Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozvoj dětské hudební tvořivosti na 1. stupni ZŠ ve třídách s programem Začít spolu
Vlasatá, Anežka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje hudební tvořivosti u žáků prvního stupně ZŠ v souvislosti s alternativním vzděláváním, konkrétně vzdělávacím programem Začít spolu. Práce se snaží nastínit aktuální otázky alternativního vzdělávání a představuje hlavní myšlenky vzdělávacího programu Začít spolu. Dále pak zpracovává téma o tvořivosti obecně a v rámci něho se zaměřuje na specifickou problematiku hudební tvořivosti a jejího rozvoje. Cílem této práce je analyzovat a srovnat zkušenosti s užitím hudebně tvořivých činností ve výuce hudební výchovy v běžných třídách a ve třídách s programem Začít spolu.
Rozvoj dětské hudební tvořivosti v pěveckém kroužku na 1. stupni ZŠ
Kučerová, Blanka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozvojem hudební tvořivosti žáků pěveckého kroužku prvního stupně ZŠ. Věnuje se nejprve problematice obecné tvořivosti a jejímu významu a důležitosti pro život člověka. Dále podrobněji specifikuje téma tvořivého myšlení, od něhož odvozuje termín hudebně tvořivého myšlení. Neopomíjí nepostradatelnou roli učitele hudební výchovy, navrhuje systematický metodický postup a nabízí rovněž několik konkrétních typů cvičení vhodných k rozvoji hudební tvořivosti žáků. V rámci výzkumné části pak zkoumá a porovnává úroveň rozvoje tvořivých schopností žáků pěveckého kroužku prvního stupně ZŠ v Čerčanech (ve školním roce 2017/2018 a 2018/2019) v souvislosti s osvojovanými písněmi (jejich obsahy a hudebně výrazovými prostředky). Cílem práce bylo především potvrzení skutečnosti, že výuka s využitím hudebně tvořivých prvků má zásadní vliv na rozvoj hudebních schopností žáků - včetně schopností tvořivých.
Zážitková hra jako stimul filozofického dialogu
VAŠTÍKOVÁ, Olga
Práce se zabývá využitím zážitkové hry jako stimulu filozofického dialogu. Teoretická část přibližuje metodu zážitkové hry a filozofického dialogu v rovině pojmů, konceptů, základních východisek. Seznamuje také s teorií programu, která je základem pro druhou, praktickou část práce - tvůrčí projekt. Praktická část je pokusem aplikovat zážitkovou hru jako stimul filozofického dialogu. Jde o tvůrčí projekt, který se zaměřuje na možnost využití zážitkové hry a filozofického dialogu v jednom výchovně vzdělávacím programu v prostředí školním i mimoškolním. Obsahově vychází z průřezového tématu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání z roku 2017, vydaného Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy České republiky.
Zážitkové hry jako stimul filozofického dialogu
BACHTJAN, Pavel
Zážitkové hry jako stimul filozofického dialogu. Tato práce se zaměřuje na vyhodnocení možnosti užití zážitkových her jako prostředku pro navození filozofického dialogu, konkrétně v programu filozofování s dětmi. Ve své první části stručně představuje fenomén volného času jako prostor, ve kterém se odehrávají aktivity, které mohou vyplnit volný čas dětí. Druhá část se soustřeďuje na vymezení pojmu "hra" a otevírá pohled na zážitkovou pedagogiku z hlediska metod a přístupů. Rozpracovává pohled na problematiku výchovy skrze prožitek, zážitek a následnou reflexi. Teoretická rovina řešené problematiky je zde zastoupena modely zkušenostního učení, které představují výchozí rámec pro pojmenování základních principů, které z konceptu zážitkových her můžeme vyabstrahovat. Závěr druhé části práce se zabývá přesahy zážitkové hry a naznačuje možnost dalšího využití a tematického pokračování v rovině navazující aktivity. Třetí část se zamýšlí nad konceptem filozofování s dětmi, užívaných metodách, optimálních podmínkách pro vyvíjení činnosti hledajícího společenství a v neposlední řadě také přínosem ve formě osobnostního rozvoje jednotlivých účastníků, a zároveň rozvoje celé skupiny jako celku. V tomto kontextu práce reflektuje Kolbův model zkušenostního učení, dává jej do souvislosti s observačním stylem učení a zmiňuje také sociokognitivní koncept A. Bandury. Závěr třetí části se zabývá přesahy obou směrů, analyzuje shodné prvky i rozdíly mezi nimi. V teoretické rovině vyhodnocuje, zdali oba směry v sobě obsahují rámcovou shodu a zdali se jejich vzájemným propojením dosáhne efektu pozitivního zhodnocení.
