|
|
Hlavní líčení
Bartoš, Marek ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ Abstrakt Tématem této diplomové práce je hlavní líčení, jakožto nejvýznamnější stádium trestního řízení. Právě v něm dochází ke zjištění skutkového stavu na základě dokazování podle přesně daných ustanovení českého trestního řádu a následně také vyslovení viny či neviny obžalovaného. Obsahem této práce je popis průběhu hlavního líčení, a to od vymezení základních zásad, na kterých je vystavěno, přes jeho přípravu, provádění dokazování, až po vynesení rozhodnutí soudu v závěru. Pozornost je věnována teoretickému výkladu stěžejních institutů a také problémům, se kterými se praxe setkává. Práce je doplněna příslušnou judikaturou, úpravou řízení ve věcech mladistvých a právnických osob, a také návrhy de lege ferenda, které jsou buď již součástí návrhu nového trestního řádu nebo by její součástí měly být. Diplomová práce je tvořena celkem pěti kapitolami, úvodem a závěrem. První kapitola se podrobně věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v hlavním líčení a také pojednává o diskutovaném vyjádření a umístění těchto zásad v novém trestním řádu. Jedna z podkapitol podrobněji rozebírá institut dohody o vině a trestu z hlediska zásad. Druhá kapitola popisuje přípravu hlavního líčení, a to zejména doručení obžaloby a jeho samotné nařízení. V rámci jedné podkapitoly je pak rozebrán laický prvek...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hejda, Vít ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je obhajoba obhájcem, a to se zvláštním důrazem na obhajobu v průběhu hlavního líčení. Hlavní líčení, jak už jeho název napovídá, zastává v trestím procesu stěžejní roli a obhájce má na jeho průběh zcela zásadní vliv. V hlavním líčení probíhá v nejvyšší míře dokazování a strana obhajoby zde disponuje nejširšími právy a možnostmi, jak jeho průběh ovlivnit. Při uplatňování těchto práv obhajoby pak zastává obhájce zcela nezastupitelnou roli a v důsledku má tak podstatný vliv na rozhodování o vině a trestu. Cílem práce je zanalyzovat právní úpravu týkající se, jak práva na obhajobu, tak i samotné obhajoby v hlavním líčení a poskytnout ucelený přehled veškerých práv obhajoby a nejvhodnějších způsobů, jak mají být obhájcem uplatňovány v průběhu hlavního líčení. Předložená diplomová práce si tak klade za cíl zhodnotit současnou právní úpravu a na základě toho činit návrhy pro možnou budoucí novelizaci. Tato práce se také průběžně věnuje také reflexi změn, které trestní právo provedenými novelami zaznamenalo, a to v kontextu jak judikatury, tak i názorů odborné veřejnosti. Toto následně vede k závěrečným úvahám týkajících se možnosti rozšíření některých práv obhajoby, případě vyjasnění určitých nejasností, které vznikají v důsledku nově...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Staněk, David ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
ODVOLÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ Cílem předkládané diplomové práce je zanalyzovat právní úpravu odvolaní trestním řízení a obecně problematiku tohoto řádného opravného prostředku. Autor si dává za úkol podat čtenáři informaci o historické genezi institutu odvolání od ranného až do přijetí současného trestního řádu s přihlédnutím k nejvýznamnějším novelám tohoto zákona. Zasadit vnitrostátní úpravu do kontextu mezinárodního práva zakotvení práva na odvolání v trestním řízení v mezinárodních smlouvách. Vyložit odvolání jakožto řádného opravného prostředku z teoretického tedy opravný prostředek charakterizovat, porovnat s ostatními opravnými prostředky trestním řádu a přiblížit základní a specifické principy, které na právní úpravu odvolání dopadají. Ve stěžejní kapitole je kriticky rozebrána recentní úprava odvolání v trestním řádu. Autor se postupně zabývá přípustností a účinky odvolání, všemi osobami, jež jsou oprávněné k podání odvolání, lhůtou, místem a způsobem jeho podání uvedením praktických příkladů, vzdáním se práva na odvolání a zpětvzetím odvolání, obsahovými náležitostmi odvolání a možnými úskalími v praxi, činností soudu prvního stupně po podání odvolání a v neposlední řadě řízením u odvolacího soudu a zákonnými mantinely jeho rozhodování, a to vše s kritickými názory autora, odborníků trestněprávní...
