|
|
Optimalizace procesů realizace vzdělávacích programů
Nováková, Lenka ; Kopřivová, Gabriela (oponent) ; Videcká, Zdeňka (vedoucí práce)
Tato práce je věnována analýze procesů realizace vzdělávacích programů a jejich optimalizaci. Teoretická část je zaměřena na vzdělávací programy, koncept vzdělávací politiky EU, problematiku procesů a pojmy s nimi spojené. Část analytická zkoumá procesy realizace vzdělávacích programů, analýzu mezinárodních aktivit Fakulty podnikatelské, bilaterálních smluv a dotazníkové šetření. Poznatky z analytické části jsou využity v návrhové části, kde jsou zhodnoceny výsledky výzkumu a navrhnuty postupy ke zlepšení procesů. Návrhy a opatření směřující ke zvýšení účasti studentů a optimalizaci procesů vychází z analýzy provedené na Fakultě podnikatelské a respektují koncept vzdělávací politiky Evropské unie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Učitelé jako aktéři vzdělávací politiky: konceptualizace aktérů ve veřejné politice a aplikace vybraných přístupů na příklad učitelů
Mouralová, Magdalena ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Malíková, Ludmila (oponent) ; Winkler, Jiří (oponent)
Dizertační práce má především teoretický charakter a přínos. Předmětem jejího zájmu je pojetí aktérů v klíčových teoretických přístupech soudobé veřejné politiky, které jsou posléze aplikovány na příklad vzdělávací politiky, resp. učitelů jako specifického druhu aktérů. Dizertační práce si klade za cíl: 1) popsat zacházení se slovy "actor" "agent" a "stakeholder" (které jsou do češtiny překládány jako "aktér") v odborných veřejněpolitických textech; 2) představit a porovnat vybrané veřejněpolitické přístupy pracující s aktéry; 3) modelovat použití těchto přístupů na příkladu učitelů (jako aktérů) a politice vnější diferenciace; 4) vytvořit vlastní souhrnný konceptuální rámec pro veřejněpolitický výzkum aktérů. Analytická část dizertační práce je založena na sumativní obsahové analýze veřejněpolitických textů publikovaných ve čtyřech velkých kompendiích veřejné politiky.
|
|
|
Tvořivě výrazové aktivity ve výuce na 1.st. ZŠ (se zaměřením na výtvarnou výchovu jako integrující disciplínu)
Picmausová, Daniela ; Hazuková, Helena (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Karlova Univerzita Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy ved. práce: PaedDr. Hazuková Helena Vypracovala: Picmausová Daniela, 5 KS Abstrakt v Čj: Práce by měla přispět k rozvoji pedagogických kompetencí učitelů na 1. st. ZŠ. Konkrétně by mohla být vodítkem při plánování výuky výtvarné výchovy formou integrovaných výukových celků, neboť obsahuje praxí ověřené postupy a aktivity potřebné k rozvoji tvořivosti a výrazovosti. Tato práce využívá potenciálu dalších výukových předmětů, které rozvíjejí kreativitu a expresivitu - dramatické výchovy, hudební a literární výchovy. Autorka práce by chtěla prostřednictvím své diplomové práce pomoci jak začínajícím pedagogům, tak i pedagogům s delší výukovou praxí, kteří by rádi pozměnili svůj dosavadní způsob výuky předmětu Výtvarná výchova.
