|
|
Sonda do duše stolního tenisty
NEUMAN, Jiří
Práce si klade cíl probudit ve čtenáři zvědavost o studium volného času. Je zde snaha díky kvalitativnímu výzkumu nastínit prožívání volného času pohledem profesionálních stolních tenistů, se kterými byly vedeny rozhovory za účelem nahlédnutí do jejich životů. Dále díky interpretativní fenomenologické analýze dat došlo k vyhodnocení výzkumu. Se vzniklými tématy, které se pojí s problematikou volného času, se dále pracovalo i skrze další literaturu, která se k tématům přímo, či nepřímo vztahuje. Celá práce je subjektivním náhledem na volný čas očima autora, který je také aktivním stolním tenistou. Práce je nepřímo dělena na tři části, od teoretických úvah autora, přes metodologii, až po vyhodnocení výsledků výzkumu. Práce by měla sloužit jako podnět k hlubšímu zkoumání volného času prostřednictvím individuálních zkušeností lidí.
|
|
|
Doprovázení adolescentů, kteří po zkušenosti s úmrtím blízkého člověka procházejí existenciální krizí
Jiráková, Jana ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Matochová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem doprovázení adolescentů, kteří po zkušenosti s úmrtím blízkého člověka procházejí existenciální krizí. Cílem práce je získat hlubší vhled do problematiky doprovázení truchlících adolescentů. Úvodní část práce je zaměřena na vztah člověka ke smrti v průběhu dějin a současný způsob zacházení se smrtí a zemřelými v naší společnosti, včetně role pohřebních rituálů. V práci je také popsáno vývojové období adolescence a vztah dospívajících ke smrti. Další část je věnována procesu truchlení, jeho jednotlivým obdobím, komplikacím, a především specifickým potřebám a projevům u adolescentů. Závěrečná část práce je zaměřena na proces doprovázení, jeho typy, způsoby, možné problémy, doprovázející osoby a charakteristiku existenciální krize.
|
|
|
Doprovázení nemocných v nemocnicích
Zemanová, Radka ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Prokeš, Josef (oponent)
Diplomová práce "Doprovázení nemocných v nemocnici" se zabývá problematikou nemocniční kaplanské služby v České republice. Teoretická část obsahuje vymezení klíčových pojmů (nemoc, doprovázení, nemocniční kaplan), popisuje úkoly nemocného, zabývá se otázkou jeho hodnoty, smyslem života v nemoci a popisuje fáze vyrovnávání se s nemocí. Teologický exkurz se zabývá láskou z biblického hlediska a je zakončena kapitolou o smyslu utrpení. Empirickou část práce tvoří analýza obsahu článků o nemocničním kaplanství, především rozhovorů s kaplany. Témata z rozhovorů byla seřazena podle četnosti do kapitol (představení služby, předsudky, smrt, covid, atd.), ve kterých se k nim kaplani vyjadřují z různých hledisek, jež se vzájemně doplňují, a z nichž je možné poskládat mediální obraz kaplanství v České republice. Výsledky jejich výpovědí jsou shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Kvalita sociálních služeb poskytovaných v rámci mobilní hospicové péče z pohledu pečujících rodin a příbuzných
VEITHOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zjistit názor osob pečujících o své blízké a příbuzné, tedy klienty mobilní hospicové paliativní péče, na současnou kvalitu této péče, a to konkrétně na území Jihočeského kraje. Způsobem dosažení cíle byl kvalitativní výzkum provedený převážně ve třetím a také čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Pro výzkum byla navázána spolupráce se 6 organizacemi, následně byl s 12 informanty veden polostrukturovaný rozhovor doplněný technikou pozorování. Vyhodnocovací metodou byla metoda zakotvené teorie provedená v programu Atlas.ti 9. Přínosem práce jsou informace, které poslouží poskytovatelům i orgánům souvisejícím: Jednak v podobě aktuálního povědomí veřejnosti o mobilní hospicové péči, dále výčtem dojmů a názorů, které se v laické veřejnosti vyskytují, ale též šíří. Také konkrétní datování je využitelné, otevírá možnost sledování vývoje mobilní hospicové paliativní péče zde v lokalitě Jihočeského kraje, ale i porovnávání mezi lokalitami. Závěrečným výstupem jsou poznatky o kvalitě této služby, které vyšly velmi kladně. Pečující zmiňovali možnost volby využít mobilní hospicovou péči, kvalitu viděli v existenci alternativy k péči ústavní. Kvalitou bylo podle pečujících také to, že na péči o svého blízkého nejsou v domácím prostředí sami. Mobilní hospicová péče je tedy podle pečujících kvalitní i s nedostatky, které ve výzkumu zazněly.
