|
|
In vitro charakterizace nových potenciálních modulátorů cholinesteráz
Táborská, Lenka ; Šorf, Aleš (vedoucí práce) ; Ťupová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Kandidát: Lenka Táborská Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Aleš Šorf, Ph.D. Konzultant: RNDr. Ľubica Múčková, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro charakterizace nových potenciálních modulátorů cholinesteráz Tato diplomová práce zkoumá interakci nově syntetizovaných potenciálních léčiv s lidskými cholinesterázami (ChE), především acetylcholinesterázou (AChE) a butyrylcholinesterázou (BChE). Hlavním cílem práce je posoudit inhibiční potenciál těchto molekul vůči rekombinantním lidským formám AChE a BChE. Dále je zkoumána cytotoxicita vybraných látek pomocí kolorimetrické metody na buněčné linii SH-SY5Y s využitím tetrazoliové soli MTT. Teoretická část práce se zabývá strukturou a funkcemi ChE, zejména AChE a BChE, a také kognitivními aspekty neurodegenerativních onemocnění jako je Alzheimerova choroba (AD), Parkinsonova choroba (PD), amyotrofická laterální skleróza (ALS) a multisystémová atrofie (MSA). Dále se věnuje toxickým účinkům organofosfátů, které mohou inhibovat enzym AChE, a metodám stanovení aktivity ChE. Praktická část práce se zaměřuje na experimentální stanovení inhibičního potenciálu 58 látek na AChE a BChE. Dále byla stanovena cytotoxicita vybraných látek pomocí lidské neuroblastomové buňky...
|
|
|
Základní in vitro testování stříbrných nanočástic
Čermáková, Gabriela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas Ph.D. Konzultant: doc. PharmDr. Ivona Pávková Ph.D. Posluchač: Gabriela Čermáková Název diplomové práce: Základní in vitro testování stříbrných nanočástic Tato diplomová práce se zaměřuje na základní in vitro testování účinnosti stříbrných nanočástic (AgNP) velikosti 10 nm (AgNP10) a velikosti 30 nm (AgNP30) vůči infekčnímu agens Francisella tularensis (F. tularensis). Cílem bylo posoudit potenciál AgNP jako možné terapeutické strategie proti tularémii a zhodnotit účinnost spojenou s rozdílnou velikostí nanočástic. AgNP byly připraveny metodou chemické redukce. Citlivost bakterie F. tularensis po ovlivnění AgNP10 nebo AgNP30 byla testována mikrodiluční metodou za účelem stanovení inhibiční koncentrace (IC). Při testování AgNP10 v koncentračním rozmezí 5-30 µg/ml se podařilo na základě více pokusů stanovit IC100, která odpovídá koncentraci 20 µg/ml. U AgNP30 se nepodařilo z časových důvodů a technologických problémů přesně stanovit IC100. Při testování bylo nutné ověřit stabilitu AgNP v různých kultivačních médiích. Získané výsledky vedly k určení vhodného média pro testování citlivosti bakterie F. tularensis, kterým bylo BHI médium. Před samotným testováním AgNP byly kolonie...
|
|
|
Regulation of intracellular calcium levels as tool to control NK cell cytotoxicity.
