|
| |
|
|
KDU-ČSL z pohledu teorie politických stran
Štamberk, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci vybraných klasických teoretických konceptů na příkladu Křesťanské a demokratické unie - československé strany lidové, ve snaze posoudit, do jaké míry jsou tyto koncepty relevantní v dnešním politologickém výzkumu. Teoretické koncepty jsou představeny v první kapitole teoretické části. V druhá kapitola nabízí shrnutí historického vývoje křesťanských demokratů od jejich vzniku až po poslední parlamentní volby v roce 2021. V praktické části jsou představené teorie aplikovány na lidovou stranu a v následující kapitole jsou dále představeny a analyzovány jak volební výsledky KDU-ČSL v období samostatné České republiky, tak její voličská základna. Cílem je nalézt charakteristické vzorce, které jsou v případě KDU-ČSL oproti ostatním českým politickým stranám jedinečné a zodpovědět, proč tomu tak je a jaké důsledky pro další vývoj pro tuto stranu mají. Ve výsledku se podařilo aplikovat všechny představené teorie a přijít s poznatky a charakteristikami týkajícími se vývoje volebních výsledků i voličské základny KDU-ČSL. Klíčová slova KDU-ČSL, politické strany, křesťanská demokracie, konfliktní linie, volební geografie, volby, stranická struktura
|
|
|
Relevance teorie o vzniku nového "Nadnárodního štěpení"
Maděra, Matyáš ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
V této práci jsou porovnány dva rozdílné koncepty štěpné linie - nadnárodní a periferie-centra. Pro výzkum je využita komparativní metoda. Oba koncepty jsou nejprve porovnány z teoretického (srovnání různých teorií) a následně empirického (srovnání manifestace obou linií v politických stranách) hlediska. Výsledky komparace několika teorií poukazují na výraznou podobnost obou konceptů, přesto však existuje několik zásadních rozdílů. Autor této práce na základě dat evropských politických stran vyvozuje, že tyto rozdíly jsou zapříčiněny špatným nadefinováním konceptu nadnárodní štěpné linie. Ta za prvé není kompletní štěpnou linií, ale zatím pouze linií v procesu formování a za druhé nebyla hlavním impulsem pro vznik stran zelených, což je z čistě teoretického hlediska nejzásadnějším rozdílem mezi oběma koncepty. Tuto formující se linii je však nutné odlišit od třetího konceptu, kterým je linie periferie-centra na evropské úrovni. Autor interpretuje výsledky výzkumu tak, že spor uvnitř Evropské unie odráží protínání dvou štěpných linií periferie-centra na rozdílných úrovních. První má globální dosah (i proto je milně považována za nadnárodní), zatímco druhá se odehrává pouze v Evropě. Obě linie jsou odlišeny rozdílným centrem, ale periferní odpor vůči těmto centrům je podobného charakteru. Tato práce...
|
|
|
Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages?
Musilová, Karolína ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Předkládaná diplomová práce Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages? analyzuje, zda lze v případě NP Šumava mluvit o postmateriálním štěpení a jak se případné štěpení projevuje na národní úrovni. Po celou více než dvacetiletou existenci NP probíhají spory o jeho směřování, kde se střetávají zcela rozdílné postoje na jedné straně místních samospráv, pro které je NP jedním z hlavních zdrojů příjmů, a environmentalisty, kteří usilují o co nejmenší míru zasahování. Teoreticky je práce ukotvena v konceptu konfliktních linií S. Rokkana a S.M. Lipseta, důraz je pak kladen na jeho postmateriální dimenzi, která je spojena s R.Inglehartem. Analytická část práce je případovou studií, která zkoumá postoje jednotlivých aktérů, a to prostřednictvím jednak polostrukturovaných rozhovorů se starosty místních obcí, a jednak dokumentů a tiskových zpráv zájmových skupin. Na základě šetření je zřejmé, že jde o štěpení, neboť se projevuje v empirické, normativní i organizační rovině. Přítomnost štěpení je zřejmá na všech úrovních politického systému, neboť do něj kromě samospráv a zájmových skupin vstupují i politické strany a prezidenti.