|
|
|
Arteterapie v náhradní rodině
ADÁŠKOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce seznamuje s možnostmi začlenění arteterapeutických technik a témat do sociální práce. Autorka přibližuje některá specifika náhradní rodinné péče a nabízí vhled do doprovázení náhradních rodin. Krátce pojednává také o historii a současnosti náhradní rodinné péče, dále zmiňuje problematiku adaptace dítěte a rodiny a zaměřuje se mj. na rané trauma a psychickou deprivaci přijatého dítěte a odraz traumatu a psychického strádání ve výtvarné tvorbě dítěte. Arteterapii autorka užila jako nástroj sociálního pracovníka k podpoře komunikace v rodině a k budování pozitivní identity přijatého dítěte. V praktické části ukazuje konkrétní možnosti včlenění arteterapie do sociální práce s celou rodinou, a především s dětským klientem - inovativní práce s tzv. Knihou života. Práce mj. zjišťuje, zda se rané trauma a psychická deprivace odráží v tvorbě přijatých dětí a zda je patrné zmírňování traumat vlivem rodinného prostředí. Nastiňuje okrajově i problematiku biologických dětí v náhradní rodině a hledá případné zvláštnosti v jejich výtvarném projevu.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v terénní hospicové péči
SVĚTLÍKOVÁ, Eliška
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na roli sociálního pracovníka v terénní hospicové péči. V teoretické části práce se zabývám historickými poznatky, popisem hospicové péče a paliativní péčí včetně multidisciplinárního týmu. Věnuji se charakteristice sociálního pracovníka, jeho osobnostním předpokladům a kompetencím, zmiňuji se o supervizi a syndromu vyhoření, o kterých se v této problematice nelze nezmínit. Dále popisuji, jak vypadá sociální práce spojená s terénní hospicovou péčí. Do této oblasti spadá příjem do služby, doprovázení a následná péče o pozůstalé. V empirické části bakalářské práce se zabývám stanovením cíle a tří výzkumných otázek. Cílem je zjistit, jakou roli má sociální pracovník v terénní hospicové péči. K práci jsem využila kvalitativní strategii výzkumu. Ten byl proveden v letních měsících 2020 v Jihočeském kraji v šesti terénních hospicích. Ke zmapování a sběru potřebných informací jsem použila techniku polostrukturovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení dat jsem zvolila metodu otevřeného kódování. Z výsledků jsem došla k závěru, že oslovené sociální pracovnice v terénní hospicové péči zastávají mnoho rolí. Mají na starosti agendu ohledně přijetí do péče včetně sociálního šetření v přirozeném prostředí nemocného. Podporují pečující rodinu a nemocného klienta, poskytují základní, odborné a psychosociální poradenství. Dále se zaměřují na informování uživatelů služby. Sociální pracovnice zastává následující role: administrativní pracovnice, koordinátorka, zprostředkovatelka, podporovatelka, kontrolorka a edukátorka.
