|
|
Česko-francouzský kontrastivní lexikologický komentář k právním textům dědického práva
Váchová, Aneta ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Česko-francouzský kontrastivní lexikologický komentář k právním textům dědického práva Předmětem této diplomové práce je česko-francouzský kontrastivní lexikologický komentář k vybraným právním textům v oblasti dědického práva v právních systémech České republiky a Francie. Práce v rámci tří hlavních kapitol provádí analýzu lexikálních specifik francouzského právního jazyka v kontrastu s českým právním jazykem. V rámci těchto kapitol bylo nejprve nutné vymezit a specifikovat právní jazyk, nastínit jednotlivé použité jazykové prostředky a v neposlední řadě jejich aplikaci při překladu právních textů. První kapitola se blíže zabývá právním jazykem obecně - jeho vymezením v kontextu francouzské a české právní úpravy, vývojem odborné slovní zásoby, jakož i analýzou jednotlivých požadavků, které jsou na zákonodárce při formulaci právních textů kladeny. Druhá kapitola je pak věnována konkrétním paradigmatickým významovým vztahům v právním jazyce, zejména pak vztahům porušujícím sémioticko-logický vztah mezi formou a významem (synonymie, polysémie), opozitnosti, hyperonymii a hyponymii. Dané vztahy byly nejprve vysvětleny a demonstrovány na ukázkách z oblasti českého a francouzského dědického práva, dále pak uvedeny do kontrastu s jazykem obecným. Poslední, třetí kapitola, nakonec blíže vymezuje...
|
|
|
Komparativní analýza českého a francouzského dědického práva a rozbor příslušné francouzské právní terminologie s glosářem
ZÍKOVÁ, Tereza
Hlavním cílem této bakalářské práce je komparativní analýza české a francouzské právní úpravy dědického práva. Druhotným cílem je analýza příslušných právních termínu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které se následně dělí na dílčí podkapitoly. První kapitola pojednává o české právní úpravě dědického práva. Druhá kapitola se věnuje úpravě dědického práva ve Francii a ve třetí kapitole následuje komparace české a francouzské úpravy dědického práva. Poslední kapitola obsahuje rozbor konkrétní francouzské právní terminologie a její součástí je také francouzsko-český glosář. Práce je zakončena závěrem a resumé ve francouzštině.
|
|
|
Komparativní analýza českého a španělského dědického práva a rozbor příslušné španělské právní terminologie s glosářem
BUROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat a porovnat dědické právo v České republice a Španělském království. Text je členěn do několika kapitol. Teoretická část obsahuje úvodní kapitoly, které jsou věnovány popisu římského dědického práva a historickému vývoji pramenů na území těchto zemí. Dále následuje popis nejdůležitějších institutů dědického práva obou států a jejich komparace. Praktická část se věnuje jazykovému rozboru souvisejících termínů a sestavení španělsko-českého glosáře. Práce je zakončena resumé ve španělském jazyce.
|
|
|
Výhrada soupisu v řízení o pozůstalosti
Kejharová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Institut výhrady soupisu v řízení o pozůstalosti Práce poskytuje popis problematiky odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele a omezení této odpovědnosti v podobě institutu výhrady soupisu. Cílem práce je poskytnout komplexní popis tohoto institutu a dopadu jeho využití na průběh pozůstalostního řízení. Práce se též věnuje právní úpravě soupisu pozůstalosti a jeho využití v praxi. Část práce je pak věnována komparaci současné právní úpravy s úpravou, která jí předcházela, a komparaci s německou právní úpravou. Práce je systematicky členěna do pěti kapitol. Cílem první kapitoly je vyložení základních pojmů a zásad, které mají čtenáři poskytnout teoretický základ, a to jak ohledně pozůstalostního řízení jako takového, tak především ohledně osvětlení pojetí přechodu dluhů zůstavitele v souvislosti s principem univerzální sukcese. Druhá kapitola práce se zabývá srovnáním úpravy přechodu dluhů zůstavitele na dědice obsažené v občanském zákoníku s předchozí právní úpravou. V kapitole je nastíněno, k jakým ideovým změnám v průběhu času docházelo a jak se promítaly do právní úpravy dědického práva. Větší část kapitoly se pak věnuje především komparaci s obecným občanským zákoníkem, a to z toho důvodu, že z úpravy dědického práva v tomto zákoníku se primárně vycházelo při tvorbě současného občanského...
