|
|
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě
Drahorád, Jakub ; Řepa, Karel (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě Práce se věnuje problematice uplatňování práva na respektování soukromého a rodinného života osobami omezenými na osobní svobodě z důvodu výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody ve formě možnosti dočasně opustit, za doprovodu eskorty či samostatně, prostor věznice pro naléhavé rodinné důvody. Těmi je v práci míněna zejména účast na pohřbu blízkého příbuzného či možnost jej navštívit v nemocnici v případě, že se nachází v ohrožení života. Zatímco v případě vazebně stíhaných osob není tato problematika na zákonné ani podzákonné úrovni nijak upravena, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznicích se zvýšenou ostrahou či na doživotí je zčásti výslovně zakázána. V praxi je tedy těmto osobám uplatňování jejich práva dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen "Úmluva") v těchto případech plošně znemožněno. V případě osob v "běžném režimu" výkonu trestu odnětí svobody je pak toto právo závislé na libovůli ředitele věznice, který nemusí své nepřezkoumatelné a neformální rozhodnutí o přerušení výkonu tresu žádným způsobem odůvodňovat. Evropský soud pro lidská práva přitom již 20 let ustálenou...
|
|
|
Dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody - z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou
KROPÍKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou. Je založen na výsledcích výzkumu "Psychologické aspekty následků trestné činnosti u odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody" z roku 2019, provedeného Mgr. Marií Ouředníkovou. Tato práce tak ukazuje pohled na život ve vazbě či věznici z druhé strany mříží. Poodhaluje tak pravidla, která zde panují mezi muži, kteří každý den čelí přísnému režimu vězení, ale taktéž samotné vnitřní hierarchii. Takové prostředí má následně negativní dopady na psychické zdraví mužů, kteří se s tím musí vypořádávat, a to různými směry. Diplomová práce reflektuje tyto dopady a dává tak ucelený pohled na zmíněnou problematiku. Dále disponuje aktuálními výzkumy a statistikami, které poukazují na aktuální dění v takto specifickém prostředí, jako jsou instituce omezující osobní svobodu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části se nachází samotný popis metodiky výzkumu a následné porovnání s výsledky Ouředníkové s názory osob, které mají profesní zkušenosti z této praxe.
|
|
|
Omezení osobní svobody v teorii a praxi
Pouska, Tomáš ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Omezení osobní svobody v teorii a praxi Abstrakt Předmětem této rigorózní práce je propojení teoretické a praktické koncepce přípustných zásahů do osobní svobody jednotlivce v trestním řízení, s akcentem na ochranu základních práv a svobod dotčené osoby. Základem práce je popis a bližší vymezení některých konkrétních institutů trestního práva, v podobě zadržení, zatčení, vazby a trestu odnětí svobody, které závažným způsobem intervenují do osobní svobody a jsou bezprostředně spjaty s vězněním osob. Rigorózní práce srovnává a analyzuje legální zakotvení shora uvedených trestněprávních nástrojů na národní i mezinárodní úrovni s jejich uplatněním v aplikační praxi a poukazuje na některé zásadní odlišnosti, které se při jejich užívání ze strany orgánů činných v trestním řízení vyskytují. Pozornost je věnována především míře dodržování garancí přípustných zásahů do osobní svobody ze strany orgánů veřejné moci, legitimitě jednotlivých zásahů a též jejich přiměřenosti a proporcionalitě ve vztahu k cíli, který tyto prostředky sledují. Rigorózní práce zkoumá, zda jsou tyto trestněprávní instituty aplikovány racionálně, zda nedochází k jejich nadužívání nebo zda nejsou příslušnými orgány uplatňovány excesivním způsobem, v takových případech je práce doplněna o příklady z praxe. Hodnocen je dále soulad právní úpravy...
|
|
|
Princip proporcionality a omezení osobní svobody cizince ve správním právu.
