|
|
Svatobarborský kult ve středověkých Čechách
Zelenková, Adéla ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kultem svaté Barbory ve středověkých Čechách. Svatá Barbora je legendární světice, jejíž mučednická smrt je odhadována kolem roku 306. Svatá Barbora byla pravděpodobně nejprve uctívána na Východě. Během byzantské okupace v 6. století byl kult importován do Itálie a odtud se šířil dále na sever od Alp. Největší rozmach na Západě zažíval kult ve 14. století. Kult svaté Barbory se v Čechách rozšířil ve 14. století a nikdy nedosáhl takové obliby jako kulty jiných světců (na příklad svaté Kateřiny). Obliba svatobarborského kultu v Čechách byla zrekonstruována zejména na základě četnosti patrocinií kostelů, kaplí a oltářů.
|
|
|
Kult svatého Martina ve středověkých Čechách
Šárovcová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním kultu svatého Martina z Tours v předhusitských Čechách. Martinův kult se v Tours etabloval ve 2. polovině 5. století, během 6. století se svatý Martin stal hlavním franckým světcem a za vlády Karlovců si udržel postavení jednoho z nejvýznamnějších patronů království, odkud se úcta k němu rozšířila po celé Evropě. Poté, co se Martinův kult dostal do Čech zprostředkovaně přes vliv mohučského arcibiskupství, pravděpodobně za vlády Vratislava II., se Martin z Tours stal po polovině 12. století jedním z nejvýznamnějších světců. Cílem studie je podat analýzu šíření a projevů kultu sv. Martina v předhusitských Čechách a popsat vlivy, které se na tomto procesu podílely. Práce se opírá jak o historický rozbor pramenů, tak o interdisciplinární bádání, které dokresluje celkový obraz kultu. Klíčová slova Svatý Martin z Tours, kult, Sulpicius Severus, hagiografie, pražská diecéze, patrocinium
|
|
|
Povědomí mladých lidí o náboženských sektách a hnutí v ČR
MARKOVÁ, Eliška
Cílem práce je charakterizovat současnou náboženskou scénu v České republice s důrazem na nová náboženská hnutí a sekty a zjistit, jaké o nich mají povědomí a představy mladí lidé. První část práce bude zaměřena na charakteristiku vývoje religiozity v České republice, zasazené do kontextu vývoje náboženství v západním světě (sekularizace, alternativní religiozita atd.). Pozornost bude věnovaná zejména vzniku a působení nových náboženských hnutí a sekt v ČR. Druhá, výzkumná část práce si klade za cíl prostřednictvím kvantitativního výzkumu zjistit, co si o náboženských hnutích a sektách myslí mladí lidé, konkrétně studenti středních škol. Autorku bude zajímat, jaké jsou jejich znalosti v této oblasti a jaké mají představy a názory vážící se k sektám a novým náboženským hnutím
|
|
| |
|
|
Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti
Peltanová, Tereza ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Řešitel: Bc. Tereza Peltanová Studijní program: Německá a středoevropská studia Název práce: Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti Abstrakt Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem kultu německého kněze Gerharda Hirschfeldera. Hirschfelder působil v třicátých letech dvacátého století jako oblíbený kaplan a pastorační pracovník s mládeží nejprve v kladské příhraniční obci Čermná a následně v Kladské Bystřici. Byl proti omezování církevní moci skrze národní socialismus. Za svůj postoj zaplatil životem v koncentračním táboře Dachau. Po konci války došlo v Kladsku k nucené výměně původního německého a českého obyvatelstva za obyvatelstvo polské. Od konce devadesátých let je Hirschfelder uctíván zástupci všech tří národností. V roce 2010 byl blahořečen. Práce je případovou studií transnacionálního místa paměti (lieu de mémoire). Zkoumá, za jakých okolností, díky kterým aktérům a v jaké podobě vznikl kult německého mučedníka na polském území. Na základě těchto informací se snaží odvodit, jakou symboliku v sobě postava kněze v současnosti nese pro jednotlivé národnostní skupiny.
|
|
|
Kultická hudba a zpěv ve starém Egyptě
Špátová, Ingrid ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Kultická hudba a zpěv ve starém Egyptě" pojednává o hudebních projevech v rámci staroegyptského kultu. První kapitola osvětluje pojem "hudba" v kontextu se starověkým hudebním životem. Následující kapitola přibližuje podobu staroegyptské kultické hudby a zpěvu, způsoby egyptského ladění a formu hudebního tělesa. Kapitola třetí se podrobněji zabývá hudebním doprovodem pohřebního rituálu i jiných svátků a seznamuje nás s ženskými hudebnicemi v chrámovém životě. Následuje propojení konkrétních egyptských božstev s hudbou, zmíněná je jejich charakteristika i atributy. Pátá kapitola přináší přehled nejdůležitějších kultických hudebních nástrojů. Práce je zakončena informacemi o postavení muzikantů ve společnosti a o jednotlivých staroegyptských hudebnících.
