|
|
Srovnání právní úpravy státního občanství České republiky a Ukrajiny v období samostatné státnosti
Veretelnyk, Iegor ; Uhl, Pavel (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
1 Srovnání právní úpravy státního občanství České republiky a Ukrajiny v období samostatné státnosti Abstrakt Tato diplomová práce má za cíl blíže se podívat na fenomén státního občanství prizmatem státoobčanské úpravy dvou mladých států s různou právní kontunuitou a historií, České republiky a Ukrajiny. Státní občanství je dynamický pojem procházející proměnou současně s proměnou lidské společnosti a jejích hodnot obecně a právní kultury konkrétně. Proměnu tohoto fenoménu si lze zobecněně představit na dichotomické škále "státní moc - jednotlivec", kdy se v souvislosti mimo jiné s mezinárodním právem a konkrétně doktrínou lidských práv se pojetí občanství ve většině států čím dál blíží pólu jednotlivec, kdy přestává být suverénní doménou státní diskrece a neomezené státní moci, ale začíná být nazíráno jako lidské právo, nebo dokonce svobodná volba jednotlivce. Hlavním cílem práce bylo jednak zjistit, zda oba zkoumané státy se svou státoobčanskou úpravou také přiblížily tomuto pojetí, a jednak zjistit, nakolik je současná česká a ukrajinská právní úprava státního občanství zformována, resp. ovlivněna předchozími právními úpravami platnými na území obou států v různých časových obdobích. Závěrem práce je, že oba relativně mladé státy udělaly během své 30leté existence veliké kroky vstříc vnímání státního...
|
|
|
Ústavněprávní otázky vlastnictví zbraní se zaměřením na Českou republiku
Havlíček, Václav ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Ústavněprávní otázky vlastnictví zbraní se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlastnictví zbraní a nakládání s nimi civilními osobami v kontextu ústavního práva s cílem představit čtenáři komplexní podklad pro pochopení jednotlivých institutů s tímto tématem spojených. Primárním zaměřením této práce je oblast nakládání s palnými zbraněmi jakožto ústředního bodu společenské debaty o této problematice. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž každá se věnuje jinému systematickému celku. Kapitola první se věnuje vymezení pojmu "zbraň" prostřednictvím komparace pojetí tohoto pojmu napříč jednotlivými odvětvími práva a provedení rozdělení jednotlivých druhů zbraní na základě jejich dílčích charakteristik. Druhá kapitola provede čtenáře napříč historií právní úpravy nakládání se zbraněmi na našem území, jež se promítla do současného právního pojetí zbraní v České republice. V návaznosti na ni popisuje třetí kapitola současnou právní úpravu nakládání se zbraněmi civilními osobami v České republice, zvláště ve světle událostí posledních dvou dekád. V samostatné podkapitole je věnována pozornost nedávnému zakotvení zbraní do ústavního pořádku České republiky. Ve čtvrté kapitole je provedeno srovnání zahraničních právních úprav v oblasti nakládání se zbraněmi,...
|
|
|
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
|
|
|
Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR
Jandura, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
124 VII. Shrnutí Diplomní práce s názvem Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR se zabývá ústavním postavením prezidenta republiky v době první republiky, tj. v letech 1918 - 1938 a to po stránce formálně ústavní, avšak i z hlediska jeho faktického postavení. Autor v diplomní práci naznačuje slabší formální postavení prezidenta republiky v tzv. prozatímní ústavě z roku 1918 ( zákon č. 37/1918 Sb. z. a n. ze dne 13. listopadu 1918, o prozatímní ústavě ) a jeho poněkud silnější formální postavení v Ústavní listině z roku 1920 ( zákon č. 121/1920 Sb. z. a n. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky ) a dále v práci zdůrazňuje velmi silné faktické postavení prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka plynoucí z jeho silné osobnosti, avšak i s ohledem na jeho zásluhy o vznik Československé republiky a z jeho všestranných morálních předpokladů pro výkon této funkce. Silné faktické postavení prezidenta republiky je vysvětleno na jeho vztahu k vůdcům státotvorných politických stran uskupených v neformální koalici zvané " pětka", kterými byl první prezident pro svoji autoritu respektován. Dále se autor věnuje podrobně jednotlivým pravomocem prezidenta republiky, které byly vymezeny především zmiňovanou Ústavní listinou z roku 1920, avšak i dále celou...
