|
|
Marketingova strategie Kulturniho domu Rubin v Brne
Varmužová, Romana ; Urbánek,, Jiří (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je popis a komplexní zhodnocení fungování Kulturního domu Rubín v Brně Žabovřesky v kontextu čtvrti a města a vytvoření doporučení pro jeho další rozvoj. Práce se zabývá marketingem kultury, popisuje fungování Kulturního domu, jeho program a nabídku služeb, návštěvníky a klienty a definuje jeho postavení v rámci města. Obsahuje také charakteristiku hlavních konkurentů v kulturním kontextu a stanovuje hypotézy pro praktické šetření. Dotazníková část se sestává z kvantitativní ho šetření formou dotazníku mezi cílovou skupinou. Závěr práce obsahuje shrnutí poznatků z teoretické části a praktického výzkumu a jejich zapracování do celkové marketingové strategie Kulturního domu Rubín.
|
|
|
Společensko-kulturní centrum s radnicí v Kohoutovicích
Žižková, Karolína ; Joura, Ivo (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je zpracování studie návrhu společensko-kulturního centra s radnicí. Řešená lokalita se nachází v severní části městského obvodu Brno Kohoutovice. Práce se zabývá analýzou lokality a vhodným objemovým a koncepčním řešením, které nejlépe využije potenciál místa. V návrhu radnice bylo hlavním cílem obnovit důvěru ve veřejnou instituci, tak aby pojem radnice v povědomí lidí opět představoval stavbu veřejnou a sloužící lidem a radnice byla právem nazývána dominantou a srdcem města. U společensko-kulturního centra se hlavními cíli stala vysoká variabilita a maximální využití objektu. Práce obsahuje kompletní návrhovou část včetně půdorysů všech podlaží, pohledů, řešení fasády a konstrukčních řezů s vybranými detaily.
|
|
|
Nová synagóga v Brně
Kubecová, Jana Fiorela ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zpracována jako architektonická studie. Předmětem řešení je nová synagoga pro Židovskou obec Brno, která je navržena na místě původní Velké synagogy. Objekt synagogy je doplněn stavbami muzea a komunitního centra a společně tak vytváří ucelený komplex budov, mezi nimiž je vytvořen nový veřejný prostor. Tím je docíleno začlenění židovského centra do struktury města. Základem architektonického a konstrukčního řešení je jednoduchost a funkčnost, ale zároveň návrh respektuje židovské tradice a typologii.
|
|
|
Centrum léčby roztroušené sklerozy
Beláčková, Katarína ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Objekt kláštera se nachází na hraně historické části města Prostějov . V současné době je nevyužíván a chátrá . Práce vytváří koncept pro nové funkční využití kláštera a zahrady . Objekt otevírá novým vstupem z Vojáčkova náměstí . V přízemí objektu se nachází funkce určené obyvatelů města jako jsou komunitní centrum či galerie , lékárna a menši komerční plochy . Zbytek objektu je věnovaný centru léčby roztroušené sklerózy . V objektu se nachází 27 lužek , prostory pro ergoterapii , rehabilitaci . Je tu navržen bazén a podobné provozy spojené s provozem tohoto objektu. Součástí areálu je i velká zahrada určená k dennímu užívaní pacientu i občanu.
|
|
|
Radnice Brno – Sever
Indruchová, Petra ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh objektu radnice městské části Brno – server. V současné době je radnice umístěná v nevyhovujícím objektu na ulici Bratislavská a dále na několika decentralizovaných pracovištích. Objekt nově navržené radnice by měl řešit problémy současného stavu, ale zároveň zohledňovat nové trendy v navrhování tohoto typologického druhu. Radnice dneška zastávají nejen funkci centra obecní samosprávy, ale také centra obce jako takové, její kultury, ekonomiky, služeb. Stavba nové radnice je umístěna na nárožní parcele v areálu kasáren Brno Černá Pole. Mísí v sobě jak pronajímatelné obchodní plochy v přízemí, tak administrativní část vyhovující požadavkům městské samosprávy.
