|
|
The characteristics of the popular literature in the novel The mystery of the yellow room by GAston Leroux
Langová, Dana ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Les échos de la paralittérature dans le roman Le Mystère de la chambre jaune de Gaston Leroux AUTOR BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Dana Langová VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Dr. PhDr. Renáta Listíková, MCF KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury ABSTRAKT: Cílem bakalářské práce "Les échos de la paralittérature dans le roman Le Mystère de la chambre jaune de Gaston Leroux" je demonstrovat, proč je populární literatura tolik oblíbená mezi širokým publikem a jakými prostředky přízně čtenářůdosahuje. Vlastnosti populární literatury a její odlišení od literatury umělecké jsou definovány v úvodní části práce. Následuje prezentace hlavních znaků, kteréupoutávají čtenáře a díky nimž se těší tato literatura takové oblibě. Za tyto znaky lze považovat paratext, tedy druhořadé komponenty knihy (název knihy, autor, edice, vzhled titulní strany…), dále techniku vyprávění a postavy. Pro demonstraci těchto rysůpopulární literatury je zvolen jeden jejízástupce,jedná se o detektivní román Záhada žlutého pokoje od Gastona Lerouxe. Závěry bakalářské práce by měly poukázat na to, jakými způsobytato literatura dosahuje své popularity. KLÍČOVÁ SLOVA: populární literatura, detektivní román, paratext, Gaston Leroux, Záhada žlutého pokoje
|
|
|
Žánr detektivky v šedesátých letech v české literatuře
Veselá, Jaroslava ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Šedesátá léta byla zvláštním obdobím v historii české literatury, protože během nich byla populární literatura (speciálně detektivka) psána jako umělecká literatura. Během šedesátých let vzniklo mnoho umělecky hodnotných detektivních próz. V minulosti (speciálně během padesátých let) byla populární literatura považována za špatnou. V první polovině šedesátých let byly psány hlavně socialistické detektivky, ve kterých byl důležitý politický názor autora. Socialistická detektivka oslavovala práci policie. V druhé polovině šedesátých let byly psány detektivky podle anglosaské tradice. Pro autory bylo důležité dodržovat pravidla psaní detektivky. Detektivka je podle nich také žánr, který lidé čtou pouze pro zábavu. Po skončení šedesátých let již detektivka nikdy neměla tak dobré postavení v literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA Česká literatura šedesátých let, populární literatura, detektivní román, anglosaská detektivka, socialistická detektivka.
|
|
|
Počátky české detektivky
Šoltésová, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce Počátky české detektivky se zabývá českým detektivním žánrem především v jeho počátcích. Obsahuje teoretickou část, která nabízí definice detektivního žánru. Další část sleduje vývoj detektivky. Zde je stručně shrnuta historie žánru ve světové literatuře, hlavní pozornost se ale soustředí na českou detektivní tvorbu. Poslední část se věnuje konkrétním autorům, kteří měli klíčovou roli při formování žánru v českém prostředí. Práce sleduje vývoj detektivního žánru od počátku dvacátého století po šedesátá léta, jeho možné inspirační zdroje a vliv anglo-americké detektivní literatury. Obsahuje rozbor detektivních próz Karla Čapka, Emila Vachka, Eduarda Fikera, Jana Zábrany a Josefa Škvoreckého a popisuje, jakým způsobem přispěli k formování české detektivní literatury. Některá z jejich detektivních děl rozebírá více, soustředí se především na styl vyprávění a postavy detektiva a detektivova pomocníka.
