovních příležitostí, koupěschopnost obyvatelstva, životní prostředí, dopravní infrastrukturu, eventuelně další a tyto ukazatele následně vyhodnotit s ohledem na trh vybraných typů nemovitostí a srovnat údaje výše uvedených okresů. Tato práce se zabývá zdroji dat, včetně jejich sběru, třídění, členění a následném vyhodnocení. Potřebné údaje týkající se vybraných faktorů byly získány z Českého statistického úřadu.
|
|
|
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Genetická diverzita a struktura populací Campanula glomerata na regionální škále v Bílých Karpatech
Černá, Mariana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kotilínek, Milan (oponent)
Fragmentace stanovišť může negativně ovlivnit populace druhů kvůli snížené genetické diverzitě a zvýšené diferenciaci populací v důsledku izolace stanovišť, snížené velikosti populací a narušení genového toku. Řada druhů trpí fragmentací stanovišť a izolovaností a Campanula glomerata je dobrým příkladem druhu, který je na mnoha místech znatelně na ústupu kvůli změnám v obhospodařování krajiny. Otázkou je, jak modelový druh C. glomerata reaguje na tyto změny a jestli se tyto změny projeví v genetické diverzitě a struktuře populací. Cílem této práce je tedy zjistit míru genetické diverzity a odkrýt genetickou strukturu populací modelového druhu C. glomerata na malé regionální škále v Bílých Karpatech. Tento systém nám umožní srovnat populace ze dvou odlišných regionů, které byly různou mírou zasaženy zemědělskou intenzifikací a fragmentací v minulém století. Jde o jihozápadní a severovýchodní část regionu, které se od sebe liší historií managementu v krajině, kontinuitou lučních porostů, druhovým složením a přírodními podmínkami. Pro tento účel jsem vyvinula a optimalizovala celkem 16 použitelných mikrosatelitových markerů, z nichž 4 pochází od příbuzných druhů rodu Campanula a 12 bylo pro druh C. glomerata vyvinuto nově. Výsledky naznačují, že nedávná fragmentace stanovišť nevedla k významné ztrátě...
|
|
|
Modelování populační dynamiky rostlin a možnosti propojení populačních dat s daty o prostředí
Hrušková, Karolína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
Dynamika rostlinných populací je ovlivňována klimatickými faktory a faktory prostředí. Pro pochopení chování rostlinných populací a zjištění jejich vývoje je klíčové identifikovat tyto faktory a popsat jejich vliv na populační dynamiku rostlin. V populační biologii jsou využívány modely, které dokáží odhadnout vývoj populace na základě dat o chování jedinců v populaci. V současné době je snaha o zahrnutí faktorů prostředí a klimatu těchto modelů, což činí odhady vývoje populací přesnější a reálnější a současně umožní předpovídat vliv měnících se podmínek na dynamiku populací. Tvorba reálných modelů je důležitá při definování vhodného managementu na lokalitách s výskytem ohrožených druhů, kdy je třeba cílit management na kritické přechody mezi stádii životního cyklu. Odpověď na otázku, který životní přechod mezi stádii je nejzranitelnější, dávají výše zmíněné modely. Tato bakalářská práce je literární rešerší, která uvádí stručný přehled aktuálně využívaných populačních modelů a snaží se uvést jejich stručnou charakteristiku. Dále uvádí příklady faktorů, které ovlivňují populační dynamiku rostlin a popisuje možnosti propojení dat o prostředí a populační dynamice druhů. V závěru práce je stručně charakterizován výzkum druhu kuřička hadcová (Minuartia smejkalii). Vliv faktorů prostředí a klimatu na...
|
|
|
Environmentální zhodocení sportovišť
Linhart, Martin
V diplomové práci na téma Environmentální zhodnocení sportovišť se zabývám golfovými a lyžařskými areály a jejich environmentálními dopady při provozu. Mezi zájmová území, které hodnotím, jsem vybral golfové hřiště Telč, golfové hřiště Slavkov u Brna, lyžařský areál Harusák a lyžařský areál Nový Jimramov. Lyžařské areály jsem vybral v CHKO Žďárské vrchy. Ve vybraných územích jsem provedl základní charakteristiku přírodních podmí-nek a poté se zaměřil na faktory ovlivňující jejich okolí a životní prostředí. Golfové a lyžařské areály mají zásadní společný faktor, který ovlivňuje životní prostředí, a to je spotřeba vody při provozu. Tento faktor jsem bral jako nejvýznamnější, který se vysky-tuje na obou sportovištích, a proto jsem jednotlivé areály porovnal mezi sebou v otázce spotřeby vody.
