|
|
Dovolání v systému opravných prostředků
Ambrož, Vojtěch ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Dovolání v systému opravných prostředků Abstrakt Jaký účel má v rámci civilního soudního řízení plnit institut dovolání? Má mít dovolání povahu řádnou či mimořádnou? Mají být předpoklady přípustnosti dovolání stanoveny zcela objektivně či mají alespoň částečně záviset na subjektivním uvážení dovolacího soudu? To je pouze část z mnoha otázek, které již po několik historických etap provázejí institut dovolání a vzhledem k plánované celkové rekodifikaci občanského soudního řádu zůstávají aktuálními i dnes. Autor této práce si klade za cíl na některé z těchto otázek poskytnout odpověď založenou na kritickém pohledu na historický vývoj dovolání, jeho současnou právní úpravu a na dovolání z pohledu de lege ferenda. V první kapitole práce se autor obecně zabývá opravnými prostředky v civilním soudním řízení, jejich povahou, účinky a vymezením pojmu dovolání. Největší pozornost je věnována účelům dovolání, mezi které se řadí nalézání individuální spravedlnosti a sjednocování rozhodovací praxe civilních soudů. V druhé kapitole se autor podrobně zaměřuje na historický vývoj institutu dovolání. Mezi jeho důležité vývojové etapy a milníky patří především doba existence rakousko-uherské monarchie, recepce rakouských právních předpisů do československého právního řádu, období mezi roky 1948 až 1989, kdy bylo dovolání z...
|
|
|
Dovolání
Střesková, Markéta ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání Abstrakt V diplomové práci se zabývám jedním z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení. Dovolání je vedle stížnosti pro porušení zákona a obnovy řízení formalizovaný mimořádný opravný prostředek, který lze využít jen proti rozhodnutím soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští a zaveden do českého právního řádu byl zejména kvůli zrovnoprávnění procesních stran, kdy se v případě dovolání může obrátit na Nejvyšší soud České republiky sám obviněný, tedy prostřednictvím svého obhájce. Cílem práce je čtenáři poskytnout ucelený rozbor jednotlivých ustanovení trestního řádu, které se týkají právě dovolání v návaznosti na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a odbornou literaturu se zaměřením na problematické aspekty dovolání v trestním řízení. Práce vychází zejména z odborné literatury a judikatury. Metoda pro psaní byla zvolena deskriptivně- analytická a komparativní. Diplomová práce se skládá z úvodu, 10 kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly a závěru. První kapitola pojednává o pojmu dovolání, jedná se o úvodní kapitolu, která zahrnuje jeho podstatu a účel. Další kapitoly pak kopírují systematiku trestního řádu pojednávající o dovolání, jako jsou přípustnost, včetně jednotlivých rozhodnutí, proti kterým lze dovolání podat, vztahu k účinnosti trestního řádu a...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Pelc, Vladimír (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Jaroš, Adam ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Dovolání v civilním soudním řízení je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Prostřednictvím dovolání Nejvyšší soud České republiky nejen napravuje vady právní rozhodnutí odvolacích soudů, ale zároveň jeho prostřednictvím dohlíží na sjednocení rozhodovací praxe odvolacích soudů. Právní úprava dovolání je obsažena zejména v občanském soudním řádu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž její dílčí upravu lze nalézt rovněž v zákoně o zvláštních řízeních soudních a v zákoně o soudech a soudcích. Vzhledem k poměrně komplikované právní úpravě a k vysokým procesním nárokům, které jsou na dovolání kladeny, je tento mimořádný opravný prostředek častým předmětem rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu, jejichž závěry se v mnoha rozhodnutích diametrálně odlišují. Tyto rozpory v judikatorních závěrech pak často činí právní úpravu dovolání ještě méně přehlednou. Občanský soudní řád stanovuje základní předpoklady přípustnosti dovolání a jeho náležitosti. Při přípravě dovolání je tak třeba věnovat pozornost zejména vymezeníformilaci dovolacího důvodu a vymezení splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Na podzim roku 2017 byl ze strany Ministerstva spravedlnosti České republiky zveřejněn věcný záměr civilního řádu soudního, který by měl být novým kodexem...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hrbek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se zaměřuje na účinnou úpravu institutu dovolání, kterou nahlíží především prizmatem jejího hodnotového pozadí, historického vývoje a relevantní judikatury. S cílem předestřít nezbytné podklady pro kritické posouzení jednotlivých prvků i celku současné podoby dovolání v civilním procesu se práce v nezbytném rozsahu zabývá také teoretickými východisky civilněprocesních opravných prostředků a postavením dovolání v jejich platné úpravě. Zvláštní pozornost je v práci věnována účelům dovolání, tj. sjednocování judikatury a ochraně práv jednotlivce v konkrétním případě, jakož i jejich vztahu k hodnotě právní jistoty plynoucí z pravomocných rozhodnutí, která je institutem dovolání narušována. Práce obsahuje obecné závěry o vztahu těchto hodnot a závěry o vhodnosti úpravy těch dílčích prvků dovolání, jichž se tyto hodnoty dotýkají. Samostatná kapitola této práce se zabývá historií opravných prostředků, v jejímž rámci se soustřeďuje pouze na ty skutečnosti a instituty, které jsou významné vzhledem k institutu dovolání. Zvýšená pozornost je zde věnována vlastnímu vývoji dovolání a jeho nejpodstatnějších prvků na našem území. Nejrozsáhlejší část práce se zabývá zákonnou úpravou dovolání, kterou doplňuje o závěry soudní praxe. Zvýšená pozornost je i v této části věnována přípustnosti dovolání, jakožto...