|
|
|
Narativní dílo Antonia Muñoze Moliny
Kopuletá, Hana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Cílem této práce je popsat vývoj literární tvorby známého španělského spisovatele Antonia Muñoze Moliny na základě analýzy jeho vybraných románů, které byly publikovány v období do roku 2000. Jsou jimi Beatus Ille, El invierno en Lisboa, Beltenebros, El jinete polaco, Ardor guerrero a Plenilunio. V úvodní části této diplomové práce stručně shrneme vývoj španělského románu, ke kterému došlo v rozmezí šedesátých a osmdesátých let 20. století. Na tuto teoretickou část pak navážeme analýzou autorovy tvorby. Vybrané romány rozdělíme do tří skupin, které zároveň odpovídají třem hlavním tvůrčím obdobím, jimiž tvorba Muñoze Moliny prošla. V rámci každé kapitoly nejprve popíšeme specifika daného tvůrčího období a následně provedeme rozbor všech románů, které jsme do dané kapitoly zařadili. Při rozdělování románů do jednotlivých celků bude zachováno chronologické pořadí, ve kterém byly vydány, abychom získali co možná nejpřesnějšího obraz vývoje, kterým tvorba tohoto autora prošla. V závěru pak shrneme vymezená tvůrčí období a stanovíme tendence, ke kterým se Antonio Muñoz Molina ve svých románech neustále vrací.
|
|
|
Severská detektivka: Mezi kriminálním románem, společenskou kritikou a thrillerem
Danielková, Pavla ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a žánrovým vymezením v České republice momentálně velmi populární severské detektivky. Konkrétně se jedná o interpretaci děl dvou současných severských autorů, Stiega Larssona a Joa Nesbøho. U prvního ze zmiňovaných budu analyzovat kompletní trilogii Milénium obsahující díly: Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Z Nesbøho tvorby jsem vybrala sérii detektivek s postavou detektiva Harryho Holea, zejména pak dvě z nich - Levhart a Sněhulák, které jsou nejzdařilejší a nejreprezentativnější. Na základě rozboru jednotlivých literárních kategorií, jako je postava detektiva a jeho vyšetřovací metody, narativní schéma, vypravěč a časoprostor, které jsou porovnány s naplňováním obdobných kategorií v rámci jednotlivých historických detektivních škol, které jsou uvedeny v teoretické části této práce, a také s dalšími žánry, můžeme říci, že severská crime fiction stojí na pomezí žánru detektivky, společensko-kritického románu a thrilleru, kdy z každého z nich čerpá určité znaky. Velký prostor bude věnován také tomu, nakolik se v dílech obou výše zmiňovaných autorů objevují společensko-kritická témata a jak jsou v nich prezentována. KLÍČOVÁ SLOVA: současná světová literatura, severská krimi, detektivní román,...
|
|
|
Trilogie Milénium v žánrových proměnách
Hofmanová, Petra ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
V této práci se zaměřím na výklad současného literárního díla, trilogie Milénium, jehož autor, Stieg Larsson, zemřel v roce 2004. Názvy jednotlivých dílů jsou Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a poslední Dívka, která kopla do vosího hnízda. Tuto trilogii bych ráda zasadila do problému žánrového určení, a to jak jednotlivých knih, tak celé trilogie jako celku. Pomocí odborné literatury popíši jednotlivé žánry a jejich možnosti. Na sledovaném díle se po té pokusím nalézt jednotlivé parametry daných žánrů, a to v různých rovinách (prostor, postavy, konflikty aj.). Část práce bych také ráda věnovala osobnosti autora, možným autobiografickým prvkům v díle a s tím související motivací takovýto text vytvořit. V neposlední řadě bych se ráda ohlédla za nedávno vydaným "čtvrtým dílem", který byl sepsán Davidem Lagercrantzem. Budu se zabývat otázkami, proč mělo být dílo vůbec rozšířeno, do jakého žánru se tento nový autor stylizoval a k jakým došlo změnám co do obsahové a formální stránky příběhu. V rámci práce bych trilogii také srovnala s jinými obdobnými díly severské literatury a zkoumala možné příčiny zvýšeného zájmu o tento typ literatury v současné době.