|
|
|
Hlavní líčení
Hradečný, Aleš ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá hlavním líčením, které je nejdůležitějším stádiem trestního řízení, neboť v něm dochází k naplnění účelu trestního řízení, kterým je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Práce se věnuje jednotlivým fázím hlavního líčení, stejně jako základním zásadám, které určují podobu českého hlavního líčení, a právě v něm se nejvíce projevují. Zároveň je pozornost věnována aktuálním otázkám, které s hlavním líčením souvisejí, stejně jako novým institutům, které jeho tradiční podobu do jisté míry mění, jimiž jsou dohoda o vině a trestu, prohlášení o vině nebo institut nesporných skutečností. V souvislosti s připravovanou rekodifikací trestního řádu dochází rovněž ke zhodnocení dosavadní úpravy obsažené v pracovních verzích nového trestního řádu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, první z nich se věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v rámci průběhu hlavního líčení. Stručně jsou popsány všechny základní zásady, které podobu hlavního líčení vytvářejí, stejně jako vztahy mezi nimi, možné konflikty a v neposlední řadě je nastíněn pohled z hlediska tradičních zásad na instituty zavedené do trestního řádu jeho poslední novelou. Druhá kapitola práce se zaměřuje na přípravu hlavního líčení, která je pro jeho zdárný průběh...
|
|
|
HLAVNÍ LÍČENÍ
Kantorová, Lucie ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení jako nejdůležitějšímu stadiu trestního řízení a jeho aktuálním problémům. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na celé hlavní líčení a jeho průběh. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Kromě kapitol obsahuje práce také úvod a závěr. Kapitola první představuje právní předpisy, které hlavní líčení upravují, definuje účel a význam hlavního líčení v rámci trestního řízení a v poslední podkapitole rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty z nich, které se v široké míře uplatňují právě ve fázi hlavního líčení. Kapitola druhá se věnuje přípravě hlavního líčení, od jejíž preciznosti se odvíjí kvalita samotného hlavního líčení. Zabývá se postupem při doručování obžaloby a nařízením hlavního líčení. V rámci popisu obsazení soudu při hlavním líčení se diplomová práce dotýká problematiky případů, u kterých, v důsledku nejasného zákonného výkladu, vyvstala pochybnost, zda mají být rozhodovány senátně nebo samosoudcovsky. V rámci rozboru přítomnosti veřejnosti u hlavního líčení, v poslední podkapitole, se diplomová práce blíže zabývá vhodností povolování obrazových a zvukových záznamů a přenosů ze soudní síně. Kapitola třetí se již zabývá samotným průběhem hlavního líčení, tzn. přítomností osob...
|
|
|
Vazba v trestním řízení
Nosková, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou vazby jakožto zajišťovacího prostředku trestního práva, jenž představuje nejzávažnější zásah do osobní svobody obviněného. Práce se kromě úvodní a závěrečné části člení do devíti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje ústavněprávnímu zakotvení vazby. Následuje kapitola týkající se materiálních otázek vazebního práva. Stěžejní část práce je věnována procesním otázkám vazby, vlastnímu rozhodování o vzetí obviněného do vazby, vazebnímu zasedání, přezkumu důvodnosti vazby, rozhodování o prodloužení vazby a opatřením nahrazujícím vazbu. V dalších kapitolách je rozebrána vazba v řízení ve věcech mladistvých, obhajoba obviněného ve vazbě, výkonu vazby a odpovědnosti za škodu za vykonanou vazbu. Stručně je konstatována slovenská právní úprava vazby. Poslední kapitola se věnuje vyhodnocení zjištěných údajů týkajících se vazebních věcí za rok 2012 v působnosti Okresního státního zastupitelství v Jihlavě a jejich komparaci s údaji z jiných státních zastupitelství. Cílem mé práce bylo poskytnout ucelenou charakteristiku současné úpravy vazby zejména v kontextu rozsáhlé novely tohoto institutu č. 459/2011 Sb. a novely připojené k zákonu č. 45/2013 Sb., upozornit na některá problematická ustanovení a navrhnout způsob jejich řešení.
|
|
|
Znalec - psycholog v trestním řízení
Kolková, Alžběta ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce je popsat úlohu znalce psychologa v trestním řízení a odpovědět na otázku, k čemu slouží psychologické, soudně znalecké posudky na pachatele trestných činů. Diplomová práce se též snaží odpovědět na aktuální otázky související se znaleckou činností. Znalec psycholog je jmenován stejně jako ostatní soudní znalci a má stejná práva a povinnosti jako oni. Proto je první kapitola věnována znalectví obecně. Zabývá se historickým vývojem znalecké činnosti, současnou platnou právní úpravou i připravovanými legislativními změnami v této oblasti. Druhá kapitola je vyhrazena již pouze soudním znalcům psychologům. Jsou v ní uvedeny počty soudních znalců v jednotlivých oborech, odvětvích a krajích a srovnání znalců psychologů s psychiatry, tedy s odvětvím často s psychologii spolupracujícím. Hlavní část kapitoly je ponechána znaleckým posudkům. Jsou v ní objasněny pojmy jako osobnost, intelekt, paměť, motivace a nebezpečnost pachatele, tedy to, co znalec psycholog nejčastěji objasňuje. Konec kapitoly obsahuje stručné shrnutí znalecké úpravy ve vybraných zemích EU a USA. Závěrečná kapitola je věnována znaleckým posudkům jako důkazům v trestním řízení. Kromě popisu výslechu znalce obsahuje kapitola i aktuálně probíraná témata jako jsou překračování zásady volného...
