|
|
Přítomnost koloniální minulosti v současném Portugalsku
Tošnerová, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Klíma, Jan (oponent)
Diplomová práce "Přítomnost koloniální minulosti v současném Portugalsku" pojednává o vyrovnání se portugalské společnosti se ztrátou posledních kolonií po demokratické revoluci v roce 1974. Portugalsko patřilo společně se Španělskem v Evropě k prvním koloniálním mocnostem a dlouho do dvacátého století byla ztráta těchto území pro značnou část jeho obyvatel nemyslitelná. Proto náhlé osamostatnění těchto kolonií po roce 1974 zastihlo mnohé Portugalce naprosto nepřipravené na tuto změnu. Postoj Porugalců k tomuto zvratu je analyzován na základě odrazu v akademickém a politickém prostředí po roce 1976. Přístup širší společnosti ke koloniálnímu dědictví pak je ukázán na příkladu masivní podpory, kterou portugalská veřejnost projevila bývalé kolonii Východnímu Timoru v září 1999. Politický přístup je představen na vybraných momentech v rozmezí let 1976- 1996. Analýza akademické diskuse se soustředí především na devadesátá léta a současnost, kdy se koloniální minulost stává předmětem širokého zájmu mnoha portugalských odborníků. Od konce devadesátých let se v Portugalsku začíná prosazovat také nový akademický směr - postkolonialismus, který je v práci také krátce zmíněn. Případová studie zaměřená na masivní demonstrace Portugalců na podporu Východního Timoru v září 1999 slouží k doplnění obrazu o postoji...
|
|
| |
|
|
Komparace vybraných faktorů dekolonizace britských a francouzských území v západní Africe
Saxun, Ján ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací procesu, příčin a důsledků dekolonizace bývalých francouzských a britských kolonií v západní Africe, jmenovitě Senegalu a Ghany. Práce vychází ze zkoumání hypotézy, která zní: Rozdílné systémy koloniální správy a jejich důsledky rozdílně ovlivnily charakter dekolonizačního procesu a postkoloniální vztahy mezi bývalými koloniemi a jejich vládci. Stěžejním bodem výzkumu jsou faktory vycházející přímo z kolonií, a to systém koloniální správy, systém koloniálního vzdělávání, domorodé elity a politická mobilizace. V rámci přiblížení teoretické roviny vychází práce z konceptů kolonialismu, dekolonizace a také neokolonialismu. Právě k neokolonialismu se vztahuje navazující výzkumná otázka, která se snaží zkoumat přítomnost a míru neokolonialismu v těchto africkými zemích v období prvních deseti let nezávislosti. Výsledky zkoumání poukazují na významné rozdíly v koloniální administrativě, které mají dopady na typ a chování domorodých elit, a tudíž i politickou mobilizaci a rozdílné přístupy předních politických vůdců k procesu dekolonizace. V chronologické analýze procesu dekolonizace v období od konce druhé světové války až po získání nezávislosti jsou patrné rozdíly nejen v intenzitě a rychlosti procesu, ale také v přístupu senegalských a ghanských...
|
|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
Geopolitika nesamosprávných území ve světě?
Dařílek, Petr ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem nesamosprávných území z geopolitického hlediska. Nesamosprávná území jsou ta území, která se vyskytují na příslušném seznamu vytvořeném a spravovaném Organizací spojených národů a jsou považována za poslední oficiální kolonie. Seznam obsahuje 17 různorodých území, která se od sebe liší geografickou polohou, počtem obyvatel, rozlohou, klimatem, správcovskou zemí, ale i politickým systémem a administrativním zřízením jako takovým. Mezi nejznámější patří Gibraltar, Západní Sahara či Falklandy, většinou se ale ovšem jedná o ostrovy či souostroví v Karibiku a Tichomoří. Dlouhodobým cílem OSN je všechna nesamosprávná teritoria dekolonizovat. Práce si klade si za cíl přinést čtenáři elementární, avšak dostatečně komplexní náhled do problematiky posledních oficiálních kolonií, vysvětlit základní související pojmy, zanalyzovat geopolitický význam jednotlivých teritorií a názor obyvatel či vlády na snahu OSN o dekolonizaci jejich země.
|
|
|
Přesun moci na indickém subkontinentu po 2. světové válce
Gabriel, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce analyzuje příčiny, které vedly k přesunu moci mezi britskými kolonisty a vůdčími představiteli Indie. Cesta dekolonizace byla dlouhá a obtížná. Velká Británie sice investovala do technického rozvoje v Indii, ale většinou ve svůj vlastní prospěch. Určitý tlak lze najít ve zvyšující se vzdělanosti Indů, kteří byli schopni organizovat odboj proti britské nadvládě a vytvořit si tak politické skupiny. Určitý vliv na nezávislost byl způsoben i hospodářskou krizí po 2. světové válce, která vedla k oslabení ekonomické moci Velké Británie. Díky tomu byla Velká Británie nucena oznámit odchod z Indie. Nelze pominout rozpory mezi Indickým národním kongresem a Muslimskou ligou, které nakonec způsobily, že nebyl vytvořen nezávislý jednotný stát, ale Indie a Pákistán.