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hermanová, Michaela ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je popsat novou právní úpravu dovolání zavedenou novelou OSŘ provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. a posoudit ji z hlediska souladu s Ústavou. Během příprav této novely totiž došlo ke zrušení části OSŘ (konkrétně ustanovení § 237 odst. 1 písm. c)) upravující přípustnost nenárokového dovolání pro rozpor s Ústavou, a to nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11. Za tím účelem se práce nejprve zabývá samotným institutem dovolání a některými jeho aspekty, zejména pak jeho funkcí v českém právním řádu. Na této obecné části práce je potom vystavěna část zvláštní, která se zabývá samotnou přípustností dovolání. Nejprve je popsána přípustnost podle staré právní úpravy, poté jsou kritickému zkoumání podrobeny závěry Ústavního soudu a nakonec je popsána nová úprava přípustnosti, která je konfrontována s nálezem Ústavního soudu. Ústavní soud vytýkal staré právní úpravě, že nebyla dostatečně předvídatelná. Zároveň stanovil, že aby novou právní úpravu bylo lze považovat za souladnou s Ústavou, musí být potencionálnímu dovolateli předem zřejmé, zda je jeho dovolání přípustné či nikoliv. Z toho tedy plyne, že přípustnost dovolání nesmí záviset na uvážení Nejvyššího soudu, jako tomu bylo doposud v případě nenárokového dovolání, ale na objektivních podmínkách. Otázkou tedy...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Polánský, Adam ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Shrnutí Oficiální název mé diplomové práce je Dovolání v civilním procesu. Hlavní cílem této práce je popsat vývoj institutu dovolání v historických souvislostech vývoje civilního procesu na území České republiky až k dnešní právní úpravě, zejména se zaměřením na podmínky přípustnosti a náležitosti dovolání. Diplomová práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola má uvést čtenáře do kontextu historického vývoje institutu dovolání od jeho počátku v 18. století až do dneška. Zejména je pak zdůrazněno přelomové rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 na konci této kapitoly. Druhá kapitola se věnuje aktuální právní úpravě dovolání v OSŘ. Hlavním cílem je pak popsat institut dovolání jako celek. Tato kapitola také poskytne čtenáři hlubší analýzu některých kontroverzních rysů současné úpravy, spojených zejména s podmínkami přípustnosti dovolání a jeho náležitostmi vyžadovanými zákonem. Závěrem tato kapitola ukazuje postoj vrcholných orgánů soudní moci k těmto problematickým rysům současné úpravy. Třetí kapitola obsahuje stručné vysvětlení interakce mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem, respektive popisuje vztah dovolání a ústavní stížnosti. Tato kapitola také obsahuje konečné zhodnocení současné právní úpravy a na ní navazující rozhodovací praxe výše zmíněných soudů. Závěr mé diplomové práce pak...
|
|
|
Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním řízení mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Základním předpokladem stability pravomocných rozhodnutí v trestním řízení je jejich nezměnitelnost. Nelze vyloučit závažné pochybení, jež má za následek takovou vadu pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, že setrvávat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti by bylo narušením spravedlivého a správného rozhodování. K průlomu do právní moci by mělo docházet zcela výjimečně, a jen pokud je to nezbytné a nelze trvat na stabilitě rozhodnutí. Dovolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou trestního řádu v roce 2001. Tento mimořádný opravný prostředek směřuje k nápravě taxativně vyjmenovaných vad nejzávažnějších typů rozhodnutí soudů nebo pro přezkum uloženého trestu odnětí svobody na doživotí. Dovoláním je možné odstranit jen právní vady pravomocných soudních rozhodnutí a jeho předmětem může být jen rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Stížnost pro...
|
|
|
Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení
Bartoš, Jan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Text, který se Vám dostává do rukou, "Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení," se skládá ze tří odlišných částí. Každá z nich přináší vlastní téma a dohromady je spojují zásahy Ústavního soudu (dále též "ÚS"). První kapitola je věnována lehce kontroverznímu, široce společensky diskutovanému případu odnětí a přikázání věci. Jde o striktně procesní téma, které reflektuje možnost vyšších soudů odejmout projednání věci soudu nižšího stupně a přidělit ji jinému soudci/senátu. Ačkoliv je tento postup za určitých specifických podmínek přípustný, ve sledovaném případě dospěl až k Ústavnímu soudu pro podezření z porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve svém textu se snažím se shrnout argumenty, které mohou do budoucna ospravedlňovat tento zásah. Druhá kapitola sleduje zásahy do ÚS do občanského soudního řádu za posledních deset let, především do úpravy institutu dovolání. V první části popisuji důvody, proč došel ÚS k závěru, že je možnost Nejvyššího soudu neodůvodňovat usnesení o zamítnutí dovolání protiústavní a co jej vedlo k tomu, že následně zrušil odpovídající ustanovení občanského soudního řádu. Ve druhé části analyzuji dlouhodobé rozpory v judikatuře ÚS a Nejvyššího soudu v otázce přípustnosti "nenárokového" dovolání, které vyústily ve zrušení celé...
|
host ::
RSS.