|
|
Životní styl, dieta a otužování a virová onemocnění
ČÍŽKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na témata životního stylu, dietu a otužování a virová onemocnění. Vzhledem k neustálým pokrokům a rozvoji společnosti můžeme zaznamenávat i nárůst civilizačních onemocnění. Tato práce proto objasní podstatné faktory, které jsou klíčové v prevenci onemocnění, podporují zdraví a jsou potencionálními faktory prodlužujícími délku života. Tato témata jsou v teoretické části následně probírána i více do detailu, vzhledem k jejich důležitosti v životě každého z nás. V práci jsou mimo jiné zahrnuta i témata týkající se spánku, racionální výživy, pohybu a dalšího, v rámci faktorů, které hrají významnou roli v ovlivňování zdraví lidí a jejich života. V praktické části se práce již zabývá případy z praxe - každodenním životem lidí. V této části se čtenář dozví, jak mladí lidé vnímají pohled na zdraví a jeho podporu a zda sami dodržují zásady zdravého životního stylu a racionálního, zdravého stravování. V rámci výzkumného šetření jsou konkrétně rozebírány jídelníčky získané od respondentů a také frekvenční dotazníky mapující stravování zkoumaných osob, životní styl a také výskyt onemocnění těchto lidí. Tato práce ukazuje a porovnává odlišnosti životního stylu v rámci dvou zkoumaných skupin - lidí otužujících se a neotužujících se. Zjištěné nedostatky jsou rozebírány více do detailu a jsou zde přítomna i případná individuální doporučení pro jednotlivce, nebo celou skupinu, která jsou převoditelná na širší veřejnost. Tato doporučení jsou v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, medicíny, či jiných odborníků v daném oboru.
|
|
|
Využití přenosné elektroniky k pohybu a prevenci civilizačních onemocnění u seniorů
Bradáč, Jakub ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název práce:Využití chytré přenosné elektroniky k pohybu a prevenci civilizačních onemocnění u seniorů Cíle práce: Pro tuto diplomovou práci jsou stanoveny dva cíle. Prvním z nich je zjistit, jak a k čemu čeští senioři používají chytrou přenosnou elektroniku. Druhým je ověřit, jestli senioři používají chytrou přenosnou elektroniku k pohybovým aktivitám, které mohou zabránit vzniku či rozšíření civilizačních onemocnění. Metody: Ke splnění těchto cílů byl použit kvantitativní výzkum s metodou dotazování formou dotazníkového šetření. Dotazník byl polostrukturovaný a mnou vytvořený. Byl rozeslán elektronickou poštou nebo doručen fyzicky do seniorských center. Výsledky: Výsledky shromážděné v kontingenčních tabulkách ukázaly, že senioři ve většině případů s chytrou přenosnou elektronikou pracují, avšak liší se úroveň, na které to zvládají. Pohybovým aktivitám se věnují, ale nepracují s elektronikou jako motivací. Nelze jednoznačně určit, zda má vzdělání nebo zaměstnání v předdůchodovém věku vliv na úroveň používání chytré přenosné elektroniky. Klíčová slova: Stáří, pohyb, civilizační onemocnění, chytrá přenosná elektronika
|
|
|
Volná cirkulující DNA jako biomarker civilizačních onemocnění
Dyachenko, Yulia ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Výskyt civilizačních chorob v populaci se každoročně zvyšuje, a to kvůli měnícím se podmínkám prostředí a modernímu životnímu stylu. Tato onemocnění snižují kvalitu života, vedou ke vzniku zdravotních komplikací nebo dokonce k úmrtí pacientů. Tomu lze předcházet monitorováním zdravotního stavu. Potenciál k zavedení do praxe jako neinvazivního biomarkeru vykazuje volná cirkulující DNA (cfDNA). Možné mechanismy uvolnění cfDNA jsou zprostředkovány procesy apoptózou, nekrózou, NETózou, pyroptózou a dále aktivní sekrecí. Výskyt těchto procesů u některých civilizačních onemocnění umožňuje použití cfDNA jako biomarkeru. Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky o možnostech využití cfDNA v rámci diagnózy, monitorování rozvoje a průběhu některých civilizační onemocnění, konktrétně obezity, diabetes mellitus, aterosklerózy, hypertenze, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Z dostupné literatury lze dojít k závěru, že by cfDNA mohla být používána v klinické praxi pro výše popsané účely. Klíčová slova: volná cirkulující DNA (cfDNA), civilizační onemocnění, biomarker, obezita, diabetes mellitus, ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.
