Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obraz americké filmové tvorby v československých médiích 70.let
Šlechtová, Věnceslava ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce Obraz americké filmové tvorby v československých médiích 70. let pojednává o způsobu, jakým československá média v sedmdesátých letech vytvářela obraz o filmech, jež do Československa přišly mezi roky 1970 - 1979 z americké distribuce nebo byly v Československu uvedeny v kinech. Práce analyzuje způsob, jakým vybraná celostátní tištěná média, jednak určená pro širokou veřejnost (deníky Rudé právo a Lidová demokracie) a jednak určená pro vymezenou cílovou skupinu (filmová periodika Film a doba, Filmový přehled, Kino), pod politickým tlakem prezentovala obsah či přínos jednotlivých filmů; to vše v souvislostech s politickým a kulturním prostředím. Nosným tématem je zahrnutí oblasti filmu a jeho prezentace jako prostředku propagandy dané doby. Analytická část práce vychází ze zpracování článků či recenzí, které se k jednotlivým filmům či k jejich aktérům a tvůrcům ve vybraných tištěných periodikách objevily. Při rozboru je pak kladen důraz na zachycení důležitých argumentů či hodnocení v kontextu soudobého politického vývoje. Srovnání, jak danou problematiku pojímal denní tisk a jak vybraná periodika z oblasti kinematografie a filmu, si klade za cíl vnést do studia filmu i historie nový aspekt pohledu na dané téma.
Medializace měnové odluky a vzniku české koruny v roce 1993
Šimečková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dosud neprobádané oblasti studia, a to prostředkům a funkcím medializace měnové odluky a vzniku české koruny v únoru roku 1993. Práce mapuje český mediální diskurs věnovaný této problematice a odpovídá na otázku, zda sdělovací prostředky mohly prostřednictvím svých obsahů přispět k pozitivnímu vnímání a přijetí této podstatné ekonomické reformy, která fakticky dovršila proces rozdělení československé federace k 1. lednu 1993. Využívá k tomu kvalitativní metody výzkumu - sémiotickou analýzu a analýzu diskursu. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-politickou situaci v zemi. Teoretická část práce popisuje roli peněz a měnové politiky, technickou přípravu měnové odluky včetně vytvoření nové série bankovek a nastiňuje trendy českých médií po roce 1989. Metodologická část obsahuje konkrétní cíle, klade výzkumné otázky a podrobněji představuje zvolený postup výzkumu. Praktická část práce analyzuje mediální obsahy věnované měnové odluce v českých denících Blesk, Hospodářské noviny, MF Dnes a Rudé právo a ve vybraných pořadech České televize v prvním čtvrtletí roku 1993. Hlavní výstup této analýzy tvoří diskuse nad vyplynulými závěry a jejich rozvedení do hypotéz, které je možné testovat v dalších studiích zejména kvantitativního charakteru výzkumu.
Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna, Orientace
Farná, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce nazvaná Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna a Orientace se zabývá analýzou suplementů deníků Právo (Salon), Mladá fronta DNES (Kavárna) a Lidové noviny (Orientace). Základní metodou je kvantitativní obsahová analýza příloh z vybraných měsíců v letech 2006-2008 doplněných o chronologickou analýzu vybraných příloh v letech 1998, 1999, 2000 a 2005. Práce sleduje hlavní charakteristiky a specifika těchto suplementů stejně jako jejich rozdíly. Zkoumá jejich obsahovou a grafickou koncepci, zařazení v mateřských denících, strukturu novinářských útvarů, témat a podtémat, jimž se přílohy věnovaly. Rovněž přibližuje historický vývoj suplementů, jejich autorskou základnu či internetové verze. Autorka práce se též zaměřila na scénu literárních a kulturních časopisů (Literární noviny, Host, Divoké víno, Revolver Revue, Tvar nebo A2), stručně uvedla profily domovských deníků a provedla sociologickou sondu mezi vysokoškolskými studenty týkající se jejich znalosti Salonu, Kavárny a Orientace.