|
|
|
Vývoj českého stranického systému v letech 2010-2013
Korbel, Tomáš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Vývoj českého stranického systému v letech 2010-2013" se zaměřuje na analýzu stavu české stranické soustavy, přičemž je kladen důraz na politický vývoj v posledních letech a zejména pak na poslední dvoje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2010 a 2013. Jejich výsledky se totiž vymykaly dlouhodobému vývoji, který byl nastaven během 90. let po pádu komunistického režimu. Cílem práce je proto na základě vymezené etapy zachytit základní faktografii vývoje českého stranického systému a jaké trendy v současnosti vykazuje. V tomto směru nám mj. velmi napomohou kvantitativní metody, pomocí kterých bude vypočítáván např. index efektivního počtu stran v rámci stranického systému. Hlavní výzkumnou otázkou předkládané studie je, zda lze nebo nelze považovat český stranický systém za konsolidovaný.
|
|
|
Cleavage politics and Europeanisation-induced transformation of the national political space - the case of the Czech Republic
Stahl, Cosimo ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent) ; Hanley, Seán (oponent)
Bibliographic note STAHL, C. (2014): Cleavage Politics and Europeanisation-induced transformation of the national political space - The Case of the Czech Republic, 94 p. Master thesis, Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. Abstrakt Tato analýza mapuje národní politický prostor a vzorce rozporných politických názorů (cleavages) v České Republice. Procesy globalizace a evropské integrace zanechaly stopy v západní Evropě a měly za důsledek rozdělení voličů ve smyslu vítězů a poražených evropské integrace. V zemích východní Evropy je také relevantní distinkce demarcace vs. integrace (integration vs. demarcation magnet). Tyto protikladné trendy proměňují základní struktury soutěže politických stran v rámci jednotlivých zemí i EU jako celku. Tato práce analyzuje obsah tištěných médií a rekonstruuje převládající témata a rozpory v rámci politického diskurzu na počátku transformace v polovině 90. let. (volby do Parlamentu 1996) a po vstupu do EU (volby 2010). Hlavním tezí této práce je, že zatímco v 90. letech se politicky diskurz zaměřoval především na ekonomiku a společenskou i ekonomickou transformaci (s důrazem na klasický rozpor mezi státem a trhem), v roce 2010 se také nově objevují kulturní a post-materiální témata. Při...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
|
| |
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2011. Hlavní hypotézou, již tato rigorózní práce testuje, je že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B")....
|
|
|
Komparace vývoje stranických systémů v České republice a ve Slovenské republice.
Kučerová, Kateřina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce "Komparace vývoje stranických systémů v České republice a ve Slovenské republice v letech 2010-2020" je zaměřena na analýzu vývoje českého a slovenského stranického systému v letech 2010-2020 a jejich vzájemnou komparaci. Mezníkem pro analýzu byly stanoveny roky 2010-2020, během kterých došlo k zásadním změnám v českém a slovenském stranickém systému, což bylo hlavním důvodem výběru tohoto tématu. Jednotlivá období vývoje obou stranických systémů budou vymezena parlamentními volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a do Národní rady Slovenské republiky. Analýza vychází z metod uvedených v teoretické části práce a z klasických typologií stranických systémů M. Duvergera, J. Blondela a G. Sartoriho. Při samotné analýze jsou z velké části využívány volební statistiky, výzkumy volebních preferencí a mediální zdroje. Mezi hlavní kritéria pro analýzu byl stanoven počet a velikost politických stran a jejich relevance - tedy určení koaličního či vyděračského potenciálu. Dále bude stanovena míra fragmentace stranického systému a hlavní konfliktní linie. Komparace bude vycházet z analýzy vývoje daných stranických systémů. Cílem komparace bude postihnout změny nastalé v uvedeném časovém rozmezí, dále vysledovat konfliktní linie a nalézt podobnosti a rozdíly ve vývoji obou...
|
host ::
RSS.