Graman, Vojtěch ; Frič, Jan (vedoucí práce) ; Šimíček, Michal (oponent)
NK buňky, podskupina přirozených lymfoidních buněk, hrají klíčovou roli při rozpoznávání a eliminaci virem infikovaných a rakovinných buněk, což z nich činí slibnou buněčnou imunoterapii pro pacienty trpící AML. Imunoterapie založené na NK buňkách však čelí nepředvídaným problémům s účinností. Ukázalo se, že intracelulární Ca2+ signalizace hraje klíčovou roli pro cytotoxicitu NK buněk. Udržování složité rovnováhy intracelulární Ca2+ signalizace je životně důležité pro NK buňkami zprostředkované zabíjení cílových buněk. V komplexním mikroprostředí těla pacienta se NK buňky setkávají s různými podněty, které mohou potenciálně narušit rovnováhu intracelulární Ca2+ signalizace. Ukázalo se, že stimulace PRR ovlivňuje intracelulární Ca2+ a tak i celkovou cytotoxicitu NK buněk. Tato studie zkoumala dopad stimulace TLR na signalizaci Ca2+ a funkce NK buněk. Účinek stimulace TLR byl hodnocen měřením influxu intracelulárního Ca2+ , funkčního cytotoxicitckého a degranulačního testu, stejně jako analýzy genové exprese. Expozice TLR ligandům měla za následek zvýšení intracelulárních hladin Ca2+ , doprovázené snížením cytotoxické aktivity v nízkých poměrech efektorů k cílovým buňkám. Byl pozorován rostoucí trend v degranulaci. Kromě toho analýza genové exprese odhalila zvýšení exprese NFAT a Orai1 u NK buněk...
|
|
|
Izolace alkaloidů Vinca minor a jejich biologická aktivita II.
Míšek, Vít ; Hošťálková, Anna (vedoucí práce) ; Chlebek, Jakub (oponent)
Míšek, V.: Izolace alkaloidů Vinca minor a jejich biologická aktivita II. Diplomová práce, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové, 2023 Školitel: PharmDr. Anna Hošťálková, Ph.D. Klíčová slova: sekundární metabolity, Apocynaceae, Vinca minor, cholinesterasy, cytotoxicita, alkaloidy, izolace, biologická aktivita Alzheimerova choroba (AD) je neurodegenerativní onemocnění, které je charakteristické pozvolným rozvíjením kognitivní dysfunkce, dopadem na běžné denní funkce a neuropsychiatrickými symptomy. Ve farmakoterapii AD je omezené množství použitelných látek, navíc AD nelze léčit kauzálně. Výzkum a objevování nových aktivních látek, včetně přírodních, by mohl být možností, jak potenciálně rozšířit spektrum látek využívaných v léčbě AD. Původní extrakt byl připraven extrakcí natě Vinca minor L. ethanolem a následným vytřepáváním při různém pH. Za pomocí sloupcové a preparativní tenkovrstvé chromatografie byl tento extrakt dále zpracováván pro získání čistých alkaloidů. Spektrometrickými metodami (GC/MS a NMR) byla zjištěna struktura jednotlivých alkaloidů. Po porovnání získaných struktur s odbornou literaturou byly tyto alkaloidy identifikovány jako norvinkorin a striktamin. U těchto látek byla změřena optická...
|
|
|
Cytotoxická a cholinesterasová inhibiční aktivita extraktů z vybraných druhů rodu Centaurea L.
Faschingbauer, Jakub ; Chlebek, Jakub (vedoucí práce) ; Šafratová, Marcela (oponent)
Faschingbauer J.: Cytotoxická a cholinesterasová inhibiční aktivita extraktů z vybraných druhů rodu Centaurea L.. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2019. V rámci screeningu biologicky aktivních sekundárních metabolitů rostlin, prováděné na katedře farmaceutické botaniky FAF UK, byly zkoumány vybrané taxony rodu Centaurea (Asteraceae). Tato studie se zabývá základním fytochemickým výzkumem extraktů připravených z nažek druhů Centaurea cyanus, Centaurea jacea, Centaurea scabiosa, Centaurea pseudophrygia,Centuarea stoebe, Centaurea solstitialis a Centaurea benedicta. Pro objasnění jednotlivých skupin sekundárních metabolitů byly připravené extrakty podrobené důkazovým reakcím na TLC a MS analýze (EI, ESI). Ethyl-acetátové i sumární ethanolové extrakty byly zkoumány na potenciální inhibiční aktivitu vůči lidské erytrocytární acetylcholinesterase (AChE) a plazmové butyrylcholinesterase (BChE) a cytotoxictě vůči vybraným 9 nádorovým liniím. Zajímavou cholinesterasovou aktivitu vykazoval ethyl- acetátový extrakt C. cyanus, který selektivně inhiboval BChE (IC50 BChE = 22,62 ± 3,62 µg/ml; IC50 AChE = 221,50 ± 44,56 µg/ml). Ostatní ethyl-acetátové a ethanolové extrakty dalších vybraných druhů rodu Centaurea byly vůči...
