|
|
Multikulturní vzdělávání na středních školách
Koshkina, Yuliya
V této práci je podrobně rozebráno téma multikulturního vzdělávání na středních školách a jeho vztah k procesu integrace žáků z cizích zemí. Důraz bude kladen na to, jak lze vzdělávací procesy a aktivity přizpůsobit potřebám žáků různých kultur a jak lze zvýšit úroveň porozumění a tolerance mezi žáky. Další klíčovou otázkou zde popsanou, jsou charakteristiky osobností, které přispívají k úspěšnému procesu integrace mezi žáky různých kultur a jak lze tyto charakteristiky rozvíjet. Dále práce reflektuje, jaké jsou možnosti a limity pro rozvoj integračních schopností a jak lze tyto schopnosti rozvíjet prostřednictvím vzdělávacích aktivit a programů. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se zabývá legislativou, jazykovými a kulturními rozdíly. Rozebírá problematiku nárůstu počtu žáků-cizinců ve školách, podmínky jejich přijatí na středních školách a následujícího procesu výuky. Cílem praktické části bylo zjistit pomoc dat zjištěných z dotazníkového šetření, jak vidí žáci vztahy mezi sebou a žáky-cizinci a naopak, jak vnímají cizinci ostatní žáky. Snahou bylo zjistit, jak se realizuje integrace (inkluze) v praxi v současné střední škole.
|
|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
| |
|
| |
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
|
Regional languages in the French educational system
Pokorná, Monika ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální jazyky ve francouzském vzdělávacím systému je v úvodní části zaměřena na terminologii týkající se regionálních jazyků. Dále se tato práce soustředí na historii jazyků na území dnešní Francie od období dobývání Galie Římany, přes latinizaci této oblasti, až po demokratizaci regionálních jazyků Francie ve vztahu k francouzštině. Důležitou roli ve vývoji francouzského vzdělávání hrály školské zákony, které jsou podrobně diskutovány v textu. V následující části práce je věnována pozornost především současnému rozmístění regionálních jazyků ve Francii a jejich výuce na francouzských školách. Důraz je kladen zejména na čtyři nejvýznamnější regionální jazyky: baskičtinu, bretonštinu, katalánštinu a okcitánštinu. V rámci popisu této problematiky jsou rozpracovány též zákony, které umožnily výuku regionálních jazyků na školách ve Francii a podpořily zakládání institucí podporujících tyto jazyky. Závěrečná část této práce je zaměřena na výzkum současného stavu okcitánského jazyka v každodenním životě obyvatel města Nîmes na jihu Francie. Tento jazyk byl vybrán jako modelový příklad regionálního jazyku. Pro výzkum byla vybrána metoda dotazníkového šetření, za pomoci které bylo zjištěno, že okcitánština je stále živý regionální jazyk, přestože je používán výhradně starší generací....
|
|
|
How the Yellowhammer became a Kiwi: stories hatched at the field margins of bioacoustics and invasion ecology
Pipek, Pavel ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Slabbekoorn, Hans (oponent) ; Sol Rueda, Daniel (oponent)
Strnad obecný (Emberiza citrinella) byl v minulosti vysazen na Nový Zéland, což nám umožni- lo prozkoumat kulturní evoluci jeho dialektů v exotické populaci, která byla posledních 140 let zcela odříznuta od původní domoviny, Velké Británie. K interpretaci získaných dat jsme využili podrobné znalosti jak o historii strnadů na Zélandu, tak a o globálním i regionálním rozšíření strnadích dialektů, v Evropě a České republice. Strnadí zpěv je velmi jednoduchý, samci mají navíc velmi omezený repertoár. Již od 19. století je však známo, že ač zpěv není složitý, vykazuje značnou geografckou variabilitu. Sam- ci spolu sdílejí koncové slabiky, a vytvářejí tak mozaikovité rozšíření dialektů. Přestože se o tomto jevu ví již desítky let a byl intenzivně zkoumán, mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno. Jednou z nich byla poloha makrogeografcké hranice mezi předpokládanou "západní" a "východní" skupinou dialektů. Když jsme propojili informace o rozšíření strnadích dialektů z předchozích studií s nahrávkami nalezenými v online úložištích a archivech, výsledná mapa odhalila, že tyto skupiny makrogeografcké rozšíření nemají (Kapitola 6). Projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů" zapojil veřejnost do mapování strna- dích nářečí na českém území. Výsledný soubor téměř 4000 nahrávek, který je jedinečný jak plochou,...
|
|
| |
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
| |
host ::
RSS.