Proměny sportovních rubrik českých deníků v letech 2001 až 2015
Trunečka, Ondřej ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Waschková Císařová, Lenka (oponent)
Proměny sportovních rubrik českých deníků v letech 2001 až 2015 Disertační práce sleduje proměnu sportovních rubrik v tištěných denících, v jejich standardním papírovém formátu, v období vymezeném lety 2001 až 2015. V něm se vybrané tituly Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo potýkaly až na výjimky každoročně s poklesem prodaného nákladu, jejich situaci ještě ztížila finanční krize v roce 2008. Sportovní žurnalistiku ovlivnilo rozšíření kabelových či digitálních televizí a zejména internetu, čímž se výrazně rozšířila nabídka sportovního obsahu, stal se snáze a rychleji dostupným. Podle výzkumu se vybraná média v nové konstelaci adaptovala. Předmětem inovací, jak přizpůsobit obsah tištěných novin novým podmínkám, se v případě sportovní rubriky stal její rozsah i způsob zpracování událostí. Výsledky pak zachytily diferencovaný přístup periodik v obou aspektech. Některá sportu věnovala i nadále značný prostor, jiná ho ve snaze se jasněji profilovat omezovala. Ve způsobu zpracování událostí převažoval odklon od popisného zpravodajství ve prospěch ohlasů či složitějších formátů.
Televizní krize (ČT) a "bias" na stránkách českých deníků a týdeníků
Salát, Jakub ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce přináší pohled na transpozici tzv. televizní krize v ČT na stránky českých deníků a týdeníků. Úvodní teoretická část popisuje genezi televizní krize, následuje uvedení do problematiky stranění (bias). V praktické části práce stanovuje pomocí kvantitativní analýzy tehdejších tištěných médií rozvrstvení mediální krajiny na ta média, která otevřeně stranila buďto vzbouřencům nebo novému vedení ČT. Tradiční rozvrstvení českých médií na pravolevé politické spektrum se až na výjimky (Haló noviny) na analýze tištěných médií nepotvrdilo a pokud byly nějaké politické strany favorizovány, jednalo se spíše o favorizování politických stran, které podporovaly vzbouřené redaktory. Tím pádem kupříkladu sociální demokracie měla největší četnost promluv a často i váhu, a to i v denících typu HN, LN a MFD, které tradičně tíhnou k pravici.
Mediální obraz osoby Andreje Babiše před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017
Hanus, Josef ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Diplomová práce se zabývá utvářením mediálního obrazu jedné z nejvýraznějších a nejkontroverznějších postav dnešní politické scény Andreje Babiše v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017. Na konstrukci mediálního obrazu nahlíží optikou teorie nastolování témat, a to ve dvou různých typech médií, konkrétně v pěti tištěných denících a na facebookové stránce předsedy hnutí ANO. Jejím cílem bylo pomocí navrženého smíšeného výzkumného designu popsat, jak docházelo k utváření mediálního obrazu Andreje Babiše a určit, zda přitom sehrálo roli intermediální nastolování témat. V kvantitativní části výzkumu nejprve pomocí obsahové analýzy došlo k určení a kvantifikování témat, pomocí nichž byl Babiš prezentován v tisku a pomocí nichž se sám (respektive ve spolupráci se svým týmem) prezentoval na Facebooku. Následně bylo vybráno téma s největší relevancí a největší četností výskytu v obou médiích, na němž bylo popsáno, pomocí jakých rámců se mediální obraz Andreje Babiše tvořil, zda se mu dařilo svůj obraz ovlivňovat a jakou roli v celém procesu sehrálo intermediální nastolování témat. Klíčová slova Andrej Babiš, nastolování témat, tištěné deníky, Facebook, budování mediálního obrazu
Vliv globálních zpravodajských agentur na podobu zahraničních rubrik v českém periodickém tisku
Vlčková, Daniela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem globálních agentur na podobu zahraničních rubrik v českém periodickém tisku. Teoretická část přibližuje koncepty intermediálního nastolování agendy a globalizace zpravodajství. Dále jsou v krátkosti představeny teorie gatekeepingu, zpravodajských hodnot a mediálních rutin. Zařazeny jsou také profily vybraných médií. V další části je podrobně představena metodologie celého výzkumu. Samotný výzkum se člení do dvou částí. V první, rozsáhlejší části je pomocí kvantitativní obsahové analýzy zkoumána agenda ČTK a vybraných českých deníků. Je mapováno, jaké mediální zdroje jsou užívány, jaká se objevují témata a jací aktéři dostávají prostor. Ve druhé, doplňkové části, je prostřednictvím analýzy textu zjišťováno, zda a jak české deníky ve vybraných příspěvcích přebírají texty z ČTK, zda jsou doslovně kopírované. Výsledky obou výzkumů a komentáře k nim jsou představeny v závěru práce.