|
|
|
Studium vlivu nanočástic oxidu zinečnatého na migraci buněk
Kutějová, Monika ; Zumberg, Inna (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Nanočástice oxidu zinečnatého (NPs ZnO) jsou díky svým vlastnostem široce využívány v různých odvětvích, s rozvojem nanomateriálů nacházejí své uplatnění také v medicíně. Bakalářská práce se zabývá studií cytytoxických účinků těchto nanočástic na kultivovaných buněčných liniích. Jednalo se o buněčnou linii lidského osteosarkomu Saos-2 a fibroblastickou buněčnou linii NIH-3T3. Během experimentů provedených in vitro byly buňky vystaveny různým koncentracím NPs ZnO. Cytotoxicita jednotlivých koncentrací byla hodnocena použitím MTT testu, ze kterého byly získány informace o životaschopnosti buněk. Na základě výsledků MTT testu byly vybrány vhodné koncentrace NPs ZnO, se kterými byl proveden Scratch assay test. Nejvyšší testovaná koncentrace odpovídala stanovené inhibiční koncetraci pro NIH-3T3. Cytotoxické účinky byly tedy hodnoceny studováním migrace buněk. Následná statistická analýza určila míru cytotoxických účinků NPs ZnO v závislosti na koncentraci a typu buněk.
|
|
|
Interakce extraktů z kvasinek a mikrořas s buněčnými kulturami
Serikbay, Adilkhan ; Holub, Jiří (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo získávání aktivních látek z mikrobiálních zdrojů, za účelem jejich charakterizace a testování cytotoxicity na buněčné linii HaCaT. V rámci charakterizace byly extrakty analyzovány spektrofotometricky. Na konci byl vliv extraktů na buněčné linie HaCaT zkoumán pomocí MTT testu. V teoretické části byla provedena literární rešerše zaměřená na buněčné kultury, kultivaci lidských buněk a testování cytotoxicity. V praktické části byly používány metody extrakce aktivních látek z Chlorella vulgaris a Rhodotorula toruloides. Extrakty byly analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií a na základě výsledků byly v extraktech identifikovány aktivní látky, jako jsou ubichinon, ergosterol, torularhodin, lykopen, lutein a chlorofyly. Biokompatibilita optimalizovaných extraktů vybraných kmenů byla ověřena MTT testem na buněčné linii HaCaT. Extrakty mikrořas Chlorella vulgaris nebyly pro buněčnou linii HaCaT toxické, s mírou životaschopnosti přesahující 85 %. U testování kvasinky Rhodotorula toruloides na začátku vykazovaly buňky linie HaCaT vyšší míru životaschopnosti, která však s rostoucí koncentrací extraktu z kvasinky klesala.