|
|
|
Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Masárová, Simona ; Vysloužil, Ondřej (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Predmetom diplomovej práce je projektovanie súboru školských stavieb v Ostrave na Černej lúke. Stavenisko nie je presne zadané, na základe analýz a urbanistickej štúdie holandského ateliéru Maxwan, som si zvolila parcelu južne od Černej lúky, hraničiacu s riekou Ostravica. Parcela je vymedzená z južnej strany ulicou Na Karolíně a zo severnej strany smyčkou električky, nadväzujúcou na ulicou 28. října, zastávka Výstaviště. Stavenisko je v súčasnej dobe využívané ako tzv. Areál MINUNI, svet miniatúr. Lokalita sa nachádza v nesúrodom prostredí so zmiešaným funkčným využitím. V roku 2010 bola vypísaná na územie Černej louky, ktorá je v tesnej blízkosti, súťaž, súčasťou ktorej bola aj daná parcela. Na základe súťaže bola spracovaná urbanisticka štúdia na územie Černej louky. Holandský ateliér Maxwan predpokladal výstavbu školských stavieb na tomto území. Základným urbanistickým riešením je 5 hmôt orientovaných rôznych smeroch podľa svojho využitia. Škôlka a základná škola sa otáčajú smerom na juh, lýceum na západ, chrbtom k predpokladanej dopravnej komunikácii, spoločenské centrum s orientáciou na juh a telocvičňa s orientáciou na východ. Školské stavby vytvárajú tak samostatný komplex s vnútroblokom, rôzna orientácia a prístup zo všetkých strán zabezpečuje jeho spojenie či už s riekou alebo s centrom. Pozemok nie je oplotený, pretože je prístupný komunite mesta.
|
|
|
Centrum volného času Brno
Kacíř, Jiří ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce rozvíjí architektonickou studii Centra volného času, která vznikla v rámci Ateliéru veřejných staveb. Navrhovaná budova se nachází na sídlišti Kamenný Vrch v Brně - Novém Lískovci. Je umístěna doprostřed rozlehlého rekreačního území a slouží jako komunitní centrum pro obyvatele přilehlého sídliště. Hlavní ideou návrhu bylo vytvořit místo, kde budou mít uživatelé dostatek soukromí a prostoru k vzájemnému poznání při společných aktivitách. Objekt má dvě nadzemní podlaží. V 1NP se nachází kavárna, technická místnost a otevřený veřejný prostor s dětským hřištěm a lavičkami. V 2NP jsou prostory komunitního centra - knihovna, klubovna seniorů, výtvarná dílna, klubovna dětí, hudební zkušebna, víceúčelový sál a kancelář zaměstnanců centra. Místnosti jsou rozmístěny kolem otevřeného nádvoří s intenzivní vegetací. Nosná konstrukce budovy kombinuje monolitický železobeton v přízemí s dřevěnými a ocelovými prvky v patře.
|
|
|
Analýza potřebnosti služeb sociální prevence pro děti a mládež v Třeboni
ŠEDIVÁ, Ivana
Posláním nízkoprahového zařízení pro děti a mládež je usilovat o začlenění dětí a mládeže do společnosti a o pozitivní změnu životního způsobu mladých lidí, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci. Zásadní význam tohoto zařízení je v poradenské a preventivní činnosti, které umožňují dětem a mládeži si popovídat, nebo se svěřit se svými problémy, které mohou za pomoci pracovníků řešit. Toto zařízení ve městě Třeboň chybí, děti a mládež zde nemají přímo pro ně specializovanou sociální službu, která by nabídla aktivity a pomoc v jejich volném čase. Cílem bakalářské práce je zmapovat potřebnost nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni. V rámci výzkumu se chci zaměřit na dvě skupiny lidí a jejich názory, které jsou podstatné k naplnění hlavního cíle a dílčích cílů práce. První skupinou jsou děti a mládež třeboňských škol, druhou skupinou je odborná veřejnost vzhledem k tématu práce (výchovní poradci, ředitelé třeboňských škol, zástupci městské policie, členové Zastupitelstva města Třeboň, zástupci ředitelů třeboňských škol apod.). Prvním dílčím cílem bylo zjistit zájem o využití nízkoprahového zařízení ve městě Třeboň. