|
|
Dovolání v civilním soudním řízení
Horáček, Petr ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
a klíčová slova v českém jazyce Název rigorózní: Dovolání v civilním soudním řízení. Abstrakt: Tématem Rigorózní práce je mimořádný opravný prostředek upravený zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to "dovolání". Mimořádnost tohoto opravného prostředku spočívá v tom, že jím lze napadnout soudní rozhodnutí pravomocné a vykonatelné. Práce je strukturována do sedmi kapitol. První dvě kapitoly jsou zaměřeny na obecné základy civilního procesu, opravné systémy, opravné prostředky a vývoj institutu dovolání. Součástí druhé kapitoly je pasáž věnovaná připravované rekodifikaci civilního soudního řízení vycházející z věcného záměru civilního soudního řádu, který byl připraven v roce 2017. Třetí kapitola je jádrem této práce a obsahuje především podmínky přípustnosti dovolání a náležitosti dovolání. V této kapitole je popsáno, kdo a kde může podat dovolání a jaká je lhůta pro jeho podání. Jádrem dovolání a řízení o něm jsou dvě svébytné náležitosti, a to (a) vymezení podmínek přípustnosti dovolání a (b) popis důvodů dovolání. Přípustnost dovolání je dána zájmem na sjednocení judikatury nebo na vyřešení otázky, která doposud judikována nebyla a důvodem dovolání je nesprávné právní posouzení věci, kdy se může jednat o posouzení otázky hmotného práva nebo procesního práva. V...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Černá, Karolína ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Dovolání v civilním procesu představuje jeden z mimořádných opravných prostředků, který má sloužit jako poslední možnost přezkumu rozhodnutí nižší soudní instance ze strany obecného soudu, a to přestože je takové rozhodnutí již v právní moci. Vzhledem k uvedenému je tak nezbytné, aby byla zákonná úprava nastavena takovým způsobem, že je narušení již nastolených právních vztahů zanedbatelné v porovnání se zájmem na přezkumu a dosažením spravedlnosti. Prostřednictvím dovolání plní Nejvyšší soud své dvě základní funkce, a to zajištění individuálních práv a dále sjednocení judikatury a dotváření práva. Právě vyvážení těchto funkcí vedlo v minulosti k přijetí relativně většího počtu novel občanského soudního řádu spojených s dovoláním, přičemž lze však říci, že je současná právní úprava (v základních obrysech) již de facto od účinnosti zákona číslo 404/2012 Sb. stálá. Většina novel souvisela s nastavením přípustnosti dovolání, která určuje, do jaké míry budou naplněny základní funkce Nejvyššího soudu. Vymezení předpokladů přípustnosti dovolání společně s vymezením dovolacího důvodu představují jedny ze základních náležitostí dovolání, které však činí v praxi dovolatelům nemalé obtíže, a to jistě i s ohledem na nejednotnou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. S těmito náležitostmi rovněž...
|
|
|
Skutková zjištění a právní posouzení
Janoušek, Jiří ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
SKUTKOVÁ ZJIŠTĚNÍ A PRÁVNÍ POSOUZENÍ Práce se zaměřuje na jeden ze základních procesuální problémů, který má hlubší teoretický základ, tak praktický význam. Vychází ze schématu aplikace práva v podobě skutkové otázky, na kterou hledá soud odpověď vnímáním a dokazováním a právní otázky, pro kterou platí též zásada . Po zjištění skutkového stavu dochází k těchto zjištění pod obecnou právní normu. Právě v subsumpci tkví jádro problematiky řešení otázky nesprávného právní posouzení věci. Současně je však v práci připojen odlišný pohled na toto klasické schéma aplikace práva. Vzhledem ke složitosti předmětné problematiky a tomu odpovídající výzkumné otázky, si práce nenárokuje úplné objasnění a navržení jediného správného řešení odlišení skutkové a právní otázky v civilním soudním řízení. Z povahy tématu také vyplývá, že snahou bylo co íce se přiblíž nástinu možných řešení a za pomoc převážně analytické metody řešení objasnit toto téma i z méně tradičních úhlů pohledu. Precizní odlišení skutkových a právních otázek v civilním soudním řízení má fundamentální dopad na několik oblastí civilního procesu, z nichž nejvýznamnější je otázka dovolacího důvodu § 241a dnes platného o. s. ř. Pouze na značně obecné úrovni nečiní odlišení skutkových a právních otázek větších problémů. V praxi se leckdy stává, že obě množiny,...
|
|
|
Dovolání v systému opravných prostředků
Ambrož, Vojtěch ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Dovolání v systému opravných prostředků Abstrakt Jaký účel má v rámci civilního soudního řízení plnit institut dovolání? Má mít dovolání povahu řádnou či mimořádnou? Mají být předpoklady přípustnosti dovolání stanoveny zcela objektivně či mají alespoň částečně záviset na subjektivním uvážení dovolacího soudu? To je pouze část z mnoha otázek, které již po několik historických etap provázejí institut dovolání a vzhledem k plánované celkové rekodifikaci občanského soudního řádu zůstávají aktuálními i dnes. Autor této práce si klade za cíl na některé z těchto otázek poskytnout odpověď založenou na kritickém pohledu na historický vývoj dovolání, jeho současnou právní úpravu a na dovolání z pohledu de lege ferenda. V první kapitole práce se autor obecně zabývá opravnými prostředky v civilním soudním řízení, jejich povahou, účinky a vymezením pojmu dovolání. Největší pozornost je věnována účelům dovolání, mezi které se řadí nalézání individuální spravedlnosti a sjednocování rozhodovací praxe civilních soudů. V druhé kapitole se autor podrobně zaměřuje na historický vývoj institutu dovolání. Mezi jeho důležité vývojové etapy a milníky patří především doba existence rakousko-uherské monarchie, recepce rakouských právních předpisů do československého právního řádu, období mezi roky 1948 až 1989, kdy bylo dovolání z...