|
|
|
Vybrané aspekty zahraniční politiky USA v kontextu procesu dekolonizace
Urbánek, Daniel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem Spojených států amerických vůči procesu dekolonizace, přičemž jejím cílem je identifikovat, zda se americká jednání v tomto kontextu řídila idealistickými či realistickými motivy. Po stručném vymezení těchto dvou paradigmat a popisu toho, jak americká zahraniční politika funguje a kdo jsou její hlavní aktéři, seznamuje práce čtenáře s tradicemi, jimiž je tato politika dodnes ovlivňována - především pak jde o tradici izolacionismu. Hlavní část práce je rozdělena na dva úseky - v prvním probíhá analýza čtyř politických programů, týkajících se Spojených států, konkrétně Monroeovy doktríny, 14 bodů prezidenta Wilsona, Atlantické charty a Charty OSN. V rámci této analýzy je důraz kladen jednak na vliv těchto programů na koloniální systém, jednak na určení, zda splňují spíše idealistické či realistické charakteristiky. Druhý úsek pak nabídne případovou studii zaměřenou na Suezskou krizi, tedy na moment, kdy Spojené státy reálně zasáhly proti evropským koloniálním mocnostem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
|
|
Nizozemsko a motivy nezávislosti Surinamu
Šrámková, Simona ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce "Nizozemsko a motivy nezávislosti Surinamu" se zabývá vývojem nizozemské politiky vůči Surinamu v období od druhé světové války do poloviny 70. let minulého století. Hlavním cílem práce je analyzovat motivy, které vedly v roce 1975 k vyhlášení nezávislosti Surinamu, a na základě teorií dekolonizace určit, o jaký typ dekolonizace se v případě Surinamu jedná. Poté, co Nizozemci v roce 1949 definitivně přišli o svoji klíčovou kolonii v jihovýchodní Asii, dnešní Indonésii, jejich pozornost se obrátila na kolonie v karibské oblasti. Důležitým mezníkem v nizozemsko-surinamských vztazích bylo přijetí Charty Nizozemského království v roce 1954, díky které se stal Surinam, spolu s Nizozemskými Antilami, rovnocenným partnerem Nizozemska v rámci Nizozemského království, a tím získal značnou míru autonomie. Práce se také zabývá politickou situací v multietnickém Surinamu, protože dvě hlavní politické strany, strana kreolů NPS a strana Hindustánů VHP, se poměrně zásadně lišily v názorech na nezávislost země. V roce 1973 se však do čela nizozemské i surinamské vlády postavili politici, kteří byli zastánci vzniku samostatného surinamského státu, a tak o dva roky později vznikla nová republika Surinam.
|
|
|
"Wind of Change". Příspěvek k vývoji Britského impéria v posledních letech vlády Harolda Macmillana (1960-1963)
Schejbalová, Dominika ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Shrnutí Tato bakalářská práce analyzuje závěrečnou část dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem na vývoj za vlády premiéra Harolda Macmillana (1960 - 1963). Jeho projev o větru změn byl začátkem nového přístupu Velké Británie ke koloniím. Analyzovala jsem nejdůležitější události procesu dekolonizace britského impéria. Zaměřila jsem se na země, které získaly svou nezávislost na Velké Británii v těchto letech (1960 - 1963). Macmillanův vítr změn nevál jen skrze Afriku, ale také skrze další kontinenty. Cesta dekolonizace britského impéria nebyla snadná. Britové (ve srovnání s Francií a dalšími koloniálními mocnostmi) předvedli svou skvělou diplomacii. Po druhé světové válce nebylo impérium udržitelné a britští státníci to dobře věděli. Krvavé boje a války nebyly řešením. Toho je nejlepším důkazem povstání Mau Mau. Velká Británie se ale z tohoto politického selhání poučila. Postupná a poklidná dekolonizace byla tou nejlepší metodou politické abdikace v koloniích, kterou mohla Velká Británie zvolit. Ukazuje to na vysokou politickou, kulturní a diplomatickou úroveň této země. Díky tomu zůstaly vztahy mezi Velkou Británií a bývalými koloniem v celku dobré a obě země často pokračovali v další ekonomické spolupráci. Po zisku nezávislosti si také mnoho bývalých britských kolonií udrželo demokratický režim.
|
host ::
RSS.