|
|
Místní referendum v evropském prostoru
Svoboda, Marius ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Diplomová práce Místní referendum v evropském prostoru nabízí ucelený přehled právní úpravy institutu místního referenda v jednotlivých evropských státech. Ve čtyřech částech věnovaných střední, jižní, západní a severní Evropě seznamuje s úpravou tohoto institutu v tamních právních řádech i srovnání jednotlivých řešení nejen s úpravou českou, ale mezi evropskými státy navzájem. Detailně se věnuje jednotlivých aspektům místního referenda, mezi nimi jeho vyhlášení, závaznosti či možnosti lidové iniciativy.
|
|
|
Fenomén euroskepticismu na příkladu německé AfD a české SPD
Horáčková, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu euroskepticismu, který je demonstrován na příkladu dvou politických stran. Předmětem analýzy je německá strana Alternativa pro Německo (AfD) a česká Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). Práce se euroskepticismem zabývá nejprve v obecné rovině, přičemž sleduje a porovnává míru veřejného euroskepticismu v Německu a České republice. S pomocí tří představených teoretických konceptů následně obě politická uskupení kategorizuje. Zvláštní důraz je kladen na jejich historický vývoj a okolnosti vzniku, které slouží jako východisko ke zkoumání motivace dané euroskeptické subjekty založit. Na základě analýzy a komparace příslušných volebních programů k evropským i národním volbám práce přichází se srovnáním programových východisek obou politických stran s ohledem na jejich postoje k evropské integraci. Součástí práce jsou záznamy osobních rozhovorů se stranickými představiteli, které společně s aktuálními programy k volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 umožňují popsat, jak si AfD a SPD představují ideální formu evropské spolupráce.
|
|
|
Vznik a vývoj české SPD v letech 2015 - 2018.
Režná, Zuzana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji politického hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Teoretická část se věnuje politickým stranám jako takovým. Prostor je zde dán definici politických stran, jejich vzniku, typologii a funkcím. Část práce se také věnuje systému politických stran. Druhá část práce se věnuje zejména vzniku a vývoji hnutí SPD, přes první hnutí založené Tomiem Okamurou - Úsvit, až po současnou situaci SPD. Prostor je zde věnován zejména programu SPD, voličům hnutí a volebním průzkumům. KLÍČOVÁ SLOVA politická strana, politické hnutí, SPD, Tomio Okamura, přímá demokracie, referendum, elektorát
|
|
|
Místní referendum v ČR - zákonná úprava, aplikační praxe a úvahy de lege ferenda
Jedličková, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá místním referendem, nejlépe fungujícím institutem přímé demokracie v České republice, který je dnes již standardní součástí politického života obcí. Cílem práce je poskytnout ucelenou analýzu fungování platné právní úpravy se zaměřením především na judikaturu, a vyvodit z provedené analýzy některé návrhy de lege ferenda. Práce se sestává z úvodu, deseti kapitol a závěru. Pořadí kapitol z větší části sleduje systematiku zákona o místním referendu. První kapitola pojednává o přímé demokracii a jejích jednotlivých institutech. Druhá kapitola se zabývá úpravou tohoto institutu na ústavní a mezinárodní úrovni. Třetí kapitola je zaměřena na otázky přípustnosti, tedy vymezení okruhu otázek, o nichž lze místní referendum konat, a to obecně i ve vybraných oblastech, které v praxi opakovaně předmětem referend jsou - územní plány, smluvní závazky obcí, obecně závazné vyhlášky. Čtvrtá kapitola se věnuje oprávněným osobám a přípravnému výboru, který vyhlášení referenda navrhuje, jeho složení a vnitřnímu fungování. Pátá a šestá kapitola popisuje náležitosti návrhu na konání místního referenda a proces jeho přezkumu, a to ze strany obecního úřadu i zastupitelstva obce, které tento proces završuje samotným vyhlášením. Sedmá kapitola se zabývá platností a závazností místního referenda,...
|
|
|
The Rise of Direct Democracy in the Czech Republic: Sources, Use and Consequences
Dvořák, Tomáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šaradín, Pavel (oponent) ; Vráblíková, Kateřina (oponent)
V posledních několika desetiletích dochází ve většině vyspělých zemí k rozvoji institutů přímé demokracie na národní i lokální úrovni. Česká republika nepředstavuje výjimku a v posledních 25 letech došlo k postupnému, ačkoliv neúplnému, rozvoji, který směřuje k přímým formám vládnutí. Cílem disertační práce je analýza uplatňování institutů přímé demokracie v České republice. Ačkoli je práce založena především na českých datech, jejím smyslem je také reagovat na zahraniční vědecké analýzy, které se týkají zkoumaného tématu. Práce se zaměřuje na následující otázky: Kdo podporuje a kdo se účastní přímé demokracie v ČR? Jak si voliči tvoří volební postoje a jaké jsou charakteristiky volebního chování v přímé demokracii? Jaký je vliv přímé demokracie na další formy politické participace a politickou angažovanost? Přímou demokracii vnímám jako demokratickou inovaci a zhodnocuji ji na základě tří kritérií: inkluzivity, kompetence a efektivity (Smith 2009). Nejdříve se zaměřuji na otázku, kdo podporuje využívání přímé demokracie a zkoumám zastoupení různých sociálních skupin v hlasování v přímé demokracii (inkluzivita). Poté analyzuji rozhodování voličů a zjišťuji, zda je založeno na racionálních postojích a informovanosti o tématu hlasování (kompetence). Nakonec analyzuji, zda praxe přímé demokracie nadměrně...