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
"Ústavněprávní vymezení kontrolních mechanismů územních samosprávných celků"
Dušek, Libor ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem práce je zodpovědět otázku, zda v České republice existují účinné kontrolní mechanismy, které jsou schopny zaručit dodržování zákonnosti při právních dispozicích obcí a krajů s veřejným majetkem. Zároveň zkoumám, zda takové kontrolní mechanismy vyplývají z Ústavou garantovaného práva na samosprávu a popř. v jaké podobě je lze začlenit do českého právního řádu. Základem diplomové práce jsou konkrétní případové studie z praxe, stejně jako judikatura obecných soudů a aktuální judikatura Ústavního soudu ČR. Po popisu aktuálního právního stavu v České republice se dále zaměřuji na vymezení kontrolních mechanismů územních samospráv v období meziválečného Československa (1918- 1938), a díky judikatuře také částečně v období Rakouska-Uherska. Odbočení do této historické etapy je zvoleno v souvislosti s odkazem na snahu o navázání na samosprávné tradice při obnově územní samosprávy v České republice po roce 1989. Závěrem historického exkurzu je dokázáno, že oproti současnému stavu existovaly před 2. světovou válkou účinné kontrolní mechanismy, a to hned v několika variantách. Práce dále obsahuje srovnání s právní úpravou kontrolních mechanismů územních samospráv v zahraničí, konkrétně se sousedními zeměmi Slovenskem a Německem. V prvním případě se jedná o systém samospráv vycházející ze společného...
|
|
|
Unikameralismus v ústavním systému České republiky?
Musil, Jiří ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce analyzuje bikamerálnost ústavního systému České republiky v komparaci se systémy Maďarska, Polské republiky a Slovenské republiky. Výchozím předpokladem je hypotéza, že státy s bikamerálním ústavním systémem dosahují lepších hospodářských výsledků než státy mající ústavní systém s parlamentem jednokomorovým. Tato hypotéza je podmíněna úvahou, že v právním státě musí být veškerá činnost v souladu s právním řádem, z kvality právního řádu, který je koncipován zákonodárným sborem, se odvíjí každý aspekt života občanů a z něj přeneseně i životní úroveň v dané zemi. Předkládaný text však upouští od mainstreamového přístupu v ústavně právní a politologické rovině jako primárního prostředku analytického rozboru a nahrazuje jej použitím metodologie Ekonomické analýzy práva (LAE) a výše zmíněné přístupy používá již jen jako korekci závěrů práce. Jako nejkomplexnějšího ukazatele hospodářského rozvoje je použito hrubého domácího produktu per capita. Z důvodu absence jiných dat pro sledované období jsou použita data Světové banky (World Bank) uvedená v amerických dolarech (USD), přepočtené na současnou cenovou hladinu. Volba výše uvedených zemí byla provedena z důvodu vyloučení výrazných rozdílů na počátku sledovaného období a zároveň u daných zemí nelze předpokládat významné kulturní a společenské...
|
|
|
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Vavrušková, Magda ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska Abstrakt Účelem diplomové práce je popsat politický režim, právní řád a zvláště ústavní právo platné ve Španělsku během vlády Franciska Franka Bahamonde mezi lety 1936 a 1975. Franco se účastnil vojenského povstání proti Druhé španělské republice a brzy se stal vůdcem nacionalistických vojsk. Jako hlava státu uvedl v život koncepci "Nového státu", při jejíž tvorbě se inspiroval fašistickými, falangistickými a tradicionalistickými ideologiemi. Pod tlakem mezinárodní situace po druhé světové válce byl nucen změnit svou zahraničně politickou orientaci - Mussoliniho Itálii a Hitlerovo Německo vystřídaly Spojené státy - ovšem na jeho autoritářském způsobu vládnutí se mnoho nezměnilo. Stále disponoval neomezenou mocí a trvalé bylo i jeho výjimečné postavení. Svobodná soutěž politických stran byla znemožněna a jedinou povolenou stranou byla frankistická FET y de las JONS (později označovaná jako Národní hnutí). Během své vlády Franco inspiroval přijetí sedmi Základních zákonů, které zakotvovaly lidská práva, ideologické principy režimu a stanovovaly organizaci a fungování ústředních státních orgánů. Prvním z těchto zákonů byl Kodex práce, přijatý v roce 1938, dále Zákon ustavující kortesy z roku 1942, Kodex Španělů z roku 1945, Zákon o národním referendu z roku 1945,...
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
|
| |
host ::
RSS.