|
|
Kvalita života dětí a mladistvých v dětských domovech se školou a výchovných ústavech
TÖRÖKOVÁ, Tereza
V teoretické části bakalářské práce jsou popsána témata týkající institucionální péče v České republice, kvality života, jednotlivé modely a měření. Závěr teoretické práce se věnuje sociálnímu pracovníkovi v institucionální péči, jaké musí splňovat předpoklady a jaká je naplň jeho práce. Cílem praktické části bylo zjistit, jakou mají kvalitu života dětí a mladistvých v dětských domovech se školou a výchovných ústavech. K naplnění cíle byla vybrána kvantitativní výzkumná strategie, která byla realizována na základě standardizovaného dotazníku KIDSCREEN-27. Výzkum byl realizován v 5 zařízeních, které jsou na území Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Středočeského kraje. Výzkumu se zúčastnilo celkem 35 respondentů. Data byla následně vyhodnocena v MS Excel grafy. Stanoveny byly celkem 3 hypotézy. První hypotéza zkoumala, jestli má fyzická aktivita pozitivní vliv na kvalitu života děti. Na základě porovnání jednotlivých výsledků, hypotéze nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2 se zabývala tím, jestli kamarádi dětí, mají vliv na kvalitu jejich život. Tato hypotéza také dle výsledků nebyla potvrzena. Poslední hypotéza zkoumala, zda rodiče negativně ovlivňují kvalitu života dětí. Po porovnání výsledků, bylo zjištěno, že se hypotéza nepotvrdila. Tato bakalářská práce může posloužit laické veřejnosti, ale také té odborné, která tímto způsobem může nahlédnout do problematiky ústavní výchovy a udělat si přehled o tom, jak se dětem v těchto zařízení žije. Práce je i vhodným nahlédnutím do této problematiky z důvodu, že se o dětských domovech se školou a výchovných ústavech moc nemluví a není na ni vedeno tolika výzkumů, jako právě například na klasické dětské domovy.
|
|
|
Postoje dětí ve vybraném dětském domově se školou k problematice jejich umístění a jejich zkušeností s návykovými látkami
Dvořáková, Lucie ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá postoji dětí ve vybraném v dětském domově se školou k problematice jejich umístění a jejich zkušeností s návykovými látkami. Teoretická část představuje vymezení pojmu návykové látky, včetně jejich dělení i prevence užívání; dětský domov se školou, diskutuje příčiny umístění dětí v tomto zařízení a prevence rizikového chování. Praktická část představuje analýzu důvodů umístění dětí v konkrétním zařízení i analýzu jejich zkušeností s návykovými látkami před jejich umístěním do zmíněného zařízení. Cílem je zjistit, jaký postoj zaujímají děti umístěné v dětském domově se školou k problematice důvodů jejich umístění a k užívání návykových látek. Na základě vyhodnocení za pomoci analýzy spisové dokumentace a rozhovorů s vybranými dětmi i s jejich učiteli je navrhnut program rozvoje osobnosti každého participanta, program prevence i návrh projektů zaměřených na návykové látky pro první stupeň a druhý stupeň základní školy. Výsledkem šetření je zjištění, že obě dvě oblasti (analýza spisové dokumentaci i příběh vytěžený z rozhovorů s participanty) se vzájemně prolínají a doplňují. Ve všech případech se důvody umístění shodují. Stěžejní pro umístění vybraných participantů je dle zjištěných informací ve všech případech rodina (neadekvátní péče, patologický jev v rodině v podobě...
|
|
|
Okolnosti vedoucí k umístění dětí do konkrétního dětského domova se školou a možnosti prevence jejich rizikového chování
Dvořáková, Jitka ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá okolnostmi vedoucími k umístění dětí do konkrétního dětského domova se školou a možnostmi prevence jejich rizikového chování. Teoretická část představuje náhled do rizikového chování i institucionální výchovy. Praktická část představuje analýzu spisovné dokumentace a životních příběhů vybraných participantů za účelem zjištění okolností vedoucí k jejich umístění do vybraného konkrétního zařízení. Představuje také možnosti vzdělávání a možnosti prevence rizikového chování umístěných jedinců v tomto zařízení na základě rozhovorů s pedagogickými pracovníky. Záměrem práce je představení uceleného obrazu o problematice ústavní výchovy týkající se konkrétního dětského domova se školou. Závěrem šetření je zjištění, že okolnosti pro umístění se u jednotlivých participantů vyplývající jak analýzou rozhovoru, tak analýzou dokumentace, shodují. Zásadní nesnáz pramení z rodiny, tedy nevyhovující sociální podmínky, často nefunkční prostředí rodiny. U všech vybraných participantů se objevuje rizikové chování zahrnující sociálně patologické jevy, například návykové látky, nevhodná parta, trestná činnost, záškoláctví, útěky a další, které výrazně narušují a ovlivňují rodinné vztahy. KLÍČOVÁ SLOVA dětský domov se školou, institucionální výchova, rizikové chování, ústavní výchova
|
|
|
Hostitelská péče u dětí s nařízenou ústavní výchovou
DEJOVÁ, Natálie
Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou s hostitelskou péčí. Dílčími cíli byly zjistit přínosy a rizika realizace hostitelské péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou. V teoretické části byl podrobně vysvětlen princip fungování sociálně právní ochrany dětí v rámci hostitelské péče, systém ústavní a náhradní rodinné výchovy, rozdíly života dítěte v dětském domově, dětském domově se školou a princip hostitelské péče. V praktické části byly přehledně zpracovány výsledky mého výzkumu a zodpovězena výzkumná otázka, která byla zaměřena na pohled pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou zaměřenou na hostitelskou péči. Dílčí výzkumné otázky zjišťovaly, jaká pozitiva a jaká negativa může hostitelská péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou mít. Pro výzkum této práce byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie a jako metoda bylo zvoleno dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla provedena metodou vytváření trsů a následně byla využita metoda prostého výčtu a metoda kontrastů a srovnávání. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru. Výzkumný soubor byl složen z 5 ředitelů, 3 sociálních pracovnic a 5 vychovatelů dětských domovů a dětských domovů se školou splňující kritéria výběru. Z mého výzkumu vyplývá, že zkušenost s hostitelskou péčí všech pracovníků je pozitivní i přesto, že všichni jsou si vědomi určitých rizik, jež hostitelská péče obnáší. Shodli se ale na tom, že pozitiva u hostitelské péče převládají. Jako hlavní přínos hostitelské péče z mého výzkumu lze považovat to, že je možnost dítěte vidět a zažít fungování běžné rodiny v rámci hostitelské péče. Mezi hlavní riziko hostitelské péče lze zařadit nepřiměřené upnutí dítěte na hostitele anebo hostitele na dítě a s tím spojené zklamání dítěte nebo hostitelů. Výsledky mého výzkumu poslouží jako poděkování všem pracovníkům ústavních zařízení, již se zapojili do mého výzkumu a brožurka, která bude vytvořena, též poslouží k rozšíření povědomí lidí, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Využití arteterapie ve specifické výtvarné tvorbě dětí z dětských domovů.
KOLMANOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce je věnována možnostem arteterapie v dětském domově se školou a analýze výtvarného projevu dětí umístěných v tomto zařízení. V první části popisuje úskalí ústavní péče a poruchy chování, které jsou u dětí v dětském domově se školou nejčastější. Věnuje se také hlavním přístupům v arteterapii a vývoji dětské kresby. V hlavní části popisuje práce dvouletý průběh skupinové arteterapie v konkrétním zařízení a práci s klienty, její průběžné výsledky dokladuje na dvou podrobnějších kazuistikách. Na závěr shrnuje, jak vypadá typický výtvarný projev dětí z dětského domova se školou, ilustruje ho vloženými obrazovými příklady a zjištění komparuje s poznatky v odborné literatuře.
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana
Disertační práce poukazuje na problematiku institucionální péče v České republice. Primárně se zaměřuje na dětské domovy, vzdělávání a socializaci dětí umístěných v tomto typu rezidenčního zařízení. Cílem teoretické části je popsat charakteristiku subjektů institucionální péče v České republice. Dále komparovat institucionální péči s vybranými zeměmi a popsat socializaci dítěte v rodině a ve škole. Taktéž je popsán historický přehled institucionální péče v České republice a v závěru se autorka zabývá konkrétním popisem sociálního začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do výukového procesu na základní škole. Empirická část referuje o realizovaném výzkumu a jeho výsledcích, pro které byla využita kvalitativní metodologie s využitím designu případové studie. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se děti z dětského domova začleňují do výukového procesu na základní škole. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány dětmi vyrůstajícími v biologických rodinách do třídního kolektivu na základní škole. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány učiteli do výukového procesu na základní škole, a třetím dílčím cílem bylo odhalit, jak jsou děti z dětského domova do tohoto procesu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika sebepoškozování u dospívajících ve srovnání běžné školy a výchovného zařízení
Zimmermannová, Táňa ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Langer, Marketa (oponent)
A b s t r a k t ZIMMERMANNOVÁ, Táňa. Problematika sebepoškozování u dospívajících ve srovnání běžné školy a výchovného zařízení. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. s. 80. Diplomová práce. Tato práce se zabývá fenoménem sebepoškozování u dospívajících, a to nejen z hlediska jeho prevalence u běžné a problematické mládeže, ale také z hlediska profesionálů, kteří s mládeží pracují. Výzkumná část práce je proto rozdělena do dvou částí. První mapuje výskyt sebepoškozování u žáků běžné střední školy ve srovnání s klienty etopedického - Dětského domova se školou (DDŠ) v Chrudimi a je zpracována pomocí standardizovaného dotazníku Self-Harm Invetory (SHI, 1998). V této části výzkum prokázal, že mezi běžnou populací a problematickou mládeží se nevyskytuje žádný významnější rozdíl v četnosti výskytu problematického chování; pouze u typicky sebepoškozujících praktik se dané projevy vyskytovaly téměř trojnásobně častěji u klientů DDŠ než u žáků běžné SŠ. Druhá výzkumná část byla zaměřena na odhalení znalostí a z nich vycházejících kompetencí pedagogických pracovníků k intervenci sebepoškozujícího chování u mládeže. Z porovnání kompetencí profesionálů v běžné škole (učitelů) a v DDŠ (učitelů a vychovatelů) za využití speciálně pro tento účel vytvořeného dotazníku Self-Injury Survey (SSI, 2007)...
|
|
| |
host ::
RSS.