|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Osvícenská kritika náboženství a její předpoklady
Haasová, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je především shrnutí myšlenek osvícenských myslitelů Voltaira, Paula Heinricha Dietricha Holbacha, Juliena Offray de La Mettrieho, Denise Diderota a Clauda Adriena Helvétia vzhledem k náboženství. Samozřejmě nelze opomenout uvedení do kontextu doby, které bude konkrétní analýze osvícenských děl předcházet spolu s předpoklady osvícenských myšlenek. Těmito předpoklady se myslí filosofie Johna Locka a René Descarta. Tito, ač myšlenkově velmi odlišní filosofové, se stali inspirací pro celý myšlenkový proud osvícenství. Práce se věnuje také otázce toho, jakým způsobem poznamenali osvícenští filosofové a jejich filosofie myšlení současného člověka.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Osvícenská kritika náboženství a její předpoklady
Haasová, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je především shrnutí myšlenek osvícenských myslitelů Voltaira, Paula Heinricha Dietricha Holbacha, Juliena Offray de La Mettrieho, Denise Diderota a Clauda Adriena Helvétia vzhledem k náboženství. Samozřejmě nelze opomenout uvedení do kontextu doby, které bude konkrétní analýze osvícenských děl předcházet spolu s předpoklady osvícenských myšlenek. Těmito předpoklady se myslí filosofie Johna Locka a René Descarta. Tito, ač myšlenkově velmi odlišní filosofové, se stali inspirací pro celý myšlenkový proud osvícenství. Práce se věnuje také otázce toho, jakým způsobem poznamenali osvícenští filosofové a jejich filosofie myšlení současného člověka.
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Smysl Americké revoluce v historickém díle Johna Quincyho Adamse
MACH, Tomáš
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl vystihnout smysl Americké revoluce v díle Johna Quincyho Adamse. Předmětem zájmu jsou Adamsovy tištěné proslovy k příležitosti oslav dne americké nezávislosti a proslov vydaný k jubileu ratifikace americké ústavy. Druhým primárním zdrojem je esej německého konzervativce Friedricha Gentze, kterou Adams přeložil do angličtiny. Cílem práce je analýza a interpretace těchto pramenů a jejich porovnání. Práce se také zabývá rolí providencialismu v dobové interpretaci dějinných událostí přímými účastníky revoluce v Americe, k čemuž využívá bohatou zásobu pramenných a literárních zdrojů.
|
|
| |
host ::
RSS.