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, o jaké činnosti nízkoprahového zařízení by děti měly zájem. Třetím dílčím cílem bylo porovnat názory respondentů s názory veřejnosti získanými v rámci procesu tvorby rozvojového plánu sociálních služeb. V rámci práce byly stanoveny následující hypotézy H1: Více než polovina dotázaných žáků má zájem o využití nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni, H2: Potenciální klienti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež očekávají především nabídku výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností. Hypotézy H1 a H2, které byly zkoumány v rámci kvantitativního výzkumu pomocí metody dotazování a techniky dotazníku, bylo možné potvrdit. Děti a mládež třeboňských škol by chtěly takové zařízení ve městě Třeboň využívat. Dále v rámci práce byla stanovena výzkumná otázka: Mělo by město Třeboň finančně podpořit na svém území vznik a provoz nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni? Na základě vyjádření odborné veřejnosti k této výzkumné otázce, lze říci, že 77,7% respondentů z odborné veřejnosti si myslí, že by město Třeboň mělo finančně podpořit NZDM a 22,3% respondentů je opačného názoru. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Třeboni by pomohlo městu regulovat kriminální činnost dětí a mládeže a to tím, že by nabídlo službu dětem a mládeži, která je vhodná a specializovaná přímo pro ně. Neorganizovaná mládež by naplnila svůj volný čas aktivitami, které mohou působit jako prevence vůči rizikovému chování. Aktivity by byly profesionálně ošetřeny. Na základě vyjádření názorů těchto dvou skupin k nízkoprahovému zařízení pro děti a mládež v Třeboni a následném zhodnocení, lze pak výsledky použít jako podklad pro případnou revizi plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Třeboň a více se tak přiblížit dětem a mládeži a jejich potřebám.
|
|
|
Romské dítě "po škole" Význam romské kultury, rodinného, školního a neformálního (mimorodinného a mimoškolního) prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí
VOMLELOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá významem romské kultury, rodiny, formálního a neformálního prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí. V teoretické části je nejprve představena romská kultura jako východisko pro výchovu a vzdělávání romských dětí. Dále výchova v romské rodině, co například znamená vychovávat dítě k romství a jak se liší romská výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Následně se práce věnuje formálnímu vzdělávání především v mateřské a základní škole, zabývá se úlohou pedagoga, školní úspěšností romských žáků a nástroji, které jejich postavení zlepšují. Vliv mimorodinného a mimoškolního prostředí je prezentován na příkladu Komunitního centra pro děti a mládež Cheiron T v Táboře. V praktické části je zprostředkován pohled komunitních a sociálních pracovníků tohoto komunitního centra. Hlavním cílem výzkumu mé bakalářské práce je zjistit vztah a motivace romských dětí ke vzdělání ? jaký vliv na ně má v tomto ohledu kultura, rodina, škola a komunitní centrum, kam dochází. Praktická část je zakončena prezentací a interpretací výpovědí dětí, se kterými jsem na toto téma vedla rozhovor. V závěru bakalářské práce dochází v diskuzi k porovnání výpovědí dětí, komunitních pracovníků a mých praktických zkušeností s názory získanými z odborné literatury.
|
|
|
Doučování romských dětí na Kutnohorsku
VOHÁŇKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá problematikou vzdělávání romských dětí a doučováním, které je realizováno v Komunitním a edukačním centru Maják v Kutné Hoře. Teoretická část je vymezena k charakteristice romského etnika v České Republice a Kutnohorské lokality až po problematiku vzdělávání romských dětí. Praktická část obsahuje výsledky dotazníků vyplněných klienty Komunitního a edukačního centra Maják v Kutné Hoře, kteří zde využívají službu doučování. Z těchto výsledků vyplývá, že naprostá většina romských dětí potřebuje znovu vysvětlit látku, kterou probírají ve škole. Dále bylo zjištěno, že se děti jinde než na kroužku doučování neučí a tuto službu považují za pomoc. Ukázalo se, že téměř u všech došlo k prokazatelnému zlepšení školního prospěchu.
|
host ::
RSS.