|
|
Photobiont dynamics of Stereocaulon lichens
Vančurová, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Bérešová, Anna (oponent) ; Dal Grande, Francesco (oponent)
8 Abstrakt Lišejníky jsou ikonickým příkladem symbiózy. Jsou rozšířeny po celém světě, v některých ekosystémech jsou dominantními autotrofy, někde jedny z mála živých organismů, které dokáží místní podmínky přežít. Rostou na celé řadě substrátů, včetně povrchů vytvořených člověkem. Velká rozmanitost jejich životních strategií souvisí s diverzitou symbiotických partnerů, kteří lišejníkovou stélku tvoří. Tato diverzita dosud z velké části nebyla prozkoumána. Lišejníky jako sesilní organismy také musí často čelit velmi proměnlivému prostředí, případně se přizpůsobit novým podmínkám, do kterých se mohou rozšířit jejich propagule. Jako modelový systém pro studium symbiotických vztahů v lišejnících a souvislostí těchto vztahů s vlastnostmi okolního prostředí jsme si vybrali široce rozšířený rod Stereocaulon. Hlavními cíli této práce bylo (1) zmapovat diverzitu fotobiontů ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon v rámci celého rodu i jednotlivých druhů; (2) identifikovat faktory prostředí ovlivňující distribuci fotobiontů a jejich vztahy s mykobionty v globálním a místním měřítku; a (3) prozkoumat možnost sdílení fotobiontů s jinými lišejníky a půdou. Za tímto účelem jsme v jednotlivých studiích, ze kterých tato práce sestává, využili fylogenetické analýzy ITS rDNA, 18S rDNA, rbcL a genu pro aktin typu I, Illumina...
|
|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
|
Vztah mezi lokální početností a regionálním rozšířením: význam ekologické specializace
Farkač, Jan ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
5 Abstrakt Vztah mezi lokální početností a velikostí areálu je obecnou makroekologickou patrností. Je běžně pozitivní, nicméně se najdou i výjimky. Co za tím stojí, však jasné není. Mechanismy vysvětlující tento vztah jsou různé, od těch, které se opírají pouze o statistické chyby, přes ty, které vztah odůvodňují přes metapopulační dynamiku či míru ekologické specializace (ty jsou nejdiskutovanější). Je ale velmi pravděpodobné, že více z těchto mechanismů pracuje dohromady. Dobře tento vztah vysvětluje hypotéza "resource breadth", která u generalistů předpokládá široké rozšíření a vysokou početnost na rozdíl od specialistů, kde by tomu mělo být přesně obráceně. K tomu se pojí další dva vztahy, a sice vztah šířky niky k velikosti areálu, respektive početnosti. Zatímco ten první je poměrně dobře prostudovaný, ten druhý zdaleka ne tolik. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky na téma vztahu mezi rozšířením a početností s důrazem na ekologickou specializaci a možnosti, jakým daný vztah ovlivňuje. Klíčová slova: geografická distribuce, lokální početnost, šířka niky, ekologická specializace
|
|
|
Relationship between functional and species diversity of birds in South Africa
Džamba, Roman ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Rozšírenie druhov a zloženie vtáčích spoločenstiev južnej Afriky nie je náhodné, ale podlieha environmentálnym podmienkam, štruktúre habitatu a historickému vývoju danej oblasti. Funkčné charakteristiky druhov (morfológia, typ potravnej stratégie alebo reprodukčné parametre) podávajú informáciu o spôsobe, akým na seba vzájomne pôsobí jedinec a prostredie, v ktorom žije. Ich popisom na druhovej úrovni odhaľujeme špecifické adaptácie a rolu druhu v študovanom ekosystéme. Na základe funkčných znakov možno odhadovať funkčnú diverzitu študovaného spoločenstva. Priestorová variabilita druhovej a funkčnej diverzity vykazuje longitudinálny gradient. U morfologických a reprodukčných parametrov, ktoré sú spojitej povahy a druhovo viac špecifické, pozorujeme rýchlejší nárast funkčnej diverzity. U potravných preferencií, ktoré sú kategorické a vykazujú obmedzený počet úrovní, je nárast funkčnej diverzity miernejší. Potravná funkčná diverzita má rovnomernejšie rozdelenie. Vzťah funkčnej diverzity k diverzite druhovej nám môže poskytnúť informácie o spôsobe, akým sú druhy pridávané do spoločenstva, resp. odpovedať na otázku, do akej miery vyžaduje vyšší počet druhov viac ekologického priestoru. Najvyššie hodnoty funkčnej diverzity sú typické pre produktívne, floristicky štrukturované a heterogénne oblasti lesov,...
|
|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
host ::
RSS.