|
|
|
Dovolání
Střesková, Markéta ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání Abstrakt V diplomové práci se zabývám jedním z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení. Dovolání je vedle stížnosti pro porušení zákona a obnovy řízení formalizovaný mimořádný opravný prostředek, který lze využít jen proti rozhodnutím soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští a zaveden do českého právního řádu byl zejména kvůli zrovnoprávnění procesních stran, kdy se v případě dovolání může obrátit na Nejvyšší soud České republiky sám obviněný, tedy prostřednictvím svého obhájce. Cílem práce je čtenáři poskytnout ucelený rozbor jednotlivých ustanovení trestního řádu, které se týkají právě dovolání v návaznosti na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a odbornou literaturu se zaměřením na problematické aspekty dovolání v trestním řízení. Práce vychází zejména z odborné literatury a judikatury. Metoda pro psaní byla zvolena deskriptivně- analytická a komparativní. Diplomová práce se skládá z úvodu, 10 kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly a závěru. První kapitola pojednává o pojmu dovolání, jedná se o úvodní kapitolu, která zahrnuje jeho podstatu a účel. Další kapitoly pak kopírují systematiku trestního řádu pojednávající o dovolání, jako jsou přípustnost, včetně jednotlivých rozhodnutí, proti kterým lze dovolání podat, vztahu k účinnosti trestního řádu a...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Pelc, Vladimír (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Jaroš, Adam ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Dovolání v civilním soudním řízení je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Prostřednictvím dovolání Nejvyšší soud České republiky nejen napravuje vady právní rozhodnutí odvolacích soudů, ale zároveň jeho prostřednictvím dohlíží na sjednocení rozhodovací praxe odvolacích soudů. Právní úprava dovolání je obsažena zejména v občanském soudním řádu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž její dílčí upravu lze nalézt rovněž v zákoně o zvláštních řízeních soudních a v zákoně o soudech a soudcích. Vzhledem k poměrně komplikované právní úpravě a k vysokým procesním nárokům, které jsou na dovolání kladeny, je tento mimořádný opravný prostředek častým předmětem rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu, jejichž závěry se v mnoha rozhodnutích diametrálně odlišují. Tyto rozpory v judikatorních závěrech pak často činí právní úpravu dovolání ještě méně přehlednou. Občanský soudní řád stanovuje základní předpoklady přípustnosti dovolání a jeho náležitosti. Při přípravě dovolání je tak třeba věnovat pozornost zejména vymezeníformilaci dovolacího důvodu a vymezení splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Na podzim roku 2017 byl ze strany Ministerstva spravedlnosti České republiky zveřejněn věcný záměr civilního řádu soudního, který by měl být novým kodexem...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hrbek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se zaměřuje na účinnou úpravu institutu dovolání, kterou nahlíží především prizmatem jejího hodnotového pozadí, historického vývoje a relevantní judikatury. S cílem předestřít nezbytné podklady pro kritické posouzení jednotlivých prvků i celku současné podoby dovolání v civilním procesu se práce v nezbytném rozsahu zabývá také teoretickými východisky civilněprocesních opravných prostředků a postavením dovolání v jejich platné úpravě. Zvláštní pozornost je v práci věnována účelům dovolání, tj. sjednocování judikatury a ochraně práv jednotlivce v konkrétním případě, jakož i jejich vztahu k hodnotě právní jistoty plynoucí z pravomocných rozhodnutí, která je institutem dovolání narušována. Práce obsahuje obecné závěry o vztahu těchto hodnot a závěry o vhodnosti úpravy těch dílčích prvků dovolání, jichž se tyto hodnoty dotýkají. Samostatná kapitola této práce se zabývá historií opravných prostředků, v jejímž rámci se soustřeďuje pouze na ty skutečnosti a instituty, které jsou významné vzhledem k institutu dovolání. Zvýšená pozornost je zde věnována vlastnímu vývoji dovolání a jeho nejpodstatnějších prvků na našem území. Nejrozsáhlejší část práce se zabývá zákonnou úpravou dovolání, kterou doplňuje o závěry soudní praxe. Zvýšená pozornost je i v této části věnována přípustnosti dovolání, jakožto...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hermanová, Michaela ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je popsat novou právní úpravu dovolání zavedenou novelou OSŘ provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. a posoudit ji z hlediska souladu s Ústavou. Během příprav této novely totiž došlo ke zrušení části OSŘ (konkrétně ustanovení § 237 odst. 1 písm. c)) upravující přípustnost nenárokového dovolání pro rozpor s Ústavou, a to nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11. Za tím účelem se práce nejprve zabývá samotným institutem dovolání a některými jeho aspekty, zejména pak jeho funkcí v českém právním řádu. Na této obecné části práce je potom vystavěna část zvláštní, která se zabývá samotnou přípustností dovolání. Nejprve je popsána přípustnost podle staré právní úpravy, poté jsou kritickému zkoumání podrobeny závěry Ústavního soudu a nakonec je popsána nová úprava přípustnosti, která je konfrontována s nálezem Ústavního soudu. Ústavní soud vytýkal staré právní úpravě, že nebyla dostatečně předvídatelná. Zároveň stanovil, že aby novou právní úpravu bylo lze považovat za souladnou s Ústavou, musí být potencionálnímu dovolateli předem zřejmé, zda je jeho dovolání přípustné či nikoliv. Z toho tedy plyne, že přípustnost dovolání nesmí záviset na uvážení Nejvyššího soudu, jako tomu bylo doposud v případě nenárokového dovolání, ale na objektivních podmínkách. Otázkou tedy...
|
host ::
RSS.