Kniha jako součást kultury: Jak knihy vnímá generace Y a jak je prezentují média
Krumphanzl, Filip ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Práce si klade za cíl vědeckými metodami ozřejmit postavení knihy jako média v současné české kultuře. Protože existuje početné množství způsobů, jak lze tohoto široce definovaného cíle dosáhnout, bylo třeba nějakou metodu (a tedy úhel pohledu) zvolit. V práci se tak vyskytují dva způsoby šetření - dotazník pro zástupce generace Y a mediální analýza výstupů kulturních rubrik dvou českých deníků, Mladé fronty DNES a Práva v období měsíců června a prosince roku 2017. Všechna teoretická východiska, popisy metod a vysvětlení klíčových pojmů jsou součástí teoretické části. V dotazníku je cílem zmapovat čtenářské preference a návyky mladých čtenářů, přičemž se otázky zaměřují jak na kvalitativní, tak kvantitativní aspekty čtení knih. V mediální analýze, která je provedena kvalitativní obsahovou metodou, je zastřešujícím záměrem podat co nejpřesnější obraz, jaký média o knihách vytvářejí. Toho bude dosaženo pečlivým záznamem článků o knihách, u nichž bude sledována jak jejich četnost, tak především jejich obsahy.
Medializace měnové odluky a vzniku české koruny v roce 1993
Šimečková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dosud neprobádané oblasti studia, a to prostředkům a funkcím medializace měnové odluky a vzniku české koruny v únoru roku 1993. Práce mapuje český mediální diskurs věnovaný této problematice a odpovídá na otázku, zda sdělovací prostředky mohly prostřednictvím svých obsahů přispět k pozitivnímu vnímání a přijetí této podstatné ekonomické reformy, která fakticky dovršila proces rozdělení československé federace k 1. lednu 1993. Využívá k tomu kvalitativní metody výzkumu - sémiotickou analýzu a analýzu diskursu. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-politickou situaci v zemi. Teoretická část práce popisuje roli peněz a měnové politiky, technickou přípravu měnové odluky včetně vytvoření nové série bankovek a nastiňuje trendy českých médií po roce 1989. Metodologická část obsahuje konkrétní cíle, klade výzkumné otázky a podrobněji představuje zvolený postup výzkumu. Praktická část práce analyzuje mediální obsahy věnované měnové odluce v českých denících Blesk, Hospodářské noviny, MF Dnes a Rudé právo a ve vybraných pořadech České televize v prvním čtvrtletí roku 1993. Hlavní výstup této analýzy tvoří diskuse nad vyplynulými závěry a jejich rozvedení do hypotéz, které je možné testovat v dalších studiích zejména kvantitativního charakteru výzkumu.
Praha v českých médiích
Smlsal, Matěj ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce zkoumá, jak nejvýznamnější české deníky informují o regionálních tématech z Prahy. Mladá fronta DNES věnuje denně několik stran lokálním zprávám, každý měsíc vydává v hlavním městě samostatný suplement a šestkrát do roka ještě luxusní lifestylový magazín. Naopak Hospodářské noviny po konci regionální přílohy opět informují spíše z Prahy než o Praze, jak říká jejich šéfredaktor Petr Šabata. Mezi další zkoumané deníky jsem zařadil Právo, které věnuje lokálním událostem každý den dvojlist, Blesk, v němž čtenář také najde jednu až dvě strany regionálních témat, a Pražský deník. V první kapitole představuji kromě zmíněných deníků také ostatní periodika, která informují o pražských událostech - Metro a 5plus2. V další části analyzuji mediální obsah deníků ve vybraném týdnu. Výsledkem je, že nejvíce informací o hlavním městě přináší Pražský deník a Mladá fronta DNES. To potvrzuje i následný rozbor, jak se u každého deníku liší zpracování vybraných pražských událostí roku 2012. O Prague Pride, druhém kole senátních voleb v Praze 8 a velikonočních trzích na Staroměstském náměstí referovala nejobsáhleji právě Mladá fronta DNES, kterou následoval Pražský deník a také Právo. V příloze přikládám dva rozhovory - první se šéfredaktorem Mladé fronty DNES Robertem Čásenským a druhý se šéfredaktorem...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.