Implementace Filozofie pro děti do oddělení školní družiny
DŘEVOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce popisuje proces implementace vybraných prvků programu Filozofie pro děti do činnosti školní družiny. Teoretická část představuje program Filozofie pro děti a školní družinu. Vlastní výzkumné šetření formou případové studie popisuje program Filozofie pro děti v podobě deseti setkání v rámci programu ranní školní družiny a deseti setkání v rámci programu odpolední školní družiny. Dále se zamýšlí nad zjištěnými faktory, které se při filozofických sezeních objevovaly.
Rozvoj dětské hudební tvořivosti na 1. stupni ZŠ ve třídách s programem Začít spolu
Vlasatá, Anežka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje hudební tvořivosti u žáků prvního stupně ZŠ v souvislosti s alternativním vzděláváním, konkrétně vzdělávacím programem Začít spolu. Práce se snaží nastínit aktuální otázky alternativního vzdělávání a představuje hlavní myšlenky vzdělávacího programu Začít spolu. Dále pak zpracovává téma o tvořivosti obecně a v rámci něho se zaměřuje na specifickou problematiku hudební tvořivosti a jejího rozvoje. Cílem této práce je analyzovat a srovnat zkušenosti s užitím hudebně tvořivých činností ve výuce hudební výchovy v běžných třídách a ve třídách s programem Začít spolu.
Vliv hraní RPG na rozvoj tvořivého myšlení hráčů
Sabonová, Karolína ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem hraní RPG na rozvoj tvořivého myšlení hráčů. Naším cílem bylo sledovat vývoj tvořivého myšlení ve vztahu k hraní RPG. Tento vývoj jsme sledovali u skupiny začínajících a pokročilých hráčů a také u kontrolní skupiny v průběhu šesti měsíců pomocí testů tvořivého myšlení (Torranceho figurální test, Urbanův figurální test tvořivého myšlení), které byly administrovány třikrát v časových odstupech tří měsíců. Při druhém měření byla experimentální skupině zadána také Creative Personality Scale (CPS). Zjištěná data byla zpracována za použití popisné statistiky, korelační analýzy a t-testů. Celkově se nám nepodařilo prokázat, že by mělo hraní RPG vliv na rozvoj tvořivého myšlení hráčů, avšak jistý trend zlepšení tvořivosti, zejména ve skupině RPG nováčků, byl z našich dat patrný. Dále jsme zjistili, že intenzita hraní (vyjádřená v hodinách za týden) a tvořivost jsou na sobě nezávislé. Podařilo se nám také prokázat, že existuje pozitivní vztah mezi výsledkem CPS a zvýšením tvořivosti a také mezi věkem a zvýšením tvořivosti. KLÍČOVÁ SLOVA RPG, tvořivé myšlení, Torranceho figurální test tvořivého myšlení, Urbanův figurální test tvořivého myšlení, Creative Personality Scale
Aplikace metod kritického myšlení v informačním vzděláváni: případová studie České zemědělské univerzity v Praze
Paulová, Kristýna ; Landová, Hana (vedoucí práce) ; Malečková, Dita (oponent)
Tato práce řeší problematiku aplikace technik kritického myšlení do informačního vzdělávání. V práci je popsán vztah mezi kritickým myšlením, jako jednou z oblastí konstruktivistické pedagogiky, a informační, kritickou a čtenářskou gramotností. V teoretické části je také prostor věnován popisu programu pro rozvoj kritického myšlení "Čtením a psaním ke kritickému myšlení" (Reading and Writing for Critical Thinking). Praktická část je rozdělena na dvě sekce. První je zaměřena na vyhodnocení dotazníkového šetření na téma kritického hodnocení kvality informací, které proběhlo mezi studenty České zemědělské univerzity. Druhá část je pak tvořena případovou studií (metodika dle Yin, 2009) aplikace technik kritického myšlení do informačního vzdělávání na České zemědělské univerzitě. S ohledem na zvolenou metodiku zahrnuje popis současného stavu informačního vzdělávání na univerzitě, jeho okolí a vlivů, které na něj působí, a také podrobný popis uskutečněného celodenního Kurzu informační gramotnosti pro doktorandy, kde byly využity techniky kritického myšlení z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
M. Lipman: Thinking in Education
BLÁHOVÁ, Klára
Práce se zabývá kritickým rozborem díla Thinking in Education M. Lipmana, které se zde věnuje otázce rozvoje myšlení v rámci vzdělávací praxe. Vysvětluje důvody důležitosti schopnosti dialogu, schopnosti kriticky myslet, ale zároveň využívat tvořivého a angažovaného myšlení. Uvádí, že schopnost myslet by měla být efektem edukace, a to nejen coby příprava na život v demokratické společnosti. Práce shrnuje názory kritiků zmíněné teorie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.