|
|
|
Výskyt ochranářsky významných druhů PR Tetínské skály a jeho ovlivnění environmentálními faktory
Augustinová, Šárka ; Tichý, Tomáš (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Přírodní rezervace Tetínské skály je jednou z významných lokalit pro výskyt chráněných druhů, kterými jsou hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), lomikámen trsnatý křehký (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica) a lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata). Cílem této práce bylo, terénním průzkumem a sběrem dat, zaznamenat výskyt výše uvedených druhů na plochách skalních stěn, identifikovat klíčové faktory prostředí a popsat jejich vliv na druhy. Tento průzkum dosud nebyl proveden. Pro zjištění vzájemných vztahů jsem použila především mnohorozměrné analýzy PCA a RDA a analýzu rozptylu One-way ANOVA. Výsledky analýz ukázaly značné rozdíly v pokryvnosti druhů mezi plochami skály ovlivňovanými různými kombinacemi environmentálních faktorů. Mezi faktory s významným vlivem patří například orientace plochy skály vůči světovým stranám. Nejvyšší podíl pokryvnosti druhů vykazovaly plochy s východní orientací. Dalším z významných faktorů bylo zastínění vyšší vegetací, jež se ukázalo jako velice negativní, převážně u druhů S.rosacea subsp. sponhemica a D. gratianopolitanus. Tyto dvě proměnné napovídají o preferenci osluněných ploch. Jako další faktory s významným vlivem na výskyt druhů se projevila přítomnost půdy na ploše skalní stěny a přítomnost zahrádek v zástavbě nad skalní stěnou, jež mnohonásobně...
|
|
|
Genetická diverzita vodních plžů Aplexa hypnorum a Anisus vorticulus v rámci střední Evropy
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Štefka, Jan (oponent)
Předmětem mé práce bylo shrnutí genetické variability sladkovodních plžů periodických tůní. Modelovými druhy byla ubývající levotočka bažinná (Aplexa hypnorum) a kriticky ohrožený svinutec tenký (Anisus vorticulus). Genetická variabilita byla zkoumána pomocí dvou mitochondriálních a dvo jaderných markerů. Rozložení genetické variability na genu COI u levotočky bažinné odpovídá různým povodím. Ostatní genetické markery (16S, ITS) však tento trend nepotvrdily. Příčiny tohoto nesouladu mezi různými markery jsou diskutovány několika různými způsoby zahrnujícími možné historické scénáře vývoje populací levotočky, ale i možné chyby laboratorních metod. V této studii byla zaznamenána obecně malá úspěšnost amplifikace, jejím nejpravděpodobnějším důvodem je inhibiční vliv mukusu plžů na amplifikaci DNA. Dalším problémem, který při této práci nastal, bylo získání sekvence parazita (motolice) místo genu svinutce, i za použití primerů specifických pro plže. Kromě genetické a související metodické části má tato práce i třetí část zabývající se vyhodnocením environmentálních faktorů periodických tůní v přítomnosti a nepřítomnosti studovaných druhů a čtvrtou část zabývající se fylogenetickou analýzou evropských a amerických linií levotoček. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...
|
|
|
Vliv environmentalních proměnných na tvar UV-reflektantní kresby u druhu Gonepteryx rhamni
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Mnoho živočišných druhů je citlivých k ultrafialovému světlu. Některé z nich mají na těle zvláštní struktury, které mohou světlo v oblasti UV reflektovat. Takové struktury byly nalezeny u mnoha živočišných taxonů - jedněmi z nich jsou také motýli (Lepidoptera). Význam UV-reflektance u motýlů je spojován především s pohlavním výběrem a z tohoto hlediska se jím zabývá většina současných prací. Cílem této práce je nabídnout alternativní pohled na tento fenomén. Její snahou je odhalit, jak prostředí ovlivňuje tvaroprostor UV- reflektantní kresby a křídla u druhu Gonepteryx rhamni (Pieridae). Variabilita tvaru v závislosti na různých environmentálních proměnných (latituda, longituda, altituda, průměrná roční teplota, průměrné roční srážky, index zelenosti krajiny - NDVI, produktivita prostředí - NPP) je studována pomocí metod geometrické morfometriky. Práce se také zabývá tvarovou rozdílností mezi pohlavími, jedinci z různých lokalit či tvaroprostorovou diferencí mezi poddruhy G. rhamni. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 118 samců a 67 samic G. rhamni a několik poddruhů z celé Palearktické oblasti. Pomocí mnohorozměrných regresí byl u samců prokázán vliv většiny sledovaných proměnných na tvarovou proměnlivost křídla a UV-reflektantní kresby. Nejvýznamnějšími faktory byly průměrné roční srážky a průměrná...
|
host ::
RSS.