|
|
Úpadek tradiční francouzské pravice jako předpoklad úspěchu extremismu
Chalupová, Tereza ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza vývoje francouzské tradiční pravice s přihlédnutím k její slábnoucí podpoře vlivem sílící podpory francouzského krajně pravicového extremismu (Národní fronta/Národní sdružení) v posledních přibližně 10 letech. První část práce se zaměřuje na vývoj francouzského tradičně pravicového proudu od Velké francouzské revoluce do počátku Páté francouzské republiky. Druhá část se soustředí na vývoj francouzské tradiční pravice v kontextu nastavení politického systému páté republiky. Důraz je kladen především na období po roce 2012, jelikož období 2007-2012 bylo posledním, kdy měla Francie pravicového prezidenta a tradiční pravice participovala na vládě. Cílem práce je důkladně zanalyzovat změny, kterými si tradiční francouzská pravice prošla zejména po roce 2012 prostudováním české i cizojazyčné odborné literatury a dalších dokumentů zaměřujících se na problematiku francouzské tradiční pravice a stranického systému Francie obecně, s přihlédnutím k sílící podpoře extremismu ve Francii a tím pádem tlaku tohoto hnutí na původní umírněnou pravici. Práce postupně řeší, do jaké míry sílící podpora extremismu ovlivňuje úpadek rozmanité tradiční francouzské pravice, a dále jaký vliv má na slábnoucí podporu pravice centrismus Emmanuela Macrona.
|
|
|
Univerzita za dob klimatické krize
Babišová, Michaela ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato kvalitativní diplomová práce se věnuje procesu etablování agendy udržitelnosti v institucionálním kontextu Univerzity Karlovy v době klimatické krize. Studentská iniciativa Univerzity za klima, které jsem součástí, v rámci Okupační stávky za klima v listopadu 2019 upozornila na nutnost přehodnotit a měnit chod instituce s ohledem na své vnitřní i vnější fungování, svým konáním spustila a akcelerovala několik procesů na akademické půdě. Iniciativa prostřednictvím protestní formy jednání téma politizovala a přinutila tak širší škálu aktérů, aby se k problematice vztáhli. V práci vycházím z konkrétních příbuzných proudů, které spojuje kritika hegemonního politického systému ve vztahu k environmentálním otázkám [např. Swyngedouw 2011, Fisher 2009, Žižek 2006], a zasazuji ji do kontextu post-normální vědy, která je jednou z demokratizačních tendencí, které ve vědě otevírají možnosti konfrontace různých přístupů a dialogů s různými společenskými skupinami. Tento přístup reflektuje vstup vědy do komplexní problematiky zahrnující sociální otázky [Funtowicz, Ravetz 2002]. Velkou měrou se zabývám v teoretické části sociálními hnutími se zaměřením na radikální environmentální hnutí [např. Doherty 2002, Merchant 2005, Wahlström et al. 2013, De Moore et al. 2021]. Cílem předkládané práce je metodou analýzy...
|
|
|
(De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR
Drobil, Ondřej ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
DROBIL, Ondřej. (De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR. Praha, 2021. 61 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Abstrakt Tato interdisciplinární práce se zabývá procesy politizace a depolitizace v přímé demokracii. Jejím cílem je objasnit, jak se (de)politizace projevuje na úrovni výpovědí aktérů referenda a jak aktéři těchto strategií v průběhu referenda využívají k tomu, aby reprodukovali, nebo měnili stávající uspořádání politického prostoru. Výzkum je založen na koncepci (de)politizace coby formy politického jednání a předpokladu, že užitím jazyka coby nástroje symbolické moci lze utvářet sociální realitu. Na základě užití přístupu kritické analýzy diskursu při analýze výroků aktérů referenda, jež se konalo v roce 2013 v Plzni, byla formulována následující zjištění: Na úrovni jazyka dochází k (de)politizaci jednak ve smyslu posunu mezi sférami jednání a jejich hierarchizace, a to užitím určité syntaktické a sémantické větné struktury; a zároveň ve smyslu formování nutnosti, nebo možnosti pro jednání pomocí slovesného rodu nebo modálních prostředků. Užití (de)politizačních taktik lze ale zároveň chápat jako uplatnění symbolické moci...
|
|
|
Happening
Rybníčková, Alena ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
V práci zkoumám podstatu a možnosti současného (2010–2014) druhu happeningu, který si oblíbili především aktivisté jako přitažlivý způsob upozornění na téma. Nazývám ho politickým happeningem, rozebírám své zkušenosti s ním a nabízím úhly pohledu, kterými se dá na tento druh akcí nejen dívat, ale i je pořádat.