|
|
|
Počátky české detektivky
Šoltésová, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce Počátky české detektivky se zabývá českým detektivním žánrem především v jeho počátcích. Obsahuje teoretickou část, která nabízí definice detektivního žánru. Další část sleduje vývoj detektivky. Zde je stručně shrnuta historie žánru ve světové literatuře, hlavní pozornost se ale soustředí na českou detektivní tvorbu. Poslední část se věnuje konkrétním autorům, kteří měli klíčovou roli při formování žánru v českém prostředí. Práce sleduje vývoj detektivního žánru od počátku dvacátého století po šedesátá léta, jeho možné inspirační zdroje a vliv anglo-americké detektivní literatury. Obsahuje rozbor detektivních próz Karla Čapka, Emila Vachka, Eduarda Fikera, Jana Zábrany a Josefa Škvoreckého a popisuje, jakým způsobem přispěli k formování české detektivní literatury. Některá z jejich detektivních děl rozebírá více, soustředí se především na styl vyprávění a postavy detektiva a detektivova pomocníka.
|
|
|
Detektivní trilogie Josefa Škvoreckého
Bálková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, nakolik se postava poručíka Josefa Borůvky z děl Smutek poručíka Borůvky, Konec poručíka Borůvky a Hříchy pro pátera Knoxe blíží ideálu Velkého detektiva. V řešení bylo použito metody komparace sekundární literatury pojednávající o literárním prototypu Velkého detektiva a konkrétních sbírek či povídek. Ve druhé části bakalářské práce jsou literární díla porovnávána s díly filmovými. Provedeným porovnáním jsme zjistili, že i přes některé odchylky můžeme poručíka Borůvku považovat za Velkého detektiva. Přínosem této práce je zjištění, že se Josefu Škvoreckému podařilo do kontextu české literatury zařadit literární typ, který je populární ve světové literatuře a který splňuje požadavky detektivního žánru. Klíčová slova Josef Škvorecký, detektivka, poručík Borůvka, Velký detektiv, stopy
|
|
|
The characteristics of the popular literature in the novel The mystery of the yellow room by GAston Leroux
Langová, Dana ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Les échos de la paralittérature dans le roman Le Mystère de la chambre jaune de Gaston Leroux AUTOR BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Dana Langová VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Dr. PhDr. Renáta Listíková, MCF KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury ABSTRAKT: Cílem bakalářské práce "Les échos de la paralittérature dans le roman Le Mystère de la chambre jaune de Gaston Leroux" je demonstrovat, proč je populární literatura tolik oblíbená mezi širokým publikem a jakými prostředky přízně čtenářůdosahuje. Vlastnosti populární literatury a její odlišení od literatury umělecké jsou definovány v úvodní části práce. Následuje prezentace hlavních znaků, kteréupoutávají čtenáře a díky nimž se těší tato literatura takové oblibě. Za tyto znaky lze považovat paratext, tedy druhořadé komponenty knihy (název knihy, autor, edice, vzhled titulní strany…), dále techniku vyprávění a postavy. Pro demonstraci těchto rysůpopulární literatury je zvolen jeden jejízástupce,jedná se o detektivní román Záhada žlutého pokoje od Gastona Lerouxe. Závěry bakalářské práce by měly poukázat na to, jakými způsobytato literatura dosahuje své popularity. KLÍČOVÁ SLOVA: populární literatura, detektivní román, paratext, Gaston Leroux, Záhada žlutého pokoje
|
|
|
Postava novináře v britském románu 20. století
Horáčková, Ludmila ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce Postava novináře v britském románu 20. století si klade za cíl zmapovat prostor věnovaný postavám novinářů v literatuře, konkrétně v britské románové tvorbě 20. století. Zobrazování postav novinářů a novinářek je zkoumáno na patnácti vybraných dílech v rámci tří románových typů - románu humoristickém, detektivním a sociálně kritickém. Pomocí podrobné analýzy komplexu naratologických i mimoliterárních prvků práce porovnává jednotlivé konkrétní literární postavy novinářů a novinářek, které se ve vybraných knihách objevují, zkoumá rozdíly v jejich zobrazování v rámci jednotlivých románových typů a pokouší se vysledovat určité podobnosti a opakující se tendence v zobrazování postav žurnalistů v literatuře. Výsledkem práce je shrnutí jak shodných tak odlišných způsobů prezentace novinářů v britském románu 20. století.
|
host ::
RSS.