Holubkovová, Hana ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Princip proporcionality a omezení osobní svobody cizince ve správním právu Tato práce se zabývá otázkou přiměřenosti zásahů do osobní svobody cizince v České republice v režimu správního práva, přičemž zkoumá pouze zásahy, užívané výlučně vůči cizincům, a jejich přiměřeností se zabývá zejména ve vztahu k lidskému právu na osobní svobodu. V úvodní části práce v obecné rovině definuje pojmy osobní svobody a princip proporcionality. Druhá kapitola této práce pojednává o problematice z hlediska mezinárodního práva, zejména se věnuje článku 5 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, definuje jednotlivé parametry, jež musí zásah do osobní svobody cizince splňovat, a nabízí relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Třetí kapitola rozebírá zásahy do svobody cizince z hlediska návratové směrnice (č. 2008/115/ES), přijímací směrnice (č. 2013/33/EU) a dublinského nařízení (č. 604/2013) a judikatury Soudního dvora Evropské unie. Čtvrtá kapitola se pak zabývá českým vnitrostátním právem a rozebírá příslušná ustanovení tří českých zákonů, na jejichž základě lze do osobní svobody cizince zasáhnout - zákona o Policii České republiky č. 273/2008 Sb., zákona o azylu č. 325/1999 Sb. a zákona o pobytu cizinců na území České republiky č. 326/1999 Sb.; tato kapitola shrnuje relevantní judikaturu...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Beňák, Ondrej ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vazby v trestním řízení v České republice. Zmiňuje a porovnává názory vyjádřené předními odborníky a vyššími soudy. Součástí práce je také kapitola, ve které je rozebrána americká federální právní úprava vazby v trestním řízení a tato je porovnána s úpravou českou. První částí práce je úvod, ve kterém jsou stanoveny cíle práce. Druhá část je hlavní částí práce a je rozdělena do pěti kapitol. První z nich obecně popisuje právní úpravu vazby v České republice a zásady, kterými se řídí. Druhá část se nazývá Formální vazební právo a zabývá se problematikou soudní příslušnosti, vazebního řízení a rozhodování. Ve třetí kapitole se nachází ohnisko celé práce. Tato kapitola zkoumá podmínky vzetí obviněného do vazby a adresuje četné problémy vznikající v této oblasti. Čtvrtá kapitola popisuje možnosti nahrazení vazby, včetně legislativních změn nedávno provedených v podobě předběžných opatření. Pátá kapitola se zabývá americkou federální právní úpravou vazby, a porovnává ji s českou úpravou. Součástí této kapitoly je rovněž americká odborná kritika těchto procesních pravidel a návrhy změn, jež mají být provedeny v právní úpravě, aby byl odstraněn tzv. kauční průmysl (bail bond industry). Poslední třetí část, závěr, je rozdělena do dvou kapitol. První z nich obsahuje...
|
|
|
Možnosti nahrazení vazby
Strýhalová, Tereza ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
- Možnosti nahrazení vazby Tato diplomová práce se zabývá možnosti nahrazení vazby v trestním řízení. Institut vazby představuje jeden ze způsobů, jímž je možné zajistit osobu obviněného pro splnění účelu trestního řízení. Avšak jelikož se jedná o institut, jehož uložením dochází k výraznému zásahu do práv a svobod osoby obviněného, které mu jsou zaručeny především ústavními zákony, je třeba, aby při vzetí obviněného do vazby bylo pečlivě zvažováno, zda je nutné obviněného do vazby vzít a zda neexistuje opatření, jehož pomocí by bylo možné dosáhnout účelu trestního řízení, jež by jinak zabezpečila vazba. Toto téma je velice aktuální, a to již po několik let a nepanuje přesná shoda ve vymezení otázce, do jaké míry je přípustné zasahovat do práv a svobod obviněného. Z tohoto důvodu je třeba, aby využívání mírnějších institutů bylo použito v co největší míře. Cílem této práce je pojednat o možnostech nahrazení vazby a pozitivních a negativních aspektech při využívání těchto opatření, která umožňují institut vazby nahradit. Práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol. První kapitola této práce se zaměřuje na pojednání o institutu vazby a jeho využití v trestním řízení, přičemž součástí této kapitoly je i vymezení osoby obviněného a vývoj právní úpravy institutu vazby. Druhá kapitola se zabývá předpoklady...
|
|
|
Ústavněprávní limity zásahů do osobní svobody
Fišerová, Veronika ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústavněprávní limity zásahu do osobní svobody Abstrakt Diplomová práce se zabývá obsáhlým tématem omezení osobní svobody. Mým cílem však není dopodrobna rozebrat jednotlivé přípustné důvody omezení osobní svobody, ale pohled na osobní svobodu jako celek. Osobní svoboda je v Listině nejvýše postavené právo, do kterého je v našich podmínkách zasahováno nejčastěji. Zároveň musí každé omezení osobní svobody splňovat celou řadu podmínek vyplývajících z mnoha právních předpisů, mezinárodních smluv i rozhodnutí vrcholných soudů. Hlavním cílem této práce je zhodnocení, zda do osobní svobody není v České republice zasahováno příliš často a příliš intenzivně. V práci tak poměřuji účinnou legislativu optikou ústavních kritérií. S ohledem na obsáhlost úpravy se v práci nevěnuji trestu odnětí svobody a svou pozornost zaměřuji pouze na důvody omezení osobní svobody výslovně upravené v Listině. První část práce je věnována stručnému vymezení pojmu osobní svoboda, jeho zakotvení v našem právním řádu a úpravě v mezinárodních smlouvách. V následující části uvádím podmínky přípustného zásahu do osobní svobody vyplývající z Listiny, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na ně navazující judikatury Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva. Díky tomuto je možné definovat podmínky a meze...