Pro můj přístup k happeningu jsou zásadní pojmy záměru a hry, jimiž se vymezuji vůči účelovým akcím. Účel definuji jako racionální konstrukt, pevný bod vně happeningu samotného, kdy příliš-ný důraz na něj dělá z akce propagaci. Proto doporučuji účely brát jako orientační body a těžiště akce ponechat v ní samotné. K tomu se lze dostat hrou, která osvobozuje od honby za vnějšími cíli a nechává nás prodlévat v situaci tady a teď. To dává aktivistovi i divákovi možnost od účelu i tématu poodstoupit a uvolnit se od přílišného a svazujícího pocitu odpovědnosti za výsledek. To neznamená zůstat pouze u hry. Happening je vázán na aktivistův záměr, který v mém pojetí účel a hru propojuje. Záměr je proces, který se sice orientuje podle účelu, na rozdíl od něho je však zakotven v přítomnosti a je připraven se proměňovat v reakci na vývoj situace.
Dále se věnuji symbolické vrstvě akcí, která svou otevřeností patří do světa hry. Symbol nemá jeden konkrétní význam. To sice omezuje jeho komunikační potenciál, a tím i jasnou účelovost sdělení, ale zároveň nutí diváka k aktivnější účasti. Symbol neexistuje sám o sobě, ale je součástí sítě symbolických asociací. Součástí tohoto širšího symbolického kontextu se stávají i účastníci tím, že v něm jednají. Díky tomu symboly ožívají v těle, v gestech a pohybu, a evokují pocity a postoje. Tato stránka sdělení je psychosomatická, působí na náš postoj v hlubinném, tělesném smyslu, které tvoří podhoubí našich vědomých názorů. Tím dokáže diváky i aktéry ovlivňovat na úrovni, jíž by slovním vysvětlováním nebylo možné dosáhnout.
Rozkrývám též satirickou strukturu happeningů, kterou popisuji pomocí vztahu dominantního a subverzivního vzorce. Ukazuji, že dobrá satira se pouze nevysmívá, ale je zároveň sebereflexivní.
Pro organizátory happeningů je užitečné být svými vlastními pozornými diváky. Není podstatné, jestli si diváci povšimnou všech detailů, ale jestli o ně pečují aktéři. Pak se účinek žádné malič-kosti neztratí, ani kdyby ji nikdo „neviděl“. Happening potřebuje důvěru, že dobře zvládnutá akce smysl má, i když není snadné na něj ukázat. Při takovémto přístupu bude dobře zakotven ve svých aktérech a bude šance, že alespoň v některých divácích se zachytí, rozvine a přispěje k proměně jejich osobního postoje.
|
|
|
Mundane Self-Legitimizations of Power: Distribution of the Sensible in the Israeli Settlements in the West Bank
Záhora, Jakub ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Yacobi, Haim (oponent)
Bibliografický záznam ZÁHORA, JAKUB. Mundane Self-Legitimizations of Power: Distribution of the Sensible in the Israeli Settlements in the West Bank. Praha, 2018. 277 stran. Dizertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Vedoucí dizertační práce: PhDr. Ondřej Ditrych, MPhil., Ph.D. Abstrakt: V předkládané dizertační práci se zabývám mechanismy, praktikami a politickými technologiemi, které depolitizují sporné a potenciálně znepokojivé fenomény a procesy. Konceptuálně a teoreticky vycházím z díla Michela Foucaulta a Jacquese Rancièra a dalších prací, které tito myslitelé inspirovali. Depolitizaci uchopuji skrze Rancièrův koncept "distribuce vnímatelného", tj. specifické nastavení toho, co je zachytitelné smysly, a tudíž učiněno srozumitelným, "očividným" a "přirozeným". Tato nastavení následně chápu jako určitý governmentalistický program, přičemž se zaměřuji především na materiální a vizuální prvky dispozitivu, který tuto depolitizační racionalitu realizuje. Empiricky se zaměřuji na příklad izraelských tzv. neideologických osad na Západním břehu. Navzdory řadě rozšířených omylů tyto osady lákají Izraelce dostupnými cenami bydlení a vysokou kvalitou veřejných služeb, nikoliv kvůli jejich náboženskému a nacionalistickému významu. Osady tohoto typu...
|
host ::
RSS.