|
|
|
Evoluční hypotézy vzniku obezity
Dundr, Matěj ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
Obezita je velkým sociálním, ekologickým, ekonomickým a zdravotním problémem dnešní civilizace. Lidé se evolučně přizpůsobili na jiné prostředí, než ve kterém žijí dnes, měli více pohybu a konzumovali přirozené zdroje potravy. Nerovnováha v příjmu a výdeji energie, kterou pozorujeme u dnešních lidských populací je nejvíce skloňovanou příčinou obezity. Tato práce se však bude zabývat méně diskutovaným pohledem na vznik obezity, a to na možné vysvětlení vzniku obezity evolučními hypotézami. Práce se pokusí rovněž zhodnotit a diskutovat, na základě porovnání dostupné literatury, zdali by mohly tyto hypotézy skutečně objasnit původ obezity na globální úrovni. V úvodu práce představujeme problematiku obezity, její prevalenci v populaci a komorbidity s obezitou spojené. V další části je popsána diagnostika obezity, po které následuje část o historii obezity. Hlavní část je věnována evolučním hypotézám vzniku obezity, jmenovitě hypotézám adaptace na šetrnost, hypotéze genetického driftu a poté ostatním ekologicko-behaviorálním hypotézám a jejich zhodnocení. V závěru, práce shrnuje, že popsané hypotézy by mohli být užitečné pro objasnění rozdílu prevalence obezity mezi populacemi a studiu obezity v jednotlivých populací, nikoli však pro objasnění obezity v globálním měřítku.
|
|
|
Monitoring rizikových faktorů civilizačních onemocnění u učitelů základních škol
Faber, Dominik ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Kramperová, Veronika (oponent)
Cílem práce je zmapovat výskyt civilizačních onemocnění u učitelů základních škol v Praze a okolí. Zjistit jakými disponují znalostmi o daném tématu a které rizikové faktory civilizačních onemocnění se u nich vyskytují. Teoretická část se zabývá především různými typy rizikových faktorů civilizačních onemocnění. Mezi nejzákladnější uvádí nedostatečnou fyzickou aktivitu, nezdravou výživu a stres. Zabývá se ovšem i dalšími významnými rizikovými faktory. Dále popisuje vybrané druhy civilizačních onemocnění. Obecně se jedná o kardiovaskulární, onkologická a metabolická onemocnění. V praktické části probíhal výzkum na 5 školách v Praze a okolí. Výzkum byl zaměřen na učitele základních škol. Výzkum probíhal formou vlastního anketního šetření. Anketu vyplnilo 60 učitelů základních škol. Výsledkem je zjištění, že nejzákladnější rizikové faktory civilizačních onemocnění, u učitelů zúčastněných se výzkumu, jsou nedostatečná fyzická aktivita a negativní rodinná anamnéza. Významným rizikovým faktorem je vysoká konzumace vysokotučných a masných výrobků. Pozitivem je vysoký příjem zeleniny a ovoce. Kouření a užívání alkoholu není významným rizikovým faktorem civilizačních onemocnění u zúčastněných učitelů základních škol. Klíčová slova: civilizační onemocnění, rizikové faktory, kardiovaskulární, výživa, fyzická...
|
|
|
Prevence civilizačních onemocnění životním stylem
Vinklárková, Monika ; Šatný, Martin (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nejčastějších civilizačních onemocnění a jejich prevencí zdravým životním stylem. Cílem této práce je zmapovat, jak lidé ve věku 18 - 65 let dodržují zdravý životní styl, který vede k prevenci civilizačních onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou a především prevencí nejčastějších civilizačních onemocnění, mezi než řadíme arteriální hypertenzi, obezitu, diabetes mellitus 2. typu, dyslipidemie, respektive aterosklerózu a její komplikace (např. aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění) či onkologická onemocnění. Do zdravého životního stylu spadá správná výživa, dostatečná fyzická aktivita, nekouření, dostatek spánku a odpočinku, snížení stresu a absence abúzu tabáku a alkoholu. V praktické části je zkoumáno dodržování zásad zdravého životního stylu pomocí dotazníkového šetření. Výzkum byl proveden na 122 náhodně vybraných osobách bez civilizačních onemocnění ve věku 18 - 65 let. Z výsledků výzkumu vyplývá, že většina respondentů na zdravý životní styl příliš nedbá. Respondenti nekonzumují dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, ryb a zakysaných mléčných výrobků. Často se v jejich stravě vyskytuje bílé pečivo, maso a uzeniny. Dále má většina respondentů nedostatečnou pohybovou aktivitu,...
|
|
|
Výživa v prevenci civilizačních onemocnění
Kaduchová, Pavla ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem a výskytem civilizačních onemocnění a možností jejich prevence z pohledu výživy. Zaměřuje se na konzumaci makronutrientů a mikronutrientů v potravinách s ohledem na možná rizika výskytu těchto chorob, a stejně tak jejich protektivní účinek. Teoretická část se stručně věnuje vybraným onemocněním a rizikovým faktorům podílejícím se na jejich vzniku, dále prevenci a podpoře zdraví, a zároveň se soustředí na výživu jako jeden z předních determinantů zdraví. Praktická část se zaměřuje na cíle a s nimi spojené hypotézy, na jejichž základě bylo provedeno dotazníkové šetření týkající se zájmu o složení potravin, vlivu výživy na výskyt civilizačních onemocnění a znalost nutričních doporučení. Shrnuje také charakteristiku vzorku respondentů a jejich aktuální životní styl pro porovnání s teoretickým povědomím o důležitosti výživy. Klíčová slova: civilizační onemocnění, prevence, výživa, životní styl, nutriční doporučení
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.