|
|
|
Charakterizace cytotoxického efektu kombinovaných nanomateriálů s antimikrobiálním účinkem
Kozlíčková, Hana ; Fialová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem účinků kombinovaných nanomateriálů na lidské kožní buňky. V diplomové práci byly z hlediska cytotoxicity analyzovány čisté antimikrobiální látky, dva druhy liposomů obohacené o antimikrobiální látky, nanovlákna s antimikrobiálními látkami a v neposlední řadě čtyři druhy kombinovaných nanomateriálů. Analyzovanými aktivními látkami byly eugenol, tymol, kavarkrol, kurkumin, vitamin E a antibiotika streptomycin a ampicilin. V teoretické části práce byla charakterizována buněčná linie humánních keratinocytů, použitá v experimentální části práce pro buněčné testy. Dále byly popsány jednotlivé aktivní látky s antimikrobiálním účinkem a principy jejich biologických účinků, mezi které patří účinky antimikrobiální, antioxidační, cytotoxické a synergické. Dále teoretická část charakterizovala jednotlivé nanomateriály, jejich přípravu a využití v kosmetice a medicíně. Experimentální část byla založena charakterizaci jednotlivých nanomateriálů a na testování vlivu jednotlivých antimikrobiálních látek na proliferaci a životaschopnost humánních buněk typu HaCaT. Pomocí metody DLS byla u připravených liposomů změřena velikost a byl studován vliv obsahu PHB a druhu aktivní látky na jejich velikost. K otestování cytotoxicity jednotlivých látek byly zvoleny testy MTT a LDH. Dále byl proveden „scratch test“ pro sledování vlivu zkoumaných látek na proliferaci a rychlost zacelení rány buňkami. Posledními provedenými testy byly testy imunitní odpovědi, ve kterých byly vzorky testovány z hlediska produkce humánních protizánětlivých cytokinů IL-6 a IL-8. V rámci experimentální části práce bylo zjištěno, že připravené nanovlákenné materiály jsou bezpečné pro použití ve zdravotnictví či kosmetice a do budoucna vhodné pro výrobu nanovlákenných krytů ran obohacených o antimikrobiální látky, které jim dodávají výjimečné vlastnosti.
|
|
|
Příprava a charakterizace nanočástic s enkapsulovanou antioxidační složkou
Dohnalová, Marie ; Strečanská, Paulína (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci částic s enkapsulovanými přírodními látkami s antioxidačními a antimikrobiálními vlastnostmi. Vybranými antioxidanty byly anthokyany, eugenol a vitamín E, jako jeden z nejsilnějších antioxidantů. Zároveň byly zvoleny antimikrobiální látky, přesněji eugenol. V teoretické části byly charakterizovány jednotlivé aktivní látky, materiály na přípravu částic, metody jejich přípravy a princip stanovení bezpečnosti všech používaných materiálů. V experimentální části byly charakterizovány vybrané aktivní látky a byla optimalizována příprava částic. Byly připraveny dva typy lipozomů, u kterých byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost a stabilita. Také byly připraveny vodné extrakty borůvek a ostružin, u kterých byl stanoven celkový obsah anthokyanů. Extrahované látky z rostlinného materiálu byly enkapsulovány do alginátových částic. Dále bylo stanoveno postupné uvolňování aktivních látek z částic do modelových prostředí pomocí spektrofotometru. Během postupného uvolňování aktivních látek z částic byl sledován také antioxidační účinek, u kterého bylo možné pozorovat klesání s postupem času. Testován byl i antimikrobiální účinek u aktivních látek a lipozomů proti modelovým mikroorganismům Escherichia coli a Micrococcus luteus. U vybraných aktivních látek, extraktů a připravených nanočástic byly provedeny testy cytotoxicity na lidských keratinocytech, kde bylo prokázáno, že vybrané materiály jsou necytotoxické. Na závěr byl vytvořen návrh možné aplikační formy v podobě alginátového hydrogelu.
|
|
|
Přírodní látky v léčbě rakoviny a jejich cytotoxicita
Hájková, Tereza ; Raudenská, Martina (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou přírodních látek v souvislosti s nádorovým onemocněním. Přírodní látky mají pozitivní vliv na lidský organismus a jsou schopné ovlivňovat životaschopnost a růst nádorových buněk. Hlavním mechanismem je ovlivnění mechanismů vedoucích k zahájení apoptózy nádorových buněk a zabránění další proliferace. V práci je dále rozebrána problematika využití nádorových buněčných linií ve výzkumu nádorového onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny běžně dostupné metody pro stanovení cytotoxicity přírodních látek, přičemž pro experimentální část je vybrána metoda MTT test a systém xCELLigence pro monitorování v reálném čase. V experimentální části bude sledován mechanismus působení testované látky kapsaicin v aplikaci na prostatické buněčné linie, nádorovou PC3 a nenádorovou PNT1A.
|
host ::
RSS.