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Dědická smlouva jako nový dědický institut
Srp, Michal ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce se zabývá starobylým a současně staronovým právním institutem dědické smlouvy v rekodifikovaném soukromém právu. Dědická smlouva (pactum successorium) byla v českém právním řádu do 50. let minulého století považována za tradiční historický institut dědického práva, přičemž byla koncipována jako dědický titul nejsilnější a její uzavření bylo přípustné jedině mezi manželi nebo snoubenci. Zmíněná problematika začala být znovu aktuální v souvislosti s vládním návrhem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), k jehož schválení Poslaneckou sněmovnou došlo 9. listopadu roku 2011. Rekodifikace představuje návrat dědické smlouvy do české právní úpravy dědického práva, avšak přinesla i celou řadu jiných významných institutů, které dosavadní úprava po dlouhou dobu opomíjela či vůbec neznala. Institut dědické smlouvy klade důraz na vůli zůstavitele, jemuž dává další možnost pořízení se svým majetkem pro případ smrti (mortis causa). Jejím specifikem je, že v sobě kombinuje jak prvky závěti (testamentární), ze které se vyvinula a je z ní odvozena, tak prvky smlouvy (kontraktuální). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii
Mašková, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii Dědická posloupnost stejně jako dědické právo obecně je spojeno se smrtí fyzické osoby. Testamentární sukcese je pak přímo podmíněna existencí závěti, kterou zůstavitel pořídil. Cílem mé práce je analyzovat a srovnat právní úpravu dědění ze závěti v České republice a Itálii. V této práci se snažím poukázat na jedné straně na shodné znaky obou právních úprav a na straně druhé na jejich odlišnosti. Tato práce je rozdělena na úvod, sedm kapitol a závěr. V první kapitole krátce nastiňuji dědění ze závěti jako jeden z důvodů dědění. Druhá kapitola je věnována závěti jako právnímu úkonu obecně, zahrnuje testovací způsobilost zůstavitele, obsah závěti, formy závětí, dědické náhradnictví a zrušení závěti. Třetí kapitola pak obsahuje pojednání o dědických smlouvách jako o dalším možném dědickém důvodu vedle zákona a závěti. Tato kapitola se zaměřuje zejména na teorii vytvořenou italskou doktrínou právního jednání "inter vivos, post mortem", dále na darování pro případ smrti a na italský zvláštní druh smlouvy zvanou rodinná smlouva. V poslední části kapitoly je věnována pozornost nové české právní úpravě, která dědické smlouvy upravuje. Čtvrtá kapitola se soustředí na typickou problematiku dědického práva, a sice na univerzální a singulární...
|
|
|
Odkaz v současném dědickém právu
Jelínková, Edita ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradičním římskoprávním institutem odkazu, který si prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, znovu našel svoji cestu do českého právního řádu. Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí, které svým rozsahem nejsou určeny rovnoměrně, nicméně cíl této diplomové práce toto rozdělení vyžadoval. První část diplomové práce nastiňuje historická východiska pro dnešní podobu odkazu. Ve stručnosti je v úvodu představena římskoprávní úprava, jako esenciální východisko pro právní úpravy budoucí. Následuje srovnání dvou z dnešního pohledu nejdůležitějších pramenů právní úpravy, a to úpravu odkazu v ABGB, neboli Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811 a úpravu z nerealizovaného vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Toto srovnání doplňuje ohlednutí za tenčící se úpravou odkazu v občanském zákoníku z roku 1950 a za konečným zavrhnutím odkazu v občanském zákoníku z roku 1964. Druhá část diplomové práce se zabývá platnou právní úpravou v občanském zákoníku. V této části je rozebrána dnešní podoba odkazu, zásadně dle systematiky zákona. Při popisu jednotlivých částí úpravy je kladen důraz mimo obecného popisu dané problematiky také na řešení vybraných konfliktních situací, které z úpravy vycházejí. Dále se diplomová práce snaží poukázat na...
|
host ::
RSS.