|
|
|
Postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem
Schneider, Jakub ; Tejnská, Katarína (oponent)
Postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem Abstrakt Předkládaná rigorózní práce přináší ucelený přehled analyzující postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem. Významnější pozornost je věnována vybraným dílčím aspektům, jež svým významem zásadně determinují postavení státního zástupce před soudem. Zpracovaný přehled je následně na vhodných místech doplňován úvahami de lege ferenda. Práce je v logické návaznosti rozčleněna do pěti kapitol, které tvoří pět částí. První část je věnována historickému vývoji veřejné žaloby, jehož pochopení je nezbytné z důvodu historické provázanosti, jež měla bezprostřední vliv na současnou podobu orgánu veřejné žaloby ve formě soustavy úřadu státního zastupitelství. Druhá část práce přináší náhled na postavení státního zastupitelství v českém právním řádu, které se vyznačuje značnou právní roztříštěností. V rámci této kapitoly bylo rovněž poukázáno na nedostatky ústavního zakotvení státního zastupitelství pod moc výkonnou, což má přímý negativní dopad na nezávislost činnosti státního zastupitelství, jejíž úpravu absentuje též zákonná úprava. Prostřednictvím třetí části práce je pozornost věnována trestnímu řízení před soudem a odlišnostem postavení státnímu zástupce v rámci jednotlivých typů trestního řízení. Hlavní část práce představuje čtvrtá...
|
|
|
Znalec - psycholog v trestním řízení
Kolková, Alžběta ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce je popsat úlohu znalce psychologa v trestním řízení a odpovědět na otázku, k čemu slouží psychologické, soudně znalecké posudky na pachatele trestných činů. Diplomová práce se též snaží odpovědět na aktuální otázky související se znaleckou činností. Znalec psycholog je jmenován stejně jako ostatní soudní znalci a má stejná práva a povinnosti jako oni. Proto je první kapitola věnována znalectví obecně. Zabývá se historickým vývojem znalecké činnosti, současnou platnou právní úpravou i připravovanými legislativními změnami v této oblasti. Druhá kapitola je vyhrazena již pouze soudním znalcům psychologům. Jsou v ní uvedeny počty soudních znalců v jednotlivých oborech, odvětvích a krajích a srovnání znalců psychologů s psychiatry, tedy s odvětvím často s psychologii spolupracujícím. Hlavní část kapitoly je ponechána znaleckým posudkům. Jsou v ní objasněny pojmy jako osobnost, intelekt, paměť, motivace a nebezpečnost pachatele, tedy to, co znalec psycholog nejčastěji objasňuje. Konec kapitoly obsahuje stručné shrnutí znalecké úpravy ve vybraných zemích EU a USA. Závěrečná kapitola je věnována znaleckým posudkům jako důkazům v trestním řízení. Kromě popisu výslechu znalce obsahuje kapitola i aktuálně probíraná témata jako jsou překračování zásady volného...
|
|
|
Hlavní líčení
Myslivcová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Resumé Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení, jež je nejdůležitějším stadiem trestního řízení, ve kterém dochází k naplnění účelu trestního řízení, jímž je zjištění pachatele a jeho spravedlivé potrestání. Cílem této práce je tedy prezentovat průběh hlavního líčení a zvlášť rozvést právní úpravu těch institutů, které se mohou jevit problematické nebo jejich úprava ne zcela jednoznačná. Záměrem je rovněž přinést kritický náhled na některé instituty obsažené v právní úpravě či činící potíže v praxi a nastínit, jak by dané instituty měly být upraveny po rekodifikaci nebo de lege ferenda či jak jsou upraveny v zahraničí. Tato práce se skládá z pěti kapitol, které se člení na podkapitoly, je-li třeba kapitolu rozčlenit. První kapitola je věnována podstatě, účelu a právní úpravě hlavního líčení s obeznámením o chystané rekodifikaci trestního práva procesního, která by měla navazovat na nedávnou rekodifikaci trestního práva hmotného. V druhé kapitole je pojednáno o základních zásadách trestního řízení, které se uplatňují v hlavním líčení. Účelem třetí kapitoly je nastínit postup před samotným konáním hlavního líčení a který je nezbytné pro další výklad zmínit. Čtvrtá, nejobsáhlejší kapitola, je věnována již samotnému průběhu hlavního líčení od jeho zahájení po skončení dokazování. Poslední pátá kapitola je pak...
|
host ::
RSS.