|
|
|
Fenomén Apple: vliv moderních technologií na subjekt
Kuldová, Michaela ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Kladný, Tomáš (oponent)
Fenomén Apple: vliv moderních technologií na subjekt Abstrakt Cílem této práce je studie společnosti Apple Inc. v souvislosti s tím, jak je vnímána subjekty. Po stručném představení společnosti Apple Inc. se zaměříme na sémiotickou analýzu značky Apple, jejích produktů a marketingových strategií. Předmětem zkoumání bude také současná společnost, jejímž charakteristickým rysem je konzum, a dále vnímání značky subjektem v souvislosti s jeho identitou, budováním image, životním stylem a zařazením do sociálních vrstev. Cílem je odkrýt, jaký význam přikládá soudobá společnost spotřebnímu zboží, zejména pak zboží označenému logem jablka. Podle dostupných faktů má Apple po celém světě mnoho svých příznivců. Předmětem této práce je tedy objasnění úlohy společnosti Apple Inc. a dokázat, že Apple je v rámci současné konzumní společnosti určitým fenoménem, anebo dokonce kultem, který je doprovázen emocemi.
|
|
|
Zlaté fólie z Borqu - ikonografická a náboženská analýza
Gorroňová, Marianna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Souhrn Tato práce se věnuje analýze ikonografických elementů na pěti zlatých fóliích, které vyobrazují dvě postavy, jež na sebe hledí z profilu. Fólie byly nalezeny v základech obytného domu z doby stěhování národů a rané doby vikinské v náčelnickém sídle Borg uprostřed Lofotského souostroví v severním Norsku. Z důvodu této analýzy zde autorka představuje tři hlavní skupiny zlatých předmětů, a to zlaté brakteáty, zlaté fólie a jeden medailon. Na těchto předmětech je zobrazen pár postav a předměty byly nalezeny ve Skandinávii. Autorka zde uvádí kontext těchto nálezů, ikonografické prvky a vědecké interpretace jejich obsahu. Elementy na fóliích z Borgu jako typ fólie, vzhled očí, poloha muže a ženy, jejich oblečení a účes srovnává autorka s 91 fóliemi, které byly nalezeny na území Skandinávie, a také s brakteáty a jinými předměty zde uvedenými. Upozorňuje na částečnou shodu těchto elementů a u každé fólie z Borgu hledá její ikonografickou podstatu a funkci, jež konfrontuje s teoriemi o vlivu náboženství. Jelikož fólie z Borgu postrádají atributy, autorka se domnívá, že se nejedná o všeobecné zobrazení božstev. Naopak má každá fólie svůj vlastní příběh, na nichž jsou zobrazeni lidé z běžného života. Soudě podle kontextu uložení fólií ve vztahu k domu v Borgu se může jednat o model náčelníka a jeho ženy, o dva...
|
|
|
Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény
Urbánková, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce "Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény" - S Máří Magdalénou jsou od dob Řehoře Velikého v Západní církvi spojovány i další dvě biblické postavy, nejmenovaná hříšnice a Marie z Bethanie. Máří Magdaléna podle Písma spolu s ostatními ženami doprovázela Krista na jeho cestě, je tou, ze které Kristus vyhnal sedm démonů, omývala mu nohy svými slzami a mazala je vzácným olejem. Stála pod křížem při jeho Ukřižování, byla přítomna jeho pohřbu a na Velikonoční Neděli šla ráno jeho tělo pomazat, když zjistila, že v hrobě není. Vzkříšený Kristus se jí zjevil v podobě zahradníka a pověřil jí zvěstováním zprávy o jeho Zmrtvýchvstání učedníkům. Je tak považována za apoštolku apoštolů. Podle jihofrancouzské středověké legendy byla posazena na loď bez vesel a po moři doplula až k Marseille, kde kázala evangelium. Poté se odebrala do ústraní, kde žila v jeskyni jako kajícnice nepoznána po třicet let. Andělé ji každého dne vynášeli na nebesa. Byla pohřbena v Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Její kult byl uctíván v těch místech, kde byly uchovávány její ostatky. V románské době to bylo Vézelay v Burgundsku, od 13. do 18. století pak Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Zobrazována je nejčastěji jako kajícnice v jeskyni s jejími atributy, lebkou a křížem. Je představitelkou tzv. vita contemplativa.
|
|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
host ::
RSS.