|
|
|
Výtvarná výchova jako východisko v procesu tvorby třídního vzdělávacího programu pro děti předškolního věku
Němcová, Jana ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Název Výtvarná výchova jako východisko v procesu tvorby třídního vzdělávacího programu pro děti předškolního věku Abstrakt Teoretická část vymezuje pojmy výtvarná výchova, pracovní činnosti a výtvarné techniky v mateřské škole. Nastiňuje historické i současné představy o proměnách výtvarného tvoření dětí předškolního věku. Další část práce se zabývá východisky, kompetencemi, přípravou a samotnou tvorbou třídního vzdělávacího programu pro děti předškolního věku v dnešní mateřské škole. Empirická část se zabývá výzkumnou sondou u kolegyň z oboru učitelství pro mateřské školy a jejich zkušenostmi s tvorbou třídního vzdělávacího programu se zaměřením na globálnost, motivaci, integrované bloky programu. Praktická část pak představuje třídní vzdělávací program, jehož obsahem je celoroční projekt, který vychází z výtvarných prostředků a činností. Vzdělávací nabídku propojuje a celým projektem se prolíná jedno motivační téma, které děti motivuje i v ostatních oblastech vzdělávání. V další části je doložena návrhy činností i vazbami na jiné předměty, které z dětské výtvarné práce vycházejí, nebo k němu výtvarnými pracemi směřuje. Celý projekt uzavírá divadelní vystoupení, které vzešlo od dětí samotných. Klíčová slova Výtvarné činnosti, předškolní věk, třídní vzdělávací program, předškolní vzdělávání, techniky...
|
|
|
Vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky po rozdělení Československa v roce 1993
Francová, Lucie ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Kaplanová, Jitka (oponent)
Diplomová práce mapuje vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky po rozdělení Československa v roce 1993. Společný historický základ ve vzdělávací politice, je výchozím bodem sledování vývoje těchto vzdělávacích soustav. Práce si klade za cíl zmapovat a komparovat vývoj vzdělávacích soustav České a Slovenské republiky. Popisuje historické události, které ovlivnily jejich současnou podobu, a uvedenou problematiku mapuje z několika možných hledisek. Z hlediska utváření struktury vzdělávacích soustav, způsobu řízení a financování školství a vzdělávací politiky. Mapuje důležité legislativní kroky a vydané vzdělávací dokumenty. V komparační části diplomová práce srovnává vzdělávací systémy obou zemí. Klade si za cíl najít odpověď, nakolik se od sebe tyto dva vzdělávací systémy za poslední čtvrtstoletí vzdálili a popsat určující charakteristiky současných rozdílů. Zároveň práce komparuje stav a vývoj vzdělávacích systémů České a Slovenské republiky ve vybraných indikátorech z pohledu přehledové studie mezinárodní organizace OECD Education at a Glance. Toto srovnání je provedeno v rámci desetiletého období a jako podklad slouží přehledové studie z let 2004, 2009 a 2014. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávací soustava, vzdělávání, Česká republika, Slovenská republika, vzdělávací politika, vývoj, komparace
|
|
|
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
|
|
|
Drop-out začínajících učitelů
Kotýnková, Štěpánka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problému tzv. drop-outu učitelů ze škol neboli předčasnému odchodu učitelů z povolání. Soustředí se konkrétně na začínající učitele, tedy učitele v prvních letech kariéry. Jedná se o téma vysoce aktuální, neboť chybějící kvalitní učitelé jsou problémem nejen v České republice, ale též v zahraničí. Práce se zaměřuje na bývalé učitele ze základních a středních škol v České republice. Cílem práce je především identifikovat a pochopit důvody pro drop-out u začínajících učitelů. Kromě samotného odchodu se práce zabývá také průběhem studia a praxe učitelů a možnostem, jak předčasnému odchodu začínajících učitelů zabránit. První část práce tvoří teoretické a věcné ukotvení zkoumaného problému a jsou zde představeny též výsledky dosavadních výzkumů o tématu. Druhou část práce tvoří analýza osmi polostrukturovaných rozhovorů s bývalými učiteli. Příběhy učitelů jsou zde představeny pomocí krátkých medailonků. Práce dochází k závěru, že k drop-outu začínajících učitelů může vést mnoho různých faktorů, které se v průběhu času kombinují a kumulují. Drop-out většinou není způsoben pouze jedním z nich. Rozhodování o drop-outu je pro učitele spíše dlouhodobou záležitostí. Celkově se jedná o komplexní fenomén, jemuž by bylo možné v některých případech předejít zavedením systému...
|
|
| |
host ::
RSS.