|
|
Měření jízdních manévrů vozidel hromadné přepravy osob, pro stanovení komfortní a bezpečné jízdy
Hlavová, Vendula ; Petrás, Jan (oponent) ; Tokař, Stanislav (vedoucí práce)
Komfort vnímaný cestujícími během přepravy v MHD hraje zásadní roli a její zlepšení může vést k přilákání většího množství zákazníků. Z toho důvodu je neustálá snaha zlepšovat pohodlí cestujícího. Diplomová práce se zabývá objektivním měřením jízdních manévrů MHD v Brně (tramvaj, trolejbus, autobus) přístrojem XL Meter a společně se subjektivním hodnocením stojících a sedících figurantů stanovuje mezní hodnoty podélného a příčného zrychlení pro komfortní jízdu a nebezpečnou jízdu, při jejímž překročení již může docházet k úrazům cestujících.
|
|
|
Magna Charta and It's Road Through English (British) Constitutional History
Černík, Přemysl ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat nejdůležitější stopy, jež Magna Charta zanechala během své zvláštní cesty napříč konstituční historií. Taktéž analyzuje fakta, motivy a dobové názory týkající se tohoto dokumentu skrze prizma moderní kritické perspektivy a snaží se retrospektivně propojit historické události za pomoci vědomostí, které shromáždili současní historikové, politologové a sociologové. Hlavním záměrem je vyobrazit Magna Chartu ne pouze jakožto právní dokument, který ve svém důsledku výrazně přispěl ke vzniku a kodifikaci základních individuálních lidských práv, ale také jakožto metamorfický fenomén, který se v mnoha situacích stal v rukou dobových myslitelů účinnou pacifistickou zbraní. Tato práce používá jako platformu tři historická období, během nichž byla Magna Charta vytažena na světlo světa, adaptována na aktuální situaci a použita k tomu, aby pomohla změnit politické uspořádání. Krom historického, politického a právního významu Magna Charty se tato práce věnuje i jejím hodnotám filozofickým a sentimentálním. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část se týká vzniku Magna Charty v roce 1215 a poskytuje historické pozadí k událostem, jež provázely ratifikování dokumentu a jeho další konsekvence. Text zde zkoumá účel Magna Charty z dnešního pohledu a ten pak kontrastuje...
|
|
| |
|
|
Žaloba na určení
Kubričanová, Markéta ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Žaloba na určení Abstrakt Žalobou na určení se lze domáhat vydání autoritativního výroku soudu, že určitý právní poměr či právo zde je nebo není, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem. Práce se po úvodu o žalobě obecně, žalobních náležitostech a účincích podání žaloby zabývá komplexně určovací žalobou - od stručného exkursu do jejího historického vývoje, přes její zákonnou úpravu a judikaturu soudů vyšší instance, která ji dále rozvíjí, včetně pojednání o zvláštních určovacích žalobách, které jsou výslovně upraveny v zákonech jinak hmotněprávní povahy. Za pomoci v praxi nejčastějších určovacích žalob je poukázáno na problematické aspekty, které se v souvislosti s jejich podáním mohou objevit, a je nastíněno, jak by určovací žaloba měla být konstruována. V závěru je připojeno srovnání s právní úpravou určovací žaloby na Slovensku a ve Velké Británii.
|
|
|
Platební a zajišťovací funkce směnky a šeku
Rác, David ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Směnka se původně vyvinula jako platební nástroj, v současné době se však stala přede- vším nástrojem zajišťovacím. Tuto funkci ovšem vyvodila právní praxe a její právní úprava může být pro laiky velmi nejasná. Z tohoto důvodu je jedním z hlavních cílů mé diplomové práce podrobně rozebrat směnku jako zajišťovací instrument. Pozornost je dále věnována také její funkci platební. Jelikož směnka a šek jsou upraveny v témže zákoně, u některých směnečných institutů popisuji také šek. Zajišťovací funkce směnky tvoří páteřní část mé diplomové práce. Popisuji zde specifika tohoto zajišťovacího institutu a dále jej srovnávám s jinými občanskoprávními zajišťovacími instituty. Díky postavení směnky do kontrastu s jinými zajišťovacími instituty lze dojít k závěru, že směnka skýtá z pohledu věřitele značné výhody a naopak u ní lze shledat nepřekona- telné meze. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj směnky a šeku a okolnosti, za kterých tyto instituty vznikly. Druhá kapitola se zabývá směneč- ným a šekovým právem, jejich právní úpravou a systematickým zařazením tohoto práv- ního odvětví a jsou zde vymezeny základní zvláštnosti tohoto právního odvětví. Kapi- tola třetí je věnována obecnému vymezení směnky, popisuje jednotlivé druhy směnek, které zákon připouští, a dále...