|
|
|
Rozloučení se s umírajícím jako významný rituál v životě pozůstalých
JINDROVÁ, Renata
Bakalářská práce je teoretickou analýzou procesu rozloučení se s umírajícím / zemřelým a jeho vlivu na pozůstalé. V úvodu popisuje proces umírání a smrti z pohledu historie a z pohledu současnosti. V následující kapitole jsou popsány základní formy rozloučení, jak je můžeme chápat v kontextu smrti a umírání. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým formám paliativní péče a umírání v ústavní a v domácí péči. Následně pak práce pojednává o smrti samotné, jejím vlivu na pozůstalé a procesu truchlení. V závěrečné části jsou popsány možnosti sociální práce a poradenství jak pro umírající, tak i pro pozůstalé.
|
|
|
Pohřební bohoslužby z homileticko-liturgického pohledu
Hofmanová, Jana ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Pohřební bohoslužby z homileticko-liturgického pohledu: Základní východiska pro podobu pohřební bohoslužby s ohledem na možnosti praxe Diplomová práce Vypracovala: Jana Hofmanová Studijní program: Teologie Studijní obor: Evangelická teologie Vedoucí práce: prof. ThDr. Pavel Filipi Katedra praktické teologie Abstrakt Situace pohřební bohoslužby je v mnohém ohledu situací specifickou: více než při pravidelných shromážděních v neděli se bohoslužebné dění setkává s rituálem; situace zvěstování evangelia je zároveň situací pastýřské péče a jádro křesťanské zvěsti zaznívá mimo obvyklé společenství pravidelných účastníků bohoslužeb. Práce naznačuje toto pole souvislostí, v němž se pohřební bohoslužba odehrává a v němž vyjadřuje svou podstatu v dnešní situaci zejména v praxi Českobratrské církve evangelické. První část pojednává teologické základy, pozadí tradice a současný kontext evangelického pohřbu. Následuje zhodnocení možného propojení bohoslužby a rituálu, s ohledem na možnost komunikace kérygmatu prostřednictvím propojení kázání a liturgického rámce. Na základě takto vymezených souvislostí je v závěru formulována stručná charakteristika jednotlivých částí bohoslužby jakožto základní východiska pro podobu pohřební bohoslužby. Situace pohřbu je pojata...
|
|
|
Křesťanské aspekty v paliativní péči a doprovázení
Kosourová, Noemi ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Ve své práci se věnuji problematice paliativní péče, která v sobě zahrnuje veličiny, jako nemoc, bolest, utrpení a umírání. První část práce je zaměřena na tyto skutečnosti, se kterými se smrtelně nemocný setkává v různých proměnách v čase, pokládá si otázky, které se dotýkají podstaty jeho života, a je postaven před jejich realitu. Pohled na nemocného a jeho problémy se snažím rozšířit o pohled křesťanský, tedy možnost hledat v zoufalé situaci naději, která přesahuje náš život i smrt. Touto Nadějí je pro křesťany Ježíš Kristus. Aby nemocný mohl zakusit tuto naději je zde pomoc církve. Konkrétní pomoci se věnuji v druhé části práce. Jde o doprovázení, tedy o práci kaplanů i ostatních křesťanů, ať v práci dobrovolníků, nebo odborníků v rámci některého z církevních zařízení. V závěru se pokouším přiblížit problematiku eutanazie, která právě poukazuje na nutnost lidské a empatické paliativní péče.
|
|
|
Pastorační péče o paliativní pacienty a jejich rodiny
Víravská, Marie ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Tato práce se zabývá pastorační péčí o paliativní pacienty a jejich rodiny (pozůstalé). V první části se zabývá náplní péče o umírajícího člověka, a pojmenováním jednotlivých úkolů. Je zde popsán pastorační rozhovor, doprovázení během péče typické pro tuto skupinu a cíle pastorace. Druhá část práce se věnuje péči o pozůstalé a jejími možnostmi v současné době. Jsou zde popsány jednotlivé fáze z hlediska pozůstalých i pečujících a specifika péče o pozůstalé dítě. Je zakončena kapitolou o významu naděje (zejména transcendentální) při pastorační péči o umírajícího člověka a pozůstalou rodinu.
|
host ::
RSS.