|
|
|
Institut vazby v trestním řízení
ZELENKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá omezením osobní svobody obviněné osoby v trestním řízení prostřednictvím institutu vazby v kontextu základních lidských práv a svobod, která jsou každé obviněné osobě garantována právním řádem včetně mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Po právním rozboru omezení osobní svobody prostřednictvím zadržení nebo zatčení, které předchází vazebnímu zajištění, následuje tzv. materiální vazební právo, konkrétně institut vazby se zaměřením na vazební důvody. Další kapitola zahrnuje formální vazební právo, které se zabývá procesními aspekty vazebního zajištění fyzické osoby v rámci vazebního zasedání a v něm vyhlášenými rozhodnutími o vzetí do vazby a limity při přijetí zákonných náhrad vazby jiným opatřením. Poslední kapitola se zabývá výkonem vazby z hlediska práv a povinností obviněného ve výkonu vazby včetně případných sociálně psychologických aspektů.
|
|
|
Problémy institutu vazby
Šperlíková, Petra ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé Problémy institutu vazby Tato diplomové práce pojednává o teoretických aspektech institutu vazby, jakožto nejzávažnějšího trestně procesního opatření, směřujícího k zajištění osoby pro účely trestního řízení, jimiž orgány činné v trestním řízení disponují. V úvodních kapitolách práce je nastíněna problematika nejen samotného pojetí a právní úpravy institutu vazby, ale i základních zásad a principů, ovládajících vazební trestní věci, jakož i zakotvení práva na osobní svobodu a bezpečnost a možnosti jeho omezení, a to jak na úrovni české právní úpravy ústavního charakteru, tak i z pohledu mezinárodního standardu lidských práv. Práce je dále zaměřena na problematiku českého vazebního práva materiálního, tedy na právní úpravu podmínek a důvodů vazby a vazebního práva formálního, tedy právní úpravu procesních aspektů rozhodování o vazbě v širším pojetí. Rozebrána je též oblast alternativních opatření k vazbě, možnosti jejich uplatnění a způsob rozhodování o těchto opatřeních, včetně právní úpravy jednotlivých vazbu nahrazujících institutů. Nakonec jsou v práci nastíněna též některá specifika, uplatňující se v případě vazby osob mladistvých. Předmětem této diplomové práce naopak, zejména s ohledem na obsáhlost zkoumaného tématu, nebyl rozbor problematiky vazby uplatňující se mimo rámec trestního stíhání v...
|
|
|
Princip proporcionality a omezení osobní svobody cizince ve správním právu.
Holubkovová, Hana ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Princip proporcionality a omezení osobní svobody cizince ve správním právu Tato práce se zabývá otázkou přiměřenosti zásahů do osobní svobody cizince v České republice v režimu správního práva, přičemž zkoumá pouze zásahy, užívané výlučně vůči cizincům, a jejich přiměřeností se zabývá zejména ve vztahu k lidskému právu na osobní svobodu. V úvodní části práce v obecné rovině definuje pojmy osobní svobody a princip proporcionality. Druhá kapitola této práce pojednává o problematice z hlediska mezinárodního práva, zejména se věnuje článku 5 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, definuje jednotlivé parametry, jež musí zásah do osobní svobody cizince splňovat, a nabízí relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Třetí kapitola rozebírá zásahy do svobody cizince z hlediska návratové směrnice (č. 2008/115/ES), přijímací směrnice (č. 2013/33/EU) a dublinského nařízení (č. 604/2013) a judikatury Soudního dvora Evropské unie. Čtvrtá kapitola se pak zabývá českým vnitrostátním právem a rozebírá příslušná ustanovení tří českých zákonů, na jejichž základě lze do osobní svobody cizince zasáhnout - zákona o Policii České republiky č. 273/2008 Sb., zákona o azylu č. 325/1999 Sb. a zákona o pobytu cizinců na území České republiky č. 326/1999 Sb.; tato kapitola shrnuje relevantní judikaturu...
|
host ::
RSS.