|
|
| |
|
|
Měření jízdních manévrů vozidel hromadné přepravy osob, pro stanovení komfortní a bezpečné jízdy
Hlavová, Vendula ; Petrás, Jan (oponent) ; Tokař, Stanislav (vedoucí práce)
Komfort vnímaný cestujícími během přepravy v MHD hraje zásadní roli a její zlepšení může vést k přilákání většího množství zákazníků. Z toho důvodu je neustálá snaha zlepšovat pohodlí cestujícího. Diplomová práce se zabývá objektivním měřením jízdních manévrů MHD v Brně (tramvaj, trolejbus, autobus) přístrojem XL Meter a společně se subjektivním hodnocením stojících a sedících figurantů stanovuje mezní hodnoty podélného a příčného zrychlení pro komfortní jízdu a nebezpečnou jízdu, při jejímž překročení již může docházet k úrazům cestujících.
|
|
|
Magna Charta and It's Road Through English (British) Constitutional History
Černík, Přemysl ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat nejdůležitější stopy, jež Magna Charta zanechala během své zvláštní cesty napříč konstituční historií. Taktéž analyzuje fakta, motivy a dobové názory týkající se tohoto dokumentu skrze prizma moderní kritické perspektivy a snaží se retrospektivně propojit historické události za pomoci vědomostí, které shromáždili současní historikové, politologové a sociologové. Hlavním záměrem je vyobrazit Magna Chartu ne pouze jakožto právní dokument, který ve svém důsledku výrazně přispěl ke vzniku a kodifikaci základních individuálních lidských práv, ale také jakožto metamorfický fenomén, který se v mnoha situacích stal v rukou dobových myslitelů účinnou pacifistickou zbraní. Tato práce používá jako platformu tři historická období, během nichž byla Magna Charta vytažena na světlo světa, adaptována na aktuální situaci a použita k tomu, aby pomohla změnit politické uspořádání. Krom historického, politického a právního významu Magna Charty se tato práce věnuje i jejím hodnotám filozofickým a sentimentálním. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část se týká vzniku Magna Charty v roce 1215 a poskytuje historické pozadí k událostem, jež provázely ratifikování dokumentu a jeho další konsekvence. Text zde zkoumá účel Magna Charty z dnešního pohledu a ten pak kontrastuje...
|
|
| |
|
|
Právní úprava střetu zámů poslanců a dalších veřejných činitelů: Studie č. 1.159
Medková, Eva ; Kolář, Petr ; Syllová, Jindřiška
Srovnávací studie právních úprav střetu zájmů ve vybraných evropských státech. V úvodní části tohoto informačního podkladu autoři poukazují na vývojovou linii, kterou vývoj právních úprav střetu zájmů a podávání prohlášení o nich sleduje. Stručně zmiňují důvody, které k zavedení tohoto institutu vedly. Zároveň konstatují, že dochází k neustálému rozšiřování počtu osob, které mají povinnost takové prohlášení podat. Poté se autoři zaměřují na popis obecné charakteristiky jednotlivých trendů, které se v současných právních úpravách střetu zájmů dají vysledovat. Věnují se trendu britskému, francouzskému a nordickému. Kromě toho, že se zmiňují o existenci dvou typů prohlášení o střetu zájmů, kterými jsou prohlášení o majetku a prohlášení o činnosti, poukazují zejména na různé důvody, pro které je prohlášení podáváno, na důvěrnost či naopak veřejnost v něm poskytnutých informací nebo na to, zda je proces jejich podávání formalizován či nikoli. Těžiště práce však spočívá v popisu stávajících právních úprav ve vybraných evropských státech. Situaci, která se vyskytuje v každém z nich, je věnována samostatná kapitola sledující toto základní schéma: U každého typu prohlášení (existují-li v daném státě oba typy) je taxativním či demonstrativním výčtem uveden okruh osob, které jsou povinny či oprávněny jej podat, dále se pojednává o jeho formálních a obsahových náležitostech, o orgánu, ke kterému se podává a o lhůtách, v jakých je nutno tak učinit. V závěru je uváděno, zda v dané zemi existuje orgán, který na podávání prohlášení dohlíží a případně, zda lze porušení povinností s podáváním prohlášení spjatých sankcionovat a pokud ano, jakým způsobem, za jakých okolností a kým.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.