|
|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
|
|
Místní referendum
Jedličková, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá místním referendem, nejlépe fungujícím institutem přímé demokracie v České republice, který je dnes již standardní součástí politického života obcí. Cílem práce je poskytnout ucelenou analýzu právní úpravy zaměřenou především na judikaturu, včetně té nejnovější z podzimu roku 2014. Práce se sestává z úvodu, devíti kapitol a závěru. Pořadí kapitol z větší části sleduje systematiku zákona o místním referendu. První kapitola se zabývá úpravou tohoto institutu na ústavní a mezinárodní úrovni. Druhá kapitola je zaměřena na otázky přípustnosti, tedy vymezení okruhu otázek, o nichž lze místní referendum konat, a to obecně i ve vybraných oblastech, které v praxi opakovaně předmětem referend jsou - územní plány, smluvní závazky obcí a obecně závazné vyhlášky. Třetí kapitola se věnuje přípravnému výboru, který vyhlášení referenda navrhuje, jeho složení, vnitřnímu fungování, procesu sběru podpisů a náležitostí návrhu na konání místního referenda. Čtvrtá a pátá kapitola popisuje proces přezkumu návrhu přípravného výboru, a to ze strany obecního úřadu a zastupitelstva obce, které tento proces završuje samotným vyhlášením. Šestá kapitola se zabývá platností a závazností místního referenda, jejich předpoklady, trváním závaznosti z hlediska časového i mechanismy dozoru. Sedmá kapitola...
|
|
|
Přímá demokracie ve veřejné diskuzi v České republice. Političtí aktéři, jejich návrhy a politická praxe
Havlík, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímé demokracie ve veřejné diskuzi a politické praxi v České republice. Práce se zabývá politickými aktéry, kteří prosazují zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. K těmto navrhovaným tezím chci v rámci této práce kriticky přistoupit, zhodnotit jejich relevanci a uskutečnitelnost. Po teoretickém představení prvků přímé demokracie jsou představeny konkrétní země, které mají dlouholetou zkušenost s využíváním prvků přímé demokracie, konkrétně se jedná o Švýcarsko a Kalifornii. Taktéž se zabývám referendem o nezávislosti ve Skotsku z roku 2014 a referendem o manželství a rodině na Slovensku z roku 2015. Hlavní část práce se zabývá konkrétními politickými aktéry, kteří prosazují nebo prosazovali zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. Jedná se o Úsvit přímé demokracie, Věci veřejné, Hnutí za přímou demokracii, Českou pirátskou stranu, o vládní návrh zákona o celostátním referendu Jiřího Dienstbiera nebo o marginální záležitosti typu knihy Úsvit od Pavla Kohouta nebo politického aktivisty Petra Cibulky. V práci se také zaměřuji na využívání prvků přímé demokracie na místní úrovni, z čehož chci vyvodit konkrétní závěry využívání tohoto institutu přímé demokracie. Rovněž musí být zmíněny zásadní náležitosti zákona o...
|
|
|
Návrhy na změnu volebního i politického systému v současné české veřejné debatě
Ptáčková, Daniela ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Návrhy na změnu volebního i politického systému v současné české veřejné debatě" zkoumá návrhy různých typů subjektů, které se snaží o nápravu české politiky. Současná politická scéna se potýká s problémy, jako je např. korupce, úplatkářství či vládní nestabilita. Taková situace vede k nespokojenosti občanů s politiky a v konečném důsledku může vést k jejich odcizení. Východiskem je náprava politiky, politiků a obnovení důvěry občanů a jejich zájmu o veřejné záležitosti. Cílem této práce je popsat, jaké návrhy dominují současné debatě o změně českého volebního systému a v mnoha případech mohou vést až ke změně politického systému. Práce je rozdělena do čtyř tematických částí. První, teoretická část se stručně věnuje konceptu demokracie, jednotlivým prvkům přímé demokracie a typologii politických systémů. Kromě toho jsou zde uvedeny informace o českém ústavním pořádku a vývoji volebního systému v České republice. Další tři kapitoly se věnují jednotlivým návrhům, které jsou rozděleny podle typu subjektů, které je navrhují. Jedná se o skupiny návrhů od mocensky etablovaných subjektů a relevantních politických stran, menších politických uskupení či marginálních subjektů a návrhy členů akademické obce. V závěru jsou jednotlivé návrhy komparovány a je posuzováno, zdali mají něco...
|
|
|
Polopřímá demokracie ve Švýcarsku: vzor k napodobení?
Klobouček, Eduard ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Práce se zabývá fungováním polopřímé demokracie v Švýcarsku. Postupuje od obecných témat - jaké jsou rozdíly mezi přímou a zastupitelskou demokracií, co je polopřímá demokracie a jaké nástroje jsou pro ni typické. Dále práce popisuje švýcarský poltický systém, který je v současnosti jediným fungujícím systémem, který lze označit za polopřímou demokracii. Práce se zabývá fungováním nejvyšších orgánů, stranickým systémem a švýcarským federalismem a jak jednotlivé instituty a instituce ovlivňují prvky přímé demokracie. Jádro práce je pak zaměřeno na fungování švýcarské polopřímé demokracie na federální, kantonální i lokální úrovni, jak se tento systém historicky vyvíjel, které nástroje přímé demokracie jsou zde přítomny a jak je pozitivně-právně upraven v současnosti. Práce zapracovává i některá statistická data o tom, jak se vyvíjela participace občanů, jak hojně jsou jednotlivé instituty používány, jaké jsou pro ně kladeny podmínky a jak se liší v jednotlivých oblastech. Závěrečné kapitoly pojednávají o přímé demokracii v jiných státech, v Evropské unii a v České republice. Z této komparace se pak pokouší vyvodit určité závěry o použitelnosti švýcarského systému v zahraničí, a jaká rizika s sebou může nést slepé kopírování tohoto systému v zahraničí.
|
host ::
RSS.